Základní pojmy

Affectively based attitude
Pojem patří do oblasti postojů. Jedná se o postoj, který je založený spíše na emocích a hodnotách než na objektivním zhodnocení faktů. Zdroje postojů tohoto typu je možné hledat v základních hodnotách jejich držitelů jako je např. víra, morální nebo etické zásady. Postoje lidí vůči trestu smrti nebo interrupcím jsou spíše založeny na morálních zásadách než na objektivním zvažování faktů. Jiné postoje tohoto typu mohou být založeny na senzorických vjemech (např. když někomu chutná čokoláda) nebo estetickém cítění (např. obdiv určitého obrazu).
Související hesla: attitude, behavioraly based attitude
Altruism (CZ: altruismus)
Pojem patří do oblasti týkající se prosociálního chování. Altruismus bývá označován za jeden z možných motivů k prosociálnímu chování. Altruismem je označována vědomá, dobrovolná snaha někomu pomoci bez toho, aniž bychom za tuto pomoc očekávali jakoukoli odměnu. To se děje dokonce i tehdy, že nás tato pomoc „něco stojí“. Vedou se však spekulace o tom, zda ryze altruistické chování vůbec existuje. Je to z toho důvodu, že v pozadí jakékoliv nesobeckého chování, může být neuvědomované uspokojování osobních potřeb.
Související hesla: empathy-altruism hypothesis, prosocial behavior
Anxious/ambivalent attachment style (CZ: úzkostná/ambivalentní citová vazba)
Pojem patří do oblasti blízkých interpersonálních vztahů. Tento typ citové vazby je možné označit za nejistý. Děti s tímto stylem attachmentu se ve svých prvních letech života chovají úzkostlivě vůči matce nebo blízkým osobám. Jako dospělí jsou méně důvěřiví, skromnější a žárliví. Mohou se rozejít vícekrát se stejnou osobou. Řeší-li ve vztahu nějaký problém jsou často rozrušení a rozzlobení. Tento typ citové vazby je charakterizován souvislosti mezi potřebou být druhým na blízku, ale zároveň obavou o ztrátu blízkého člověka. Lidé, kteří měli úzkostný vztah s rodiči, chtějí být v dospělosti na blízku svému partnerovi, ale bojí se, že partner nebude opětovat jejich cit. Bojí se, že je partner nemiluje nebo nechce s nimi být. Jejich typická slova jsou: ,,Já se bojím, že mě partner nemiluje nebo že se mnou nechce být.“, případně ,,Vidím, že druzí nejsou ochotní být mi na blízku, tak jak bych chtěl já“.
Související hesla: attachment style, secure attachment style, avoidant attachment style
Attachment style (CZ: citová vazba, připoutání)
Pojem patří do oblasti blízkých interpersonálních vztahů. Attachment jako psychologický proces odpovídá různým druhům vazeb, které mají hluboce zakořeněný a pronikavý vliv na sociální chování a řady dalších interakcí. Vzájemné interakce mezi matkou a dítětem dávají vzniknout specifické emoční a kognitivní zkušenosti dítěte, která formuje jeho schopnost emoční adaptace a způsob sociálního chování v budoucnosti. John Bowlby a Mary Ainsworthová zvláště zdůraznili důležitost ranných zkušeností pro budoucí vývoj osobnosti. Tzv. ranný attachment tvoří základ pro budoucí vztahy. Podle teorie attachmentu existují určité vztahy mezi batoletem a rodiči (pečovatelem), tyto rané vztahy mají vliv na druh vztahů, které navazujeme v dospělosti. Attachment u dětí i dospělých vyjadřuje těsnou vazbu partnerů, charakterizovanou pocitem jistoty a bezpečí. V dospělosti naše chovaní ve vztazích je založeno na našich zkušenostech s rodiči v prvních letech života.
Související hesla: secure attachment style, avoidant attachment style, anxious/ambivalent attachment style
Attitude (CZ: postoj)
Postoje jsou samostatnou oblastí zkoumání na poli sociální psychologie. Postoje jsou komplexním souborem hodnocení lidí, věcí i myšlenek ve třech dimenzích: a) emocionální - skládá se z emocí, které se váží k objektu postoje a z emocionálních reakcí, které objekt vyvolává, b) kognitivní - skládá se z názorů, myšlenek a přesvědčení vůči objektu, c) konativní (behaviorální) - týká se sklonů k jednání a pozorovatelného chování ve vztahu k objektu postoje.
