Veselka cvičení - jde tisknout

únosnost oslabeného průřezu
2M
γ 1,30
pro šrouby
Mb
γ 1,45
pro nýty
Mr
γ 1,45
pro čepy
Mp
γ 1,45
pro spo-
je
pro svary
Mw
γ 1,50
mezní stav únosnosti
ult,Ms
γ 1,30
mezní stav použitelnosti
ser,Ms
γ 1,10
Materiál
M
γ
pro třecí
spoje
mezní stav únosnosti pro spoje
s oválnými a nadměrnými otvory
ult,Ms
γ 1,50
1.1.3 Spoje - šrouby, nýty, svary - obecný popis :
• Rozdělení spojů:
rozebíratelné - ve stavebnictví jsou používané převážně jen šrouby, ostatní možnosti (kolíky,
závlačky, klíny, atd.) nejsou tak často používány,
nerozebíratelné - nýty - v současnosti jsou používány jen ojediněle na nové konstrukce, na re-
konstrukce se používají zejména u architektonicky významných konstrukcí,
svary - nejběžněji používané nerozebíratelné spoje.
BO02 – Prvky kovových konstrukcí - PRACOVNÍ KOPIE
ZPRACOVAL: Ing. Miloslav Veselka SOUBOR: BO02-13cvičení-V02-20
1-9

Tab. 1–2 Přehled spojovacích součástí pro šroubové spoje
Spojovací součást Popis Pevnostní třídy Norma

Hrubé se šestihrannou hlavou
4.6 ČSN EN ISO 4016
ČSN EN ISO 4018
Šrouby Přesné se šestihrannou hlavou
5.6
8.8
10.9
ČSN EN ISO 4014
ČSN EN ISO 4017

Se zvětšenou šestihrannou hlavou pro
třecí spoje
8.8
10.9
ISO 7411
Hrubé
4
5
ČSN EN ISO 4034
Matice Přesné
5
8
10
ČSN EN ISO 4032
Zvětšené pro třecí spoje 10 ISO 4775
Hrubé
ČSN EN ISO 7089
ČSN EN ISO 7090
Podložky Zvětšené pro třecí spoje
- ISO 7415
ISO 7416
Šikmé pro tyče I a U ČSN 02 1739

