Schumacher Základy

dobře naučí svůj „obor“
Odpadá ztráta času při přechodu od jednoho úkonu k druhému
Když se někdo zabývá stejnou činnosti pořád dokola nutí ho to zlehčovat si a zdokonalovat práci
Věda: bezchybný matematický aparát a slepota vůči všemu ostatnímu
Schumacher: kdyby ekonomie vycházela z bddhistických hodnot- práce nemá jedinou dimenzi; NE maxiamlizace zisku, ale smysluplná práce
D.Ricardo: torie komparativní výhody
Základním pilířem ideologie monolitu
Je vhodné specializovat se na to co umíme nejlépe
Již neplatí
P.Desai a S.Riddlestone: ztráta bioregionální výhody
Zastaralé ekonomické teorie, tvořící základ současné ideologie kapitalismu
Lokální ekonomika v praxi
Zásadní, že se peníze dokáží otáčet v místě, když ž tam jednou jsou- není potřeba investorů
Lokální multiplikátor- indikátor lokální ekonomika
V ČR nemáme takovou zkušenost s akcemi zdola, lidé jsou pasivnější, neumějí se organizovat, úřady méně spolupracují
Peníze by se měly co nejdéle otáčet v regionu
P.Desai a S.Riddlestone: ekonomika je komplexní a propojený „ekologický systém“- specializace a volný obchod ničí ekonomickou rozmanitost- škodí přírodě i lidem
Myšlenka uzavřeného cyklu
Příklad: papírna v Londýně
Př. Fungujících alternativ ekonomické globalizace- decentralizace výroby a využití místních zdrojů jsou součástí širšího trendu: „lokalizace“
Lokalizace ekonomiky
B.R.Barber
Neměli bychom podléhat diktátu konzumního materialismu
Je nekonzumní životní styl opravdu naší jedinou zbraní proti těžko uchopitelnému procesu, ať už jej nazýváme ekonomickou globalizací?- Johanisová- Domnívám se že nikoliv
C.Hines
Lokalizace- cílená, morální, legislativní, ekonomická podpory místně vlastněným podnikům, které využívají místní zdroje, zaměstnávají místní lidi a slouží místním trhům
Přesto nehovoří o zrušení mezinárodního obchodu- důležitá změna pohledu, priorit
Volání po lokální politice již od 70. let v Malé je milé
Schumacher varuje před nezávislostí na vzdálených zdrojích surovin, protože vede nejen ke konfliktům, násilí a válkám, ale i k psychologickým problémům
Self-reliance: „spoléhání sám na sebe“ nebo „sebejistota“- je předpokladem a důsledkem praktikování ekonomické soběstačnosti
Bioregionální výhoda: lokalizace vede k menšímu měřítku a větší diverzitě, což usnadňuje vzájemné napojení výrob a přechod k ekonomice uzavřených cyklů; snížení dopravní vzdálenosti; lidé se mohou podílet na rozhodování, podmínka skutečné demokracie
Je třeba usilovat o stabilnější ekonomiku
Galtunga: navrhuje systém místních měn
Subsidiarity- právo na sebeurčení místních komunit nejlépe naplňováno v podmínkách, kdy je region ekonomicky relativně nezávislý, s řadou menších, zpravidla místních vlastníků výrobních prostředků
Závod ke dnu: nadnárodní firmy přesunují výrobu tam, kde jim kynou levnější pracovní síly, nižší ekologické standardy, nižší daně- lze zamezit přechodem na lokální ekonomiku (C.Hines)
Ekologické daně: zdanění nedostatků, opatření má snížit spotřeb surovin a současně i nezaměstnanost
Jídlo a vaření
Neschopnost kuchařských a pěstitelských dovedností = britové více závislý na zemědělskopotravinářských nadnárodních komplexech
Negativní externality: zdravotní problémy, psychologické
Duše kampeliček aneb jak přežít vlastní úspěch
Kampeličky: velice prosté finanční instituce, sídlící často v místním hostinci či škole a s vybavením, které se omezovalo na stůl, pár židlí a trezor. Veškerou administrativu zajišťovali členové kampeličky bez nároků na honorář
Kampeličky v Rakousku, Německu a Francii
F.W.Raiffeisen – otec venkovských raiffeisenek
H.Schulze-Delizsche- svépomocný model přizpůsobený městskému prostředí- „záložny“
Záložny v Německu a Rakousku sloučily do větších celků, zprofesionalizovaly a značnou část svých pravomocí delegovaly na 2-stupňové střechové organizace, jakési federace, které jim na jednu stranu zajišťují efektivnost, na druhou, přebírají rozhodovací pravomoci, přičemž se orientují spíše na motiv maximalizace zisku než na podporu regionu
Francie
Pobočky přešly na komplexnější technologie a služby, zaměstnancí se musejí chovat komerčněji, pod tlakem konkurence nastala profesionalizace a diverzifikace služeb. Zdůrazňují důležitost decentralizace a lokálního rozhodování
Nizozemí
Potřebovali banku, která by fungovala jako finanční prostředník: investovala by jejich nadbytečné prostředky a naopak jim peníze pro úvěry v případě potřeby půjčovala- Rabobank
Rabobank se chce v budoucnosti vedle finančních a sociálních cílů zabývat i ekologií- rozpor protože jejich klienti jsou především nadnárodí korporace