Konkrétní postoj může být založen primárně na jedné ze složek, ale zároveň obsahuje i ty ostatní. Postoje vykazují značnou stálost a odolnost vůči změnám.
Související hesla: balance theory, cognitive dissonance theory, elaboration likelihood model
Attitude inoculation
V sociální psychologii patří do oblasti postojů. Je to technika, která posiluje odolnost postoje vůči jeho změně. Funguje na podobném principu jako je očkování proti různým onemocněním - malá dávka nebezpečného viru vyvolá v organismu produkci protilátek. Stejně tak je tomu v případě attitude inoculation. Vystavení slabým argumentům nebo malému množství argumentů, které je v protikladu k postoji, který zastáváme, zapříčiňuje posilování našeho postoje. Díky tomuto procesu „dávkování“ slabých argumentů se zastávaný postoj může posílit natolik, že odolá také velmi silným argumentům. V praxi se tento proces používá například v kampaních proti kouření u mladších adolescentů.
Související hesla: attitude
Avoidant attachment style (CZ: vyhýbavá citová vazba)
Pojem patří do oblasti blízkých interpersonálních vztahů. Jedná se o jeden ze tří typů attachmentu, které Ainsworthová a její kolegové formulovali. Děti s tímto stylem attachmentu se ve svých prvních letech života vyhýbají bližšímu kontaktu s rodiči nebo s lidmi. V dospělosti lidé s tímto stylem mají sklon investovat méně do vztahů a pravděpodobně častěji z těchto vztahů odcházejí. Lidé, kteří se vyhýbají bližším kontaktům, mohou být jednak bázliví („Není mi příjemné být na blízku druhým lidem.“) nebo jsou odmítaví („Je pro mě důležité být nezávislý a soběstačný.“). Lidé s tímto druhem attachmentu mají problémy udržovat a rozvíjet intimní vztahy.
Související hesla: attachment style, secure attachment style, anxious/ambivalent attachment style
Balance theory (CZ: balanční teorie)
Teorie neogestaltisty rakouského původu Fritze Heidera vytvořená na podkladu Lewinovy Teorie pole. Teorii je možné zařadit do oblasti postojové změny. Teorie pracuje s konceptem rovnováhy mezi držitelem postoje, pro něj významnou osobou a objektem postoje. V této triádě vznikají kombinace vztahů, které narušují nebo podporují rovnováhu. Rovnovážný stav je prožíván jako příjemný, nerovnovážný nikoli. Lidé se obvykle snaží najít rovnováhu (balanced state) mezi vlastními pocity k objektům postoje, vztahy s lidmi a jejich postoji. K postojové změně dochází tehdy, když vznikne mezi výše uvedenými prvky nerovnováha.
Související hesla: attitude
Behavioraly based attitude
Pojem patří do oblasti postojů. Jedná se o postoj, který vzniká na základě pozorování vlastního chování. Vlastní chování pro nás může být zdrojem informací o našich postojích. Podle sebepercepční teorie (self-perception theory, Behm, 1972) nejsme vždy schopni identifikovat své postoje nebo si je neuvědomujeme. Teprve ve chvíli, kdy se zaměříme na vlastní chování a uvědomíme si, jak se chováme, můžeme identifikovat také naše postoje vůči nějakému objektu. Ne vždy lidé usuzují na své postoje ze svého chování. Obvykle se tomu děje tehdy, když se jedná o postoje slabé nebo nejednoznačné.
Související hesla: attitude, affectively based attitude
Bystander effect (CZ: efekt přihlížejícího)
Pojem patří do oblasti situačních determinant prosociálního chování. Pojem se týká zjištění, že se vzrůstajícím počtem osob, které jsou svědky události vyžadující zákrok (zranění osoby, jakékoliv příkoří jiné osobě apod.) se snižuje pravděpodobnost pomoci. Latané a Darley popsali kroky, které jsou třeba k tomu, aby se člověk v situaci vyžadující zásah (pomoc, zákrok apod.) rozhodl pro nějakou akci: 1. zaregistrování události, 2. interpretace události jako stavu nouze, 3. pociťování a přijetí osobní odpovědnosti, 4. vědět a umět správně pomoci, 5. konečné rozhodnutí na základě porovnání zisků a ztrát, např. přílišné ohrožení vlastní osoby.
