Otázky kompletni

K jde čára diagramu téměř vodorovně, tj. tyč se prodlužuje, aniž vzrůstá zatížení.
P mez pevnosti v tahu
S přetržení
Hodnoty pro tlak jsou u ocelí přibližně stejné jako pro tak, méně časté zkoušky
Osa x poměrného prodloužení ε, osa y napětí σ
21)Napište první a druhý tvar zákona termodynamiky.Vysvětlete
První zákon termodynamiky
dq=du+dw =>Teplo dq přivedené(odvedené) látce v uzavřené termodynamické soustavě se spotřebuje na zvýšení(snížení)jeho vnitřní energie a vykonání objemové práce dw.Po integraci mezi stavy 1 a 2 dostaneme:
q,dq-měrné teplo (J na kilogram)
u,du-měrná vnitřní energie(J na kilogram)
w,dw-měrná objemová práce(J na kilogram)
pro vykonanou práci platí dw=pdv
muzeme napsat dq=du+pdv
Druhý zákon termodynamiky
Z definičního vztahu pro entalpii i=u+pv a z prvního zákona termodynamiky dq=du + pdv dostaneme :
dq=di+vdp
di(J na kilogram) měrná entalpie
22) Který základní fyzikální zákon vyjadřuje rovnice kontinuity?
Rovnice kontinuity vyjadřuje zákon o zachování hmoty, tzn. že hmota kapaliny vytékající s uvažovaného elementu za čas dt, musí být rovna hmotě do něho vtékající za stejný časový interval
23)Který základní fyzikální zákon vyjadřuje Bernoulliho rovnice?
zákon zachování energie
24)Který základní zákon vyjadřuje první zákon termodynamiky?
První zákon termodynamiky , který se někdy nazývá zákon o zachování energie vyplývá z obecného zákona o zachování hmoty,
přičemž energii pokládáme za jednu z forem existence hmoty.
Zákon o zachování energie nepočítá s přeměnami látky v energii a lze jej proto formulovat tak, že celkové kvantum energie
v termodynamické soustavě a jejím okolí je stálé.
25)Redukovaný ohybový moment
Redukovaný ohyboví moment podle hypotézy τmax
Mo max – (N.m) maximální ohybový moment
Mk – (N.m) kroutící moment
Redukovaný ohyboví moment podle hypotézy HMH

Velikost ohybového momentu Mo v libovolném řezu nosníku je rovna algebraickému součtu momentů všech
vnějších sil působících na nosník po jedné straně řešeného řezu
Velikost kroutícího momentu Mk je mírou namáhání, při kterém výslednice vnějšího zatížení tvoří dvojici ležící
v rovině namáhaného průřezu.
26)Jak je definována objemová a technická práce
objemová (absolutní) d w = p dv mezi stavy 1 a 2
technická (tlaková) dwt= - v dp mezi stavy 1 a 2
27)Nakreslete oběh spalovací turbíny při stálém tlaku
S- výměník, spalovací komora
T- plynová turbína
č- čerpadlo
K - kompresor
startovací motor
28)Kdy v praxi dochází k laminárnímu a kdy k turbulentnímu proudění
Laminární proudění (neboli vláknové proudění) v trubici kruhového průřezu se udrží pouze do stavu charakterizováno tzv. kritickým Reynoldsovým číslem Rekrit.= 2300. Při větších hodnotách Reynoldsova čísla je laminární proudění nestabilní a přechází na proudění turbulentní. Přechodová oblast z laminárního do úplného turbulentního proudění je pro obvyklé případy v rozmezí 2300-10 000. Při vyšším jak 10 000 nastává vždy úplné turbulentní proudění v celé trubici Re=cL/v
29)Napište a vysvětlete Fourierův zákon
kde λ je součinitel tepelné vodivosti. Pro velikost tepelného toku bude potom
T - teplota, gradient tepla, Φ – tepelný tok prošlí plochou A stojící kolmo ke směru toku. Asi vektor
30)Jak vypočítáme pro změnu izobarickou a polytropickou objemovou práci
izobarická (při stálém tlaku) w12=p(v2-v1)
polytropická pvn=kons měrná objemová práce
31)Na čem závisí součinitel přestupu tepla a jaký má rozměr
α [Wm-2K-1] je to energie, která projde 1m2 při teplotním spádu 1 kelvín.
Součinitel přestupu tepla α je funkcí všech činitelů, majících vliv na množství přecházejícího tepla.
Stanovit takovouto závislost je prakticky nemožné, proto se v praxi zjišťování součinitele přestupu tepla provádí
nejčastěji experimentálně za použití teorie podobnosti. Kriteriální rovnice pro sdílení tepla prouděním v případě,
že nedochází ke změně skupenství tekutiny, potom dostane tvar
Nu = f(Fo, Re, Gr, Pr),
Nu Nusseltovo číslo, Fo Fourierovo číslo, Re Reynoldsovo číslo, Gr Grashofovo číslo, Pr Prandtlovo číslo,
32) Podle kterých rovnic počítáme množství sděleného tepla při změně izochorické

vstupní teplota ohřívací tekutiny,
výstupní teplota ohřívací tekutiny,
vstupní teplota ohřívané tekutiny,
výstupní teplota ohřívané tekutiny,
rekuperační
Kde Wk (m3) je průřezový modul v krutu
Jp(m4) je polární kvadratický moment průřezu
D(m) je vnější průměr