Makroekonomická stabilizacni politika

, lidé chtějí mít možnost nacházet
výhodná, dobře placená zaměstnání a nacházet je snadno
c) Stabilní nebo mírně se zvyšující cenová hladina
• cenová stabilita znamená, že se celková cenová hladina ani rychle nezvyšuje,
ani nesnižuje. Při nestabilní cenová hladině se ceny rychle mění,
hospodářské dohody se deformují, cenový systém postupně ztrácí na svém
významu.
d) Zahraniční ekonomické vztahy, které se vyznačují stabilním měnovým
kursem a vyrovnanou obchodní bilancí se zahraničím
• výsledem obchodu se zahraničím – tedy rozdíl vývozu a dovozu označujeme
jako saldo zahraničně obchodní bilance. Téměř každá země je o přebytek na
straně vývozu či alespoň vyrovnání.
• další sledovanou veličinou jsou měnové kursy – představují cenu vlastní
měny vyjádřenou v měnách jiných zemí. Když se kurs zvyšuje, vývozy se
stávají dražšími (stoupají) a dovozy levnějšími (klesají). Naopak když se
kurs snižuje stoupají dovozy a klesají vývozy.
10.4 Účinnost hospodářské politiky
Bez ohledu na to, jak velký je zvolený vějíř cílů hospodářské politiky (plná
zaměstnanost, cenová stabilita, hospodářský růst, vyrovnaný státní rozpočet atd.),
mají všechny tyto cíle v ekonomice každé země svoji důležitost. Proto existuje
snaha o současné maximální naplnění všech těchto cílů.
Funkční vazby mezi ekonomickými jevy (zaměstnaností, hospodářským růstem,
cenovou hladinou a platební bilancí) jsou takové, že dosažené zlepšení v jedné
oblasti lze realizovat často za cenu zhoršení výsledků v druhé oblasti. Tak je
tomu například při zvyšování zaměstnanosti (dopady na cenovou stabilitu a
rovnováhu v platební bilanci). Naopak, restriktivní monetární politika sledující
cenovou stabilitu, může ohrozit vysokou zaměstnanost, zpomaluje tempo růstu
reálného produktu a případně napomáhá nerovnováze v platební bilanci. Snaha
prosadit stabilitu měnového kurzu a rovnováhu v platební bilanci může ohrožovat
cenovou stabilitu, úroveň zaměstnanosti atd. Těchto vzájemně souvisejících vazeb
bychom mohli uvést ještě mnoho. Je zřejmé, že snahu po maximálním naplnění
těchto cílů lze pojímat pouze jako kompromis mezi větším naplněním jednoho
cíle a menším naplněním jiného.
Který cíl bude momentálně v centru pozornosti hospodářské politiky, bude plně
záviset na ekonomické, politické atd. situaci v dané zemi (na stupni naléhavosti
zvolit konkrétní cíl za prvořadý).
Vzájemná konfliktnost těchto cílů, obtížnost nalezení optimálního řešení vedla k
vytvoření termínu, který se objevuje v zahraniční odborné literatuře - magický
čtyřúhelník (eventuálně dle počtu cílů n-úhelník, viz. obr. 1).
Obr.1: Magický čtyřúhelník
Dodatek: Hlavní směry ekonomického myšlení
Klasická škola politické ekonomie
• A. Smith (1723-1790) „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“, v
tomto díle se setkáváme s jedním z prvních popisů fungování cenového
systému a především je vysvětleno, jak v konkurenční mechanismus schopen
zabezpečovat efektivní alokaci zdrojů, trh se stává centrem celého
hospodářského systému, zprostředkovává styky jednotlivých subjektů,
je nástrojem koordinace hospodářství
• D. Ricardo (1772-1823), teorie pracovní hodnoty – cena výrobku je určena
množstvím práce nutné k jeho výrobě a vzájemné poměry prací obsažených
ve směňovaných výrobcích určují směnné proporce (ceny) výrobků
• K. Marx (1818-1883), navazuje na Ricardovu teorii pracovních hodnot a
zavedl pojem nadhodnota. Nadhodnotu vytváří dělnická třída v materiální
sféře výroby a „bezplatně“ si ji přivlastňují kapitalisté a pozemkoví vlastníci
v podobě zisku, úroku a pozemkové renty. Výklad teorie nadhodnoty
využívá pro odmítnutí kapitalistických výrobních poměrů.
Keynesiánská ekonomie
• J. M. Keynes (1883-1946), aplikoval makroekonomický přístup ke
zkoumání hospodářských otázek, logickým vyústěním jeho přístupu byl
důraz na státní intervencionismus
• Keynesovo dílo je možno považovat za pokus o teoretické zdůvodnění
nutnosti státních zásahů směřujících k vyšší úrovni koupěschopné poptávky
Liberální ekonomie (monetaristická či rakouská škola )
• M. Friedman (1912), F. von Hajek, L. Mises důraz na peněžní a bankovní
stránky fungování ekonomiky – peněžní teorie a peněžní politika (inflace je
nejvážnější problém vyspělé ekonomiky)
• za základní předpoklad fungování tržního systému je považováno uchování
osobní, politické a také ekonomické svobody
• kritika všech forem státních zásahů keynesiánské politiky