Dopravní stavby - úvod

m
d) Účelová komunikace - je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých
nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto
nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování
zemědělských a lesních pozemků.
Současná silniční síť na území ČR
K 1. 1. 2001 je na území České republiky v provozu 499 km dálnic a 54 909 km silnic - z toho je
6 031 km silnic I. třídy, 14 688 km silnic II.třídy a 34 190 km silnic III.třídy. V kategorii silnic I.
třídy je v současné době již vybudováno 325 km rychlostních čtyřpruhových silnic.
Dálnice a nejvýznamnější silnice přenášejí největší podíl dopravního výkonu a spojují nejdůležitější politická a
hospodářská centra. V nich je obsažena i síť mezinárodních silnic - označení E - jejichž délka činí 2 644 km. Hustotou
0,70 km silnic a dálnic na 1km
2
se řadíme na jedno z předních míst v Evropě.
Délky dálnic a rychlostních komunikací v ČR
z toho
v provozu ve výstavbě v přípravě
Dálnice
Délka
tahu v
km*
plný
profil
1/2
profil
plný
profil
1/2
profil
plný
profil
1/2
profil
D1 377 284 69 24
D2 61 61
D3 172 15 20 2 154**
D5 151 151
D8 92 76 16
D11 155 84 5 66
Celkem 1008 671 20 92 244

Tab.: Dálniční síťČR, stav k 23.9.2008 (zdroj www.dalnice-silnice.cz)
D1 Praha - Brno - Vyškov - Přerov - Lipník n.Bečvou, délka tahu je 377 km
D2 Brno - Břeclav - státní hranice ČR/Slovensko, délka tahu je 61 km
D3 Praha - Tábor - České Budějovice - státní hranice ČR/Rakousko, délka tahu je 172 km
D5 Praha - Plzeň - Rozvadov - st. hranice ČR/Německo, délka tahu 151 km.
D8 Praha - Lovosice - Ústí nad Labem - státní hranice ČR/Německo, délka tahu je 92 km
D11 Praha - Hradec Králové - Jaroměř - Trutnov - státní hranice ČR/Polsko, délka tahu je 155 km

Rychlostních komunikace v ČR
Tab.: Síť rychlostních komunikací ČR, stav k 2.7.2008
(zdroj www.dalnice-silnice.cz)
z toho
v provozu ve výstavbě v přípravě
Rychlostní
silnice
Délka
tahu v
km*
plný
profil
1/2
profil
plný
profil
1/2
profil
plný
profil
1/2
profil
R1 83 17 14 51
R4 86 42 6 38
R6 167 42 7 23 96
R7 82 17 18 6 59**
R10 73 73
R35 261 79 4 178
R43 78 78
R46 37 37
R48 79 26 2 50
R49 60 60
R52 39 17 22
R55 101 4 10 87
R56 15 12 3
R63 7 7
Celkem 1168 373 25 65 722

R1 Silniční okruh kolem Prahy, délka tahu je 83 km
R4 Praha - Příbram - Nová Hospoda (křižovatka s I/20), délka tahu je 86 km
R6 Praha - Nové Strašecí - Karlovy Vary - Cheb - st. hranice, délka tahu je 167 km
R7 Praha - Slaný - Louny - Chomutov, délka tahu je 82 km
R10 Praha - Mladá Boleslav Turnov, délka tahu je 73 km
R35
Liberec - Turnov - Jičín - Hradec Králové - Mohelnice - Olomouc - Lipník n. Bečvou, délka tahu
je 261 km
R43 Brno - Moravská Třebová, délka tahu je 79 km
R46 Vyškov - Olomouc, délka tahu je 37 km
R48 Bělotín - Příbor - Frýdek-Místek - Český Těšín - st. hranice ČR/Polsko, délka tahu je 79 km
R49 Hulín - Zlín - Vizovice - Horní Lideč - st. hranice ČR/Slovensko, délka tahu je 60 km
R52 Brno - Pohořelice - st. hranice ČR/Rakousko, délka tahu je 39 km
R55 Olomouc - Přerov - Otrokovice - Staré Město - Hodonín - Břeclav, délka tahu je 101 km
R56 Ostrava - Frýdek-Místek, délka tahu je 15 km
R63 Bystrovany - Řehlovice, délka tahu je 7 km

