Veselka cvičení - jde tisknout

ametry.
3.12 Nový návrh
… nový návrh zde není provedený – viz ÚKOL č. 3 níže

ÚKOL č. 3 Proveďte nový návrh přípoje konzoly. Předtím uveďte nejméně dvě různé mož-
nosti, které by měly mít vliv na zvýšení únosnosti přípoje.
BO02 – Prvky kovových konstrukcí - PRACOVNÍ KOPIE
ZPRACOVAL: Ing. Miloslav Veselka SOUBOR: BO02-13cvičení-V02-20
3-23
3 CVIČENÍ
Příklad č. 4 Táhlo připojené předepnutými šrouby
Stanovte návrhovou únosnost třecího spoje s vysokopevnostními
šrouby (F
Rd
) navrženého s odolností proti prokluzu v mezním
stavu únosnosti (kategorie C). Šrouby M16 (8.8), otvory φ 18
mm, táhlo z ploché oceli PLO 120x20, příložky 2x P10x120, vše z
oceli S 235. Součinitele spolehlivosti ,15,1
0M
=γ ,30,1
2M
=γ
30,1
ult,Ms
=γ a .45,1
Mb
=γ Nákres přípoje je obrázku vedle.
Obr. 3–1 Táhlo s předepnutými šrouby
4.1 Návrhová přepínací síla pro jeden šroub
N879201578007,0AfkF
subpCd,p
=⋅⋅=⋅⋅= ,
kde
p
k je součinitel předpětí a pro šroubové třecí spoje realizované
v souladu s ČSN P ENV 1090-1 se uvažuje hodnotou 0,7.

Obr. 3–2 Síly působící na třecí spoj

4.2 návrhovou únosnost třecího spoje navržené s odolností proti
prokluzu pro jeden šroub a pro:
– třídu povrchu A – tryskaný povrch s dokonale odstraněnou rzí,
– díry se standardní vůlí,
– mezní stav únosnosti pro standardní díry s osou otvoru kolmou ke směru zatížení
lze určit dle vztahu:
N6763087920
30,1
50,020,1
F
nk
F
Cd,p
ult,Ms
s
Rd,s
=
⋅⋅
=
γ
µ⋅⋅
=
4.3 návrhová únosnost v otlačení jednoho šroubu pro nejmenší tloušťku otlačovanou
v jednom směru lze stanovit dle vztahů:
()74,01;22,2;95,0;74,0min1;
360
800
;
4
1
183
65
;
183
40
min1;
f
f
;
4
1
d3
p
;
d3
e
min
u
ub
0
1
0
1
==⎟
⎠
⎞
⎜
⎝
⎛
−
⋅⋅
=
⎟
⎟
⎠
⎞
⎜
⎜
⎝
⎛
−=α
N149979
45,1
201636074,05,2tdf5,2
F
Mb
u
Rd,b
=
⋅⋅⋅⋅
=
γ
⋅⋅⋅α⋅
=
4.4 návrhová únosnost oslabeného průřezu je:
( )
N343304
15,1
23520182120
fA
N
0M
ynet
Rd,net
=
⋅⋅⋅−
=
γ
⋅
=
4.5 návrhová únosnost třecího spoje s vysokopevnostními šrouby F
s,Rd
navrženého s odolností
proti prokluzu v mezním stavu únosnosti (kategorie C)je určena jako minimum z:
( ) ( )
().kN4,2703,343;0,600;4,270min
3,343;0,1504;6,674minN;F4;F4minF
Rd,netRd,bRd,sRd
==
=⋅⋅=⋅⋅=


