Schumacher Základy

Schumacher, E.F. 2000/1937: Malé je milé
Klasický text shrnující řadu zásadních argumentů ekologické ekonomie, úvahy o skrytých hodnotách ekonomické teorie, myšleka „přiměřené techniky“
Alternativní pohled na ekonomiku
Otázka výroby
Omyl víra, že jsme překonali nedostatek a tak definitivně vyřešili otázku výroby
Jsme odtrženi od reality a máme sklon považovat vše co jsme nevyrobili sami za bezcenné
Úmysl nahrazovat fosilní paliva jadernou eergií znamená „vyřešit“ energetickou otázku za cen vytvoření ekologického problému, který bude mít obrovský dopad na životí prostředí
Podstata v „buddhistické ekonomice“
3.svět nemá přijímat ekonomickou dráhu severu, má najít vlastní cestu
Lze ubrat na intenzitě práce- lidská práce destruje přírodu
První kapitola- Otázka výroby
Lidé věří, že překonali nedostatek- v západních zemích hlavím cílem využití volného času, a přesun technologií v chudých zemích
Systém vyžaduje změny- hl. postoj člověka k přírodě (vnímá se jako vnější síla, která si podmanila přírodu, ne jako součást přírody)
3 kategorie kapitálu:
Fosilní paliva
Je to kapitál, my s ní zacházíme jako s duchodem
Nezajímá nás vyčerpání
Důchodové energetické zdroje: vodní a větrná energie
Toleranční meze přírody
Lidská podstata
Závěr: musíme do hloubky pochopit problém a začít hledat možnosti, jak rozvinout nový životní styl, s novými metodai výroby a novými vzorci spotřeby
Druhá kapitola – Mír a udržitelnost
Základem míru prosperita
Lord Keynes: Etické ohledy jsou nejen zbytečné, ale dokonce překážejí, neboť prospěch nese to špatné zatímco dobré nikoliv
Bohatí- více drancují přírodu a třetí svět
Ekonomický růst nemůže pomoci všem- neúnosné
Barry Commoner: nové problémy nejsou důsledkem náodných selhání, ale naopak technologických úspěchů
Rovnovážný systém přírody se vychyluje z rovnováhy
2 překážky v myšlence neomezeného ekonomického růstu:
Omezení množství základních zdrojů
Překročení meze, kdy je příroda ještě schopna se s následky, které spotřeba těchto zdrojů s sebou nutně nese, vyrovnat
Příčinou konce růstu HDP bude neschopnost vzájemné spolpráce
Schumacher se domnívá, že základem míru nemůže být všeobecný blahobyt v moderním slova smysl, protože takového blahobytu je možno dosáhnout jedině záměrným pěstováním vlastností, jako jsou chamtivost a závist, jež ovšem ničí inteligenci, štěstí, vyrovnanost a tudíž i základy mír v člověku samotném
Nové technologie, které zvrátí ničivé dopady
Dosti levné, dostupné všem
Vhodné pro uplatnení v malém měřítku
Slučitelná s lidskou potřebou tvořivosti
Potřeba decentralizace moci
Třetí kapitola – úloha ekonomie
Ekonomie hraje při formování aktivit modernío světa klíčovou roli, neboť definuje kritéria toho, co je „ekonomické“ a „neekonomické“ (to z čeho neplyne dostatečný zisk ve formě peněz)
Ekonomie poskytuje poze jedino informaci: zda z věcí plyne pro ty, kdo ji podniknou, finanční prospěch, nebo ne- velmi fragmentární (neúplné); ignoruje lidskou závislost na přírodě
Metoda analýzy nákladů a výnosů
Pokouší se vzít v úvahu náklady a výnosy, kterým by jinak vůbec nemusela být věnována pozornost
Proces, který snižuje vyšší na úroveň nižšího a oceňuje nescenitelné
Metaekonomie:
2 části:
zabývající se člověkem
zabývající se přírodou
nejnovější vývoj ekonomie během posledního čtvrtletíznamenal především posun ke kvantifikaci na úkor chápání kvalitativních rozdílů
hlavním předmětem studia ekonomie je zboží
rozděleno do několika kategorií
zboží
primární: neobnovitelné a obnovitelné
Sekundární: výrobky a služby
ekonomie je odvozená věda, plně závislá na metaekonomii
Čtvrtá kapitola – Buddhistická ekonomie
ekonomové předpokládají, že jejich věda je vědou absolutních a neměnných pravd bez jakýchkoliv skrytých předpokladů
moderní ekonomika:
lidská práce: ideálem zaměstnavatele je prodkce bez zaměstnanců a ideálem zaměstnance je příjem bez práce
nejdůležitější zboží
předpoklad, že člověk, který konzumuje více je na tom lépe
maximalizace zisku a konzumu
nerozlišuje mezi obnovitelnými a neobnovitelnými zdroji
buddhistická ekonomika:
lidská práce: dává člověku možnost využíváat a rozvíjet své schopnosti, umožňuje mu překonat svou vlastní sebestřednost prostřednictvím spolupráce s druhými a dácá vznik zboží a službám, které jsou potřebné pro důstojnou existenci
nejdůležitější jednoduchost a nenásilí
snaha o maximalizaci lidského spokojení
místní výroba- místní spotřeba
neobnovitelné zdroje užívat jen v případě nutnosti a s úzkostlivou snahou o zachování těchto zdrojů
náš hlavní cíl by měl být najít cest „pravého žití“
Pátá kapitola – Otázka velikosti
Abychom byly ekonomicky úspěšnější potřebujeme malé nebo velké firmy?