BO02 – Prvky kovových konstrukcí - PRACOVNÍ KOPIE
ZPRACOVAL: Ing. Miloslav Veselka SOUBOR: BO02-13cvičení-V02-20
2-10
2 CVIČENÍ
2.1 ZÁSADY NÁVRHU A POSOUZENÍ ŠROUBOVÝCH SPOJŮ
2.1.1 Všeobecně
Dále uvedené zásady jsou detailněji rozvedené zejména v [2] a [3].
Šroubový spoj je rozebíratelné spojení alespoň dvou součástí (prvků) pomocí šroubů. Podle mon-
tážních podmínek a funkčních požadavků se volí u ocelových konstrukcí nejčastěji takové uspořádání,
kdy spojované prvky jsou sevřené mezi hlavu šroubu, procházejícího dírami o průměru
0
d v prvcích
(nejčastěji s vůlí) a maticí našroubovanou na závit šroubu. Mezi maticí a spojovaným prvkem je vždy
podložka – viz Obr. 2–1.
V jednom šroubovém spoji musí být šrouby o stejném průměru a materiálu. Pro matice i
podložky platí totéž.
Na rozebíratelné spoje ocelových konstrukcí ve stavebnictví jsou nejčastěji používané šrouby s 6ti
hrannou hlavou a metrickým závitem dle DIN 7990, nebo dle ČSN EN ISO 40164, případně dle ČSN
EN ISO 4016. Nejčastěji používané jmenovité průměry šroubů (d) jsou 12, 16, 20, 24, 27, 30 mm.
Šroubový spoj lze v dokumentaci označovat např. podle ČSN 01 3484.
Mechanické vlastnosti šroubů se udávají značkou, která je vyražena na
hlavě šroubu. Nejpoužívanější šrouby jsou označeny na hlavě šroubu
značkou 4.6, 5.6, 8.8, 10.9. První číslo značky udává pevnost materiálu v
tahu f
ub
ve stovkách MPa, druhá je podíl meze kluzu a pevnosti materiálu v
tahu (
ubyb
ff).
Obr. 2–1 Sestava šroubového spoje
Matice - používají se mat. šestihranné dle ČSN EN ISO 4032, případně
dle ČSN EN ISO 4034. Výška matice je cca 0,8 d, dále existují i matice nízké nebo vysoké. Matice
mají označení 4, 5, 8, 10.
Podložky - používají se podložky pro ocelové konstrukce dle ČSN EN ISO 7089, případně dle
ČSN EN ISO 7090. Pro přípoje k přírubám tyčí I a U se používají šikmé podložky dle ČSN 02 1739.
Podložky se neznačí.
Šroubové spoje lze rozčlenit z hlediska funkce na nosné, těsnicí (používají se na přírubách trubko-
vých vedení) nebo spínací (vymezují polohu prvku v konstrukci před jeho definitivním připojením
svarem).
Návrhová únosnost spojů se stanoví s uvážením dílčích součinitelů spolehlivosti spojů
M
γ uvede-
ných dále.
Příslušné návrhové vnitřní síly a momenty se určí pružnostním nebo plasticitním výpočtem (řešení
statického schématu konstrukce), přičemž je třeba uvážit deformační charakteristiky všech částí spoje.
Ve spoji je potřebné zabezpečit plynulost silového toku s ohledem na relativní tuhosti spojovaných
prvků.
Při volbě typu spoje je nutné respektovat funkci spoje a způsob jeho namáhání. Pro prvky namáha-
né nárazy nebo vibracemi se používají svary nebo šrouby, které jsou účinně zabezpečeny proti uvol-
nění. Pro spoje, ve kterých nejsou přípustné prokluzy, se používají svary, třecí spoje s předepnutými
vysokopevnostními šrouby.
2.1.2 Pokyny pro konstruování
Při návrhu je potřebné dbát na dobrou přístupnost ke šroubům. V dynamicky namáhaných spojích a
v přípojích zábradlí lávek na jeřábových drahách mají být matice zajištěny proti uvolnění. Délka šrou-
bu se volí tak, aby dřík utaženého šroubu přesahoval matici nejméně o dva závity.
Každý prvek má být připojen nejméně dvěma šrouby. Jen v kloubech, ztužidlech zajišťujících tvar
konstrukce se dovoluje přípoj jedním šroubem.
BO02 – Prvky kovových konstrukcí - PRACOVNÍ KOPIE
