- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Otazky BESO aktuální!!!!
BESO - Elektronické součástky
Hodnocení materiálu:
Vyučující: doc. Ing. Jaroslav Boušek CSc.
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálzáření. Na čem závisí vlnová délka („barva“) vyzařovaného světla.
(Při zapojení v přímém (propustném) směru se sníží energetická bariéra na přechodu PN a přechodem prochází elektrony na úrovních vodivostního a díry na úrovních valenčního pásu. V oblasti přechodu PN může dojít k rekombinaci párů elektron-díra a uvolňování energetických kvant – fotonů. Vlnová délka vyzařovaného světla závisí na šířce zakázaného pásu.)
Injekční elektroluminiscence při přechodu PN (Lossevuv jev):
- nezářivá rekombinace elektronu s dírou (1)
- zářivé rekombinace (2,3)
- zářivý přechod pres hladinu příměsi h2 < Wg (4)
Při zapojení v přímém (propustném) směru se sníží energetická bariéra na přechodu PN a přechodem prochází elektrony na úrovních vodivostního a díry na úrovních valenčního pásu. V oblasti přechodu PN může dojít k rekombinaci párů elektron-díra a uvolňování energetických kvant – fotonů. Vlnová délka vyzařovaného světla závisí na šířce zakázaného pásu daného přechodu PN.
32) Uveďte tři základní odlišnosti luminiscenční a laserové diody: v podstatě emise, uspořádání sytému a spektrální charakteristice.
(U luminiscenční diody dochází ke spontánní emisi, u laserové diody k emisi stimulované. Stimulovaná emise vzniká při dosažení určité hustoty procházejícího proudu, díky optické zpětné vazbě v optickém rezonátoru, tvořeném zrcadlovými plochami. Spektrální charakteristika laserové diody je díky stimulované emisi podstatně užší než u luminiscenční diody.)
-U luminiscenční diody dochází ke spontánní emisi (sama se pomalu rozsvítí i při malých proudech) a u laserové diody dochází ke stimulované emisi. Stimulovaná emise vzniká při dosažení určité hustoty procházejícího proudu, díky optické zpětné vazbě v optickém rezonátoru, tvořeném zrcadlovými plochami
- Spektrální charakteristika laserové diody je díky stimulované emisi podstatně užší než u luminiscenční diody
33) Luminiscenční diody jsou vyrobeny z polovodičů GaAs a GaP.Šířky zakázaného pásu jsou: 1,42 eV u polovodiče GaAs a 2,26 eV u polovodiče GaP. a)Porovnejte vlnové délky vyzařování obou diod, které označte ((GaAs) a ((GaP). Použijte symboly ( nebo (b) Uveďte vztah mezi vlnovou délkou a kmitočtem.
(Vyzařování vzniká při zářivé rekombinaci, tj. přechodu elektronů z vodivostního pásu do děr (prázdných míst) ve valenčním pásu. Kmitočet optického záření je nejméně roven šířce zakázaného pásu (h((Wg, kde Wg je šířka zakázaného pásu). Vlnová délka je podle známého vztahu nepřímo úměrná kmitočtu. Čím větší vlnová délka, tím blíže má optické záření k infračervené části spektra.)
-Vyzařování vzniká při zářivé rekombinaci, tj. přechodu elektronů z vodivostního pásu do děr (prázdných míst) ve valenčním pásu. Kmitočet optického záření je nejméně roven šířce zakázaného pásu (h((Wg, kde Wg je šířka zakázaného pásu). Vlnová délka je podle známého
vztahu nepřímo úměrná kmitočtu. Čím větší vlnová délka, tím blíže má optické záření k infračervené části spektra.
a) ((GaAs) > ((GaP)
b) (=c\f
jednotky [m; m/s, Hz], kde c je rychlost šíření vlnění v prostředí, λ délka vlny a f frekvence. Pro elektromagnetické vlnění je c rychlost světla ve vakuu, pro zvukové vlny jde o rychlost zvuku v běžných fyzikálních podmínkách.
34) Nakreslete uspořádání optického vláknového vlnovodu a vysvětlete podstatu šíření optického záření u mnohovidového vlnovodu. Uveďte hlavní parametry, které omezují šíření optického signálu např. ve tvaru optických impulzů. Jak změní parametry šíření optického signálu u jednovidového vlnovodu, které se zlepší.
