Geodézie vitasek21

alfa a délka AM jsou
polárními souᖐadnicemi bodu M, vytýაení provádíme pomocí teodolitu orientací na bod B a vytýაením
daného úhlu, v tomto smᆰru se odmᆰᖐí délka s = AM a vytýაí se bod
pomocí délkového mᆰᖐení : pokud známe tᖐi body a vzdálenosti k vytyაovacímu bodu (pou០ití
v plochém terénu bez pᖐeká០ek), poloha bodu se urაí souაasným vytýაením dvou délek s1 a s2
popᖐípadᆰ i s3, prᛰseაíkem je hledaný bod M (pᖐesnost – podle úhlu, který protíná oblouky kru០nic)
pomocí protínání vpᖐed : pᖐi tomto zpᛰsobu vytyაujeme bod pouze pomocí dvou úhlᛰ, pokud
známe dva body P1 a P2 od jejich០ spojnice mᆰᖐíme úhly omega 1 a omega 2 na bod M, hledaný bod
urაíme jako prᛰseაík P1M a P2M (pou០itelnost pᖐi vzájemné viditelnosti bodᛰ)
pomocí polygonometrie : pro tuto metodu volíme obvykle polygonový poᖐad pᖐímý se stejnᆰ
dlouhými stranami, smᆰrovým pᖐipojením vytyაovaného bodu na pevný bod dostaneme vetknutý
polygonový poᖐad a tím zvýᘐíme pᖐesnost polohy vytyაovaného bodu, pᖐi vytyაování v terénu
s rᛰznými pᖐeká០kami je nejvhodnᆰjᘐí polygonový poᖐad oboustrannᆰ polohovᆰ a smᆰrovᆰ pᖐipojit
pomocí metody souᖐadnicových rozdílᛰ : pou០ívá se v pᖐípadech, kdy០ nemᛰ០eme pou០ít polární
metodu z dᛰvodu pᖐeká០ky ve vytyაovaném smᆰru, nad vytyაovanou stranou vztyაíme pravoúhlý
trojúhelník, jeho០ strany delta x a delty y jsou stejnᆰ dlouhé, urაíme délky stran delta x a delta y ze
vztahu , smᆰr úseაky delta y vytýაíme pomocí úhlu omega + 45°, na
kolmici ve vzdálenosti delta x je hledaný bod P
33. Vytýაení pᖐímky a prodlou០ení pᖐímky.
od oka
pro pᖐímky do 200 m, je-li vidᆰt mezi koncovými body,
vytyაíme pᖐímku pouhým zaᖐazováním. Na koncové body
pᖐímky postavíme do stojánkᛰ výtyაky. Postavíme se za
jeden koncový bod a figuranta se tᖐetí výtyაkou zaᖐadíme
do smᆰru. Zaᖐazení mᛰ០eme opakovat. Pᖐitom dosáhneme
pᖐesnost v zaᖐazení výtyაky 3-5 cm.
teodolitem
teodolit peაlivᆰ centrujeme nad jedním koncovým bodem a
zacílíme na druhý koncový bod. Povolíme pouze hrubou
vertikální ustanovku, sklápíme dalekohled a zaᖐazujeme
figuranta na mezi body. Pro hrubé zaᖐazení pou០ijeme
výtyაku, potom zaᖐadíme dᖐevᆰný kolík, do kterého nakonec
zatluაe podle naᘐich pokynᛰ hᖐebíაek. Pᖐesnost mezi bodᛰ
se tím oproti pᖐedchozímu pᖐípadu asi 10 krát zlepᘐí.
pᖐes pᖐeká០ku
v pᖐípadᆰ, ០e není viditelnost mezi koncovými body pᖐímky
v dᛰsledku terénní vlny (napᖐ. ០elezniაní násep), je tᖐeba
postavit na koncové body pᖐímky výtyაky do stojánkᛰ.
S figurantem se postavíme do prostoru, odkud je vidᆰt na
obᆰ
koncové výtyაky (na ០elezniაní násep). Postupnᆰ zaᖐazujeme
svou a figurantovu výtyაku navzájem tak, a០ je ka០dá trojice
výtyაek v pᖐímce.
2
atgRT ⋅=
pᖐes neprᛰhlednou pᖐeká០ku
vyu០ijeme ᖐeᘐení podobnosti trojúhelníkᛰ. Od bodu A vedeme pomocný smᆰr AB´, na kterém
nalezneme patu kolmice B´ pomocí pentagonu. Zmᆰᖐíme délky AB´ a BB´. Podle pᖐibli០né
polohy urაovaných mezilehlých bodᛰ P1 a P2 zvolíme paty kolmic P 1´ a P´ 2 . Jejich délky se
spoაtou ze vzorcᛰ:
prodlou០ení pᖐímky:
od oka lze prodlou០it pᖐímku pomocí výtyაek maximálnᆰ o 1/3 její délky. V pᖐípadᆰ,
០e potᖐebujeme prodlou០it pᖐímku více, a to nejvýᘐ o její celou délku, je tᖐeba pou០ít
teodolitu.