ZPRACOVAL: Ing. Miloslav Veselka SOUBOR: BO02-13cvičení-V02-20
2-11
Vložka tlustší než 6 mm, přenášející sílu mezi dvěma prvky, má být připojena k jednomu prvku
větším počtem šroubů než k druhému. Jinak se únosnost přípoje snižuje. Toto ustanovení neplatí pro
třecí spoje kategorie C s vložkami, které se počítají jako spoje bez vložek, pokud je povrch vložek
upraven stejně jako spojované prvky. Nejmenší tloušťka vložky je 1 ,5 mm.
Stykové příložky mají tvarem a plochou plně nahrazovat stykovaný průřez nebo jeho části. Není-li
styková příložka položena přímo na stykované části, je nutné počet šroubových řad zvětšit o tolik řad,
kolik je vložek mezi stykem a příložkou.
Spoj s nepředepnutými šrouby ve standardních otvorech a spoj s nadměrnými nebo prodlouženými dí-
rami kategorie B vykazuje při provozním namáhání prokluz, proto nesmí být použit pro styky namáhané
střídavě tahem a tlakem, nebo v konstrukcích, ve kterých by prokluz vedl k nepřípustné změně jejich tvaru.
2.1.3 Klasifikace spojů
− Podle tuhosti se rozeznávají:
− nominálně kloubové spoje, jejichž ohybová tuhost nemá podstatný vliv na rozdělení vnitřních
sil a momentů v konstrukci;
− tuhé spoje, jejichž ohybová tuhost je tak veliká, že lze uvažovat s dokonalým rámovým působením;
− spoje, které nesplňují kritéria pro nominálně kloubové spoje nebo pro tuhé spoje, se klasifikují
jako polotuhé.
− Podle únosnosti se rozeznávají:
− spoje s plnou únosností, která se přinejmenším rovná návrhové únosnosti připojeného prvku;
− spoje s částečnou únosností, které zaručují přenos všech návrhových momentů a sil, avšak je-
jichž únosnost je menší než je únosnost připojovaného prvku.
2.1.4 Díry pro šrouby
Průměry děr pro šrouby, vzdálenosti děr od konců a okrajů připojovaných částí a rozteče mezi dírami
jsou limitované konstrukčními a výrobními hledisky a respektují se při výpočtu únosnosti spoje.
Jmenovité vůle ve standardních dírách nesmí být větší než 1 mm pro šrouby M 12; 2 mm pro
šrouby M 16, M 20; 3 mm pro šrouby M 27 a větší.
Jmenovité vůle v nadměrných dírách pro spoje odolné proti prokluzu nesmí být větší než 3 mm pro
šrouby M 12; 4 mm pro šrouby M 16 a M 20; 6 mm pro šrouby M 24; 8 mm pro šrouby M 27 a vět-
ší.
Jmenovité rozměry krátkých prodloužených děr pro spoje odolné proti prokluzu nesmí být větší než
(d + 4) mm pro šrouby M 12; (d + 6) mm pro šrouby M 16 a M 20; (d + 8) mm pro šrouby M 24;
(d + 10) mm pro šrouby M 27 a větší, kde d je jmenovitý průměr šroubu v mm.
Prodloužené díry větších rozměrů se považují za dlouhé
prodloužené díry.
Pro rozteče a vzdálenosti děr znázorněné na Obr. 2–2 jsou
jejich hodnoty uvedeny v Tab. 2–1. Závisejí rovněž na
způsobu namáhání a vlivu prostředí. Doporučené vzdálenosti
jsou nejmenšími vzdálenostmi, které už výrazně neovlivňují
únosnost spoje a současně zajišťují jeho potřebnou těsnost.
Obr. 2–2 Označení roztečí a vzdáleností děr od konců a
okrajů
V Obr. 2–2 jsou vykreslené: a) kruhové díry;
b) prodloužené díry s osou rovnoběžnou se směrem síly;
c) prodloužené díry s osou kolmou na směr síly.
BO02 – Prvky kovových konstrukcí - PRACOVNÍ KOPIE
ZPRACOVAL: Ing. Miloslav Veselka SOUBOR: BO02-13cvičení-V02-20
2-12
Tab. 2–1 Rozteče a vzdálenosti děr od konců a okrajů
Vzdálenosti od konců a okrajů Rozteče
Minimální Ve směru síly:
01
d2,1e = Minimální Ve směru síly:
01
d2,2p =
Kolmo ke směru síly: Kolmo ke směru síly:

