Základní témata mezinárodní bezpečnosti

Současné otázky mezinárodní bezpečnosti
Šárka Waisová
Bezpečnostní studia-perspektivy oboru
po konci studené války→ řada politiků se domnívá, že rozpad systémů povede k různým konfliktům
mezinárodní bipolární systém →multipolární
potvrdilo se (rozpad SSSR, Jugoslávie), ale také vyvrátilo (rozvoj v některých oblastech světa)
vojenské a politické hrozby → na konci 20.století se přidávají ekonomické, ekologické
vztah bezpečnostních studií k mezinárodním vztahům a ostatním vědním disciplínám
Co jsou bezpeč. Studia? Bezpeč. Studia a další disciplíny
bezpečnostní studia i mez. vztahy zkoumají válku či použití síly
bezpečnostní studia někdy vnímána jako podoobor mezinárodních vztahů
Krause+Williams →bezpečnostní studia by měla spíš studovat bezpečnost než nebezpečnost
Studují hrozby mezi státy a společnostmi → nově i uvnitř společnosti → stává se interdisciplinárním oborem
Rozdíl mezi mírovými studii a BS se stírají→ u BS nevojenské hrozby
Řešení komfliktů + BS → zkoumání mezinárodních konfliktů
Mezinárodní politická ekonomie +BS → 1)ekonomika jako základ vojenské moci státu, 2)ekonomické faktory jako možné ekonomické hrozby
Rozvojová studia + BS → různé druhy krize ve státě mohou ohrozit své občany
BS+ SS → soustředné kruhy; úplně uvnitř vojenská věda → strategická studia(spíše vojenství) → bezpečnostní studia(mohou být i nevojenské hrozby)
BS →negativní mír; mírová studia+řešení konfliktů → pozitivní mír; rozdíly se stírají zhruba v 50.letech→ behavioralistická vlna v MV
Vývoj BS
první katedra mezinárodních vztahů → založena po první světové válce v Británii (1919)
6 fází vývoje (viz prezentace)
Meziválečné období vývoje BS
válka je v USA chápána jako řešení konfliktů, když není jiné volby
2 proudy v amerických MV :1)realistický/utopický proud; 2)realistický
Spor mezi 2 proudy: pohled na bezpečnost a nástroje k jejímu dosažení
Realisté: národní bezpečnost+izolacionismus
Idealisté: světové šíření demokracie, kolektivní bezpečnost →mezinárodní organizace, mezinárodní právo; přehlíží použití vojenských sil ve 20. a 30.letech
Dále viz prezentace
První pováleční dekáda 1945-1955
viz prezentace
hlavně realisté
BS mění výzkumný záměr (interdisciplinarita BS) i metodologii
Realisté → bezpečnost státu má být zajištěna vojenskými i nevojenskými prostředky
Propojování BS+SS
První odborné časopisy
Zlatý věk BS 1955-1966
prezentace
použití jaderné zbraně je reálné → existuje jaderné nebezpečí ze strany SSSR
dříve spíše jen strach ze sousedních států → rozvoj jaderných zbraní vede i k ohrožení vzdálených států
dříve „co to je bezpečnost a jakou zaujímá pozici ve vztahu k jiným cílům státu“; teď (Kissinger, Snyder, Schelling) → jaké strategie, zbraně použít při ochraně národní bezpečnosti a jak použít jadernou zbraň jako diplomatický nástroj (teorie odstrašení)
do přelomu 50. a 60.let → BSS americkou vědou
VB a Francie začnou disponovat jadernými zbraněmi → rozvoj BSS, ale jen na okraji MV
Období úpadku BS 1965-1980
v USA BS spojená s politikou (rozvoj → politický zájem a podpora)
Evropa je na tom hůř
V období 65-80 úpadek i v USA → politolog Walt to shrnuje do 4 bodů ( 1.teorie odstrašení vzala za své během Karibské krize→žádná strana nepřešla k použití jaderných zbraní, protože ví, že druhá strana jimi taky disponuje vs. MAD (vzájemně zajištěné zničení, muttualy assured destruction) 2. Vietnam, odpor veřejnosti
3. odzbrojování ze strany USA i SSSR
4. upadající americká ekonomika (ropné šoky)
Stále u teorie odstrašení → kontrola zbrojení
Teorie her
Rozvoj mírových studií především v severní Evropě
Oslo – časopis Journal od Peace Studies
Období renesance BS; 1980-89/90
sovětská intervence v Afghánistánu; prezidentem Reagan; nové ochlazení vztahů mezi západem a východem
časopis Intermational Security
komparativní metody, historické příklady a data při výzkumu
rozvoj opět v USA, ale i Evropě (navazuje na mírová studia → Německo, severské země)
různé instituty pro BSS → Anglie, Švédsko, Německo, Norsko, Finsko atd.
