ke zkoušce

ly tvoří lístkovité agregáty většinou jen nedokonale ohraničené. Proměnlivé chemické složení vede u biotitu často k vrstevnaté stavbě.
5. Jak lze rozeznat štěpné plochy od lomných?
Štěpné plochy mají zvýšený lesk
Lomné plochy jsou nerovné (lasturnaté nebo miskovité)
6. Čím se vzájemně liší minerály amfibol, pyroxen a turmalín ?
Líší se štěpností ( úhlem )…
Amfibol – štěpný úhel 124 stupňů
Pyroxen – 87 stupňů
Turmalín – je neštěpný
7. Jak se dělí vyvřelé horniny podle původu, minerálního složení, chemizmu a stáří ?

Dle původu – hlubinné, výlevné, žilné
Dle minerálního složení – klasifikace dle podstatných minerálů ( poměr mezi živci, foidy a
křemeny)
- Pro přesnější dělení stanovujeme poměr mezi hlavními nerosty
Dle chemizmu - a) kyselé(acidní) - více než 65% SiO2 (granitoidy)
b) neutrální – 52-65% SiO2 (syenit, diorit)
c) zásadité (bazické) – méně než 52% SiO2 (bohaté na tmavé minerály)
d) ultrabazické – méně než 42% SiO2 ( převážně tmavé minerály )
Dle stáří – starší výlevné – (paleovulkanické, předtřetihoří)
Mladší výlevné – (neovulkanické, třetihory a čtvrtohory)
8. Které vyvřelé horniny mají makroskopicky zrnitou texturu a které celistvou ?
Celistvou strukturu především horniny výlevné ( krystalky menší než 0,1mm)
Např. čedič ( rychle tuhnou na povrchu )
Makroskopicky zrnitou mají vyvřelé horniny ( zrno větší než 0,01mm)
Pegmatity, hlubinné horniny a žilné horniny. ( Pomalé chladnutí )
9. Čím se liší porfyrická struktura od mandlovcovité ?
Mandlovcovitá – vzniká při zaplnění pórů postvulkanických procesů
Porfyrická – vzniká obklopením velkých kystalů jemnější základní hmotou již při primárním procesu
10. Pro kterou horninu je typická přítomnost olivínu ?
Olivín ( více než 50%), dále se vyskytuje Gabro, čedič, Melafyr
11. Pro kterou horninu je typická přítomnost analcimu a co způsobuje?
Analcim je minerál hlubinné a žilné magmatické horniny s foidy a bez křemene „Těšinitu“. V případech kdy reaguje s podzemní vodou, způsobuje rozklad plagioklasů a tím rozpad horniny.
12. Jaký je název výlevného ekvivalentu gabra?
Čedič
13. Jaký je rozdíl mezi žulou syenitem?
( ŽULA OBSAHUJE KŘEMEN – ZKRÁCENĚ)
Žula – převažuje K-živec nad Plagioklasem
- patří mezi výlevné horniny s obsahem KŘEMENE ( je makroskopicky vidět )
Syenit – převažuje K-živec, Křemen se nevyskytuje nebo v malém množství
- řadí se mezi horniny bez křemene a foidů
SEDIMENTÁRNÍ HORNINY
1. Jaké jsou fáze vzniku sedimentů?
- zvětrávání
- přenos – transport
- usazování – sedimentace
- zpevňování – diageneze
2. Jak se dělí sedimenty podle zrnitosti ?
Psefity > 2mm
Psamity 2 až 0,06mm
Aleurity 0,06 až 0,002mm
Pelity < 0,002mm
3. Čím se liší zeminy od skalních hornin?
Zeminy jsou nezpevněné horniny, které se dělí dle zrnitosti na balvanité, kamenité, štěrkovité,
písčité, prachovité a jílové.
Dle plasticity mohou být soudržné a sypké.
Skalní horniny jsou zpevněné a zeminy z nich vznikají jejich rozpadem.
4. Jaká je typická textura u většiny sedimentů?
Pro většinu sedimentárních hornin je typická vrstevná textura, která souvisí se způsobem jejich
vzniku.
5. Ve kterém typu sedimentačního prostředí vznikají nejčastěji sedimenty?
Většina sedimentů je mořského původu. Usazování zde probíhá chemickou i biochemickou
cestou, ale i mechanickým tříděním klastických částic přinesených z pevniny.
6. Jaké znáte typy pojiva dle vyplnění prostoru a minerální povahy ?
Typy pojiva: kontaktní
povlakové
pórové
výplňové
bazální
korozní
regenerační
Dle min. povahy: železité
křemité
vápenité
glaukonitové
7. Jak vznikají sprašoidní sedimenty a které typy k nim řadíme ?
Vzniká oelitickou činností v pleistocénu
( Vznikají přenesením částí úlomků (větrem) )
Spraše, sprašové hlíny a hlíny různých typů
Na našem území vznikly oelitickou činností v pleistocénu.V některých zemích vznikají i v současné době (Čína). Bývají rozděleny půdními tmavšími horizonty ve více vrstev, nebo se střídají vápnité a nevápnité vrstvy v jednom souvrství. Sprašoidní sedimenty jsou převážně okrové barvy, skládají se z kosterních zrn a jílových minerálů. Pro spraše je charakteristický obsah CaCo3 a to jednak ve formě povlaků bílé barvy a jednak jako cicváry.