ÚKOL č. 4 Navrhněte táhlo připojené předepnutými šrouby a s uspořádáním dle Obr. 3–1 na sí-
lu F
Sd
= (495 +3⋅n) kN.
BO02 – Prvky kovových konstrukcí - PRACOVNÍ KOPIE
ZPRACOVAL: Ing. Miloslav Veselka SOUBOR: BO02-13cvičení-V02-20
3-24
3.1 SPOJE – SVARY
3.1.1 Označování svarů
Svary se označují podle ČSN 01 3155. V této normě jsou
uvedené všechny další, zde neuváděné detaily popisu (např.
grafické značky pro různé typy provedení svarů atd.)
Obr. 3–3 Označování svarů
A – charakteristický rozměr svaru (u koutových svarů
účinná výška a – viz dále),
Z – značka (zjednodušený typický tvar) svaru,
Z – tvar povrchu svaru,
n – počet svarů,
l – délka (jednoho) svaru,
(e) – mezera nebo rozestup svarů,
T – údaje o zhotovení.
U jednostranných svarů se umísťuje značka svaru nad praporek odkazové čáry, je-li povrch svaru
na straně šipky a pod praporek odkazové čáry, je-li na odvrácené straně.

Obr. 3–4 Umístění popisu svarů u jednostranných a oboustranných svarů
Na obrázku vlevo je v jeho levé části popis obvodového svaru (kroužek
v lomu), v pravé části popis montážního svaru (praporek v lomu).
Obr. 3–5 Popis obvodového a montážního svaru
3.1.2 Podmínky pro výpočet, vzorce pro únosnost a konstrukční zásady dle ČSN 731401
3.1.2.1 Všeobecně
Ustanovení dále uvedená platí za předpokladu, že:
− jsou použity oceli vhodné ke svařování;
− přídavné materiály jsou vhodné z hlediska mechanických vlastností základního materiálu a
pracovních podmínek konstrukce;
− spoje jsou zhotoveny obloukovým svařováním podle předepsaných technologických postupů
svařování a v souladu s ČSN 73 2601, příp. s ČSN P ENV 1090-1.
Stupně jakosti svarových spojů se určují podle ČSN EN 25817. Pokud není určeno jinak, platí ná-
vrhové hodnoty podle této normy za předpokladu, že je dodržen stupeň jakosti svarových spojů.
3.1.2.2 Tvary a rozměry
3.1.2.2.1 Koutové svary
Koutové svary jsou provedeny do návarových ploch, tvořených prvky svírajícími úhel v rozmezí 60°
až 120°.
Přerušované koutové svary je možné použít na staticky zatížené a méně namáhané prvky, přičemž:
− nesmějí mít mezeru (při oboustranných i vystřídaných svarech) větší než 200 mm, nebo 12 t v
tlačených částech a 16 t v tažených částech (t je menší z tlouštěk spojovaných materiálů);
− nesmějí se používat ve venkovním prostředí, pokud nejsou překryty nenosným průběžným sva-
rem nebo pokud není jiným způsobem zabráněno vnikání vlhkosti do spáry;
− na začátku a na konci spojovaných částí musí být provedeny oboustranné svary na délku ale-
spoň 3/4 šířky užšího spojovaného prvku.
BO02 – Prvky kovových konstrukcí - PRACOVNÍ KOPIE
ZPRACOVAL: Ing. Miloslav Veselka SOUBOR: BO02-13cvičení-V02-20
3-25
Jednostranné koutové svary nesmějí být namáhané momentem v rovině kolmé k ose svaru, pokud se
kořen svaru nachází na tažené straně svaru.