Související hesla: pluralistic ignorance, diffusion of responsibility
Central route to persuasion (CZ: centrální cesta ke změně postoje)
Centrální cesta ke změně postoje (neboli centrální cesta zpracování) patří v sociální psychologii do oblasti postojů. Hovoříme o ní tehdy, zabývá-li se recipient (příjemce sdělení) obsahem přesvědčovacího sdělení, soustředí se na něj a přemýšlí o něm. Tedy poslouchá, co mu informující říká a jeho sdělení konfrontuje se svými dosavadními zkušenostmi s daným problémem. Tento způsob zpracování výrazně ovlivňuje kvalita a množství argumentů informátora. Postoj, který vzniká na základě takového zpracování informací, má trvalejší charakter.
Související hesla: attitude, peripheral route to persuasion, elaboration likelihood model
Cognitive dissonance theory (CZ: Teorie kognitivní disonance)
S teorií kognitivní disonance je spojeno jméno Leona Festingera. Teorie patří do oblasti postojů a postojové změny. Označuje stav vnitřního napětí, který je způsoben uvědoměním si nesouladu (disonance) mezi dvěma kognitivními složkami postoje tj. dvěma odlišnými informacemi o objektu postoje. Napětí způsobené kognitivní disonancí se člověk snaží zredukovat. Redukce disonance spočívá v různých strategiích: a) změna postoje, b) hledání nové informace, která by vytvořila konsonanci, c) minimalizace (znevážení) konfliktu.
Související hesla: attitude
Cohesivness (CZ: skupinová koheze, soudržnost)
Jev týkající se skupinové dynamiky. Charakteristika skupiny, která určuje, nakolik jsou jednotliví členové vzájemně propojení. Pod skupinovou kohezi řadíme veškeré síly a tlaky, které vytváří pocit sounáležitosti a příslušnosti k dané skupině, ať už jsou tyto síly vnímány jako pozitivní (odpovědnost) nebo negativní (strach).
Význam a přínos soudržnosti pro skupinu se liší v závislosti na tom, jaké důvody vedly ke vzniku skupiny a o jaké cíle její členové usilují. Jestliže skupina vznikla ze „společenských důvodů“ (skupina přátel), je soudržnost pozitivní. Čím blíže k sobě členové mají, tím ochotněji zůstávají ve skupině, účastní se společných aktivit a snaží se získat nové členy. Naopak ve skupinách, jejichž primárním cílem je společná práce přílišná soudržnost snižuje konkurenci, a tím ohrožuje produktivitu. Příliš malá koheze naopak narušuje schopnost spolupráce, proto je důležité najít v pracovních kolektivech její optimální míru. Skupinová koheze se využívá při skupinové psychoterapii.
Související hesla: conformity, group dynamics, in-group
Communal relationship
Tento pojem patří do oblasti blízkých interpersonálních vztahů. Jedná se o vztahy, ve kterých jsou lidé především citliví k potřebám druhých. Tedy snažíme se pomoci uspokojit potřeby a přání druhých, aniž bychom uvažovali o nějaké odměně. V těchto vztazích se neočekává, že naše laskavost bude okamžitě oplacena. Odměnou je nám radost druhého. Tyto vztahy bývají např. mezi členy rodiny, blízkými přáteli, milenci.
Související hesla: exchange relationship, equity theory, social exchange theory
Companionate love (CZ: věrná, hluboká láska)
Pojem patří do oblasti blízkých interpersonálních vztahů. Tento druh lásky můžeme definovat jako hluboký cit k blízkému člověku, který není založený na fyzické přitažlivosti, ale na poznání osobnosti druhého člověka. K základním vlastnostem, kterými se tato láska vyznačuje, patří důvěra, tolerance chyb druhého, komunikativnost, vzájemná závislost, prožívání hlubokých emocí, souznění osob, nesexuální zaměření vztahu.
