Kontrolní otázky a odpovědi

Vysvětlete pojem „Technická diagnostika“, její účel a úkoly.
Diagnostika je obecná nauka o zjišťování poruch, popřípadě celkového technického stavu diagnostikovaného zařízení.
3 druhy: - 1. vlastní technickou diagnostiku-přítomnosti,potřebná pro:
- 2. technickou prognostiku-předvídání technického stavu na určitý časový nebo jinak definovaný úsek života objektu,(provozuschopnost,periodicita kontrol, oprav)
-3. technickou genetiku-stav v minulosti(havárie)
Úkolem diagnostikování (testování) při výrobě je především ověřovat kvalitu. Diagnostické testy jsou prováděny ve zvolených mezivýrobních etapách tak, aby bylo dosaženo požadovaného stupně kvality výrobku za minimální náklady a bylo upřesněno rozhodnutí, co a kdy testovat v následujících etapách výroby.
Účelem diagnostikování v provozu je dosáhnout požadovaného stupně disponibility výrobku za minimálně možné náklady s ohledem na dané provozní podmínky.
Definujte (vysvětlete) pojmy „Spolehlivost“, „Životnost“, „Porucha“ a „Údržba“.
Spolehlivost – obecná vlastnost objektu, spočívající ve schopnosti plnit požadované funkce při zachování hodnot stanovených provozních ukazatelů v daném rozmezí a v čase podle technických podmínek. Spolehlivost je komplexní vlastnost, která podle určení předmětu a podle podmínek provozu může zahrnovat bezporuchovost, životnost nebo udržovatelnost, a to buď jednotlivě, nebo v kombinaci těchto vlastností, jako je např. pohotovost pro objekt nebo pro jeho části.
Životnost – schopnost objektu plnit požadované funkce do dosažení mezního stavu při stanoveném systému předepsané údržby a oprav.
Údržba – souhru všech činností konaných po dobu stanovenou technickými podmínkami pro udržování objektu v provozuschopném stavu nebo pro navrácení objektu do bezporuchového stavu.
Porucha – jev spočívající v porušení provozuschopnosti objektu; znaky (kritéria) poruchy se stanoví technickou dokumentací pro daný objekt. (nezávislá-závislá,náhlá-postupná-občasná,úplná-částečná)
Definujte (vysvětlete) pojmy „Bezporuchovost“, „Údržba“, „Zkouška spolehlivosti“ a „Postupná porucha“.
Bezporuchovost – vlastnost objektu plnit nepřetržitě předepsané funkce po stanovenou dobu a za stanovených podmínek. Číselně se vyjadřuje např. pravděpodobností bezporuchového provozu, intenzitou poruch a střední dobou bezporuchového provozu v daném intervalu.
Zkouška spolehlivosti – zkouška objektu, kterou se mají určit nebo ověřovat ukazatele spolehlivosti.
K čemu slouží mikroskop? Uveďte rozdíly mezi optickým a elektronovým mikroskopem.
-zobrazuje struktury menší než je rozlišovací schopnost lidského oka, k pozorování předmětů nepatrných rozměrů pod zorným úhlem zvětšeným optickou cestou a k přesnému měření. Optické mikroskopy využívají k zobrazování soustavou čoček, pro něž platí zákony světelné optiky. Kromě omezeného zvětšení nemá optický mikroskop žádné zvláštní nevýhody, naopak jeho předností je snadná obsluha a údržba. Zvětšení mikroskopu se mění po skocích (od desetinásobného po tisícinásobné).
Elektronová mikroskopie – elektronový mikroskop pracuje místo se světlem s proudem elektronů (ve vakuu), který je ekvivalentní záření velmi malé vlnové délky.
Rozdíly:světlo,čočky ze skla, vzduch, fluor.st.
Uveďte a vysvětlete charakteristické hodnoty mikroskopu.
celkové zvětšení mikroskopu - rozlišovací schopnost - hloubková ostrost
Popište základní části optického mikroskopu.
Objektiv je soustava čoček umístěná poblíž pozorovaného předmětu (objektu). Při průchodu objektivem vytvoří světelné paprsky v mikroskopu skutečný zvětšený převrácený obraz předmětu. Okulárem pozorujeme tento obraz jako lupou - okulár je tedy soustava čoček pro pozorování obrazu vytvořeného objektivem. Při pohledu do okuláru mikroskopu pozorujeme zvětšený neskutečný převrácený obraz předmětu. stolek,otočný nosič objektivů,kondenzor,tubus
Popište princip normálního a převráceného mikroskopu a vysvětlete rozdíly mezi nimi.