MHD
Vídeň tramvaj + autobus
Praha metro + tramvaj + autobus
( + trolejbus 21km)
Bratislava tramvaj + trolejbus + autobus
Brno tramvaj + trolejbus + autobus
Zlín trolejbus + autobus
Městská hromadná doprava je speciální dopravní systém uzpůsobený přepravě velkého
počtu osob na krátké vzdálenosti. Dopravní systémy větších měst jsou převážně
kombinované. V centru je využíváno ekologičtějších prostředků (tramvají, trolejbusů).
Spojení příměstských oblastí je převážně zajišťováno autobusy, které jsou výhodnější z
hlediska nenáročnosti infrastruktury. Rychlejší spojení okrajových čtvrtí a příměstkých
Přehled měst ČR s kombinovaným dopr. systémem
částí s centrem může být zabezpečeno
metrem, nebo příměstskou železnicí.
Příklady komb. dopr. systémů
Dopravní prostředky MHD :
•Metro
•Tramvaj
• Trolejbus
• Autobus
•Příměstské železnice
prototyp nového vozu praľského metra řady
M1 na výstavišti v Brně (16.9.1999)
Ostravský vůz 1204 při předváděcích
jízdách v Brně na dnes již nepoužívané
konečné Novolíšeňská (11.9.1999)
První v ČR sériově vyráběný
nízkopodlažní autobus pro
provoz v městské hromadné
dopravě vzešel z koprodukce
vysokomýtské Karosy a
francouzského výrobce
Renault. Zde je zachycen pod
siluetou katedrály Sv. Ducha
vůz č.102 v barvách
dopravního podniku města
Hradce Králové. (21.2.1998)
Brněnský vůz č. 3007 vyčkává
na konečné stanici před
nádražím Brno - Královo pole
před odjezdem na nově
elektrizovanou linku 140 do
Bystrce (10.2.2001).
Letecká doprava
Osobní letecká doprava
Výhody
• rychlost
• komfort
•bezpečnost
• ekonomičnost
• ekologičnost
Nevýhody
• neefektivnost na malé
vzdálenosti
Využití vrtulníků pro leteckou
záchrannou službu - výhodou
je velmi rychlý příjezd a
transport pacienta na další
ošetření.
• Rychlost
•Přeprava extrémních nákladů
Využití zvláště pro přepravu
pošty a extrémních nákladů
(trupy letadel, rakety, bojová
technika).
Je opodstatněná při dlouhých
přepravních vzdálenostech.
Nákladní letecká doprava
Nedaleko Berlína, na bývalém vojenském letišti
v Brandu se stavínejmodernější vzdušná loděnice. Její
délka je 360 a šířka 107 metrů.
Během letních
měsíců se v nových
prostorách loděnice
začnou stavět
moderní transportní
vzducholodě Zeppelin CL 160. Obří vzducholodě budou přepravovat
náklady až do váhy 160 tun.
s nižšími přepravními náklady a tedy i s větším zájmem zákazníků o
staronový způsob létání.
Přepravu nákladů bude zajišťovat
firma CargoLifter AG, která
počítá
Vzducholodě
Vesmír a doprava
Vesmír a doprava
• První kosmická rychlost je rychlost, při které se přesně vyrovnává
gravitační působení s odstředivou silou. Družice se pak pohybuje po
kruhové dráze. Pro dráhu ve výši 200 km nad povrchem Země je to
7.784 km/s.
• Druhá kosmická rychlost vzroste-li rychlost tak, že se dráha změní na
parabolu, mluvíme o únikové rychlosti. U povrchu Zeměčiní 11.180
km/s.
• Třetí kosmická rychlost je úniková rychlost vzhledem ke Slunci (tedy
ze sluneční soustavy) a u Země je 16.67 km/s.
Rakety - chronologie
• 4.stol.př.n.l. - Archytás v Řecku údajně zkonstruoval
jednoduchý parní reaktivní motor
• 1232 - první historicky ověřené použití raket Číňany v boji s
Mongoly před Pekingem
• 1591 -němec Johan Schmidlap popsal technologii výroby
raket, zejména pro ohňostroje
• 1609 - 1618 - J.Kepler publikoval tři základní zákony nebeské
mechaniky
• 1717 - byla v Rusku zkonstruována signální raketa s dostupem
1 km
• 1926 - 16.03. R.H.Goddard vypustil první kapalinovou raketu
na světě (hmotnost 4,5 kg, dolet 57 m, dostup 17 m)
• 1930 -L.Otčenášek vypustil v Praze několik malých raket do
výšky až 2000 m
• 1942 - v Peenemünde se zača