Problém: růst organizací- hůř se dodržují etická pravidla a důležitější je maximalizace zisku a ne o klienta
T.Clay: když se nějaká organizace dostane nad určitou hranici velikosti je tlačena do „supermarketového finančního modelu“
„Je lepší růst nebo zůstat malý?“
Ideály, realita a ztracení iluze
Motiv: peníze, hippies, myšlenky družstevnictví, ekologická hnutí, ,mondragonská družstva
Úroková marže: rozdíl mezi úroky, které banky platily za vklady a úroky, které vybíraly z úvěrů
Př. Chotěbořské úvěrové družstvo
Snaha o regionální působení, průhlednost a srozmitelné podmínky pro klienty
Jeden člen(=klient)= jeden hlas
Zaměstnanci: dobrovolníci, členové představenstva, úvěrová a kontrolní komise
Od roku 2003 prakticky nemožné založit podobno kampeličku
Základní jmění 100 000 na půl milionu a dnes již 35 000 000Kč- nesplnitelné
Navíc dnes podmínkou proto, aby v něm člověk mohl zastávat volenou funkci, musí mít alespoň tříletou praxi ve finanční instituci- konec pro dobrovolnou činnost
Dnes se většina kampeliček ruší nebo se musí spojit se silnějším partnerem
Vznik nových etických bank v západní Evropě znemožněn
Celkově velmi nevýhodná situace pro malé podnikatelé protože mají podmínky jako velké firmy, ale malé to nemohou zvládnout
„Čí zájem hájí legislativa?“
Britské hypermarkety
- negativní externality- nezamýšlené důsledky ekonomické činnosti, které přitom nejsou vyjádřené finančně- tejn, kdo je poškozen, nedostane náhradu škody to škodí poškozenému i neviditelné rce trhu
Řešení: podle neoklasické ekonomické teorie- spíše než svazující předpisy, zařídit aby ten kdo je působá platil náklady, těm, kdo jsou poškození- složité určit
D.Korten: velké nadnárodní firmy jsou konkurenčně úspěšné práve proto, že se jim daří externalizovat své náklady
Ekonomie má 2 hlavní jednotky: lidé a přírodu
Hypermarkety externalizjí své náklady- problém nejen pro dodavatelé ale i pro zaměstnance, kteří jsou vykořisťováni- nelidské podmínky, ilegálně prostřednictvím mafie (hypermarket tak šetří za trvalé zaměstnance)
Externality
Příroda, intenzifikace zemědělství, likvidace tradičních odrůd, nadměrné obaly, doprava, globální oteplování, společnost, pracoví místa, zahraniční dělníci, tlak na infrastrukturu, policii, vzdělávací systém, sanitární zařízení- neúnosné
Levnější služby a zboží- kvantita zboží za cenu kvality
Ekonomické modely jsou lineární- nereálné
Cenová konkurence je jediné kritérium úspěšnosti a blahobytu
Anatomie globalizace
Teorie systémů: systém je cokoliv, co se rozhodneme takto vyčlenit z reality kolem nás s cílem přemýšlet o jeho fnkci a případné změně
Vlastnosti systémů: adaptace, samoorganizace, komplexnost
Ovlivňují se ve zpětných vazbách (posilující nebo vyvažující)
Mají cíl ( vyjádřený nebo skrytý)
Cílem systému trvalý růst peněžní zásoby
Hlaví problém: peníze vznikající na dluh
Růst peněžní zásoby podmiňuje růst zboží a služeb, růst zboží a služeb nutí zpětně k růstu peněžní zásoby, a tak dále
Prvky globální monetokracie:
Sdílení pracovní teorie
Hodnoty: neoliberální ekonomické ideologie, reprezentativní demokracie, národní suverenita, „výroba souhlasu“, řízení „shora dolů“
A)Neoliberální ekonomické ideologie
Ovlivňuje dnes zásadním způsobem politiku většiny zemí světa
Bezvýhradná podpora soukromého vlastnictví, volný obchod, konkrence, deregulace, ekonomický růst
B) reprezentativní demokracie
Není dost demokratická
Občané ají možnost hlasovat a nominálně existuje více stran- většinou jsou si podobné
Financování volebních kampaní nadnárodními korporacemi
C) národní suverenita
Ekonomická a politická nestabilita
Boj národních ekonomik o přírodí zdroje
D) výroba hlasů
K „výrobě hlasů“ lze užít public relations (cílevědomé ovlivňování veřejnosti s použitím sociologických a psychologických technik)
Manipulace voličů
3 skupiny občanů: vládnoucí, vykonávající jejich moc a zmatené stádo
E) řízení zdola
Očekáváme, že o všem rozhodne šéf
„řízení zdola nahoru“ by využilo inteligence, tvořivosti a dobré vůle, které jsou v každém z nás
Elitní konsensus
Světový názor většiny politiků, bankéřů, vědců a novinářů a mocných tohoto světa
Víra v reprezentativní demokracii, důvěra ve vědu a techniku, v neomezený ekonomický růst
Kluby světových leaderů
Americká vláda vydává miliony dolarů na přípravu několika osob rčených k vedení zemí
Sjednocení korporací a vlády
Strany závislé na volebních příspěvcích korporací, pak „vláda“ korporace dotje z daní
Perverzní dotace: snížení daní apod.