Související hesla: passionate love, triangular theory of love, self-disclosure
Comparison level (CZ: úroveň srovnání zisků a ztrát aktuálního vztahu)
Pojem patří do oblasti blízkých interpersonálních vztahů, je jedním ze základních pojmů teorie sociální směny (social exchange theory). Popisuje poměr zisků a ztrát v blízkých interpersonálních vztazích, v nichž se lidé nacházejí (Kelley, Thibaut, 1959, 1978). V blízkém interpersonálním vztahu mají lidé určitou představu o tom, jaké zisky mohou od vztahu očekávat a co je vztah stojí. Celková úroveň ztrát a zisků pak ovlivňuje představu o současné podobě vztahu i o jeho podobě v budoucnosti tj. určuje spokojenost člověka ve vztahu. Někteří lidé mají vysokou míru očekávání od vztahu (očekávají vysoké zisky a nízké ztráty - high comparison level). V případě, že se jejich představa nenaplňuje, nejsou ve vztahu spokojení. Ve stejném vztahu by lidé s nízkou mírou očekávání od vztahu (low comparison level) byli spokojení.
Související hesla: social exchange theory, comparison level for alternatives, equity theory
Comparison level for alternatives (CZ: úroveň srovnání zisků a ztrát alternativních vztahů)
Pojem patří do oblasti blízkých interpersonálních vztahů, je jedním ze základních pojmů teorie sociální směny (social exchange theory). Spokojenost ve vztahu ovlivňuje také srovnání zisků a ztrát vztahu, v němž se člověk nachází, s úrovní zisků a ztrát v dalších možných vztazích. V případě, že mají lidé dojem, že úroveň zisků a ztrát v jiných vztazích bude vyšší než ve vztahu současném, mají tendenci aktuální vztahy opouštět. Lidé s vysokou mírou očekávání od jiných vztahů (high comparison level for alternatives) často vztahy ukončují a navazují nové. Lidé s nízkou mírou očekávání od jiných vztahů (low comparison level for alternatives) obvykle setrvávají také ve vztazích, které jsou náročné a něco je stojí.
Související hesla: social exchange theory, comparison level, equity theory
Conformity (CZ: konformita)
Konformita patří do oblasti postojové změny a sociálních vlivů na jednotlivce. Jde o změnu chování nebo mínění vyvolanou skutečným nebo domnělým vlivem druhých lidí. Konformní chování je charakterizováno snahou o naplnění očekávání a akceptování ze strany skupiny či společnosti, popřípadě vyhnutí se trestu. Je to chování shodné se skupinovými normami. Konformní chování může být způsobené různými vlivy: a) normativní sociální vliv, b) informační sociální vliv. Může také nabývat řady podob - osobní přijetí, veřejné vyhovění.
Související hesla: social norms, groupthink, deindividuation, informational social influence, normative social influence, public compliance, private acceptance, obedience
Contingency theory of leadership
Kontingenční teorie vůdcovství patří do oblasti vůdcovství v sociální skupině. Podle této teorie (Fiedler, 1978) existují dva typy vůdců: a) vůdce zaměřený na výkon (task-oriented leader), b) vůdce zaměřený na vztahy (relationship-oriented leader). Vůdce zaměřený na výkon se více zajímá o to, jak se podřízeným daří plnění úkolů, méně se orientuje na vztahy s podřízenými. Vůdce zaměřený na vztahy si více všímá pocitů podřízených a jde mu o kvalitní vztahy v týmu. Podle této teorie závisí úspěšnost vůdce skupiny na podmínkách, ve kterých uplatňuje svůj styl vedení. Efektivitu výše zmíněných stylů vedení ovlivňuje: a) míra vlivu a kontroly vůdce nad situací i nad skupinou samotnou, b) kvalita vztahů ve skupině, c) povaha úkolu, který má skupina řešit.
Vůdce orientovaný na vztahy bude úspěšnější při práci v týmu, kdy řešený je úkol provázen řadou nejistot a není zcela jasný směr jeho řešení. Vůdce orientovaný na úkol bude efektivní v situacích jasně zadaných úkolů a strukturovaném prostředí.
Související hesla: great person theory, social group
Deindividuation (CZ: odosobnění)
Pojem deindividuace patří do oblasti skupinového chování, zejména pak davového chování. Deindividuace znamená ztrátu osobní identity ve skupině. To vede k takovému chování jedince, kterého by se sám bez přítomnosti dalších členů skupiny nedopustil. Nejčastěji se jedná o impulsivní a agresivní chování v davu.