Koutové svary v kruhových nebo prodloužených dírách je možné navrhovat pouze k přenosu smyku
nebo na přípoje zamezující vyboulení nebo odtržení přeplátovaných částí. Průměr těchto kruhových
nebo šířka prodloužených děr nesmějí být menší než čtyřnásobek tloušťky připojovaných částí. Pro-
dloužené díry mají mít půlkruhové konce.
3.1.2.2.2 Tupé svary
Tupé svary s plným průvarem mají přetavený základní materiál a nanesený svarový kov v celé
tloušťce spojovaných prvků, tupé svary s částečným průvarem jen na části tloušťky spojovaných prvků.
Jednostranný tupý svar s částečným průvarem nesmí být namáhán momentem v rovině kolmé k podél-
né ose svaru, pokud se tím vyvozuje tah na straně kořene svaru. Jednostranný tupý svar s částečným
průvarem, namáhaný tahovou osovou silou, je možné navrhovat jen v případech staticky zatížených a
málo namáhaných svarů.
Přerušované tupé svary nelze používat.
3.1.2.2.3 Děrové svary
Děrové svary, které vyplňují kruhovou nebo prodlouženou díru, je možné použít pouze pro méně
důležité konstrukce na přenos smykové síly, na zamezení vybouleni nebo na vzájemné konstrukční spo-
jení prvků.
Průměr kruhové díry nebo šířka prodloužené díry pro děrový svar mají být nejméně o 8 mm větší
než je tloušťka připojované části.
3.1.2.2.4 Lamelární praskavost
Je nutné vyhýbat se detailům a spojům, které způsobují namáhání ve směru kolmém k povrchu ma-
teriálu. V nevyhnutelných případech je nutné navrhnout konstrukční, materiálová a technologická
opatření na minimalizaci účinku lamelární praskavosti.
3.1.2.3 Únosnost koutových svarů
3.1.2.3.1 Účinná délka svaru
Účinná délka koutového svaru je délka, ve které má svar plný
průřez. Minimální délka nosného svaru má být alespoň 6ti násobek
jeho účinné výšky, nejméně však 40 mm. V dalším textu bude účinná
délka označovaná Lwe.
Obr. 3–6 Účinné rozměry svaru – délka, výška
3.1.2.4 Účinná výška svaru a
Účinná výška koutového svaru a je výška trojúhelníka, který je
možné vepsat mezi natavené plochy a povrch svaru, kolmá ke straně trojúhelníka při povrchu svaru viz
náčrt na Obr. 3–7 a). Nejmenší doporučené výšky koutových svarů jsou závislé na tloušťkách spojova-
ných prvků.
Hlubší závar je možné započítat do
účinné výšky koutového svaru podle
obrázku Obr. 3–7 b) pouze za před-
pokladu, že byl dokumentován výrobcem
konstrukce a bylo prokázáno jeho
soustavné dodržování pro příslušné
technologie svařováni.
Obr. 3–7 Účinné výšky koutového svaru
BO02 – Prvky kovových konstrukcí - PRACOVNÍ KOPIE
ZPRACOVAL: Ing. Miloslav Veselka SOUBOR: BO02-13cvičení-V02-20
3-26
3.1.2.5 Návrhová únosnost koutového svaru
Návrhovou únosnost koutového svaru je možné určit na základě průměrného napětí nebo srovná-
vacího napětí. Podle průměrného napětí se návrhová únosnost jednotkové délky koutového svaru
Rd,v
F