Zásobárna pracovních nástrojů
Vnější viditelné projevy globální monetokracie v současnosti
Malá skupina lidí kontroluje mezinárodní instituce, řad vlád světa atd
Život v puklinách
Trojí zisk: ekonomický, sociální a ekologický
Sociální podnikání: organizace s výše zmíněný dvojím či trojím ziskem, které se přitom uživí buď úplně nebo z velké části vlastní ekonomickou činností a mají demokratickou rozhodovací strukturu
Tajemství úspěchu: nízké náklady, nejsou akcionáři a neberou si úvěry( nemusí splácet a platit úroky), etičnost a jiný drh marketingu
Kde peníze jsou služebníkem nikoliv pánem
Člověk se dělí na spotřebitele, producenta a pracovní sílu
Model dokonalé konkurence- kde se model a realita nekryjí hovoří se o nerovnováhách a externalitách či o selhání trhu
Úspěšné příklady: Port Appin, Farma Hucul, WyeCycle, telefonní družstvo
Sociální a etický podnik: vydělává, aby mol vyvíjet činnost, která má pro něj a jeho okolí nějaký smysl, produkují pozitivní externality
Strategie přežití: firmy jsou zároveň spotřebitelé, nízké náklady, přímý prodej, dobrovolníci, křížové dotace
Problém: získat peníze do začátku
V ČR Svaz producentů a zpracovatelů biopotravin PRO-BIO- půjčují peníze do začátku etickým podnikům- asi jediní v ČR
Svépomoc a křížové dotace aneb Na návštěvě u hasičů
Všechny banky půjčují peníze a my nevíme komu- neetická činnost
Vzájemná hasičská pojišťovna- etická
Z toho ci je ziskové, jdou peníze na něco co ziskové není
Nejspolehlivější způsob křižových doatcí vychází z vlastnictví půdy a nemovitostí
Nadace může splňovat funkci obce
Půda a ekonomické alternativy
Komunitní pozemkové spolky, založené na demokratické spolupráci místních vlastníků, představují protipól nejen kapitalistikém myšlení, které věří v neviditelnou ruku trhu, ale i toho komunistického, jež sází na všemocný stát
R.Borsodi: Přírodní zdroje i půda by měly být vlastněna na neziskovém principu ve veřejném zájmu
Pozemkové spolky
Pomáhají zachovat sociální, kulturní a přírodní diverzitu i potravní soběstačnost
3 faktory: půda, práce a finanční kapitál
Př. V ČR: Zahrádky a Svatý Jan
Každá obec je demokratická ekonomická jednotka, která má lidské měřítko v jiné cíle než jen finanční zisk
Za kulisami ekonomických frází
Můžeme zpochybnit samotný pojem efektivnost- poměr vstupu a výstpu
Co se nedá spočítat pro ekonomii neexistuje
Lokální multiplikátor: indikátor, kt. můžeme měřit místní ekonomický dopad domácností, firem, ale i třeba škol, farem, nemocnic. Změří nakolik daná jednotka pomůže znásobit ekonomickou aktivitu v místě
„mobilita pracovní síly“ – negativní dopad
Ekonomická moc nahradila politickou
Média sídlem ekonomické moci
Globalizace ničí místní ekonomické struktury a tradice
Shrnutí výhod projektu komnitních pozemkových spolků:
Poskytují finančně dostupné bydlení
Veřejné a uživatelské zájmy rozlišuje
Neprosazuje jeden typ vlastnictví, ale nejvýhodnější kombinace
Možná státní podpora: kvalitní zákony, daňové úlevy, výhodné půjčky…
Vlády více podporují velké firmy
Střechové organizace mají velký význam pro alternativní ekonomiku
Osmero konstruktivního ekonomického disidenta:
Posilování vztahů v komnitě
Lidské měřítko
Vazba k místu
Princip neziskového vlastnictví půdy a přírodních zdrojů v zájmu budoucích generací
Priorita- zdraví a osobní pohoda, úcta k vlastním potřebám
Dobrá práce- práce, kt. dělám mě musí těšit
Sdílené rozhodování, demokracie
Udržitelnost – úcta k přírodě
Paralelní ekonomické světy
U některých kultur není pojem práce znám- nedělí na práci a zábavu
Ekonomika peněžní, neformální, černá, přírody…
Západ: dichotomie- peněžní a nepeněžní, formální a neformální