02
d2,1e =
1)

02
d4,2p =
1)

Doporučené Ve směru síly:
01
d0,2e = Doporučené Ve směru síly:
01
d5,3p =
Kolmo ke směru síly: Kolmo ke směru síly:

02
d5,1e =
02
d0,3p =
Maximální Ve směru i kolmo ke směru sí-
ly:
- v bezkorozním prostředí men-
ší z hodnot:
t12ee
21
⋅== nebo 150 mm
- v korozním prostředí nejvýše:
40t4ee
21
+⋅== mm
Maximální Tlačené prvky a tažené prvky, vnější řady:
nejmenší z hodnot
021
d6pp ⋅== nebo t14⋅ nebo 200 mm
Tažené prvky, vnitřní řady:
nejmenší z hodnot
021
d10pp ⋅== nebo t28⋅ nebo 400 mm
Definice roztečí p a koncových vzdáleností e jsou na Obr. 2–2;
d
0
je průměr díry;
t nejmenší z tlouštěk spojovaných prvků.
1)
Použije-li se, je únosnost v otlačení nutno redukovat podle – viz dole – str. 2-13.

2.1.5 Oslabení dírami pro spojovací prostředky
Oslabení dírami pro spojovací prostředky se uvažuje podle způsobu namáhání a konkrétní postup je
popsaný u jednotlivých případů namáhání v dalších cvičeních.
2.1.6 Kategorie šroubových spojů
Podle způsobu namáhání, konstrukčního a technologického provedena a druhu použitých šroubů se
rozlišují následující kategorie šroubových spojů:
− Spoje namáhané smykem
− Kategorie A: spoje namáhané na střih a na otlačení V této kategorii spojů se používají šrouby
všech pevnostních tříd montované bez řízeného utaženi. Pro styčné plochy nejsou
požadována žádná speciální opatřeni. Spoje se posuzují na střih a na otlačení.
− Kategorie B: třecí spoje odolné proti prokluzu v mezním stavu použitelnosti. V této kategorii
spojů se používají vysokopevnostní šrouby tříd 8.8 a 10.9 s řízeným a kontrolo-
vaným utažením šroubů. V mezním stavu použitelnosti se posuzuje prokluz spo-
je, v mezním stavu únosnosti se spoj posuzuje na střih a na otlačeni.
− Kategorie C: třecí spoje odolné proti prokluzu v mezním stavu únosnosti. V této kategorii spojů
se používají vysokopevnostní šrouby tříd 8.8 a 10.9 s řízeným a kontrolovaným
utažením šroubů. V mezním stavu únosnosti se posuzuje prokluz a otlačeni spoje.
Současně se musí posoudit únosnost oslabených spojovaných průřezů v tahu.
− Spoje namáhané tahem
− Kategorie D: nepředepnuté spoje. Jedná se o spoje se šrouby všech pevnostních tříd bez řízené-
ho a kontrolovaného utaženi. Nemají se používat pro spoje vystavené proměnli-
vému tahovému zatížení, kromě zatíženi větrem.
− Kategorie E: spoje s předepnutými vysokopevnostními šrouby. V této kategorii spojů se použí-
vají vysokopevnostní šrouby tříd 8.8 a 10.9 s řízeným a kontrolovaným utažením
šroubů. Jsou vhodné pro detaily namáhané na únavu.
BO02 – Prvky kovových konstrukcí - PRACOVNÍ KOPIE
ZPRACOVAL: Ing. Miloslav Veselka SOUBOR: BO02-13cvičení-V02-20
2-13
2.1.7 Návrhová únosnost šroubových spojů
Návrhová únosnost šroubových spojů ve střihu, v otlačeni (pro kruhové díry) a v tahu se vypočítá
podle vzorců z Tab. 2–2. Příslušný dílčí součinitel spolehlivosti šroubového spoje .45,1
Mb
=γ Jmeno-
vité hodnoty materiálu u nejčastěji šroubů
ub
f jsou uvedené nahoře - viz str. 2-10.
Pro šrouby namáhané tahovou silou je potřebné též stanovit návrhovou únosnost
Rd,p
B při protlačení
hlavy šroubu nebo matice příslušnou kotevní deskou podle vztahu
mbupmRd,p
ftd6,0B γ⋅⋅⋅π⋅= , kde
p
t
je menší z tlouštěk desek pod hlavou šroubu nebo maticí a
m
d je menší ze středních průměrů kružnice
opsané a vepsané do šestihranu hlavy šroubu nebo matice.
Šrouby bez řízeného a kontrolovaného utažení, namáhané současně smykovou silou
Sd,v
F a tahovou
silou
Sd,t
F , musí kromě podmínek
Rd,bSd,v
FF ≤ ,
Rd,tSd,t
FF ≤ a
Rd,pSd,t
BF ≤ rovněž splňovat podmínku
.0,1
F4,1
F
F
F
Rd,t
Sd,t
Rd,v
Sd,v
≤+
Návrhové únosnosti šroubů v tahu
Rd,t
F a ve střihu v závitové části šroubu
Rd,v
F stanovené podle
vzorců uvedených v Tab. 2–2 platí jen pro šrouby vyrobené v souladu s normami uvedenými výše. Pro
řezané závity se tyto hodnoty redukují součinitelem 0,85, u kotevních šroubů namáhaných tahem sou-
činitelem 0,80.
Při extrémně malých příčných vzdálenostech
02
d2,1e = , nebo
02
d4,2p = , nebo při obou současně,
je potřebné návrhovou únosnost v otlačeni
Rd,b
F redukovat na 2/3 hodnot určených v Tab. 2–2. Pro
mezilehlé hodnoty
020
d5,1ed2,1 ⋅=
⋅⋅⋅⋅
=
γ
⋅⋅⋅α⋅
=
Přípoj pro zvětšené vzdálenosti od konců vyhoví.
Návrhová únosnost oslabeného průřezu se stanoví jako
()
kN151N105,170
30,1
3601821506
9,0
fA
9,0N
3
2M
unet
Rd,u
>⋅=
⋅⋅−⋅
⋅=
γ
⋅
⋅= ;
Průřez oslabený otvory vyhoví.
ÚKOL č. 1 Navrhněte přípoj táhla na styčníkový plech. Uspořádání přípoje je na Obr. 2–8.
Táhlo i styčníkový plech jsou z oceli S235, šrouby pro ocelové konstrukce pevnost-
ní třídy 8.8. Závity nezasahují do přípoje. Přípoj musí přenést sílu F
Sd
=(60+2n)
kN.
BO02 – Prvky kovových konstrukcí - PRACOVNÍ KOPIE
ZPRACOVAL: Ing. Miloslav Veselka SOUBOR: BO02-13cvičení-V02-20
2-19
⎭
⎬
⎫
Příklad č. 2 Táhlo ze dvou úhelníků připojené hrubými šrouby
Posuďte šroubovaný přípoj táhla z dvojice úhelníků. Styčníkový plech P 14, úhelníky L 80x80x6, ocel
S 275. Šrouby M 20 (8.8), závity nezasahují do přípoje. Síla kN163F
Sd
= . Dílčí součinitele spolehli-
vosti ,15,1
0M
=γ 30,1
2M
=γ a .45,1
Mb
=γ Nákres přípoje je na Obr. 2–11.