(Podstatou optického vláknového vlnovodu je šíření optického záření v jádře s vyšším indexem lomu, obklopeném pláštěm s menším indexem lomu. U mnohovidového vlnovodu lze šíření popsat úplným odrazem paprsků na rozhraní jádro-plášť. Hlavní parametry jsou: a) numerická apertura, která vymezuje maximální úhel, pod kterým může vstupovat optické záření tak, aby se šířilo vláknem, b) útlum, udávaný v dB na km délky (dB/km), c) disperze, charakterizující rozmazání vstupního signálu při šíření vlivem rozdílné rychlosti šíření jednotlivých vidů-paprsků. Útlum a disperze omezují maximální délku optického vlákna na níž lze detekovat signál pro určitý navázaný vstupní výkon a počet přenášených impulzů za sekundu, tzv. bitovou rychlost. U jednovidových vláken vzhledem k šíření jednoho vidu je odstraněna vidová disperze. Při větších rychlostech přenosu se začíná uplatňovat tzv. chromatická disperze. Jednovidová vlákna mají malý průměr jádra (kolem 5(m) a proto je ztížené zavedení optického výkonu do vlákna (menší numerická apertura))
Podstatou optického vláknového vlnovodu je šíření optického záření v jádře s vyšším indexem lomu, obklopeném pláštěm s menším indexem lomu. U mnohovidového vlnovodu lze šíření popsat úplným odrazem paprsků na rozhraní jádro-plášť. Hlavní parametry jsou: a) numerická apertura, která vymezuje maximální úhel, pod kterým může vstupovat optické záření tak, aby se šířilo vláknem, b) útlum, udávaný v dB na km délky (dB/km), c) disperze, charakterizující rozmazání vstupního signálu při šíření vlivem rozdílné rychlosti šíření jednotlivých vidů-paprsků. Útlum a disperze omezují maximální délku optického vlákna na níž lze detekovat signál pro určitý navázaný vstupní výkon a počet přenášených impulzů za sekundu, tzv. bitovou rychlost. U jednovidových vláken vzhledem k šíření jednoho vidu je odstraněna vidová disperze. Při větších rychlostech přenosu se začíná uplatňovat tzv. chromatická disperze. Jednovidová vlákna mají malý průměr jádra (kolem 5(m) a proto je ztížené zavedení optického výkonu do vlákna (menší numerická apertura)
35) Jak ovlivňuje dielektrikum kapacitu kondenzátoru? Jaký vliv má dielektrikum na vlastnosti kondenzátoru v oboru vysokých kmitočtů?
(Vlivem polarizace dielektrika dochází při připojení napětí U na kondenzátor k částečné kompenzaci náboje na elektrodách kondenzátoru a to umožňuje zvětšení náboje na elektrodách. Tento vliv charakterizuje permitivita (=(0 (r. Pro kapacitu C platí vztah C=Q/U. Jestliže pro vakuový kondenzátor by byl náboj na kondenzátoru Q, při vložení dielektrika s relativní permitivitou (r se zvětší přibližně (r krát a kapacita také vzroste přibližně (r krát. Podstatou polarizace je natáčení molekul, které tvoří elektrické dipóly a deformace drah elektronů v atomech vlivem elektrického pole. Tyto přesuny hmotných částic způsobují ve střídavém elektrickém poli vznik ztrát. Prakticky platí, že čím větší je permitivita, tj. schopnost polarizace, tím i větší jsou ztráty polarizací. To omezuje použití kondenzátorů s daným dielektrikem v obvodech vyšších kmitočtů.)
-Vlivem polarizace dielektrika dochází při připojení napětí U na kondenzátor k částečné kompenzaci náboje na elektrodách kondenzátoru a to umožňuje zvětšení náboje na elektrodách. Tento vliv charakterizuje permitivita (=(0 (r. Pro kapacitu C platí vztah C=Q/U. Jestliže pro vakuový kondenzátor by byl náboj na kondenzátoru Q, při vložení dielektrika
s relativní permitivitou (r se zvětší přibližně (r krát a kapacita také vzroste přibližně (r krát. Podstatou polarizace je natáčení molekul, které tvoří elektrické dipóly a deformace drah elektronů v atomech vlivem elektrického pole. Tyto přesuny hmotných částic způsobují ve střídavém elektrickém poli vznik ztrát. Prakticky platí, že čím větší je permitivita, tj. schopnost polarizace, tím i větší jsou ztráty polarizací. To omezuje použití kondenzátorů s daným dielektrikem v obvodech vyšších kmitočtů.
