Základy pozice EU ve světě

Voglera a Brethertonové:
společný závazek tvořit a sdílet společné hodnoty nadřazené specifickým hodnotám členských států – ANO ( členské státy jsou si blízké => není těžké najít hodnoty, na kterých se shodnou (jsou ve smlouvě o EU – společenský rozvoj, ochrana lidských práv a životního prostředí…)
vnitřní legitimace rozhodovacího procesu a stanovení priorit spojených s vnějšími politikami ( tzn. EU a její oorgány by měly mít posvěcení od občanů konat tak, jak konají = má být vazba mezi občany a rozhodovacími orgány – problém EU (občanský deficit – chybí vazby; sice přímé volby do Parlamentu, ale málo voličů...)
schopnost identifikovat politické priority a na jejich základě formulovat koherentní politiky ( na politických prioritách se státy dohodnou, ale problém s realizací některých z nich (těžko se hledá shoda pro společnou akci)
- konzistence = vazba mezi vnějšími politikami členských států a vnějšími politikami EU ( čim vyšší, tim lepší
- koherence = vazby mezi jednotlivými vnějšími politikami EU (rozvojová, hospodářská, sousedská…) – pokud jsou koherentní, tak se doplňují ( čím víc, tím líp
schopnost a možnost použít politické nástroje a vyjednávat s ostatními aktéry ( vyjednávání s ostatními aktéry = nezbytně nutná podmínka (pokud nejste uznáni ostatními aktéry, tak vám sou všechny vnitřní soudržnosti a koherentní politiky k hovnu)
EU vše do jisté míry splňuje, proto je možné se domnívat, že základní požadavky kladené na globálního aktéra splňuje – jsou zde výhrady, dalo by se to zpochybnit, ale závěr je, že EU ty požadavky splňuje
NÁSTIN HISTORICKÉHO VÝVOJE
původní ambice nebyly vysoce politické, původním cílem byla ekonomická a politická stabilita v Evropě
primárně hospodářská integrace směřující dovnitř, žádné ambice být mezinárodním aktérem
1957 – římské smlouvy – o EHS – 1. známka o mezinárodních cílech (snaha o zrušení omezení mezinárodního obchodu; vyjádření solidarity, která spojuje Evropu a zámořská území – fr. a hol. zbytky kolonií)
ustanovení římských smluv: společná obchodní politika, možnost uzavírat dohody a asociace s nečlenskými státy a skuopinami států, spolupráce s mezinárodními organizacemi (OSN, Rada Evropy…)
důvod zapojování EU do vnějších aktivit = obchod
druhá z vnějších politik se začala rozvíjet rozvojová - startovací rok = 64
politika rozšiřování
humanitární pomoc – velké téma 90. let
od 70. let a poslední dobou enviromentální politika
všechny politiky vycházejí ze situace, jak je zakotvila smlouva o EU
INSTITUCIONÁLNÍ STRUKTURA
základ= smlouva o EU (3 pilíře)
1.pilíř
Evropská rada – základní směry (jen udává co jak se má dělat)
Komise – v prvním pilíři má v kompetenci vnější obchod, rozvojovou a humanitární pomoc, zastupuje EU ve třetích zemích, vyjednává mezinárodní smlouvy, má řadu delegací, které ji zastupují
generální ředitelství - pro vnější vztahy, pro obchod, rozvoj, rozčiřování
úřad pro humanitární pomoc a pro koordinaci evropské pomoci
Všeobecná rada – pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy (GAERC) – scházejí se ministři zahr. věcí, ale i obrany, pro evropské záležitosti, schvaluje návrhy komise a dohlíží na její fungování
Evropský parlament – mezinárodní smlouvy, rozšiřování EU
Evr. soudní dvůr – dohled nad 1. pilířem
2.pilíř
hlavní aktér 2. pilíře = rada
Parlament – ovlivňuje výdaje a náklady – schvaluje rozpočet
ESD – jen teoretické úvahy o zapojení