Objekt na sklíčko-intenzivní paprsek světla na zrcátko, osvětluje zespodu,poloha zrcátka, aby světlo nahoru přes sklíčko-čočky kondenzoru soustřeďují svazek světla na objekt-Objektiv obraz,kt.okulár zvětšuje,zaostřování pomocí šroubků
Jaké informace o vzorku poskytují metody rastrovací elektronové mikroskopie?
Rastrovací elektronový mikroskop je zařízení určené především ke studiu povrchů tuhých látek při velkém zvětšení (až stotisícinásobném), větší rozlišovací schopnosti (až 15 nm), větší hloubce ostrosti (až několik mm). V rastrovacím elektronovém mikroskopu dopadá na vzorek tenký svazek elektronů. Speciální vychylovací soustava zajistí, že elektronový svazek postupně dopadne na všechna místa povrchu. Obraz jednotlivých míst vzorku je přenesen na televizní obrazovku, kde je pozorován. Pokud je vzorek dostatečně tenký, lze jej pozorovat v uspořádání na průchod, tj. v transmisním uspořádání. Častěji se však používá uspořádání na odraz, tj. reflexní uspořádání. Obraz je obvykle vytvořen elektrony, které jsou odraženy, popř. emitovány z povrchové vrstvy vzorku po dopadu svazku elektronů s vysokou energií.
Sek.e-morfologie, ZOE-složení-topologie
Uveďte přehled signálů, které se uvolňují po dopadu primárních elektronů na vzorek v rastrovacím elektronovém mikroskopu (REM).
Jaký je rozdíl mezi sekundárními a zpětně odraženými elektrony, detekovanými v REM?
Sekundární elektrony jsou emitovány z povrchu objektu po interakci elektronového svazku s atomy kovu. Jejich energie je řádově 101 eV. Hustota toku sekundárních elektronů závisí na materiálu objektu a úhlu dopadu elektronového svazku na povrch objektu. Termoemise a emise sekundárních elektronů nehraje v technologických procesech významnou roli z hlediska ztrát, které nepřevyšují 1 % výkonu elektronového svazku. Odražené elektrony nesou energii ve velmi širokém rozsahu hodnot až do energie dopadajících elektronů. Množství odražených elektronů, spektrum energie a rozložení v prostoru závisí na atomovém čísle materiálu objektu a na úhlu dopadu elektronového svazku. Z hlediska ztrát hrají odražené elektrony nejvýznamnější úlohu.
Jak se liší transmisní elektronová mikroskopie od rastrovací elektronové mikroskopie? Proveďte srovnání obou metod.
Transmisní elektronový mikroskop (TEM) slouží k vytvoření tisíci- až stotisícinásobně zvětšeného obrazu studovaného vzorku pomocí elektronové optické soustavy. K vytvoření obrazu se nevyužívá viditelné světlo, ale elektrony. Viditelný obraz je vytvořen na fluorescenčním stínítku svazkem elektronů, které prošly studovaným vzorkem nebo které na vzorku difraktovaly. Transmisní elektronová mikroskopie umožňuje studovat téměř všechny důležité mikrosktrukturní charakteristiky krystalických a amorfních látek. Transmisní elektronová mikroskopie poskytuje informace o vnitřní struktuře vzorků, které lze prozářit elektrony. Chceme-li pozorovat transmisním elektronovým mikroskopem povrchy tuhých látek, musíme využít metodu replik.
Rastrovací elektronový mikroskop je zařízení určené především ke studiu povrchů tuhých látek při velkém zvětšení (až stotisícinásobném), větší rozlišovací schopnosti (až 15 nm), větší hloubce ostrosti (až několik mm). V rastrovacím elektronovém mikroskopu dopadá na vzorek tenký svazek elektronů. Speciální vychylovací soustava zajistí, že elektronový svazek postupně dopadne na všechna místa povrchu.
Jaké jsou požadavky na vzorek u transmisní elektronové mikroskopie?
Protože elektrony silně interagují s pozorovaným objektem, tloušťka vzorku může být jen 0,1 až 5 µm(silnější není možno zaostřit). Vhodná tloušťka vzorku závisí na materiálu a energii elektronů.VODA
Vysvětlete princip činnosti zrcadlového elektronového mikroskopu a jeho možné aplikace.
Zrcadlová elektronová mikroskopie slouží k pozorvání povrchů tuhých látek. Na vzorek ale nedopadají elektrony, ani vzorek neemituje elektrony. Svazek urychlených elektronů vstupuje do pole elektrostatického zrcadla. Na elektrodě zrcadla je záporný potenciál, který je mírně větší (o několik desetin voltu) než urychlovací napětí elektronového svazku. To způsobí, že s