36) Posuďte vhodnost keramických kondenzátorů z hlediska použití v oboru nízkých a vysokých kmitočtů.
(Jednotlivé druhy keramických kondenzátorů pokrývají kmitočtový obor od nejnižších po nejvyšší kmitočty. Pro volbu jsou významné ztráty, charakterizované ztrátovým činitelem a měrná kapacita, tj. kapacita na jednotky objemu. Některé mají vynikající vysokofrekvenční vlastnosti (malé ztráty), ale relativně malou měrnou kapacitu. Jiné mají velmi velkou měrnou kapacitu, tj. velkou kapacitu při malých rozměrech, jejich použití se ale omezuje jen na nízké kmitočty. U těchto kondenzátorů s velkou měrnou kapacitou se projevují další horší vlastnosti spočívají ve velké teplotní, případně napěťové závislosti. Z uvedeného vyplývá potřeba zvažovat použití jednotlivých druhů.)
-keramické kondenzátory pokrývají takřka všechny frekvenční hladiny
- pro použití se vybírají podle ztrát (podle ztrátového činitele a měrné kapacity)
-jedny pracují na vysokých frekvencích (mají malou měrnou kapacitu x malé ztráty), druhé pracují na nízkých frekvencích (mají velkou měrnou kapacitu a velkou teplotní a napěťovou závislost)
37) Znázorněte graficky tendenci teplotní závislosti elektrického odporu rezistoru a) lineárního s odporovou vrstvou uhlíkovou a kovovou b) termistoru s teplotním součinitelem záporným (negistoru)a kladným (pozistoru).
(U lineárního rezistoru je závislost odporu na teplotě malá, u uhlíkového odpor s teplotou mírně klesá, u kovového, označovaného ML (Metal Layer) mírně roste. U termistoru je teplotní závislost výrazná, pokles nebo růst udává znaménko teplotního součinitele.)
U lineárního rezistoru je závislost odporu na teplotě malá, u uhlíkového odpor s teplotou mírně klesá, u kovového, označovaného ML (Metal Layer) mírně roste. U termistoru je teplotní závislost výrazná, pokles nebo růst udává znaménko teplotního součinitele.
38) Co tvoří dielektrikum u elektrolytického hliníkového kondenzátoru? a) Jaké jsou přednosti a nedostatky vzhledem k ostatním kondenzátorům? b) Jaké podmínky je třeba splnit při jeho zapojení do obvodu?
(Dielektrikum tvoří kysličník. Díky jeho vysoké elektrické pevnosti postačí tenká vrstva a to umožňuje dosahovat velké měrné kapacity elektrolytických kondenzátorů. Nedostatkem je možnost použití jen v oboru nízkých kmitočtů. Udržování kysličníkové vrstvy vyžaduje připojení kondenzátoru vedle střídavého i na stejnosměrné napětí.)
-dielektrikum je tvořeno kysličníkem :
a) má vysokou elektrickou pevnost a stačí jen tenká vrstva, má velkou měrnou kapacitu, pracuje pouze v obvodech s nízkou frekvencí
b) pro udržení tenké vrstvy je třeba zapojit kondenzátor do obvodu stejnosměrné i střídavé napětí
39) Na čem závisí hodnota indukčnosti a činitele jakosti cívky? Jaké jsou požadavky na magnetický materiál magnetického obvodu a jaké materiály se používají pro vysokofrekvenční cívky?
(Indukčnost cívky závisí na počtu závitů cívky a vlastnostech magnetického obvodu – jádra cívky. Vlastnosti magnetického obvodu určuje relativní permeabilita magnetického materiálu a uspořádání jádra, určující rozptyl magnetického pole – uzavřený magnetický obvod, vzduchová mezera, magnetický tok se uzavírá výrazně vzduchem. Činitel jakosti určují ohmické ztráty ve vodičích a ztráty v magnetickém materiálu. Ztráty v magnetickém materiálu způsobuje hystereze při přemagnetování ve střídavém poli a vířivé proudy, vznikající ve střídavém magnetickém poli. Z tohoto důvodu se používají magnetické materiály s úzkou hysterezní křivkou, tzv. měkké a s dostatečně velkým ohmickým odporem. Tomu vyhovují ferimagnetické materiály, označované jako ferity.)
