ke zkoušce

zemského povrchu a
zmenšování tak nadmořské výšky a výškových rozdílu v terénu
5. U kterých hornin dochází k sufózi ?
Horniny s nízkám obsahem střední zrnitostní frakce (sprašoidní zeminy, písky)
6. Co to je eroze?
přirozený proces rozrušování a transportu objektů na zemském povrchu
7. Jak vznikly říční terasy ?
Říční terasy jsou povrchový tvar, který může vzniknout erozí nebo akumulací vodního toku
vlivem střídání období zalednění a období
oteplováni. V období mrazu bylo v řece málo vody, její transportní sila byla
malá a docházelo k ukládání transportovaného materiálu. V období tání bylo v
řekách mnoho vody, řeka nejen přenášela, ale i hloubkově erodovala koryto a
vytvářela tak novou budoucí sedimentační bázi dalších štěrkových usazenin.
8. Které faktory způsobují vznik svahových pohybů ?

Podle způsobu účinku se faktory dělí na aktivní, které zvyšují napěti ve svahu a
pasivní, které snižuji pevnost horninového pohybu prostředí.
Podle povahy, intenzity a průběhu trvani se faktory děli na:
· permanentní - faktory, které působí dlouhodobě
· epizodické - faktory, které probihají jednorázově, rychle a jsou vlastní
příčinou pohybu

Permanentní faktory = vnitřní a vnější geologické síly
(např. subdukci, vulkanizmus, tektoniku, erozi, sufózi a zvětráváni)

Epizodickými faktory = převážně geologické síly exogenní
(např. stoletý déšť?)
z endogenních sil pak nejčastěji zemětřesení. Epizodickým faktorem
bývá často inženýrská činnost, tzv. antropogenní faktor.
9. Jaké znáte typy svahových pohybů ?

Dle mechanizmu a rychlosti:
Plazení – pomalé tečení tuhé látky
Sesouvání – rychlý krátkodobý klouzavý pohyb
Stékání – rychlý krátkodobý pohyb horninové hmoty ve viskózním stavu
; Řícení – krátkodobý pohyb na strmých svazích, hmoty se volným pádem zřítí
Kerný (blokový) – okraje křídových pískovců ležících na měkkých slínech
Plošný ( proudový ) – bloky již rozpadlé ( dolní část svahu )
10. Které jsou geologické struktury příznivé pro vznik svahových pohybů ?

Český masív - Česká křída
- Neovulkanity
Západní Karpaty - Flyš
-Neogenní pánve
Čtvrtohorní sedimenty
KONTROLNÍ OTÁZKY 2:
1. Jak se dělí podzemní voda podle původu ?
Podzemní voda – ( zahrnuje veškeru vodu pod zemí ) - juvenilní
- vadózní
Dle původu:
Juvenilní podzemní voda – vystupuje k povrchu z nitra Země ( malá část podzemní
vody )
Vadózní podzemní voda – vzniká průsakem srážkové vody pod zemský povrch ( část
může být uzavřena po dlouhá období mezi nepropustnými
vrstvami = fosilní )
Dle vázání a pohybu:

Hygroskopická voda – vzniká při pohlcování par ( v hornině ) – kateg. Adsorpční

Adsorpční voda – poutána adsorpčními silami povrchu zrn. ( v kapalném stavu
nepohyblivá )
Kapilární voda – pohyb ovlivněn převážně kapilárními silami
Gravitační voda – pohyb určován gravitací
2. Jaká může být hladina podzemní vody ?
Dle tlaku na hladině:
Volná hladina – tlak roven tlaku atmosférickému
Napjatá hladina –tlak je vyšší než atmosferický ( tzv. vody artéské)
Při průzkumu staveniště:

Naražená hladina – hloubka hladiny po navrtání a hloubka po ustálení
Ustálená hladina – zpravidla po 24 hodinách
3. Co je to zvodeň?
Jedná se o zvodnělé horninové prostředí ( horní povrch tvoří hladinu podzemní vody )
4. Co je to kolektor a izolátor?
Kolektor – horninové prostředí které má propustnost natolik větší než sousední hornina, že se
jím může gravitační voda snadněji pohybovat
5. Jaká může být propustnost horninového prostředí ?

Absolutní propustnost – vyjadřuje se jako koeficient propustnosti (p)

Relativní propustnost – propustnost pro určitou tekutinu při společním prodění směsi o
několika fázích (např. voda a plyn )
Dle průniku vody horninou:

Puklinová – skalní horniny ( vyvřelé, krystal. Břidlice s vyjímou mramoru a některé
zpevnění sedimenty a karbonáty)
Průlinová – písčité a štěrkové zeminy, pískovce, eluvia skalních hornin

Dle dutin – propustní různé karbonáty i skalní horniny s ruznám stupněm zvětrávání
Krasová – typická pro rozpustní horniny ( vápence, dolomity, mramory )
6. Jakou propustnost má krystalinikum ?
Puklinová propistnost ( jen písčitá eluvia mají průlinovou )
7. Co je to kapilární třáseň ?
Vzlínání vody ze spodního zvodnělého pásma ( voda v porech vyvozuje sání = negativní
pórový tlak )
8. Co je to voda artéská?

