Laboratorní cvičení 6

vá stabilizační účinek tohoto rezistoru. Napětí na předřadném rezistoru Rl je v daném zapojení dáno rozdílem mezi napájecím napětím U0 a úbytkem napětí na emitorovém rezistoru RE.
Obrázek : Stabilizace PB pomocí RE
Zvětší-li se proud kolektoru (např. zvýšením teploty), zvětší se úbytek napětí UE na emitorovém rezistoru. Tím se zmenší napětí U1 na rezistoru Rl, klesne proud báze a výsledkem je zmenšení proudu kolektoru, tedy částečná kompenzace jeho původního narůstání.
Zapojení na obr. 35 je vlastně základním zapojením jednoho stupně tranzistorového zesilovače. Střídavý signál, který má tranzistor zesílit, se dostává přes kondenzátor C1 na bázi tranzistoru, výstupní střídavý signál se odebírá přes kondenzátor CV z kolektoru.
V zásadě platí, že stabilizační účinek obvodu je tím lepší, čím větší je rezistor v obvodu emitoru a čím menší je rezistor R1 v obvodu báze. Zvětšování emitorového rezistoru RE je nevýhodné (zejména u výkonových tranzistorů), na velkém emitorovém rezistoru se objeví značná část napětí napájecího zdroje. Je zde však určitá možnost sníženi odporu rezistoru v obvodu báze. Této možnosti je využito v zapojení na obr. 36.
Pracovní bod není nastaven pomocí předřadného rezistoru, ale pomocí děliče napětí R1, R2, připojeného na zdroj UCC. Potenciál báze tranzistoru je určen napětím na odbočce děliče, na kterou je báze připojena. Jak lze z obr. VI-5 snadno vyčíst, jsou rezistory děliče (přes malý vnitřní odpor napájecího
Obrázek : Stabilizace PB děličem v bázi
zdroje) zapojeny vlastně paralelně. Jako odpor v obvodu báze se uplatňuje odpor paralelní dvojice R1, R2, který je menší než samotný odpor rezistoru R1 (obr. 34 a 35).
Stabilizační účinek zapojení podle obr. 36 je dobrý. Kompenzace změn kolektorového proudu je účinná, při zvýšení IK zvětší se napětí na emitorovém rezistoru, napětí mezi bází a emitorem se zmenší a výsledkem je zmenšení kolektorového proudu.
Zapojeni na obr.36 je jedním z nejpoužívanějších. Představuje opět základní zapojení jednoho tranzistorového zesilovacího stupně. Střídavý signál se přivádí do obvodubáze přes kondenzátor Cl, zesílený signál se odebírá z kolektoru přes kondenzátor CV. Děličem napětí R1, R2 bývá v praxi často potenciometrický trimr. Pracovní bod se nastaví přesně podle žádané velikostí kolektorového proudu (měřidlo se zapojí do série s kolektorem) natáčením běžce potenciometrického trimru.
Kromě popsaných způsobů jsou ještě jiné možnosti nastavení a zejména stabilizace pracovního bodu, které jsou však složitější.

Obrázek : Druhy zapojení zesilovačů s bipolárním tranzistorem a jejich vlastnosti
SE
Obrázek : Zesilovač se společným emitorem
h-parametry v pracovním bodě:
Funkce součástek:
RB, RC, RE … nastavení pracovního bodu tranzistoru a jeho stabilizace zavedením emitorové zpětné vazby (RE)
CV…vazební (oddělovací) kondenzátory – oddělují stejnosměrnou a střídavou složku; 1/ωCV je velmi malé
CE … přemostění emitorového odporu RE pro střídavou složku a její uzemnění; 1/ωCE