-Indukčnost cívky závisí na počtu závitů cívky a vlastnostech magnetického obvodu – jádra cívky. Vlastnosti magnetického obvodu určuje relativní permeabilita magnetického materiálu a uspořádání jádra, určující rozptyl magnetického pole – uzavřený magnetický obvod, vzduchová mezera, magnetický tok se uzavírá výrazně vzduchem.
-Činitel jakosti určují ohmické ztráty ve vodičích a ztráty v magnetickém materiálu.
-Ztráty v magnetickém materiálu způsobuje hystereze při přemagnetování ve střídavém poli a vířivé proudy, vznikající ve střídavém magnetickém poli. Z tohoto důvodu se používají magnetické materiály s úzkou hysterezní křivkou, tzv. měkké a s dostatečně velkým ohmickým odporem. Tomu vyhovují ferimagnetické materiály, označované jako ferity.
U0=15 V
Rs=?
RL=200 (
UZ=10 V
Un
RB
RC
Un
RB
RC
RE
CE
Un
RB
RC
Un
RG1
RG2
RD
D
S
G
ID
Un
RG1
RG2
RD
RS
D
S
G
ID
Iz
Vloženo: 3.06.2010
Velikost: 1,14 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BESO - Elektronické součástky
Reference vyučujících předmětu BESO - Elektronické součástky
Reference vyučujícího doc. Ing. Jaroslav Boušek CSc.
Podobné materiály
- BAEO - Analogové elektronické obvody - baeo-me-otázky
- BCA1 - CISCO akademie 1 - Odpovědi na otázky
- BELF - Elektrické filtry - statnice_otazky
- BFY2 - Fyzika 2 - Vypracované otázky 2004 A
- BFY2 - Fyzika 2 - Vypracované otázky 2004 B
- BRMK - Rádiové a mobilní komunikace - tahák otázky
- BRMK - Rádiové a mobilní komunikace - tahák otázky01
- BRMK - Rádiové a mobilní komunikace - tahák otázky02
- BRMK - Rádiové a mobilní komunikace - tahák otázky03
- BRMK - Rádiové a mobilní komunikace - tahák otázky04
- BRMK - Rádiové a mobilní komunikace - tahák otázky05
- BRMK - Rádiové a mobilní komunikace - tahák otázky06
- BRMK - Rádiové a mobilní komunikace - tahák otázky07
- BRMK - Rádiové a mobilní komunikace - tahák otázky08
- BRMK - Rádiové a mobilní komunikace - tahák otázky09
- BRMK - Rádiové a mobilní komunikace - tahák otázky10
- BRMK - Rádiové a mobilní komunikace - tahák otázky11
- BRMK - Rádiové a mobilní komunikace - tahák otázky12
- BRMK - Rádiové a mobilní komunikace - tahák otázky13
- BRMK - Rádiové a mobilní komunikace - tahák otázky14
- BRMK - Rádiové a mobilní komunikace - tahák otázky15
- BRMK - Rádiové a mobilní komunikace - tahák otázky16
- BRMK - Rádiové a mobilní komunikace - tahák otázky17
- BRMK - Rádiové a mobilní komunikace - tahák otázky18
- BRMK - Rádiové a mobilní komunikace - tahák otázky19
- BRMK - Rádiové a mobilní komunikace - tahák otázky20
- BRMK - Rádiové a mobilní komunikace - tahák otázky21 22 23
- BRMK - Rádiové a mobilní komunikace - tahák otázky21 a· 26
- BRMK - Rádiové a mobilní komunikace - tahák otázkyPřehled
- BRPV - Rádiové přijímače a vysílače - otazky
- BSHE - Studiová a hudební elektronika - otazky
- BSHE - Studiová a hudební elektronika - Otázky_k_závěrečné_zk
- BTMB - Technická mechanika - OTAZKY
- BTMB - Technická mechanika - Otázky kompletni
- BVEL - Výkonová elektronika - - otazky-nevyplnene
- BVEL - Výkonová elektronika - otazky 2008_2009
- BVEL - Výkonová elektronika - otazky2008_2009
- BVEL - Výkonová elektronika - otazkyTisk
- BVMT - Vysokofrekvenční a mikrovlnná technika - MT otazky
- BVMT - Vysokofrekvenční a mikrovlnná technika - OtazkyVMT-46
- MSMK - Systémy mobilních komunikací - otazkyMSMK
- MTEO - Teorie elektronických obvodů - kontrolni otazky
- BFY2 - Fyzika 2 - Otázky kmity, vlny
- BFY2 - Fyzika 2 - Testové Otazky05
- BFY2 - Fyzika 2 - Testové Otazky10