Potřebujeme svobodu pro řadu malých atonomních jednotek a zároveň řád, který poskytuje koordinace ve velkém, nejlépe globálním měřítku (různé účely- různé struktury)
Otázka velikosti dnes stěžejní
Hlavní prvek struktury- stát- hlavní prvky nebo nástroje strukturalizace- hranice
Převládá přesvědčení, že rychlá doprava a možnost okamžité komunikace dávají dvobodě novou dimenzi- stěhování- problém (i psychologický)
V bohatých zemích: megalopole- rychle rostoucí a stále méně zvládnutelný problém „odpadlíků“- zločin, odcizeí, stres, sociální zhroucení
V chudých zemích: masové stěhování do měst, nezaměstnanost, hrozba hladomoru
Důležitý problém: regionalismus; rozvoj regionů: nejdůležitější úkol všech větších zemí
Ekonomické myšlení: trvá na tom, že projekty náročné na kapitál je třeba v každém případě preferovat před projekty náročnými na lidsko práci. Fngování dnešní ekonomie nutí majitele továrny k tomu, aby odstraňoval lidský faktor, protože stroje nedělají chyby jako lidé. Odtud obrovský tlak na automatizaci a na stále větší jednotky. To vede k tomu, že ti, kdo nemají co prodat kromě své pracovní síly, zůstávají v nejhorší možné vyjednávací pozici
Potřebujeme úplně nový systém myšlení, systém v jehož centru pozornosti by stáli lidé namísto zboží
Pokud ekonomické myšlení nedokáže překonat četná zobecnění a nedokáže vidět za tyto pojmy a vnímat lidskou realitu, pak ekonomii pusťme k vodě a začněme znovu
Sedmá kapitola – Správné využívání půdy
Nejdůležitější materiální zdroj: půda
1955: T.Dale a V.G. Carter, Půda a civilizace
Člověk je dítětem přírody, není jejím pánem
O osdu většiny říší a civilizací rozodoval zejména způsob využívání půdy
Je půda pouhým výrobním prostředkem nebo něčím víc, něčím co je cílem samo o sobě?
Veškerou lidskou činnost dělíme na „produkci“ a „konzum“
Produkce- ekonomické výpočty
Konzum- není hodnocena ekonomickými výpočty
Člověk se dělí na konzumenta a producenta
Nesprávné a kruté zacházení se zvířaty ve všech dobách chápáno jako odporné a kruté
H.Fielding Hall (Barma)
Člověk o tolik výše než zvíře, může a musí se o zvířata co nejpečlivěji starat, cítit vůči nim ten největší soucit, chovat se k nim tak dobře, jak jen dokáže
Problém: snaha aplikovat na zemědělství principy průmyslu
Mawsholtův plán pro evropská zemědělství:
Vymyšlen, tak aby bylo co nejrychleji a co nejhumánnějším způsobem dosaženo splynutí mnoha malých rodinných farem do velkých zemědělských jednotek řízených po vzoru továren a maximálního snížení zemědělské populace v příslšném regionu
Příjmy v zemědělství lze zachovat jen rychlým snižováním zemědělské populace a dosažením ekonomické životaschopnosti farem
Ideálem průmyslu je zrušení živého faktoru
Základní principy zemědělství a průmyslu jsou neslučitelné, protiřečí si
Prospěla výhodná dělba práce, která by jim umožnila soustředit produkci do té nejproduktivnější zemědělské sféry- k vyšším příjmům v zemědělství, tak k nižším nákladům v celé ekonomice
3cíle při péči člověka o půdu:
Zdraví, krása, stabilita + 4.cíl: produktivita
Materialistický pohled: zemědělství orientované jen na produkci potravin
Zemědělství by mělo plnit 3 úkoly:
Umožňovat člověku kontakt s živou přírodou, jejíž je a zůstává vysoce zranitelnou součástí
Zlidšťovat a zuchlešťovat akční rádius člověka
Poskytovat potraviny a další látky potřebné k důstojnému životu
Zásadní změně v přístupu k půdě budou muset předcházet hluboké filosofické, ba i náboženské změny
Důležité navrátit se k uznání metafyzických hodnot
Dvanáctá kapitola – Sociální a ekonomické problémy, jež hovoří ve prospěch rozvoje středně vyspělé techniky
Chudí chudnou a bohatí bohatnou
Podmínky chudých – nezaměstnanost, migrace do měst, nárůst městské populace
Jak pomoci nejpotřebnějším? Rozvoj zejména ve vesnicích a malých městech, maximalizace pracovních příležitostí (výrobní metody jednoduché, aby mohli zaměstnat i nekvalifikované pracovníky- „středně vyspělá technika“)
Decentralizace organizací, regionální rozvoj,
Námitky:
Bohaté země si to nejlepší nechají pro sebe