Obr. 2–11 Šroubový přípoj úhelníků
2.1 Přípoj vyhovuje konstrukčním předpokladům posouzení:
- mm35emm33225,1d5,1
min,20
=⋅=
⋅⋅
⋅=
γ
⋅⋅
⋅=
Šrouby ve smyku vyhoví.
Obr. 2–13 Střih ve šroubu
2.4 Návrhová únosnost v otlačení:
Protože vzdálenosti od konců e
1
jsou různé, musí být posouzení provedeno pro plech i táhlo.
2.4.3 Plech v otlačení:
Únosnost se vypočte pro nejmenší součinitel α :
Obr. 2–14 Otlačení – plech
()
()
()
()
.kN0,98FN106,126
45,1
142043061,05,2
tdf5,2
F
,61,0
0,1
86,1430800
81,04122370
61,022340
min
0,1
ff
41d3p
d3e
min
Sd,v
3
Mb
u
Rd,b
uub
01
01
=>⋅=
⋅⋅⋅⋅
=
=
γ
⋅⋅⋅α⋅
=
=
⎟
⎟
⎟
⎟
⎠
⎞
⎜
⎜
⎜
⎜
⎝
⎛
=
=−⋅
=⋅
=
⎟
⎟
⎟
⎟
⎠
⎞
⎜
⎜
⎜
⎜
⎝
⎛
−⋅
⋅
=α