vydávání statistických ročenek
Američané u tradičních výzkumů; Evropané spojují s mírovými studii
Polovina 80.let → další vlna kritiky → Buzan, Krell →Kodaňská škola (Buzan, Waever, Jawo de Wilde, Kelstrup, Lemaitre) → rozšíření konceptu bezpečnosti v rámci bezpečnostní analýzy
→ rozšiřují oblasti zdrojů hrozeb: už nejen vojenské hrozby,ale i enviromentální, ekonomické
→ „čí bezpečnost“ rozšíření ze státu na lidstvo, národ, jednotlivce
→ řešení etnocentrismu (hlavně USA→ bezpečnost +americká politika→ustálené)
→ Buzan zkoumá rozdíl mezi rozvinutými státy a rozvíjejícími se (slabá vláda apod.) → rozvinuté nebezpečí z okolních států a rozvíjející se jsou nebezpečím samy pro sebe
Konec 80.let → BS interdisciplinární propojení s MV, mezinárodní politickou ekonomí,SS, výzkum míru a konfliktů, rozvojové a enviro studie, lidské práva, mezinárodní dějiny a také technika
Konference „Minulost, současnost a budoucnost MBS“
Radikální změna po konci studené války
Období po skončení bipolární konfrontace
rozpad SSSR a ukončení studené války → zdá se, že BS ztratí předmět vlastního zkoumání → omyl → Afrika+Asie několik regionálních válek, rozpad Jugoslávie, válka v Bosně a Hercegovině → nová příležitost pro vědce
Jádrem agendy BS se v 90. letech stává diskuse o konceptu bezpečnosti, jeho rozšiřování a o budoucnosti BS. Diskuse o konceptu (Ayoob, Buzan, Waever ad.) a budoucnosti BS rozdělily vědce z oboru do několika skupin:
1. skupina proti změně agendy a konceptu bezpečnosti (proti rozšíření referenčních objektů),
2. skupina podporující částečnou, resp. umírněnou reformu (národní bezpečnost) a
3. skupina podporující radikální reformu BS (rozšíření referenčních objektů, rozšíření hrozeb).
1.skupina =Mearsheimer+Walt; neorealistické pojetí bezpečnosti ; M. tvrdí že rozpadem bipolárního systému končí období dlouhého míru a že konec konfliktu mezi západem a východem přinese do bezpečnostních vztahů nestabilitu a státy se budou cítit mnohem více ohroženy; Walt → rozpad bipolárního systému by měl vést ke studiu „grand strategy“(zkoumána ve zlatém věku; zahrnuje jak přípravu totální války, tak vedení války; příprava zahrnuje vojenské, ekonomické, sociální a politické aspekty v oblasti domácí i zahraniční politiky, není tudíž jen doménou vojáků, ale i civilních vědců); Walt uznává že v období renesance BS /80.léta/ přispěla k interdisciplinaritě a tématickému rozšíření BS, které mohou vést k lepšímu výzkumu,ale upozorňuje také na rizika bezbřehé rozšíření konceptu bezpečnosti; neorealisté nejsou pro rozšíření skupiny referenčních objektů jako Kodaňská škola, bezpečnost individua je vázána na vlastnictví občanství; obyvatelé bez občanství a vlastního státu jsou na tom nejhůře (Kurdové a Palestinci)
2.skupiny = Schultz, Greenwood, Risse-Kappen, na konci 80.let i Buzan); zůstává u zkoumání národní bezpečnosti, rozšiřuje ale i o ekonomické, enviromentální a sociální zdroje hrozeb (tohle bylo i v 19.století, ale na počátků 20.století zmizelo, aby se v 90.letech opět objevilo); jsou pro rozšiřování zkoumání i nevojenských hrozeb, ale nesmí se rozšířit natolik, aby zahrnula všechny témata s násilím mezi jednotlivci či skupinami
3.skupina = Ullman, Buzan, Kegley, Kolodziej; rozšíření agendy oboru; návrhy této skupiny (stejně tak 2.) nejsou podmíněny rozpadem bipolarity; koncept bezpečnosti ve dvou oblastech :1)oblast referenčních objektů, kde se vedle státu objevuje např. lidstvo (lidský druh, kmen, rodina, individuum atd.) a 2)v oblasti zdroje hrozeb,kde se vedle vojenských hrozeb objevují i jiné hrozby (jejich zdrojem nejsou jen státy, ale i řada jiných nestátních aktérů); bezpečnost nejen národní, ale i mezinárodní a globální; dále paradigma lidské bezpečnosti; radikální skupiny odmítá bezpečnostní studia jako samostatný podoobor MV
Zítřejší tvář BS
jako samostatný podoobor v období studené války, nyní propustnější i ostatním oborům, je ale málo pravděpodobné, že by zanikla jako podoobor MV
nejširší koncept lidské bezpečnosti = koncept lidské bezpečnosti (přijat jen malou skupinou vědců, stále převažuje koncept bezpečnosti státu)
propojení BS+další oborů → nové perspektivy bezpečnostní analýzy
různé feministické teorie → MV mají být podle nich maskulinní vědou, což předem determinuje výsledek analýzy
agenda MV v posledním století → dominují otázky konfliktů, válek a bezpečnosti; témata spojená s bezpečností hlavně po 2.světové a během studené války
bezpečnost klíčovým tématem, ale odlišné názory na to, co to je a jak bychom ji měli zajišťovat → formování různých pojetí → mezinárodní, globální, ragionální, národní a lidská bezpečnost
bezpečnost = situace, kdy nám (či někomu jinému) nic nehrozí
Realisté a koncept národní bezpečnosti
vychází z hobbesovské pojetí vztahu jedince a státu (neexistuje stát → boj všech proti všem, člověk člověku vlkem, život je krátký a brutální; hlavní hrozbou jednotlivci jsou ostatní jednotlivci; lidé uzavírají smlouvu → stát →bezpečnost svých občanů
MV → „hobbes