Není vhodné snažit se úmyslně snižovat prodktivitu, aby kleslo množství kapitálu na jednoho dělníka
Argumenty jsou ale statické a nepočítají s dynamikou rozvoje
3 přístupy k vývoji středně vyspělé techniky:
Záčít s existujícími technologiemi tradičního průmyslu a vhodným způsobe je změnit za využití znalostí technologií pokročilých
Začít od konce, tj. od nejpokročilejší techniky
Experimenty a výzkum zaměřené na středně vyspělou techniku
Shrnutí:
V dohledné době zůstane „podvojná ekonomika rysem rozvojových zemí. Moderní sektor nebude schopen absorbovat všechno
Nestane-li se nemoderní sektor předmětem zvláštního rozvojového úsilí, bude se dále rozkládat
Pro chudé msíme zpřístupnit přiměřenou techniku- pomoc od bohatých států
Je třeba systematicky podporovt rozvoj středně vyspělých technologií, které v rozvojových zemích přispějí k plné zaměstnanosti
Třináctá kapitola – Dva miliony vesnic
Zabývat se zbožím namísto lidmi je snažší už proto, že zboží nemá vlastní myšlení a není třeba s ním komunikovat
Kombinace A-B-C
A administrativní
B byznysmeni
C komunikátoři
Infrastrktura by měla mít 4 funkce:
Funkce komunikační
Usnadňuje přímé výměny
Funkce zprostředkování informací
Systematické shromaždování a šíření informací
Funkce „zpětné vazby“
Tlumočení technických problémů na místech, kde je umějí řešit
Funkce vytváření a koordinace „substruktur“
Aktivní skupina a ověřovací centra v rozvojových zemích
Důležité je vzdělání
Capra, F. 2002/1982: Bod obratu: věda společnost a nová kultura
Další klasický text autora, vzděláním fyzika, který dal ekonomickou vědu do kontextu oborů, které se v době „obratu“ transformují z mechanistických parciálních na organické a holistické
Druhá kapitola – Newtonovský svět jako stroj
Před 1500 soudržnost člověka s přírodou
Středověká věda se od dnešní velmi lišila- založená na logických úvahách i na víře, hlavním cílem porozimět významu a smyslu věcí a ne je ovládat
16. a 17.století: představa světa jako stroje- věk vědecké revoluce
Muži, kteří ovlivnili vývoj vědy:
Koperník: heliocentrický názor
Kepler: emprirické zákony pohybu planet- podpořil Koperniko myšlenku
Galileo Galilei:
zákon padajících těles, potvrdil Koperníkovu hypotézuu jako platnou vědeckou teorii
spojil vědecké experimenty s matematickým popisem, aby vyjádřil objevené přírodní zákony
otec moderní vědy
zaměřil se hlavně na kvantifikovatelné vlastnosti- ne kvalifikace
F. Bacon
Teorie induktivního postupu- provést experiment a vyvodit z něj obecný závěr, který bude prověřen v dalších pokusech
Příroda „štvána k běhu“
Základní přístup vědců byl ekologický, poté převrácen- cílem vědy získání znalostí, které člověk mohl využít pro nadvládu a kontrolu nad přírodou- účely zcela antiekologické
Descartes
Nová věda, nový systém myšlení
Víra v jistotu vědeckého poznání- základ karteziánské filozofie (základ matematika)
Založil analytickou geometrii
Metoda dedukce
„cogito, ergo sum“ – mslím, tedy jsem- lidská přirozenost spočívá v myšlení
Rozdělení na věc myslící=humanitní (res cogitas,) a věc rozprostraněnou=přírodní (res extensa)
Materiální vesmír je stroj
Ve hmotě nebyl žádný záměr, život nebo spiritualita
Příroda funguje podle mechanických zákonů a vše v materiálním světě se dá vysvětlit pohybem a uspořádáním jejich částic
Pohled na přírodu jako na dokonalý stroj řízeý přesnými matematickými zákony- přístup lidí k přírodnímu prostředí
„Považuji lidské tělo za stroj…“
I.Newton
Úplná matematická formulace mechanistického výklad světa- syntéza Koperníka, Keplera, Bacona, Galilea a Descarta
Diferenciální počet
Představil důmyslnou syntézu 2 protichůdných směrů
Empirické, induktivní metody, Bacon
Racionální, deduktivní metody, Descartes
Newton překonal Bacona a Descarta tím, že jejich teorie spojil
Svět řídil Bůh
Filosofickým základem tohoto odbožštění přírody bylo karteziánské rozdělení ducha a hmoty. V důsledku tohoto rozdělení vznikla představa o světě jako o mechanickém systému, který lze objektivně popsat bez zmínky o lidsk