určí
z výrazu afF
d,vwRd,v
⋅= ,
kde f
vw,d
je návrhová pevnost svaru ve smyku, jež je dána vztahem
Mww
u
d,vw
3
f
f
γ⋅β⋅
= ,
kde β
w
je součinitel korelace pro příslušnou pevnostní třídu oceli podle Tab. 3–1;

γ
Mw
= 1,50 je dílčí součinitel spolehlivosti svarových spojů.
Návrhovou únosnost koutového svaru je možné považovat za vyhovující, jestliže v každém místě je-
ho délky nepřekročí výslednice všech sil přenášených svarem na jednotku délky tuto únosnost.
Tab. 3–1 Součinitel korelace pro koutové svary β
w

Pevnostní třída oceli β
w

S 235 0,80
S 275 0,85
S 355 0,90
Podle srovnávacího napětí se posuzuje únosnost koutového svaru pro
složky napětí
⊥
σ ,
⊥
τ ,
//
τ vyznačené na Obr. 3–8, které musí současně vyhovět
oběma následujícím podmínkám:
Mww
u2
//
22
we,eq
f
33
γ⋅β
≤τ⋅+τ⋅+σ=σ
⊥⊥
,
Mw
u
f
γ
≤σ
⊥
.
Obr. 3–8 Složky napětí v koutovém svaru
3.1.2.6 Návrhová únosnost tupých svarů
3.1.2.6.1 Tupé svary s plným průvarem
Návrhová únosnost tupých svarů s plným průvarem se stanoví z návrhové únosnosti slabšího ze
spojovaných prvků, jestliže se mez pevnosti svarového kovu alespoň rovná hodnotám základního mate-
riálu. Přitom se uvažují převodní součinitele pevnosti svaru v závislosti na namáhání a způsobu kont-
roly svaru takto:
−
r
γ = 1,0 při namáhání v tlaku pro svary s plným průvarem, nebo když se počítá s účinnou plo-
chou svaru;
−
r
γ = 1,0 při namáhání v tahu pro svary s plným průvarem, kromě tažených tupých svarů v kří-
žovém spoji;
−
r
γ
= 0,85 při namáhání v tahu pro svary s plným průvarem, ale defektoskopicky nekontrolova-
né, avšak s řádně provařeným kořenem;
−
r
γ = 0,7 pro tupé jednostranně přístupné svary, u kterých není možné kontrolovat provaření ko-
řene;
−
r
γ = 0,6 při namáhání ve smyku, pokud se počítá jen s účinnou plochou svaru.
3.1.2.7 Tupé svary s částečným průvarem
Návrhová únosnost tupých svarů s částečným průvarem se
uvažuje přibližně podle 3.1.2.7 nebo se určí přesněji,
obdobné jako pro koutové svary s plným průvarem, přičemž
za nosný rozměr tupého svaru s částečným závarem se
uvažuje tloušťka spolehlivě dosaženého závaru, což je
potřebné prokázat zkouškami. Přitom se počítá s případnou
excentricitou neúplného průvaru.
Obr. 3–9 Částečně provařené tupé svary
BO02 – Prvky kovových konstrukcí - PRACOVNÍ KOPIE
ZPRACOVAL: Ing. Miloslav Veselka SOUBOR: BO02-13cvičení-V02-20
3-27
3.1.3 Svarové spoje tvaru T
Návrhová únosnost svarového spoje tvaru T, který je
vytvořen dvojic( tupých svarů s částečným průvarem, zesílených
koutovými svary, se stanoví jako při tupých svarech s plným
průvarem, pokud celkový nominální nosný rozměr (po odečtení
nezavařené mezery
nom
c v kořeni svaru) není menši než tloušťka
t připojované části.
Obr. 3–10 Svarové spoje tvaru T
Nezavařená mezera
nom
c v kořeni nesmi překročit hodnotu t / 5 a nejvýše 3 mm. Svarový spoj T,
který nesplňuje předcházející požadavky, se považuje za dvojici koutových svarů s hlubokým závarem.
3.1.4 Návrhová únosnost děrových svarů
Návrhová únosnost
Rd,w
F děrových svarů se vypočte z výrazu
wd,vwRd,w
AfF ⋅= ,
kde
d,vw
f je návrhová pevnost svaru ve smyku podle (7.21 );
w
A

plocha děrového svaru s kruhovou nebo prodlouženou dírou.
3.1.5 Dlouhé spoje
Návrhová únosnost koutových svarů v přeplátovaných spojích, kde
délka svaru
j
L měřená ve směru působící síly je podle Obr. 3–11
větší než 150 a
we
, se násobí součinitelem
a150
L2,0
2,1
j
Lw
⋅
⋅
−=β .
Obr. 3–11 Dlouhý spoj koutovým svarem
3.1.6 Pokyny pro konstruování svarových spojů
Svary musí být přístupné ke svařovaní a kontrole při výrobě, montáži a pokud možno i v provozu.
Účinná výška nosných koutových svarů má odpovídat tloušťce spojovaného matriálu. Nejmenší do-
poručené účinné výšky jednovrstvých ručních svarů jsou v Tab. 3–2.