34.Vytýაení hlavních prvkᛰ kru០nicového oblouku.
)12(sec −⋅= aRz
200
ap ⋅⋅= RO
Vypoაtené vytyაujeme v terénu takto:
Na prᛰseაík teაen VB ustavíme teodolit. Na pᖐímku
VB-A naneseme pásmem vzdálenost t a bod
stabilizujeme
Kolíkem (TK). Pak na pᖐímku VB-B naneseme pásmem
stejnou hodnotu
T a vytýაený bod je TK. Rozpᛰlíme úhel τ = τ/2 a ve
vytýაeném smᆰru naneseme vzdálenost z. vytýაený
bod pᖐedstavuje KK. Na teაnu TK-VB od TK naneseme
pásmem délku úseაky x, vytýაíme tak bod E. Na nᆰm
pomocí pentagonu vztyაíme kolmici, naneseme na ni
poᖐadnici y a obdr០íme opᆰt bod KK. Kontrolní vytýაení
tohoto bodu provedeme stejným postupem z teაny KT-
VB. Vᘐechny tᖐi zpᛰsoby mají za cíl nalézt a zároveᒀ
kontrolovat vytýაení bodu KK.
35.Vytýაení podrobných bodᛰ polární metodou
je to nejpou០ívanᆰjᘐí metoda, zvolíme si pro zadaný polomᆰr konstantní délku oblouku a pro
tento úsek vypoაítáme vytyაovací úhel δ podle vzorce : δ = cotg s/2r
v pᖐehledné tabulce vypoაítáme hodnoty pro vᘐechny úseky oblouku po 20m, 2δ, 3δ, 4δ
36.Vytýაení podrobných bodᛰ po obvodᆰ.
37. Vytýაení podrobných pravoúhlými souᖐadnicemi.
Vzdálenost mezi TK,KK,KT je obvykle pᖐíliᘐ veliká a neumo០ᒀuje pᖐedstavu o prᛰbᆰhu
oblouku. Proto mezi tyto hlavní body vkládáme body podrobné, a to tak, ០e volíme buჰ
konstantní délky úseაek na teაnᆰ a k nim vypoაítáme délky poᖐadnic, nebo volíme konstantní
délku oblouku kru០nice, k ní០ vypoაítáme délky úseაek i poᖐadnic. Je-li stejnᆰ jako
v pᖐedchozím pᖐípadᆰ udán polomᆰr a τ, mᛰ០eme vytýაit hlavní body oblouku podle výpoაtu.
Podrobné body oblouku budou urაeny v០dy párem souᖐadnic: a) pᖐi rovnosti úseაek x
nalezneme vytyაovací hodnoty v tabulce.b) pᖐi rovnosti délek oblouku s nalezneme
vytyაovací hodnoty v tabulce. Vytýაení v obou pᖐípadech provedeme tak, ០e úseაky
nanáᘐíme pásmem od TK (KT) smᆰrem k VB, a na takto vytýაené paty kolmic pentagonem
vztyაíme kolmice. Pásmem na nᆰ naneseme pᖐísluᘐné délky poᖐadnic y. U zpᛰsobu b)
mᛰ០eme provést kontrolu vytýაení jednotlivých bodᛰ na oblouku kru០nice tak, ០e zmᆰᖐíme
omᆰrné míry v០dy mezi dvᆰma sousedními body. Tyto míry mají být rovny délce oblouku s =
20 m (pᖐesnᆰ délce tᆰtivy, která pro r = 350 m je rovna 19,997 m)

38. Vytýაení bodᛰ bipolární metodou.
Moderní geodetické pᖐístroje, které mají zabudovány mikroprocesory, pou០ívají tzv. bipolární
vytyაení.
39. Co si pᖐedstavujete pod pojmem katastr nemovitostí a jak se Vás bude
dotýral pᖐi Vaᘐí praxi?
Katastr nemovitostí Ⴠeské republiky (KN)
je soubor údajᛰ o nemovitostech v Ⴠeské republice zahrnující jejich soupis a popis a jejich
geometrické a polohové urაení. Jeho souაástí je evidence vlastnických a jiných vᆰcných práv
a dalᘐích, zákonem stanovených práv k tᆰmto nemovitostem.
