Schumacher Základy

ém pozorovateli, a takový objektivní popis přírody se stal ideálem veškré vědy
J.Dalton
Atomové teorie- všechny chemické prvky se skládajíz atomů a atomy daného prvku jsou všechnystejné, avšak liší se v množství, velikosti a vlastnostech od atoml prvků jiných
Locke
Atomistický pohled na společnost a popisoval ji na základe jejich základních stavebních bloků- lidských bytostí
Lidská mysl při zrození Tabula rasa, zcela nepopsaná deska, do níž je poznatek vtištěn, jakmile je nabyt smyslovou zkušeností- všichni lidé při narození rovní a ve svém vývoji jsou zcela závislý na okolním prostředí
T.Hobbes
Veškeré poznání vychází ze smyslového vnímání
Faraday a Maxwell
Elektrodynamika
Einstein
Elektrodynamické pole
Překonal Newtonskou představu světa jako stroje
I.Kant a P.Laplac
Teorie slneční soustavy se zakládala na evolučních neboli vývojových úvahách
Evoluční pojmy se staly klíčovými pro politickou filosofii Hegela a Engelse
Biologická teorie evoluce druhů
Nejodvážnější formulace evolučního myšlení
Lamarck jako první představil promyšlenou teorii evoluce, podle které se všechny živé bytosti vyvinuly z předchozích jednodušších forem pod tlakem svého prostředí
CH.Darwin
Důkazy ve prospěch evoluce
Vesmír se začal jevit jako vyvíjející se a stále se měnící systém, kde se složitější strktury vyvíjely z jednodušších forem
Termodynamika
Všechna energie, která do procesu vstupuje, z něj také vystupuje
S.Carnot
Myšlenka nevratných procesů a pojem „směr času“
R.Clausius
Entropie- energie + tropos- transformace, evoluce
Entropie- veličina dávající stupeň evoluce fyzikálního systému- považována za míru chaosu
L.Boltzman
Pojem pravděpodobnosti- s pomocí teorie mohlo být chování složitých echanických systémů popsáno statickými zákony
Na konci 19.století ztratila newtonovská mechanika svoji roli- teorie relativity a kvantová mechanika
Sedmá kapitola – Ekonomie ve slepé uličce
Fyzika- tvrdá věda
Společenské vědy- měkké, ale převzali karteziánské paradigma- nevhodné- modely se staly nerealistické- především ekonomie
Opomíjený aspekt- ekonomie má dynamický vývoj
Hospodářství představuje neustále se měnící a vyvíjející se proces, jenž je závislý na okolním měnícím se ekologickém a sociálním systému, Abychom to pochopil, potřebujeme pojmový rámec, jenž je zároven schopen nepřetržité adaptace na nové situace. Takový systém však přístupu většiny současných ekonomů bohužel nenacházíme. Ti jsou stále fascinováni absolutní přesností karteziánského paradigmatu a elegací newtonských modelů, a ocitají se tak stále více mimo dnešní ekonomickou realitu
Ekonomie je definována jako disciplína zabývající se výrobou, distribucí a spotřebou
Modely a teorie ekonomie se zakládají na určitém hodnotovém systému a na určitém chápání lidské přirozenosti- soubor předpokladů, dle Schumachera metaekonomie
Schumacher: závislost ekonomie na hodnotách ilustroval na materialistickém systému v opozici k buddhistickému hospodaření
V současných ekonomických modelech se objevují hodnoty, které lze kvantifikovat v pěněžních kategoriích
Vyloučena kvalitativní úroveň
Ekonomie selhala při řešení globální inflace, nezaměstnanosti, nepoctivé dělbě bohatství atd
Ekonomický systém zastaralý- důležitá změna paradigmatu
Dnes klade důraz na materiální zisk, expanzi, soutěžení a posedlost tvrdou technologií a vědou
17. a 18.století- soudržný komplex středověkých hodnot a postojů- posvátnost přírody, ne osobní zisk a osobní hromadění
Od 17.století- systém celostátního trhu- vyústil v globální trh
Dříve bylo soukromé vlastnictví oprávněné jen v rozsahu, který sloužil blahu všech- postupně vlastnictví v první řadě soukromé a přesvědčení že společnost by neměla jedince o něj připravit bez řádného zákonného procesu
Feministická kritika: patriarchální hodnotový systém- základ všech dnešních ekonomických věd
Merkantilismus
Víra, že národ bude bohatý, když jeho vývoz přesáhne dovoz
Politická aritmetika- W.Petty
Nahrazení slov a argumentů čisly, váhami a mírami
Pracovní teorie hodnoty
Hodnota výrobku se měří pouze lidskou prací potřebnou k jeho zhotovení
Smith, Ricardo, Marx
Další myšlenky:
Odlišení ceny a hodnoty
Pojetí spravedlivých mezd
Monopol
Pojetí množství peněz a rychlosti jejich oběhu
Veřejné prospěšné práce jako lék na nezaměstnanost
J.Locke
Atomistická teorie lidské společnosti- parlamentní vláda