Tab. 3–2 Nejmenší doporučené účinné výšky jednovrstvých ručních svarů
Největší tloušťka
spojovaných prvků
t (mm)
Nejmenší účinná výška
jednovrstvého ručního svaru
a (mm)
do 10 3
11 až 20 4
21 až 30 5
31 a více 6
V dalším textu bude účinná výška svaru označovaná symbolem a
we
, účinná délka svaru bude
označovaná symbolem L
we
.

BO02 – Prvky kovových konstrukcí - PRACOVNÍ KOPIE
ZPRACOVAL: Ing. Miloslav Veselka SOUBOR: BO02-13cvičení-V02-20
3-28
Příklad č. 5 Přípoj táhla z ploché oceli koutovými svary
Posuďte přípoj táhla koutovými svary na styčníkový plech P8 podle
Obr. 3–12. Táhlo je z průřezu PLO 90x10. Ocel S 235. dílčí
součinitel spolehlivosti .15,1
0M
=γ Návrhová síla ,kN184F
Sd
=
součinitel spolehlivosti pro svarové spoje .50,1
Mw
=γ
Obr. 3–12 Svarový přípoj táhla z ploché oceli
Jak je zřejmé z Obr. 3–12, bude táhlo přivařeno koutovým
svarem z viditelné strany, z odvrácené strany táhlo přivařené
nebude. Z konstrukčních důvodů musí mít svary délku větší než
40 mm a než ,mm1836a6
we
=⋅= což je splněno. Protože
,mm150mm4503150a150
we
>=⋅= lze uvažovat s plnou
délkou svarů.
Obr. 3–13 Parametry svarového přípoje táhla
5.1 Čelní svar
Z Obr. 3–8 je zřejmé, že pro napětí v čelním svaru platí .
2
;0
we
//
σ
=τ=σ=τ
⊥⊥
Dosazením do
vztahu pro srovnávací napětí pak bude
Mww
u
2
we
2
we
we,eq
f
0
2
3
2
γ⋅β
≤+
⎟
⎟
⎠
⎞
⎜
⎜
⎝
⎛σ
⋅+
⎟
⎟
⎠
⎞
⎜
⎜
⎝
⎛σ
=σ . Úpravou tohoto
vztahu lze zjistit, že .
2
f
Mww
u
Rd,we
⋅γ⋅β
=σ
Návrhová únosnost čelního svaru pak bude
N105,53)3290(3
250,18,0
360
LaF
3
,we,weRd,we,Rd,we
⋅=⋅−⋅⋅
⋅⋅
=⋅⋅σ=
⊥⊥⊥

