Vypracované otázky geodézie

koměry-jimi vybaveny teodolity a niv.přístroje
optickými dálkoměry*s latí -nitkové-dvojobrazové-s konstantní délkou latě-autoredukční(dvojobrazové, diagramové)*bez latě autoredukční základnovémechanickými dálkoměryfyzikálními dálkoměryinterferenční
elektronické,radiolokační ,fázové- radiové- světelné
Nepřímo můžeme délky měřit pomocí fyzikálních metod specielně vyvinutými přístroji, které souhrnně nazýváme dálkoměry. Podle toho, kterou z fyzikálních metod použijeme, dělíme dálkoměry na optické nebo elektronické.
Elektronické dálkoměry
K elektronickému měření délek se využívají vlny rádiové nebo světelného záření, a to viditelného i infračerveného. Z tohoto hlediska se dělí elektronické dálkoměry na radiové a světelné.
Optické dálkoměry
Základní myšlenkou optického měření délek je určení zprostředkujících veličin pro řešení pravoúhlého nebo rovnoramenného trojúhelníka v němž se délka s určí ze známých veličin - základny a dálkoměrného (paraliktického) úhlu.
17,Měření délek –trigonom určování nepřístupné vzdálenosti, obvoz
- trigonometrickém měření lze určit výšku pomocí teodolitu
- při měření zjišťujeme zenitový úhel a musíme znát vodorovnou vzdálenost od teodolitu k měřenému objektu
- při určení nadmořské výšky objektu postupujeme následovně(viz obr.) - je dána nadmořská výška bodu A to je VA
Spočívá v řešení pravoúhlého trojúhelníka, ve kterém měříme úhel a délku. Hledanou hodnotou je velikost svislé odvěsny – převýšení
převýšení: h=D.tgα h=D.cotgz h=D´.sinα h=D´.cosz
Refrakce v přízemních vrstvách atmosféry způsobuje ohyb záměry. Měříme ve směru tečny k obecně prostorově zakřivené záměře. Místo správného zenitového úhlu z, změříme obvykle při dostatečné výšce záměry nad terénem zenitový úhel z´ menší o úhel δ. Na koncovém bodě bude z tohoto důvodu převýšení o hodnotu u větší.
u=-k(D˛/2r) K=0,13 r=6380km
18, Určení bodů
Vytyčení každého objektu se skládá z úloh, při kt vytyčujeme body, přímky, úsečky a úhly
- pravoúhlými souřadnicemi – polárními souřadnicemi – promítáním vpřed úhlů- promítáním z délek – průsečíkovým způsovem
19,Určení bodů, souřadnicové systémy v ČR
Výsledky zeměměřických činností, využívané ve veřejném zájmu orgány zeměměřictví a katastru musí být podle § 17 zákona o zeměměřictví ve stanovených územních celcích dokumentovány v geodetických referenčních systémech závazných na celém území státu. V těchto referenčních systémech musí být též dokumentovány stavby ve výstavbě, pokud je dokumentace jejich skutečného provedení využívána ve veřejném zájmu pro vedení kartografických děl. Geodetické referenční systémy na celém území státu a zásady jejich používání jsou stanoveny Nařízením vlády ČR č. 116 /1992 Sb. Zeměměřickými činnostmi (§ 4 odst. 1 [2]) závislými na geodetických referenčních systémech ve veřejném zájmu jsou zejména:
-pudování, obnova a údržba základního bodového pole,
-budování podrobného bodového polohového pole,
-vyhotovení nového souboru geodetických informací (SGI) katastru nemovitostí,
-vyhotovení geometrického plánu a dokumentace o vytyčení hranice pozemku,
-plnění úkolů pro potřeby obrany státu včetně mezinárodní spolupráce a vědeckotechnického rozvoje,
-tvorba, obnova a vydávání základních a tematických státních mapových děl,
-vyhotovení zeměměřických podkladů a dokumentace pro výkon státní správy (územní plánování, využívání nerostného bohatství apod.),
-vyměřování státních hranic,
-vedení informačních systémů v zeměměřictví v oblastech 1.-8.,
-dokumentace a archivace výsledků zeměměřických činností.
Závaznými geodetickými referenčními systémy pro zeměměřické činnosti jsou:
-světový geodetický referenční systém 1984 (WGS 84),
-evropský terestrický referenční systém (ETRS),
-souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě, katastrální (S-JTSK),
-souřadnicový systém 1942 (S-42),
-výškový systém baltský – po vyrovnání (Bpv),
-tíhový systém 1995 (S-Gr95).
V §1 odst.2 Nařízení vlády č.116 jsou přípustné pouze změny závazného geodetického referenčního systému v případě zpřesnění na základě nových měření a výpočtů.
Výškový systém BpvVýškový systém Baltský - po vyrovnání. Od roku 2000 jediný závazný výškový systém používaný na území České republiky (používání výškového referenčního systému Jadranského v určitých lokalitách bylo limitováno rokem 2000. Srovnávací hladinou pro výpočet výšek v systému je střední hladina Baltského moře v Kronštatu. Systém používá normální Moloděnského výšky.
