Monetární politika a centrální banka

m produktu na úrovni produktu potenciálního, tedy na hranici
produkčních možností dané ekonomiky.
S růstem cenové hladiny roste i množství peněz v ekonomice.
Destabilizace úrokové míry je jen dočasná. Růst reálného produktu a cenové
hladiny vede k růstu nominálního produktu. Růst nominálního produktu vyvolá růst
poptávky po penězích na peněžním trhu. Na peněžním trhu nastává nová rovnováha
při zvýšené úrokové míře. Tím se úroková míra zpětně stabilizuje, nikoli však až na
původní úroveň. Na zvýšení úrokové míry reagují ekonomické subjekty snížením
plánovaného objemu investic a objemu výdajů domácností na spotřebu. Agregátní
poptávka částečně klesá, klesá i nominální produkt. S poklesem nominálního
produktu klesá i poptávka po penězích, což opět vede ke snížení úrokové míry, jež
vyvolá zvýšení výdajů....atd. Přes tyto sekundární protitlaky však monetární
politika vede ke svým bezprostředním i konečným cílům.
Restriktivní monetární politika snižuje nabídku peněz na peněžním trhu. Tím
zvyšuje úrokovou míru. Ekonomické subjekty na tuto situaci reagují snížením
plánovaného objemu investic a snížením objemu výdajů domácností na spotřebu.
Agregátní poptávka klesá.
• z krátkodobého hlediska při neplně využitých výrobních faktorech dané
ekonomiky pokles agregátní poptávky vede zejména k poklesu reálného
produktu a tedy i zaměstnanosti při zanedbatelném poklesu cenové úrovně.
Tím dochází ke snížení efektivnosti využívání výrobních faktorů a daná
ekonomika se dále vzdaluje hranici svých produkčních možností.
• z krátkodobého hlediska při plně využitých výrobních faktorech dané
ekonomiky pokles agregátní poptávky vede zejména k masivnímu poklesu
cenové úrovně při nepatrném poklesu dlouhodobě neudržitelné úrovně
reálného produktu na úroveň produktu potenciálního.
• z dlouhodobého hlediska dle neokeynesiánského modelu rovnováhy vede
restriktivní monetární politika pouze ke snížení cenové hladiny při
konstantním reálném produktu na úrovni produktu potenciálního, tedy na
hranici produkčních možností dané ekonomiky.
S poklesem cenové hladiny klesá i množství peněz v ekonomice.
Destabilizace úrokové míry je opět jen dočasná. Pokles reálného produktu a cenové
hladiny vede k poklesu nominálního produktu. Pokles nominálního produktu
vyvolá pokles poptávky po penězích na peněžním trhu. Na peněžním trhu nastává
nová rovnováha při snížené úrokové míře. Tím se úroková míra zpětně stabilizuje,
nikoli však až na původní úroveň. Na snížení úrokové míry reagují ekonomické
subjekty zvýšením plánovaného objemu investic a objemu výdajů domácností na
spotřebu. Agregátní poptávka částečně roste, roste i nominální produkt. S růstem
nominálního produktu roste i poptávka po penězích, což opět vede ke zvýšení
úrokové míry, jež vyvolá snížení výdajů....atd.