5.2 Boční svary
Pro boční svary platí 0=τ=σ
⊥⊥
(viz Obr. 3–8) Ze vztahů pro únosnosti svarů
Mw
u
f
γ
≤σ
⊥
a
()
Mww
u2
//
22
f
3
γ⋅β
≤τ+τ⋅+σ
⊥⊥
, resp. jejich úpravou lze vyjádřit pevnost bočních svarů pouze ve smyku
.
3
f
Mww
u
Rd//,
γ⋅β⋅
=τ
Návrhová únosnost bočních svarů pak bude
N107,149)32150(23
50,18,03
360
LaF
3
//,we//,weRd//,//,Rd,we
⋅=⋅−⋅⋅⋅
⋅⋅
=⋅⋅τ=
5.3 Celková únosnost svarového spoje
Za předpokladu dostatečné tažnosti základního materiálu (min 15%) je celková únosnost svarové-
ho spoje
kN2,2037,1495,53FFF
//,Rd,we,Rd,weRd,we
=+=+=
⊥
> 184 kN … svar vyhoví.
5.4 Posudek táhla na únosnost v tahu
N109,18315,12351090fAN
3
0MyRd,p
⋅=⋅⋅=γ⋅=
l
~ 184 kN … táhlo vyhoví.
ÚKOL č. 5 Navrhněte svarový přípoj prutu tak, aby jeho využití v mezním stavu únosnosti bylo
cca 80% pro sílu Fsd = 6n kN pro n=⋅= , není nutné redukovat délku
svarů.
7.1 Posouzení průřezu konzoly
− posouzení na smyk
.kN215VN104,442
315,1
23525015
3
fA
V
Sd
3
0M
yv
Rd,pl
=>⋅=
⋅
⋅⋅
=
⋅γ
⋅
=
Průřez konzoly na smyk vyhoví.
Není třeba stanovovat únosnost při kombinaci smyku a ohybu, protože únosnost ve smyku je
více než dvakrát větší, než působící posouvající síla, ( )kN4302152N104,442
3
=⋅>⋅ .
− posouzení na ohyb
.Nmm105,2110010215MNmm109,31
15,1
235
6
25015
/fWM
63
Sd
6
2
0MyelRd,c
⋅=⋅⋅=>⋅=⋅
⋅
=γ⋅=
Průřez konzoly na ohyb vyhoví.
7.2 Smykové napětí ve směru svaru
()
MPa1,111
4225024
10215
L2a
V
3
wewe
Sd
//
=
⋅−⋅⋅
⋅
=
⋅
=τ .
7.3 Napětí ve svarech kolmo na délku svaru
Napětí stanovené pro pružné rozdělení namáhání je:
()
MPa3,275
6
4225042
10010215
6
La2
eV
W
M
2
3
2
wewe
Sd
we,el
Sd
we
=
⋅−⋅⋅
⋅⋅
=
⋅⋅
⋅
==σ ;
Toto napětí se rozloží se ve svaru do směru posuzované roviny svaru a kolmo na ni:
MPa7,194
2
3,275
2
we
==
σ
=σ=τ
⊥⊥
.
7.4 Posudek svarů na rovinné namáhání
() ( )
.MPa0,300
5,18,0
360f
MPa4,434
MPa4,4341,1117,19437,1943
Mww
u
eq
2222
//
22
eq
=
⋅
=
γ⋅β
>>=σ
=+⋅+=τ+τ⋅+σ=σ
⊥⊥

.MPa240
50,1
360f
MPa7,194
Mw
u
==
γ
⋅=
⋅
⋅
=
γ⋅
⋅
=
l

… příčel ve smyku vyhoví.
8.2 Návrh účinné výšky koutového svaru na stojině příčle
V praktickém případě se postup při návrhu do dokumentu nezapisuje. Přesto je zde uveden,
aby bylo možné se s ním seznámit. Účinná výška koutového svaru na stojině příčle a
we,w
je sta-
novena pro plnou únosnost příčle ve smyku:
()()
.mm5,3mm01,3
3602,1022702
35,18,0106,260
ft2h2
3V
a
3
uf,pp
MwwRd,p
w,we
→=
⋅⋅−⋅
⋅⋅⋅⋅
=
⋅⋅−⋅
⋅γ⋅β⋅
=
l

8.3 Návrhová únosnost pásnice příčle v tlaku
()()
.N104,337
2,1027015,1
23510429
th
fW
z
M
N
3
3
p,fp0M
p,yp,y,eRd,c
p,Rd,c
⋅=
−⋅
⋅⋅
=
−⋅γ
⋅
==
l

8.4 Návrh účinné výšky koutového svaru na pásnici příčle
V praktickém případě se postup při návrhu do dokumentu nezapisuje. Přesto je zde uveden,
aby bylo možné se s ním seznámit. Účinná výška koutového svaru na pásnici příčle a
we,f
je sta-
novena pro plnou únosnost pásnice příčle v tlaku (tahu):
.mm0,6mm9,5
3601352
25,18,0104,337
fb2
2N
a
3
up
Mwwp,Rd,c
f,we
→=
⋅⋅
⋅⋅⋅⋅
=
⋅⋅
⋅γ⋅β⋅
=
8.5 Návrhová únosnost styčníku v ohybu
Návrhová únosnost styčníku v ohybu je (v případě, že jsou ve sloupu vložené oboustranné
výztuhy stěny jako pokračování tlačené nebo tažené pásnice) omezená únosností příčle v tlaku.
Pro daný případ tedy lze uvažovat návrhovou únosnost styčníku v ohybu rovnu:
() .kNm21MNmm1066,872,10270104,337zNM
Sd
63
p,Rd,cRd,c
=>⋅=−⋅⋅=⋅=
… styčník v ohybu vyhoví.