Zatímco Petty razil názor, že ceny a komodity mají odrážet pouze množství vynaložené práce, Locke přišel s myšlekou, že ceny objektivně určuje též nabídka a poptávka
Fyziokratismus
Vláda přirozeného řádu
Zdroj skutečného bohatství zemědělství a půda
Raně „ekologický“ postoj
F.Quesnay
Necháme-li přirozený řád nerušeně vládnout, zařídí ekonomické záležitosti ku prospěchu všech
Laissez faire- volná soutěž
A.Smith
Zastával sociální přeměny
Opravdovým základem je výroba, jež je výsledkem lidské práce a přírodních zdrojů- bohatství závisí na části obyvatel
Základním prostředkem zvyšování výroby je dělba práce
Svoji ekonomickou teorii založil na newtonských pojmech rovnováhy,pohybových zákonů a vědecké objektivity
„konkureční model“ nereálný
„teorie komparativní výhody“- každý národ vyniká v určitých typech výroby- mezinárodní dělba práce a vznik volného obchodu
D.Ricardo
Pojem „ekonomického modelu“
Pokrok dříve či pozdějí skončí vzhledem k rostoucí nákladům na pěstování potravy na omezeném území
Zapracoval náklady na práci potřebnou pro výrobu strojů a budování továren
Ekonomie blahobytu
Zaměřili se na sbjektivní kritéria individuální radosti a bolesti
K.Marx
Komunity nemohly přetrvat páč nevznikly „organicky“
Sociální kritika
„boom“ a „úpadek“ hospodářských cyklů a sklon tržně orientovaných ekonomik vytvářet „záložní armády“ nezaměstnaných, jež dnes obvykle tvoří etnické minority a ženy
Boj mezi dělníky a kapitalisty
Jeho kritika: ekonomové omezili oblast zkoumání na „základní ekonomické procesy“ a vyhýbají se etickým otázkám rozdělování
Zdůraznoval důležitost přírody v sociální a ekonomické stavbě
Byl si vědom ekologických následků kapitalistického hospodářství
J.S.Mill
Sociální kritika
Ekonomie má jen jedno pole působnosti výrobu a nedostatek prostředků
19.století: klasická politická ekonomie se rozdělila do dvou proudů:
Reformátoři, topisté, marxisté a menšina klasických ekonomů (J.S.Mill)
Neoklasičtí ekonomové, kteří e soustředili a klíčové ekonomické procesy a vytvořili škol matematické ekonomie
Keynes
Ekonomické teorie- nástroj politiky
Ekonomické rovnovážné stavy většinou nereálné
Keynesovský model není vhodný pro dnešní dobu- opomíjí důležité faktory: obrovskou politickou moc, nebere v úvahu mezinárofní ekonomická ujednání, ignoruje sociální a ekologické problémy
Postkeynesovská škola
Povzbuzování nabídky
Neekologické
Dnes posedlost růstem, materialismem- neudržitelné
V kapitalistických i komunistických zemích posedlost růstem- soukromé vlastnictví nebo státní jinak stejné
„nediferencovaný růst“- růst nidky není chápán negativně
3 aspekty růstu: ekonomický, technický a institucionální
M.K.Hubbert
předpověděl nadměrnou spotřebu přírodních zdrojů
křivky znázorňující vzestupy a pády civilizací,vyčerpání přírodních zdrojů
problém „populační exploze“
po průmyslové revoluci populace roste mnohem rychleji, pak se se zkvalitněním životní úrovně růst zastavuje; země 3.světa mají stále populační růst
technický determinismus je důsledkem vysokého postavení vědy v našem veřejném životě
technika se stala antiekologickou, nelidskou a škodlivou
potřeba přehodnotit základní hodnotový systém
Schumacher: technika s lidskou tváří
Nebezpečné- nárůst moci korporací
Otázka míry bude hrát zásadní roli v přehodnocení našeho ekonomického systému, vědy a techniky- Schumacher
Veškerou ekonomickou aktivitu budeme muset studovat v kontextu globlního ekosystému
Volný trh vyrovnaný nabádkou a poptávkou již dávno neexistuje, pojmy efektivity, produktivita a zisk jsou zastaralé stejně tak jako keynesovská idea
Restrukturalizace ekonomiky bude vyžadovat i změny v systému hodnot
Práce vs. Zábava
Ekologické povědomí se z naší kultury vytratilo, neboť zde je nejvyšší hodnota spojena s prací, která vytvoří něco „mimořádného“, něco mimo přirozený řád
„nová ekonomie“ přesahuje karteziánsko-newtonovskou představ, přesto je stále vědecká
Ideální: vědecký i duchovní princip ekonomie
Naděžda Johanisová: Kde peníze jsou služebníkem, nikoliv pánem
Města duchů: města odkud velmi rychle mizí nejrůznější místní služby
Velké korporace ničí malé
Dopad: klesá místní sociální kontrola a přibývá trestých činů, drobní výrobci a farmáři ztrácejí odbyt pro své zboží, nezaměstnanost, katastrofální dopad na lokální ekonomiku měst a čtvrtí
Úbytek místních služeb není nevyhnutelný
Supermarkety využívají dotace států na dopravu atd.