KN je zdrojem informací, které slou០í k ochranᆰ práv k nemovitostem, pro daᒀové a
poplatkové úაely, k ochranᆰ ០ivotního prostᖐedí, zemᆰdᆰlského a lesního pᛰdního fondu,
nerostného bohatství, kulturních památek, pro rozvoj území, k oceᒀování nemovitostí, pro
úაely vᆰdecké, hospodáᖐské a statistické a pro tvorbu dalᘐích informaაních systémᛰ.
Je veden jako informaაní systém o území Ⴠeské republiky pᖐevá០nᆰ poაítaაovými prostᖐedky,
kde základní územní jednotkou je katastrální území a jeho operát mimo jiné tvoᖐí:
Soubor geodetických informací, který zahrnuje katastrální mapu (vაetnᆰ jejího აíselného
vyjádᖐení ve stanovených katastrálních územích)
Soubor popisných informací, který zahrnuje údaje o katastrálních územích, o parcelách, o
stavbách, o bytech a nebytových prostorech, o vlastnících a jiných oprávnᆰných, o právních
vztazích a právech a skuteაnostech, stanovených zákonem.
Údaje z KN poskytují pracoviᘐtᆰ katastrálních úᖐadᛰ ve formᆰ veᖐejných listin, k údajᛰm
vedeným ve formᆰ poაítaაových souborᛰ mᛰ០e ka០dý získat dálkový pᖐístup pomocí
poაítaაové sítᆰ do centrální databáze, aktualizované z podkladᛰ, prᛰbᆰ០nᆰ dodávaných
katastrálními pracoviᘐti nebo po០ádat o hromadný výdej údajᛰ ve standardních výmᆰnných
formátech, pᖐípadnᆰ o kopie katastrálních map ve formᆰ rastrových souborᛰ.
40. Geometrický plán, k აemu slou០í a kdy je ho nutné vyhotovit?
Geometrický plán je zvᆰtᘐenina katastrální mapy se zákresem. Geometrický plán je
technickým podkladem pro provedení zmᆰny v katastru nemovitostí, tvoᖐí tedy pouze pᖐílohu
k vyhotovení listin (napᖐ. Návrh na vklad) o právních vztazích k nemovitostem. Dalᘐími
podklady pro tyto listiny jsou napᖐ. znalecký odhad pozemku, kupní nebo darovací smlouva
atd.
Podle vyhláᘐky ა.190/1996 Sb. se geometrický plán zhotovuje pro:
- rozdᆰlení pozemku
- zmᆰnu hranice pozemku
- vyznaაení budovy nebo zmᆰny jejího vnᆰjᘐího obvodu v katastru
- grafické vyjádᖐení rozsahu práva, které omezuje vlastníka pozemku ve prospᆰch
jiného (vᆰcné bᖐemeno)
- doplnᆰní katastru o pozemek vedený dosud ve zjednoduᘐené evidenci pokud se jeho
hranice vytyაují v terénu zmᆰnu hranice katastrálního území
Geometrický plán აasto navazuje na "vytyაení hranice pozemku", napᖐ. pᖐi doplnᆰní katastru
o pozemek dosud vedený ve zjednoduᘐené evidenci nebo pᖐi oddᆰlení pozemku geometrický
plán není mo០né vyhotovit bez pᖐedchozího vytyაení hranic jejich០ prᛰbᆰh majitel pozemku
nezná, nebo není schopen pᖐesnᆰ urაit.
Geometrický plán není mapa, nelze z nᆰj odmᆰᖐovat délky a úhly, nelze v nᆰm uvádᆰt prvky,
které nejsou obsahem katastrální mapy napᖐ. ploty netvoᖐí-li vlastnickou hranici, nelze jím
nahrazovat "zamᆰᖐení skuteაného provedení" აasto po០adované stavebním úᖐadem.
41. Co si pᖐedstavujete pod pojmem vklad, záznam, poznámka?
Vklad - vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí (Pᖐevádíte, kupujete, prodáváte
nebo darujete nemovitost a potᖐebuje provést zmᆰnu na listu vlastnictví v katastru
nemovitostí.)
Záznam - zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí je záznamem na základᆰ listin
vyhotovených státními orgány a jiných listin, které podle zvláᘐtních pᖐedpisᛰ potvrzují nebo
osvᆰdაují právní vztahy. Záznam vᘐak má deklaratorní povahu.
Poznámka - Rozhodnutí o poskytnutí státního stavebního pᖐíspᆰvku se zasílá místnᆰ
pᖐísluᘐnému katastrálnímu úᖐadu k zapsání poznámky do katastru nemovitostí.