- BFY2 - Fyzika 2 - Testové Otazky17
- BFY2 - Fyzika 2 - Testové Otazky21
- BFY2 - Fyzika 2 - Testové Otazky24
- BFY2 - Fyzika 2 - Testové Otazky25
- BFY2 - Fyzika 2 - Testové Otazky26
- BFY2 - Fyzika 2 - Testové Otazky27
- BFY2 - Fyzika 2 - Testové Otazky29
- BFY2 - Fyzika 2 - Testové Otazky41
- BFY2 - Fyzika 2 - Testové Otazky45
- BKEZ - Konstrukce elektronických zařízení - otazky_2002
- BKEZ - Konstrukce elektronických zařízení - OTÁZKY
- BPTS - Přístupové a transportní sítě - ZkouškaOtazkyBPTS
- BSHE - Studiová a hudební elektronika - Otazky - Pulsemestralka
- BSHE - Studiová a hudební elektronika - otazky zkouska
- BSHE - Studiová a hudební elektronika - Otázky na půlsemestrálce
- BSOS - Síťové operační systémy - 017_Otazky_BVKS_2007
- BSOS - Síťové operační systémy - 018_BVKS_otazky
- BSOS - Síťové operační systémy - BPTS_otazky
- BSOS - Síťové operační systémy - BVKS_BPTS_otazky
- BSOS - Síťové operační systémy - BVKS_otazky
- BEVA - Elektromagnetické vlny, antény a vedení - kontrolni otazky 1-a
- BEVA - Elektromagnetické vlny, antény a vedení - kontrolni otazky 1-b
- BEVA - Elektromagnetické vlny, antény a vedení - kontrolni otazky 3-a
- BEVA - Elektromagnetické vlny, antény a vedení - kontrolni otazky 3-b
- BEVA - Elektromagnetické vlny, antény a vedení - kontrolni otazky 4
- BEVA - Elektromagnetické vlny, antény a vedení - kontrolni otazky 5
- BEVA - Elektromagnetické vlny, antény a vedení - kontrolni otazky O2
- BCIF - Číslicové filtry - Okruh otazky
- BESO - Elektronické součástky - vyp.otazky.bip.tr
- BESO - Elektronické součástky - vyp.otazky.opto
- BESO - Elektronické součástky - vyp.otazky.polov
- BESO - Elektronické součástky - vyp.otazky.pol.diody
- BESO - Elektronické součástky - vyp.otazky.pol.prechody
- BESO - Elektronické součástky - vyp.otazky.tr.riz.el
- BESO - Elektronické součástky - vyp.otazky.tyris
- BESO - Elektronické součástky - vypracované otázky
- SZZ - Státnice - BEST - Státnicové otázky k předmětu BAEO
- SZZ - Státnice - BEST - Státnicové otázky BICT
- SZZ - Státnice - BEST - Státnicové otázky BVMT
- BFSL - Finanční služby - Vypracované otázky k testu
- BMPS - Modelování a počítačová simulace - otázky k ústní
- BZTV - Základy televizní techniky - Otázky ke zkoušce
- BESO - Elektronické součástky - beso-otazky
- BCZA - Číslicové zpracování a analýza signálů - KCZA_1_otazky
- BCZA - Číslicové zpracování a analýza signálů - CZA_2_otazky
- BCZA - Číslicové zpracování a analýza signálů - CZA_2_otazky
- BRMK - Rádiové a mobilní komunikace - otazky
- BDIZ - Diagnostika a zkušebnictví - Kontrolní otázky a odpovědi
- BDIZ - Diagnostika a zkušebnictví - Tahák na zkoušku otázky
- BVNP - Vysoké napětí a elektrické přístroje - Tahák- odpovědi na otázky
- BDIZ - Diagnostika a zkušebnictví - Kontrolní otázky
- BDIZ - Diagnostika a zkušebnictví - Otázky ze zkoušky
- BEMC - Elektromagnetická kompatibilita - Otázky ke zkoušce
- BEMV - Elektrotechnické materiály a výrobní procesy - Otázky - dielektrika
- BEMV - Elektrotechnické materiály a výrobní procesy - Otázky - polovodiče
- BEMV - Elektrotechnické materiály a výrobní procesy - Otázky A, B
- BEMV - Elektrotechnické materiály a výrobní procesy - Otázky B, B
- BESO - Elektronické součástky - Kontrolní otázky
- BESO - Elektronické součástky - Otázky a příklady
- BESO - Elektronické součástky - Otázky Boušek
- BESO - Elektronické součástky - Otázky na semestrálku
- BESO - Elektronické součástky - Otázky
- BESO - Elektronické součástky - Vypracované otázky