Řešení: politika zvýhodňující ístní dopravu a obnovitelnou energii
Místní služby jsou indikátorem zdraví lokální ekonomiky, jejich úbytek má environmentální a sociální dopady a měl by být součástí všech debat, které zvažují pro a proti ekonomické globalizace
Banky, peníze a exponenciální růst
Banka- firma obchodující s penězmi, ne se zbožím
Komerční banka- tvoří nové peníze při půjčování peněz firmám i občanům= multiplikovaná expanze depozit
Dopady- neustálé zvyšování množství peněz v oběhu, když se to s množstvím peněz v oběhu přežene a nejsou kryty příslušným množstvím zboží a služeb nastává inflace, peníze se znehodnocují- výroba a spotřeba musí stále stoupat
Máme stále více peněz- rozdíly mezi bohatými a chudými rostou
Složený úrok: exponenciální růst= úrok je vyplácen z ložených peněz + nabíhajících úroků
Banky více půjčují bohatým
Existence peněz, které nejsou reálné
Půjčování peněz bez úroku
Podle neoklasické ekonomické teorie je úrok něco naprosto normálního
Někteří považují úrok za nemorální
Příčina nestability ekonomiky, prudký nárůst peněžní zásoby a přesnu ekonomické moci na obtížně kontrolovatelné nadnárodní společnosti- komerční banky
O.Kjellberg: „ekonomika založená na úrokových mírách zvyšuje inflaci, nezaměstnanost a ekologickou destrukci“
Švédská banka JAK- půjčování peněz bez úroku
Nepřispívá k tvorbě nových peněz
Podporuje lokální ekonomiku
Muslimský vzor
Banka se podílí na zisku i na ztrátách
Nevýhody: většinou nemají klasické pobočky
Ve většině zemí jsou takové instituty „nechtěné“, legislativa je zakazuje, nebo nemohou vznikat
Hlasy z minulosti
Družstva od 40. a 50.let 19.století
Př. Rochdaleští pionýři
Družstva- alternativní ekonomika
Sféra rozdíl mezi spotřebitelem, investorem a výrobcem
Cílem není maximalizace zisku
Jeden člen= jeden hlas
Stírá se propast mezi „ziskovostí“ a „neziskovostí“
Organizována na etických principech
Po válce zrušena
Od 1995 znovu vznik- krach
Nekládaly žádná velká omezení, pracovaly po celé ČR, nezakazoval se vzik dceřinných společností
2000 novelizace zákona, ale lidé přestali mít důvěru
Dnes: diskreditace, izolace a regulace
Družstevní záložny v ČR
Př.kampeličky
zisky se ukládaly do rezervního fondu a když částka v rezervním fondu dosáhla rčité výše, šel podíl zisku na veřejné účely, na propagaci a na podporu družstevního hnutí
záložny typ Schulze- Delitzsch, elektrifikační družstva, bytová, zemědělská, skladovací, lihovarnická atd
Cechy, občiny a spor o slovo socialismus
družstva pravým opakem ke konvenčnímu ekonomickému systému
klady:
zisková i nezisková
stírala rozdíly mezi producenty, konzmenty a investory
cílem nebyla maximalizace zisku, ale poskytování služeb či zboží, které členové potřebovali
občiny
obec starším vlastníkem než firmy nebo stát
obec vlastnila pozemky aby pečovala o půdu v intencích předkůl a ve prospěch budoucích
řemeslnické cechy
něco jako nákupní a odbytová družstva
důležitým kritériem spravedlnost
NE pro dálkový obchod
K jejich úpadku přispěla centralizjící tendence středověkých států a další faktory
Jak řešit drtivou chudobu?
Malthus: hladové, nezaměstnané nechat vymřít
Marx a Engeles: násilná revoluce, při níž by kapitalisté byli zbaveni svých výrobních prostředků- půda, stroje, továrny
Owen: myšlenka družstev; ekovesničky- samovýroba
W.King: dělníci založí vlastní podniky, uspoří si na vlastní kapitál inspiroval vznik družstev
Shaw: státní vlastnictví
Chesterton: kapitalismus a komunismus jsou stejné – centralizace bohatství (státní nebo soukromé)
Chesterton a Belloc: distributismus- je třeba podporovat malé rodinné firmy
Erazim Kohák: „demokratický socialismus“ – vlastnictví v podobě podílu ve vzdálené firmě
Ekonomičtí ideologové a ekonomičtí disidenti
Z hlediska zaměstnanosti jso nejlepší nepříliš automatizované, menší zemědělské podniky se smíšenou živočišnou a rostlinnou výrobou
Tlak na zemědělství: velké plochy, málo zaměstnanců, co největší specializace
Výhody dělby práce
Každý pracovník se