7. Státní rozpočet a fiskální politika

jným dluhemnejvážnějším důsledkem velkého státního dluhu je, že vytlačuje ze zásoby bohatství národa kapitál. Soukromý kapitál může být nahrazován vládním dluhem. 7.4 Fiskální politikaFiskální politikou rozumíme proces utváření daňové soustavy a veřejných (vládních) výdajů s cílem:napomoci utlumit výkyvy hospodářského cyklupřispět k zachování rostoucí ekonomiky s vysokou zaměstnaností bez vysoké a kolísavé inflaceVýdaje státního rozpočtu velice významně ovlivňují výkonnost národního hospodářství. Tuto úlohu mají zejména v keynesovské hospodářské politice. Keynesovská ekonomie považuje státní rozpočet za hlavní nástroj, který je možné používat k regulaci agregátní poptávky, a tím i vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti a HDP. V původním pojetí převládala představa, že je možné rozpočtovou politiku formulovat jako politiku anticyklickou, sloužící k vyrovnání cyklických výkyvů. Tomu odpovídal názor, že při recesi by měl státní rozpočet přecházet do schodků a měl by zvyšovat nedostatečnou agregátní poptávku na úroveň, jež je nezbytná k dosažení potenciálního produktu (k likvidaci nedobrovolné nezaměstnanosti). Pokud národní hospodářství přecházelo do přehřáté konjunktury provázené zvyšováním míry inflace, měl být naopak ke zpomalení konjunkturního vzestupu použit přebytek státního rozpočtu.S anticyklickým zaměřením rozpočtové politiky byly spojeny určité obtíže. Není totiž tak jednoduché přizpůsobovat vývoji hospodářského cyklu vládní příjmy či vládní výdaje. Rovněž je obtížné odhadnout s dostatečnou přesností budoucí vývoj ekonomiky. Avšak má-li být anticyklické působení účinné, musí mít dostatečný předstih; jinak se může stát, že schodky státního rozpočtu budou zesilovat konjunkturu a naopak přebytky prohlubovat recesi. Nadto má většině vládních výdajů značně stabilní povahu a je velmi obtížné je hospodářskému cyklu přizpůsobovat. Monetarismus na rozdíl od keynesiánství odmítá využívat státní rozpočet k cílevědomému ovlivňování hospodářského vývoje. Zejména se staví proti regulování výkonnosti ekonomiky a snižování nezaměstnanosti prostřednictvím stimulace agregátní poptávky. Vláda by měla usilovat o vyrovnaný státní rozpočet, omezit přerozdělovací procesy a celkově snížit podíl státního rozpočtu na HDP. Teoretický příklad na obr. 7.3 ukazuje, jak mohou zvýšené vládní nákupy zboží pomoci při zmenšení recesní mezery (kladná produkční mezera), tj. kdy potenciální produkt ekonomiky je vyšší než skutečný produkt.Obr. 7.3a: Zvýšení vládních výdajů (a) a zvýšení HDPNa obr. 7.3a je zobrazena situace, kdy vláda zvýšila své výdaje z G1 na G2 , takže křivka C+I+G1+X (tj. křivka agregátní poptávky) se posune vzhůru, tj. agregátní výdaje vzrostly AD1 na AD2. Rovnovážný produkt se zvýší z HDP1 na HDP2 a zmenší se tzv. recesní mezera a ekonomika se dostane k hranici potenciálního produktu. Obr.7.3b: Zvýšení HDP a cenové hladiny za pomoci zvýšení vládních výdajůNa obr. 7.3b je zobrazeno co se stane s cenovou hladinou. Křivka AD1 se posune doprava vzhůru po mírně stoupající křivce SA na pozici AD2 a vidíme, že se významně zvýší HDP oproti mírnému zvýšení cenové hladiny. Můžeme říci, že při neplně využitých národních výrobních faktorech, kdy je reálný produkt pod úrovní produktu potenciálního a ekonomika je tedy pod hranicí svých produkčních možností, tyto vládní nákupy výrazně zvyšují úroveň reálného produktu a s ním i zaměstnanosti při zanedbatelném nárůstu cenové úrovně. Ovšem pozor, pokud by vláda provedla tyto zvýšené nákupy v době, kdy jsou plně využity výrobní faktory, kdy reálný produkt je na úrovni produktu potenciálního, nebo jej dokonce krátkodobě převyšuje a ekonomika je tedy na hranici svých produkčních možností, výrazně se zvyšuje pouze cenovou hladinu při nepatrném a dlouhodobě neudržitelném nárůstu reálného produktu a s ním i zaměstnanosti (na obr. 7.3b porovnejte strmost křivky AS vlevo od ASL a vpravo). 7.5 Daně transferové platby a agregátní poptávkaTvůrci rozpočtové politiky stanoví kromě vládních výdajů též velikost daní (platby soukromého sektoru vládě) a transferových plateb (platby vlády souk