Základy pozice EU ve světě

TEORETICKÉ, HISTORICKÉ A INSTITUCIONÁLNÍ ZÁKLADY POZICE EU VE SVĚTOVÉ POLITICE
EU jako globální aktér:
ekonomická supervelmoc vs. politický trpaslík? (sice ekonomický obr, ale zároveň i trpaslík), někdo (vysoce postavený politik) se vyjádřil ,,EU je ekonomická supervelmoc, politický obr, a vojenský ubožák
největší obchodní blok světa
dominantní síla ve světové ekonomice
vedoucí síla v enviromentální diplomacii – nejaktivnější hráč v této oblasti, nejvíce se zasazuje o přijetí různých opatření směřujících k ochraně mezinárodního životního prostředí
dárce rozvojové a humanitní pomoci – pátý největší dárce na světě (když se to sečte s rozvojovou politikou jednotlivých států, tak je první)
pro EU určující hospodářská síla (jiné nástroje se jí zdaleka nevyrovnají) – především mezinárodní obchod
EU je nejsilnější světová ekonomika (podle OSN, OECD, MMF), v jednom případě nejsilnější USA (?)
po přijetí eura je jednou ze dvou největších měnových unií
vyjednávací aktivity EU – působí jako konferenciér (má hlavní roli při různých vyjednávání)
společná zahraniční a bezpečnostní politika – snaha vybudovat vlastní vojenskou sílu
řeší se otázka jaký má EU politický vliv (jestli vůbec ho má bylo aktuální před 15 lety, teď už bezesporu má, řeší se míra)
pokud by měla slabý vliv, neobstála by v mezinárodním prostředí (no respect od ostatních)
nemůže se ale blížit USA (ekonomická pozice ano, ale politická ne)
není už trpaslíkem, ale politické postavení nemůže konkurovat ekonomickému
snaha rozvíjet zahraniční politiku a zapojení do mezinárodního dění (jedna z priorit současné komise)
snaha o statut globálního aktéra
pojem globální aktér
,,globální“ = celosvětový význam a dosah, působení a vliv přesahující hranice států
EU je regionálně omezena (nikdy nedosáhne celosvětových hranic(), ale zájmy jsou celosvětové – jak regionálně, tak v jednotlivých politikách
,,aktér“ – charakteristika pomocí mezinárodního práva nebo teorie MV
,,aktér „ v pojetí mezinárodního práva
mezinárodní právo veřejné – formální koncept mezinárodního aktéra
historické omezení pouze na státy (po 30ti leté válce – národní stát = jediný plnohodnotný aktér/subjekt mezinárodní politiky) ( nedává prostor rozvoji jiných subjektů; udržitelné do začátku 20. století
1948 rozhodnutí mezinárodního soudního tribunálu o mezinárodněprávní subjektivitě OSN – první krok ke změně pohledu na subjekty (OSN žalovalo stát za vraždu nějakýho představitele – řešilo se, jesli má právní subjektivitu a může žalobu vznést ( rozhodlo se že ano, ale nelze srovnat s národními státy)
kompetence mezinárodních organizací je taková, jakou jim dají členské státy možnost
subjektivita ES založena na projevu vůle členských států – státy, které podepisují přístupové smlouvy, podepíšou že dávaj subjektivitu
ES postupně vnímáno jako reprezentant členských států v některých mezinárodních dohodách ( př. všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT)
člen WTO vedle členských států – EU plnoprávným členem WTO
spor o rozsah kompetencí (co bude spadat pod EU, co se ponechá členským státům)
má mít EU právní subjektivitu? členské státy ji daly ES, ale když se jednalo o vytvoření EU, tak většina členských států odmítla dát EU mezinárodněprávní subjektivitu
EU z pohledu formálního mezinárodního práva neexistuje – nemá mezinárodněprávní subjektivitu
ve smlouvách figuruje ES a smluvní strany, ne EU
EU nemůže uzaví