42. Co si pᖐedstavujete pod pojmem KMD a KM-D (jaký je rozdíl)?
Vᘐechny katastrální mapy se postupnᆰ pᖐevádí do digitální formy. Pᖐevod se provádí buჰ
digitalizací a transformací (výsledkem je katastrální mapa digitalizovaná KM-D) nebo novým
pᖐímým mᆰᖐením vᆰtᘐinou spojeným s komplexními pozemkovými úpravami KPÚ (výsledkem
je digitální katastrální mapa KMD).
43. Polohové a výᘐkové mᆰᖐení ve stavební აáᖐe (vytýაení).
Pᖐed zapoაetím tᆰchto prací se musí v terénu urაit a zkontrolovat hraniაní body zanesené
v situaაním plánu.Vymᆰᖐení a vytýაení podle situaაního výkresu pᖐi respektování stavební
აáry a vzdálenosti od sousedᛰ. Napᖐed se na stavební აáᖐe zamᆰᖐí dalᘐí rohové body.délka
pásmem, pravé úhly pomocí laᙐového úhelníku, vytyაovacího zrcátka nebo teodolitu
(kontrola : zmᆰᖐení úhlopᖐíაek). Laviაky se zᖐizují podle vytýაených obrysᛰ stavby (provádᆰní
výkopových prací). Laviაky se zatloukají do pᛰdy buჰ kolmo nebo rovnobᆰ០nᆰ s vytyაovací
აárou zdí. (vzdálenost hloubky stavební jámy od zdi 1,5 – 2 m). Výᘐka laviაek se dává do
roviny pomocí hadicové vodováhy nebo nivelaაního pᖐístroje. Potom se nanesou vytýაené
obrysy budovy na prkna laviაek (pᖐes desky laviაky se zavᆰsí drát na kterém je upevnᆰna
OLOVNICE). Pokud olovnice pᖐesnᆰ ukazuje na hlaviაku zatluაeného hᖐebíku, vyᖐízne se do
prkna laviაky vrub.Teჰ jde vymᆰᖐit veᘐkeré tlouᘐᙐky zdí… Potᖐebné výᘐky se
také oznaაí na prknech laviაek.

44. Vytyაovací výkres.
vytyაovací výkres jednotlivých objektᛰ (je urაen pro geodeta; musí pᖐesnᆰ urაit polohu,
geometr.tvar (jiné kótování)),
V kanceláᖐi je tᖐeba spoაítat vytyაovací prvky a vyhotovit VYTYჀOVACÍ VÝKRES,
který musí mít tyto nále០itosti:
a) schematický nákres objektu s vyznaაenými hlavními
vytyაovanými a vytyაovacími body,
b) místopisy vytyაovacích bodᛰ,
c) vytyაovací prvky hlavních vytyაovaných bodᛰ,
d) kontrolní údaje pro vytyაování (projektované
konstrukაní míry, délky úhlopᖐíაek
projektovaných pravoúhlých objektᛰ apod.),
e) pᖐedepsanou pᖐesnost vytyაení,
f) pou០itý polohový systém (S-JTSK, místní).
45. Mapová díla na území ჀR.
- mapa je obraz horizontálního prᛰmᆰtu terénu která se promítá do roviny
- ka០dá mapa musí mít kartografické zobrazení - posun bodu po svislici
- zobrazení - kᖐovákovo (S-JTSK), Gausova (S-42) Cassími-Solder
- mapy velkých (1:500;1: 1000; ……… ;1:5000), stᖐedních (1:10000 – 1: 50000) (to
jsou mapy topografické) a malých (1:100000 . . ….) mᆰᖐítek
- mᆰᖐítko mapy 1:m
- základní typy mapových dᆰl – mapové dílo zahrnuje mapy urაitého mᆰᖐítka a rozsahu
- mapové dílo ze vyznaაuje zpᛰsobem kreslení mapy,
zpᛰsobem oznaაování mapových listᛰ
- katastrální mapy - jsou souაástí katastru nemovitostí -
soubor informací vlastnických vztahᛰ pozemkᛰ
- vývoj katastrálních map - vznik za Rakouska-Uherska
mᆰᖐítko 1:2880, za1. rep. mapy mᆰᖐítek 1:1000, 1:2000 v kᖐovákovᆰ zobrazení - tyto
mapy slou០í do dnes- nyní se pᖐevádí mapy do digitální podoby
- mapy slou០ící jako podklady k projektování staveb -
státní mapa odvozená - SMO 1:5000 - nebyla kreslená z terénu, je odeაtená z jiných
map
- základní mapa velkého mᆰᖐítka - ZMVM - 1:1000,
1:2000, 1:5000 - odpovídá základní mapa ჀR - ZM ჀR 1:10000
- mapy úაelové - technické mapy mᆰst - TMM - vznik
na území velkých mᆰst mᆰᖐítko 1:500