Plech v otlačení vyhoví.
Není nutné redukovat únosnost
v otlačení
BO02 – Prvky kovových konstrukcí - PRACOVNÍ KOPIE
ZPRACOVAL: Ing. Miloslav Veselka SOUBOR: BO02-13cvičení-V02-20
2-20
2.4.4 Úhelníky v otlačení:
Obr. 2–15 Otlačení – úhelníky
Únosnost se vypočte pro nejmenší součinitel α
()
()
( )
()
;76,0
0,1
86,1430800
81,04122370
76,022350
min
0,1
ff
41d3p
d3e
min
uub
01
01
=
⎟
⎟
⎟
⎟
⎟
⎠
⎞
⎜
⎜
⎜
⎜
⎜
⎝
⎛
=
=−⋅
=⋅
=
⎟
⎟
⎟
⎟
⎟
⎠
⎞
⎜
⎜
⎜
⎜
⎜
⎝
⎛
−⋅
⋅
=α
.kN0,98FN102,135
45,1
262043076,05,2tdf5,2
F
Sd,v
3
Mb
u
Rd,b
=>⋅=
⋅⋅⋅⋅⋅
=
γ
⋅⋅⋅α⋅
=
Úhelníky v otlačení vyhoví.
2.5 Návrhová únosnost prutu v tahu:
Plocha průřezu jednoho úhelníku L80x80x6 je dle tabulek průřezů A = 935 mm
2
.
.kN0,163N102,447
15,1
2759352
fA
N
3
0M
y
Rd,pl
>⋅=
⋅⋅
=
γ
⋅
=
() .kN0,163kN1,47830,143062293529,0fA9,0N
2MunetRd,u
>=⋅⋅−⋅⋅=γ⋅⋅=
Únosnost prutu v tahu nerozhoduje o únosnosti přípoje.
2.6 Posudek styčníkového plechu
;kN0,163N103,36815,127514110fAN
3
0MyRd,pl
>⋅=⋅⋅=γ⋅=
() ;kN0,163N106,23430,127522110149,0fA9,0N
3
2MunetRd,u
>⋅=⋅−⋅⋅=γ⋅⋅=
Únosnost styčníkového plechu v tahu nerozhoduje o únosnosti přípoje.
Přípoj jako celek vyhoví.

Poznámky:
Koncové rozteče bývají v přípojích stejné, pak není třeba posuzovat odděleně oba připojované prv-
ky, ale rozhoduje prvek s menším součtem dílčích tlouštěk, otlačovaných v jednom směru..

ÚKOL č. 2 Navrhněte přípoj táhla ze dvou úhelníků na styčníkový plech. Uspořádání přípoje
podle Obr. 2–11. Táhlo i styčníkový plech jsou z oceli S235, šrouby pro ocelové
konstrukce pevnostní třídy 5.6. Závity nezasahují do přípoje. Přípoj musí přenést
sílu F
Sd
=(70+2n) kN.


BO02 – Prvky kovových konstrukcí - PRACOVNÍ KOPIE
ZPRACOVAL: Ing. Miloslav Veselka SOUBOR: BO02-13cvičení-V02-20
2-21
⎭
⎬
⎫
Příklad č. 3 Šroubový přípoj prutu ke sloupu
Posuďte šroubovaný přípoj prutu z průřezu IPE 450 s čelní deskou z plechu P 30 na sloup z průřezu
HE 500B, vše z oceli S 275. Šrouby M 20 (4.6), závit nezasahuje do přípoje. Síla kN194V
Sd
= a ohy-
bový moment kNm77M
Sd
= byly zjištěné řešením statického schématu konstrukce. Dílčí součinitele
spolehlivosti ,15,1
0M
=γ 30,1
2M
=γ a .45,1
Mb
=γ Nákres přípoje je na Obr. 2–16.