S-JTSK Souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální používaný v geodetické službě ČR. Systém S-JTSK byl definován na bázi trigonometrické sítě a vykazuje nepravidelně měnící se lokální deformace vůči například WGS-84 (dnes asi nejrozšířenější matematický geodetický model zemského elipsoidu (souřadný systém) používaný od ledna 1987. Implicitní souřadný systém většiny GPS přijímačů). Výškový systém ČR je určen:  -výškovým bodovým polem -střední hladinou použitého moře -druhem použitých výšek - způsobem vyrovnání ( zpracování )
 Členění:a) Základní výškové bodové pole ( ZVBP ) obsahuje
    Základní nivelační body ( ZNB ) -  11 základních bodů
    ČSNS I. řád – tvořena nivelačními pořady seskupenými do niv polygonů
    ČSNS II. řád – vložením niv. pořadů do polygonů I. řádu
    ČSNS III. Řád – pořady, kterými je dále zhuštěna síť I. a II. řádu
b) Podrobné výškové bodové pole
    Nivelační síť IV. Řádu
    Plošné nivelační sítě ( PNS )
    Výškové indikační body (VIB) 
(x
(y
(
+
+
(
+
-
2R - (
-
-
2R + (
-
+
4R - (
20,Výpočet směrníku a délky strany
- znám – A(xA, yA(, B(xB, yB(
- chci - (AB
21,Výpočet rajonu
Rajón určuje měřený bod směrem a délkou strany d, tedy polárními souřadnicemi. Pomocí těchto prvků se od známých bodů S a A vypočítají polární souřadnice měřeného bodu B.
- úhel určovaného směru, d - délka
- znám – A(xA, yA(, sAB, (AB
- chci - B(xB, yB (
22,Výpočet protínání vpřed z úhlů(odvození)
- znám – A(xA, yA(, B(xB, yB(
- měřím - (A, (B
- chci - C(xC, yC(
23,Výpočet protínání vpřed z délek(odvození)
U protínání z délek jsou určujícími veličinami délky měřené zpravidla na bodě, jehož souřadnice počítáme. Zda při měření nedošlo k omylu se kontroluje měřením délky na dal.í bod o známých souřadnicích a vypočítají se znovu souřadnice z další kombinace.
Tachymetrie - současné určení polohy i výšky podrobných bodů, nižší přesnost 0,3 – 0,5 m
Nitková tachymetrie - síť stanovisek – většinou se buduje samostatně ( pouze u malých lokalit s malými nároky na přesnost lze budovat s podrobným měřením). Hustota stanovisek je závislá na přehlednosti terénu a na dosahu nitkového tachymetru. Pro měřítko 1:1000 lze z jednoho stanoviska zaměřit území v okruhu 120 – 150 m ( tj. max. vzdálenost stanovisek kolem 200 m ). Pro malé lokality se stanoviska budují v rámci polygonového pořadu, zpravidla uzavřeného, většinou nepřipojeného na body polohového pole.Souřadnice se počítají v místní souřadnicové soustavě.
Velké lokality – polygonové pořady připojené na polohové ( popřípadě i výškové ) bodové pole, nebo trojúhelníkové řetězce.
Pro výškové určení hlavních stanovisek se použije technické nivelace. 
Podrobné body – subjektivní pojetí , nelze zcela konkretizovat.
Obecné zásady – body se volí nejprve na význačných čarách terénní kostry, dále všude tam, kde terén mění svůj sklon a svůj směr.
Vzdálenosti podrobných bodů jsou závislé na měřítku : např. 1:1000 tj. 30-40 m , 1 : 500 tj. 15-20m
24.Výpočet oboustranně orientovaného polygonového pořadu
Postup výpočtu :Výpočet směrníků na orientační body. Úhlové vyrovnání. Výpočet směrníků v polygonu. Výpočet souřadnicových rozdílů. Souřadnicové uzávěry. Výpočet opravených souřadnicových rozdílů. Výpočet souřadnic polygonových bodů.
Polygonový pořad oboustranně připojený a oboustranně orientovaný
Uvedený typ pořadu je základním (hlavním) k určení souřadnic dalších bodů ke zhuštění PBPP. Na počátečním a koncovém bodě pořadu se ve většině případů měří na více bodů o daných souřadnicích.
…….
Jižník (směrník) počátečního a koncového bodu se určí aritmetickým průměrem. U tohoto typu pořadu jsou měřeny tři nadbytečné veličiny uvnitř pořadu (jedna délka a dva vrcholové úhly) a dal.í veličiny při více ne. po jedné orientaci na počátečním a koncovém bodě. V případě jedné orientace na počátečním a koncovém bodě jsou u toho typu pořadu tři nadbytečné veličiny. U tohoto typu pořadu dochází k úhlovému a souřadnicovému vyrovnání. Uzavřený polygonový pořad orientovaný, uzavřený polygonový pořad v místní souřadnicové soustavě
