Základy pozice EU ve světě

rat mezinárodní smlouvy
neustálá proměna v pojetí mezinárodního práva – realita práva neodpovídá realitě mezinárodního systému
mezinárodní právo veřejné není příliš pružné a není schopno reagovat na proměny v mezinárodní politice
1. pilíř EU je subjektem mezinárodní politiky a může uzavírat mezinárodní smlouvy (ale EU má další 2 pilíře()
,,aktér“ v teorii MV
klasický realismus – státocentrický přístup, všichni ostatní aktéři jsou slabší než stát a nemohou se s ním srovnávat
dnes už spousta aktérů – mezinárodní organizace (vládní a nevládní), nadnárodní hospodářské korporace…
70. léta – liberalismus – teorie smíšeného systému aktérů ( pluralističtější přístup (národní státy moho být nejsilnější, ale ostatní aktéři jim nemusí být podřízeni a jejich pozice nemusí být od nich odvozena)
globální politický systém a teorie světové společnosti – zdůrazňuje roli mezinárodních organizací
dělení aktérů na vládní, mezivládní a nevládní
EU nezapadá do žádné z kategorizací (i z pohledu MV byl evropský integrační projekt něčím, co nemělo obdoby – není to stát, ani mezivládní organizace ( státy se vzdávají některých pravomocí, EU tedy není plně řízena vládami čl. států) – podobný MERCOSUR (jižní Amerika), ASEAN (jihovýchodní Asie)
mezinárodní aktér sui generis – samostatný aktér svého druhu
Kategorie vymezující EU jako globálního aktéra
koncept Voglera a Brethertonové pro hodnocení pozice EU v mezinárodním systému na základě 3 kategorií:
přítomnost (presence)
- zabývá se vztahem mezi vnitřním vývojem a vnějším očekáváním
- schopnost zvyšovat vnější vliv tak, aby odpovídal vnímání ostatních aktérů
- identita – vnitřní a vnější (vnitřní = členské státy, vnější = jak je vnímána ostatními aktéry)
- přítomnost vychází z vnitřních politik
- původně měla hlavní dopad hlavně CAP a vnitřní trh (původně zamýšleno jako projekt směřující dovnitř, ale v současnosti ovlivňuje zahr. trh)
- euro – taky směrem dovnitř, ale má dopad na mezinárodní měnový systém
příležitost (opportunity)
- vyjádření působení faktorů ve vnějším prostředí, které umožňují nebo omezují jednání EU jako globálního aktéra – události v mezinárodním systému, které ho promění; ideologická proměna
- ideologická změna – 70. léta – konec absolutní dominace realismu
- událost – konec studené války ( umožnil EU vstup do mezinárodní politiky (uvolnění bezpečnostní situace, spousta nového prostoru pro nové otázky – enviromentální a spol.)
- novější případ = 11.9.2001 ( EU možnost představit civilní náístroje, vyjádřit podporu jako 1 aktér, zapojit se do boje proti terorismu jako 1 aktér
- každá přelomová událost představuje pro EU příležitost získat něco nového, dojít tam, kde ještě nebyla
- myšlenka vzájemné závislosti – především ekonomické
schopnost (capability)
- odkazuje na možnost EU jednat v praxi a reagovat aktivně na vnější možnosti a očekávání
- vlastnost pol. systému ovlivňující možnost formulovat, vytvářet a závádět jednotlivé politiky
- institucionální struktura neodpovídající potřebám (byla vytvořena začátkem 90. let, tak aby se vypořádala s tehdy aktuálními problémy – teď už jsou jiné a místo 12 států jich je 27)
- tato istitucionální struktura omezuje jednání EU
předpoklady aktérství EU
koncept G. Sjostedta – EU by měla být rozeznatelná od vnějšího prostředí a měla by mít stupeň vnitřní soudržnosti => může být považována za aktéra (ale to už je starý)
koncept