- BFY2 - Fyzika 2 - Vypracované otázky
- BFY2 - Fyzika 2 - Základní otázky kmity a vlny
- BFY2 - Fyzika 2 - Základní otázky z kmitů a vln
- BFY2 - Fyzika 2 - Základní otázky z moderní fyziky
- BFY2 - Fyzika 2 - Základní otázky z optiky
- BFY2 - Fyzika 2 - Základní otázky z termodynamiky
- BMVE - Měření v elektrotechnice - Otázky k písemné zkoušce
- BPSO - Pedagogická psychologie - Otázky
- BVNP - Vysoké napětí a elektrické přístroje - Otázky 1
- BVNP - Vysoké napětí a elektrické přístroje - Otázky 2
- BVNP - Vysoké napětí a elektrické přístroje - Otázky Blažek
- BVNP - Vysoké napětí a elektrické přístroje - Otázky Vávra
- BVNP - Vysoké napětí a elektrické přístroje - Otázky
- BVNP - Vysoké napětí a elektrické přístroje - Vypraacované otázky
- BDIZ - Diagnostika a zkušebnictví - Kontrolní otázky
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Otázky zápočet laboratoře
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Otázky zápočet laboratoře
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Otázky zápočet laboratoře
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Otázky zápočet laboratoře
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Otázky zápočet laboratoře 5
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Otázky zápočet laboratoře 6
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Otázky zápočet laboratoře 7
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Otázky zápočet laboratoře 8
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Otázky zápočet laboratoře 9
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Otázky zápočet laboratoře 10
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Otázky zápočet laboratoře 11
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Otázky zápočet laboratoře 12
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Otázky zápočet laboratoře 13
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Otázky zápočet laboratoře 14
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Otázky zápočet laboratoře 15
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Otázky zápočet laboratoře
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Otázky zápočet laboratoře
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Otázky zápočet laboratoře starý
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Otázky zápočet laboratoře starý2
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Otázky zápočet laboratoře starý3
- BESO - Elektronické součástky - vypracované otázky 2009
- BESO - Elektronické součástky - vypracované otázky
- BFY2 - Fyzika 2 - otázky na zkoušku 2004(asi) - kmity
- BFY2 - Fyzika 2 - otázky na zkoušku 2004(asi) - modernífyzika
- BFY2 - Fyzika 2 - otázky na zkoušku 2004(asi) - optika
- BFY2 - Fyzika 2 - otázky na zkoušku 2004(asi) - termodynamika
- BPTS - Přístupové a transportní sítě - Otázky na státnice - dobré vědět
- BPTS - Přístupové a transportní sítě - Otázky na státnice 1
- BPTS - Přístupové a transportní sítě - Otázky na státnice 10
- BPTS - Přístupové a transportní sítě - Otázky na státnice 2
- BPTS - Přístupové a transportní sítě - Otázky na státnice 3
- BPTS - Přístupové a transportní sítě - Otázky na státnice 4
- BPTS - Přístupové a transportní sítě - Otázky na státnice 5
- BPTS - Přístupové a transportní sítě - Otázky na státnice 6
- BPTS - Přístupové a transportní sítě - Otázky na státnice 7
- BPTS - Přístupové a transportní sítě - Otázky na státnice 8