Voda s napjatou hladinu vody – název odvozen od hrabství Alois ve Francii
Dlě výšky výstupu se uvádní za artéská +-
9. Jak hluboko může být hladina podzemní vody v kulmu?
????? asi hodně hluboko vzhledem k tomu že často nebývá výskyt až do 30m
10. Která regionální oblast je zdrojem nejkvalitnější pitné vody?
?????????????????? Nikde nepíšou xD …
11. Charakterizujte hydrogeologické podmínky ve flyši

????????????????????????

12. Co způsobuje agresivitu podzemní vody a její typy ?

Agresivitu způsobuje obsah minerálů obsažených v horninách ( zejména sírany nebo slfidy)
Síranová – obsah síranů
Uhličitá - vzniká rozkladem organogenních příměsí v aluviálních sedimentech
Hladová – neobsahuje rozpuštěné soli ( destička ) – vyluhuje soli z okolních hornin. materiálů
13. Jak se mezinárodně označují stupně agresivity podzemní vody?
La – lehce agresivní
Ma – středně agresivní
Ha – vysoce agresivní
14. Jaký je rozdíl mezi naraženou a ustálenou hladinou podzemní vody ?

Pravděpodobně ve výšce hladiny podzemní vody
KONTROLNÍ OTÁZKY 3:
1. Co je to regionální geologie ?
Regionální geologie - vědní obor, který využívá komplexního studia zemské kůry k jejímu členění do určitých územních jednotek, uvnitř kterých má horninové prostředí stejný či podobný vývoj (způsob vzniku a jeho další utváření). Pro každou jednotku je pak charakteristický určitý soubor hornin, stratigrafické zařazení, tektonika, hydrogeologické podmínky a geomorfologie. Výsledkem regionálně geologického výzkumu je mapa, rozčleňující určité území do geologických jednotek a textová dokumentace, popisující studované území.
2. Jaký je rozdíl v geologické stavbě Českého masívu a Západních Karpat?
Obě jednotky prošly zcela odlišným vývojem ( výrazné rozdíly )
Český masív – bloková stavba ( území rozděleno hlubinnými zlomy, tzv. lineamenty na dílčí
části)
Západní karpaty – příkrá stavba ( obrovská příbojová vlna) s vrstevnatou stavbou tvořenou
sedimenty s velkými bloky vyvřelých přeměněnách a sedimentárních
hornin.
3. Které jsou předplatformní jednotky ?
o moldanubická oblast
o kutnohorsko-svratecká oblast
o středočeská oblast
o krušnohorsá oblast
o lugická oblast
o moravsko-slezská oblast
4. Které orogeneze ovlivnily vývoj Českého masívu?
Kadomský ( geotektonický cyklus) – vytvořil původní stavbu Českého masivu ( dnes jsou
zachovány v moravsko-slezské a lugické oblasti
Variský (hercynský) – přetvořil centrum Č.m. – spojen s metamorfními pochody
Alpinská – jen ovlivnila nepřetvořila – způsobila tektonické pohyby bloků podél hlubinných
zlomů označovaných jako saxonská tektonika
5. Které horniny tvoří moldanubickou oblast?
Horniny jednotvárné skupiny jsou především různé typy pararul. Biotit-muskovitové,
biotitové, sillimanit-biotitové a někdy cordierit-biotitové.
V některých oblastech moldanubika jsou pararuly silně magmatizovány.
Pestrá skupina je také tvořena hlavně pararulami, podobnými s pararulami v
jednotvarné skupině, doplněna pestrými vložkami dalších typů
metamorfovaných hornin. Jsou to především metakvarcity, grafitové
metakvarcity, grafitové ruly, vápenato-silikátoví horniny (erlany a skarny),
krystalické vápence (mramory), amfibolity a granulity.
6. Které horniny se vyskytují v kulmu ?

Klastické sedimentární horniny
Droby a slepence, jílové břidlice
7. Co je to metabazitová zóna?
Metabazitová zóna – několik km široký pruh převážně bazických intruzivních a efuzivních
hornin
- nejstarší část brunovistulika
8. Které jednotky obsahují křídové sedimenty?
Křída ( nic víc sem nenašel ( )
9. Jaký je podstatný rozdíl mezi horninami flyše a karpatské předhlubně?

10. Kde jsou hlavní centra neovulkanitů?
Oblast Domovských hor, roztroušené vrchy Českého středohoří, okoolí Bruntálu. Západní
karpaty
11. Jak se dělí kvartérní uloženiny?
Oblasti denudační
Oblasti akumulační – areály kontinentálního zalednění
- Oblasti extrahlaciální