Mezi sprašoidní sedimenty patří spraš.
8. Co je to kolaps spraše ?
Spraš je v suchém stavu stabilní, ale s vodou rychle rozbřídá a kolapsuje.
9. K čemu se ve stavebnictví využívají karbonátové horniny ?
Používají se k výrobě obkladových desek, kemenných zábradlí, někdy i jako sochařský materiál. K výrobě vápna, cementu.
10. Jaký je rozdíl mezi sutí, štěrkem, slepencem a brekcií ?
Sutě jsou zvětralinové skalní úlomky uložené na svahu.
Štěrky jsou klastické hrubé sedimenty složené z valounů odpovídajících velikostí psefitovým úlomkům z 80%.
Slepence jsou zpevněné psefity s oválnými úlomky.
Takže slepence jsou tvořeny ze štěrků a brekcie jsou tvořeny ze sutí.
11. Jaký je rozdíl mezi jílem a slínem ?
Slíny jsou jemné pelity podobné jílům, ale obsahují jemně rozptýlený CaCO3, takže reakce s HCl je velmi bouřlivá.
12. Které jílovité horniny jsou objemově nestálé a proč ?
Objemově stálé jsou kaolinitové jíly, ostatní jsou objemově nestálé. (Je to způsobeno příměsí smektitů nebo jílových slíd )
METAMORFOVANÉ HORNINY
1. Jaké jsou nejdůležitější faktory metamorfózy
teplota
všesměrný tlak (hydrostatický, litostatický)
orientovaný tlak (stress)
parciální tlak fluid
chem. aktivita složek vstupujících do metamorfózy
čas
2. Jaké znáte typy metamorfóz
regionální metamorfóza
lokální metamorfóza – kontaktní
dislokační
šoková
Dle intenzity – slabá
střední
silná
3. Jaká je nejběžnější textura u regionálně metamorfovaných hornin
Nejběžnější textura je plošně paralelní (břidličnatá)
4. Jaké znáte typy textur dle tvaru zrn
granoblastická: izometrické, nepravidelně omezená zrna ( mramor)
lepidoblastická: zastoupeny šupinkové či lupenité minerály (fylit, svor)
nematoblastická: sloupečkovité nebo jehlicovité minerály (amfibolit)
5. Čím se liší orto- a parabřidlice
Parabřidlice vznikly ze sedimentárních hornin a ortobřidlice vznikly z magmatických hornin.
6. Která metamorfovaná hornina je nejpevnější
Je to eklogit.
7. Jaký je rozdíl mezi vápencem a mramorem
Mramory se od vápenců liší makroskopicky tím, že jsou makroskopicky zrnité. U hruběji zrnitých typů jsou zřetelně vidět lesklé štěpné plochy kalcitu.
8. Které minerály vznikají při metamorfóze
granáty, andalusit, kyanit, sillimanit, cordierit, staurolit, sericit, chlorit, mastek, serpentin,
grafit
9. Které metamorfované horniny jsou nepříznivé pro stavební činnost
Fylit, sericitová, mastková, chloritová břidlice, svor, pararula
10. Co je to porcelanit¨
Je to přeměněný jíl nebo slín ( …
- pestře zbarvená hornina (šedá, žlutošedá, hnědošedá, červenohnědá, černá).Zbarvení závisí na minerálním složení původní pelitické sedimentární horniny. Je makroskopicky celistvá, značně tvrdá hornina s lasturnatým lomem. Je velmi křehká a na hranách ostrá.
KONTROLNÍ OTÁZKY:
1. Jaký je rozdíl mezi zlomem a puklinou?
Puklina je negeneticky termin pro mechanicke diskontinuity v horninach, podel
nichž nedošlo k napadnějšim pohybům sousednich bloků a na rozdil od zlomů
maji menši rozsah. Stěny pukliny zůstavaji buď sevřeny nebo mohou byt i
otevřene a nasledně vyplněne mineraly. Podle vztahu vzniku pukliny a
geologickeho tělesa je možne rozlišovat:
2. Jakým způsobem se graficky znázorňuji diskontinuity horninových masivu?
Pomocí - tektonogramu, ktery zobrazuje změřene plochy metodou kuloveho promitani
pomoci Lambertovy plochojevne sitě. Statisticke vyhodnoceni strukturniho
měřeni zobrazeneho v tektonogramu se provadi pomoci konturove ho
diagramu (obr. 29), do něhož se vynaši poly (normaly) změřeny ch ploch.
3. Jakým způsobem ovlivňuji zlomy zakládání staveb?
ovlivňuje jeho celkové fyzikálně-mechanické parametry, a tím i podmínky zakládani staveb, ražbu štol a tunelů (např.nebezpečí sesuvů, zavalů).

4. Co je zvětrávání a denudace ?

Zvětrávání – změny ve složeni minerálu a hornin působením
povrchových činitelů - atmosféry, vody, ledu, teploty a činnosti organizmů za
vzniku produktů zvětravaní
Denudace - soubor pochodů, které vedou ke snižování (zarovnávání)