- BPTS - Přístupové a transportní sítě - Otázky na státnice 9
- BSHE - Studiová a hudební elektronika - Otázky ke státnicím
- BSPE - Spolehlivost v elektrotechnice - vypracované otázky ke zkoušce
- BMTD - Materiály a technická dokumentace - Vypracované otázky ke zkušce z materiálů BMTD
- BMTD - Materiály a technická dokumentace - Vypracované otázky ke zkušce z materiálů BMTD - upravený formát, drobně přehlednější
- BMTD - Materiály a technická dokumentace - Vypracované otázky ke zkušce z materiálů BMTD - upravený formát, drobně přehlednější - PDF
- BFY1 - Fyzika 1 - Vypracovane otazky na zkousku
- BFY2 - Fyzika 2 - Vypracované otázky 2009 - Kmity
- BFY2 - Fyzika 2 - Vypracované otázky 2009 - Vlny
- BFY2 - Fyzika 2 - Vypracované otázky 2009 - Elm. Vlny
- BFY2 - Fyzika 2 - Vypracované otázky 2009 - Optika
- BFY2 - Fyzika 2 - Vypracované otázky 2009/2010 - Termodynamika
- BFY2 - Fyzika 2 - Vypracované otázky 2010 - Moderní fyzika
- BESO - Elektronické součástky - Vypracované Otázky - podtrhané otázky ze zkoušek
- BESO - Elektronické součástky - Otázky - vypracované
- BESO - Elektronické součástky - SKUTEČNÉ OTÁZKY NA BESO! v závorce uvedeno datum kdy padly
- BARS - Architektura sítí - Testové otázky pohromadě (semestrálka i půlsemka)
- BNEZ - Napájení elektronických zařízení - Testové otázky
- BFY1 - Fyzika 1 - Testové otázky - půlsemestrálka a semestrálka
- BEMV - Elektrotechnické materiály a výrobní procesy - Vypracované otázky
- AANA - Základy anatomie a histologie - otázky na zkoušku
- AFYZ - Fyziologie člověka - otázky na pc zápočet
- BPRM - Přenosová média - BPRM - otázky na predtermín
- BPRM - Přenosová média - Vypracované otázky
- BNFE - Nízkofrekvenční elektronika - Vypracované otázky do BNFE
- AKME - Úvod do klinické medicíny - Zkusebni_otazky
- AFY1 - Fyzika 1 - Tíhové zrychlení-otázky
- BPTS - Přístupové a transportní sítě - Hotové otázky na zápočet z laboratoří - 2011
- BZTV - Základy televizní techniky - Tahák BZTV otázky 1-33
- BZTV - Základy televizní techniky - Tahák BZTV otázky 1-33 - 2
- ABCH - Biochemie - otázky ke zkoušce
- BMTD - Materiály a technická dokumentace - otazky k testu z materiálů
- BMPT - Mikroprocesorová technika - BMPT-PC cviceni- vypracované odpovědi na otázky 2011
- BVKS - Vysokorychlostní komunikační systémy - Otázky/odpovědi na zkoušku - 2012
- APRP - Základy první pomoci - Otazky-prvni_pomoc
- BELA - Elektroakustika - 2. test vypracované otázky
- BELA - Elektroakustika - Vypracované otázky ke zkoušce 2013
- BELA - Elektroakustika - 1. test vypracované otázky
- RBEZ - přezkoušení z elektrotechnické kvalifikace - Otázky na test
- BVFT - Vysokofrekvenční Technika - Zkouška - teoretické otázky 2014
- BCZA - Číslicové zpracování a analýza signálů - Vypracované otázky ke zkoušce
- BMTD - Materiály a technická dokumentace - Zpracované kontrolní otázky a příklady z BMTD 2014
- BZTV - Základy televizní techniky - 5ti bodové otázky 2014/2015
- BPRM - Přenosová média - Otázky ke zkoušce 2014/2015
- BESO - Elektronické součástky - beso-tahak
- BESO - Elektronické součástky - Oficiální vzor semestrální zkoušky z předmětu BESO pro rok 2010
- BESO - Elektronické součástky - BESO zkouška 2010
- BESO - Elektronické součástky - BESO prezentace ze cvičení RNDr. Michal Horák, CSc
- BESO - Elektronické součástky - BESO 2011 - zadání zkoušky (řádný)
- BESO - Elektronické součástky - BESO 2011 - zadání zkoušky (1. opravný)
- BESO - Elektronické součástky - BESO 2012 - zadání zkoušky (řádný)
Copyright 2025 unium.cz