25. Určení polohy bodů.Výpočet vetknutého polygonového pořadu. Místní orientace=>pravoúhlý tr.
Vypočítám φ a potom
26. Polygonový pořad uzavřený orientovaný je v podstatě shodný s polygonovým pořadem oboustranně připojeným a oboustranně orientovaným. Rozdíl je v tom, .e polygonový pořad začíná a končí na stejném bodě. Ve většině případů je i orientováno na tentýž bod (tyté. body). K úhlovému vyrovnání se použije matematické formule pro součet úhlů v n -úhelníku, vnitřní úhly ( n-2) . 200 g; vnější úhly ( n+2) . 200g
Poznámka: Uvedený typ pořadu má malou spolehlivost, i kdyby teoreticky dosáhly odchylky Oo Oy Ox nulových hodnot. Vypočtené souřadnice přesto nemusí být správné. Dokazuje to jen, že číselný výpočet je správný. Pořad může být orientovaný na jiný bod a nebo vychází z jiného bodu.
27. Určení polohy bodů.Výpočet souřadnic bodů na měřické přímce. Princip
28. Určení polohy bodů.Výpočet bodů na kolmici. Princip. vip.ako při 27 buď a) pásmem nebo b)dvoj. Pentagonem .Pásmem můžeme vytyčit krátkou kolmici na základě poměru odvěsen a přepony prav. Trojúhelníka.Ve směru přímky se napne pásmo od bodu A na bod B.V bodě B má být vztyčena kolmice, čtení na pásmu má být 4m, bod B označíme vytyčkou a kolem ní napnuté pásmo zaměříme přibližně kolmo k AB.Pásmo otočíme kolem další vytyčky a na pásmu bude čtení 7m.Měřič uchopí pásmo v místě čtení 12m a přiloží na bod A.Úsečka BC je kolmá l AB. Ad b)nad bode B kde má být pravý úhel se postaví měřič s pentagonem opatřený olovnicí.Měřič zařazuje do směru vytyčky A kterou vidí v zorném poli pentagonu pomocníka s vytyčkou kterou pozoruje pouhým okem přes hranol.Až osa zařazované vytyčky splyne s osou obrazu vytyčky pentagonu tak je hotovo
29. Transformace souřadnic V technické praxi se často stává, že máme dány pravoúhlé souřadnice v určitém souřadnicovém systému a potřebujeme je převést do jiného souřadnicového systému. m - pozice plození
30. NIVELAČNÍ PŘÍSTROJE Dělení podle zdroje světla:- optické,- elektronické (digitální),- laserové.
Optické nivelační přístroje (dělení podle způsobu urovnání záměrné přímky do vodorovné polohy) :
- libelové (záměra se uvede do vodorovné polohy urovnáním nivelační libely),
- kompenzátorové (záměra se urovná samočinně pomocí kompenzátoru, kompenzátor je kyvadlo, které se do potřebné polohy přivede působením zemské tíže, pracuje jen v určitém rozsahu, musí být proto urovnána krabicová libela).
Elektronické nivelační přístroje : automatizují měřické i výpočetní práce. Nivelační latě pro tento typ přístrojů jsou opatřeny čárovým kódem, který je po zacílení přístroje a stisku tlačítka na ovládacím panelu přístroje samočinně přečten CCD kamerou, zaregistrován a posléze je proveden výpočet. Jsou tak eliminovány chyby lidského faktoru (chyba ze čtení, zápisu).
Laserové nivelační přístroje : světelný paprsek realizující záměrnou přímku je nahrazen viditelným laserovým svazkem. Po rozložení paprsku do roviny lze realizovat viditelnou záměrnou rovinu. Využití těchto přístrojů je především na stavbách, při plošných nivelacích letištních drah, základových desek. Možnost odečítání pomocí automatického čidla.
31. Nivelační přístroje. Konstrukční rozdíly podle požadované přesnosti. Kompenzátorové, libelové
Pro technickou nivelaci +-1mm
Pro velmi přesnou a vlast přesnou nivelaci. 0,1-0,01mm
32. Osové podmínky nivelačních přístrojů.*1. Osa krabicové libely má být kolmá k vertikální ose L´(V.*2. Vodorovné vlákno ryskového kříže Z má být kolmé k vertikální ose Z ( V.*3. 0sa nivelační libely má být rovnoběžná se záměrnou přímkou L (( Z.
33. Zkouška nivelačního přístroje (nevodorovnost záměrné přímky).
Správné převýšení hAB = z ´– p´,Převýšení hAB´ = a ´– b´,j = (hAB - hAB´)/(2s),
kde s je délka záměry ze středu. Možno zavádět početní opravy pro nestejně dlouhé záměry.
Technická nivelace. Technická nivelace se provádí nivelačními přístroji, pro jejichž směrodatnou kilometrovou odchylku platí skm ( 5,0 mm, zvětšení dalekohledu je nejméně 16 x, citlivost nivelační libely alespoň 60˝ (na 2 mm dílek stupnice) nebo v koincidenční úpravě 80˝ / 2 mm nebo kompenzátor odpovídající přesnosti. Dále se používají rovné nivelační latě s pevnou patkou, dlouhé 2 – 4 m, celistvé nebo různým způsobem skládací se zařízením na zajištění svislo