Kóty
fw
t,t přísluší průřezu HE500B


Obr. 2–16 Šroubový přípoj konzoly



3.1 Přípoj vyhovuje konstrukčním předpokladům posouzení:
− ,mm22d
0
=
− mm40emm33225,1d5,1
min,20
==
⋅−
⋅=
⋅−
⋅=
⋅
⋅= mm28tmm7,34
40
2025,14120
3,4
e
d2tp
3,4
a
db
3,4t
f
3
2
3
2
2
w2
3
2
e

25,1
20
287,34
005,01
d
tt
005,01
2
33
2
33
e
p
=
−
+=
−
+=γ
Zvětšená návrhová tahová síla ve šroubu od vlivu páčení:
N108,6025,1106,48106,48FF
33
p
3
6,Sd,t5,Sd,t
⋅=⋅⋅=γ⋅⋅==
3.4 Posouzení na tah
()kN8,60FN108,60
45,1
2454009,0Af9,0
F
Sd,t
3
Mb
sub
Rd,t
==⋅=
⋅⋅
=
γ
⋅⋅
= …
… šroubový přípoj na tah vyhoví.
Není nutné redukovat únosnost v otlačení
BO02 – Prvky kovových konstrukcí - PRACOVNÍ KOPIE
ZPRACOVAL: Ing. Miloslav Veselka SOUBOR: BO02-13cvičení-V02-20
2-22
3.5 Návrhová únosnost při protlačení hlavy šroubu nebo matice příslušnou kotevní deskou

Obr. 2–17 Rozměry šroubu a matice

()[]
kN8,60FN105,505
45,1
4302820,306,346,0
ftd6,0
B
Sd,t
3
Mb
upm
Rd,p
=>⋅=
⋅⋅+⋅π⋅
=
γ
⋅⋅⋅π⋅
= …
… šroubový přípoj na protlačení hlavy šroubu nebo matice vyhoví.
3.6 Návrhová síla na jeden šroub od smykové síly
Smyková síla V
Sd
bude rozdělená rovnoměrně na každý šroub v přípoji:
,kN3,3260,1946VF
SdSd,F
===
3.7 Redukce návrhové únosnosti ve střihu vlivem vzdálenosti mezi středy koncových spojova-
cích prvků
Vliv vzdálenosti L
j
mezi středy koncových spojovacích prvků ve směru přenášené (smykové) síly lze
vyhodnotit součinitelem β
Lf
,kterým se bude redukovat návrhová únosnost ve střihu.
Vliv vzdálenosti se neprojeví, pokud bude platit, že:
()
)75,0(96,0
20200
2015445
1
d200
d15L
1
mm3002015d15mm44546491L
j
Lf
j
>=
⋅
⋅−
−=
−
−=β
⇒=⋅=>=−=

3.8 Redukovaná návrhová únosnost ve střihu pro jednostřižný šroub
kN3,32FN109,4996,0
45,1
15,3144006,0Af6,0
F
Sd,F
3
Lf
Mb
ub
Rd,V
=>⋅=⋅
⋅⋅
=β⋅
γ
⋅⋅
= …
… šroubový přípoj na střih vyhoví.
3.9 Návrhová únosnost v otlačení spojovaného prvku nebo šroubu
()61,00,1;93,0;35,1;61,0min
0,1;
430
400
;
4
1
223
105
;
223
40
min0,1;
f
f
;
4
1
d3
p
;
d3
e
min
u
ub
0
1
0
1
==
=⎟
⎠
⎞
⎜
⎝
⎛
−
⋅⋅
=
⎟
⎟
⎠
⎞
⎜
⎜
⎝
⎛
−
⋅⋅
=α

kN3,32FN103,271
45,1
302043061,05,2tdf5,2
F
Sd,F
3
Mb
u
Rd,b
=>⋅=
⋅⋅⋅⋅
=
γ
⋅⋅⋅α⋅
= …
… šroubový přípoj na otlačení vyhoví.
3.10 Podmínka pro posouzení interakce smyku a tahu
0,136,171,065,0
8,604,1
8,60
9,49
3,32
F4,1
F
F
F
Rd,t
Sd,t
Rd,V
Sd,F
>=+=
⋅
+=
⋅
+= …
… šroubový přípoj na interakci smyku a tahu nevyhoví.
3.11 Závěr
Navržený šroubový spoj nevyhoví, je nutné změnit jeho par