ÚKOL č. 8 Navrhněte svarový přípoj příčle na účinky M
Sd
=(20+n) kNm a V
Sd
=(100-n) kN tak,
aby využití v mezním stavu únosnosti bylo cca 80%.

BO02 – Prvky kovových konstrukcí - PRACOVNÍ KOPIE
ZPRACOVAL: Ing. Miloslav Veselka SOUBOR: BO02-13cvičení-V02-20
4-33
Příklad č. 9 Spoj táhla dvou částí tupým svarem
Posuďte táhlo z ploché oceli (průřez PLO 150x10) a jeho následné prodloužení spojem, který bude
provedený jako tupý svar. Nákres táhla a spoje tupým svarem je na Obr. 4–3. Ocel S 235. Návrhová
síla .kN300F
Sd
= Dílčí součinitele spolehlivosti materiálu ;30,1;15,1
2M1M0M
=γ=γ=γ převodní sou-
činitel pro určení návrhové pevnosti tupého svaru při namáhání v tahu pro defektoskopicky nekontro-
lované svary s plným průvarem a řádně provařeným kořenem .85,0
,,r
=γ
⊥σ





Obr. 4–3 Spoj táhla tupým svarem



9.1 Posouzení profilu táhla na tah:
- ;N105,30615,123510150fAN
3
0MyRd,pl
⋅=⋅⋅=γ⋅=
- ;N108,37330,1360101509,0fA9,0N
3
2MunetRd,u
⋅=⋅⋅⋅=γ⋅⋅=
- ( ) ( ) .kN300FNkN5,306kN8,373;kN5,306minN;NminN
SdSd,tRd,uRd,plRd,t
==>===
Táhlo vyhoví.
9.2 Rozdělení síly F
Sd
na složku kolmou a rovnoběžnou s linií tupého svaru:
- ;kN8,25930cos300cosFF
Sd,Sd
=°⋅=α⋅=
⊥

- ;kN15030sin300sinFF
Sd//,Sd
=°⋅=α⋅=
9.3 Účinné délky:
- svaru ;mm17330cos150cos
//we
=°=α== lll
- kolmice na osu svaru ;mm30030sin150sin =°=α=
⊥
ll
9.4 Složky napětí v tupém svaru:
- normálové napětí v řezu rovnoběžném s linií tupého svaru:
MPa50
10300
10150
t
F
3
//,Sd
//
=
⋅
⋅
=
⋅
=σ
⊥
l
;
- normálové napětí v řezu kolmém na linii tupého svaru:
;MPa2,150
10173
108,259
t
F
3
we
,Sd
=
⋅
⋅
=
⋅
=σ
⊥
⊥
l

- smykové napětí v řezu rovnoběžném s linií tupého svaru:
;MPa7,86
10173
10150
t
F
3
we
//,Sd
=
⋅
⋅
=
⋅
=τ
l

9.5 Rovinné namáhání v tupém svaru:
- Pro stěnu nosníku namáhanou kombinací ohybového momentu, osové síly a příčné lokální síly
platí [2], článek 6.6.8.
- Pro tupý svar táhla lze článek přiměřeně použít při respektování ustanovení [2], článek 4.9.5,
změna Z2 (viz text viz odstavce 3.1.2.6.1 na straně 3-26 a při substituci ;
||Ed,x
σ=σ
;
,,rEd,z ⊥σ⊥
γσ=σ