Deindividuace se projevuje snížením nebo ztrátou sebeuvědomění a menší sebekontrolou. Jedinec je citlivější a ochotnější reagovat bez zvažování svých osobních hodnot, skupinových norem (celé společnosti) a možných následků svého jednání. Je poslušnější k normám skupiny, jejímž je členem.
K deindividuaci přispívají faktory jako je skupinové emoční nabuzení (arousal), difůze odpovědnosti, velikost skupiny (pozitivní korelace) a fyzická anonymita členů skupiny (zahalení tváře, kostýmy).
Související hesla: social group, social norms, diffusion of responsibility
Diffusion of responsibility (CZ: rozptýlení odpovědnosti)
Rozptýlení odpovědnosti patří do oblasti prosociálního chování a stojí v pozadí jevu, který je pojmenován jako efekt přihlížejícího (bystander effect). Rozptýlení odpovědnosti způsobuje, že čím více lidí je svědky situace, kdy někdo potřebuje pomoc, tím menší je pravděpodobnost, že kdokoliv z nich zasáhne. Protože jsou přítomni další lidé, jednotlivec nepociťuje silnou osobní odpovědnost za poskytnutí pomoci. Platí zvláště tehdy, když lidé nemohou s jistotou říci, jestli už někdo zasáhl a např. zavolal policii. Rozptýlení odpovědnosti může způsobit, že ji doopravdy nezavolá nikdo.
Související hesla: prosocial behavior, bystander effect
Door-in-the-face technique
Pojem týkající se problematiky vyhovění (compliance). Technika sloužící k získání souhlasu druhé osoby s požadavkem, který vůči ní máme. Spočívá v tom, že zpočátku nadneseme jiný, mnohem větší požadavek. Teprve po něm následuje náš opravdový, mnohem menší požadavek. Pravděpodobně díky kontrastu našeho reálného požadavku s požadavkem mnohem větším lze předpokládat, že daná osoba našemu přání vyhoví.
Související hesla: compliance, conformity, foot-in-the-door technique, low-ball technique
Elaboration likelihood model
Patří do oblasti persuaze a postojové změny. Základní myšlenkou je to, jakým způsobem lidé zpracovávají argumenty, které na ně působí. Jsou dva způsoby. Jednak centrální způsob zpracování informace, kdy jedinec pečlivě zpracovává obsah a informace zahrnuté v prezentovaném obsahu sdělení. Druhou cestou je cesta periferního zpracování. Tady je kladen důraz na neobsahové klíče argumentu, např. celkové množství argumentů, důvěryhodnost komunikátora, neverbální prvky komunikace apod. Výběr toho, jakým způsobem jedinec argument zpracuje, je dán angažovaností - tím, nakolik se věc jedince dotýká. Oba způsoby mají různý dopad na rezistenci získaného postoje vůči změně. Postoje zpracované prvním způsobem jsou odolnější vůči změně, déle trvající v čase a lépe předurčují chování jedince.
Související hesla: heuristic - systematic model of persuasion, peripheral route to persuasion, central route to persuasion
Empathy-altruism hypothesis (CZ: empaticko-altruistická hypotéza)
Teorie patří do oblasti prosociálního chování. Je založena na předpokladu, že cítíme-li k nějakému člověku empatii, pokusíme se mu pomoci bez ohledu na to, co můžeme získat. Empatie je tedy (podle této teorie) zdrojem a podmínkou altruistického chování (Batson, 1991). Pokud se nedokážeme vcítit do druhého člověka („necítíme empatii“), následuje kalkul, zda-li z pomoci můžeme něco mít - a to především z hlediska sociálních odměn. Podle této teorie má na prosociální chování vliv také přítomnost druhých osob. Pokud se nedokážeme vcítit do člověka, který potřebuje pomoc, ale víme, že se na nás někdo dívá, pravděpodobně pomoc poskytneme. Pokud se nedokážeme vcítit ani nevnímáme možnost něco ze situace vytěžit, pravděpodobně pomoc neposkytneme.
Související hesla: altruism, prosocial behavior
Equity theory (CZ: teorie rovnosti)
Teorie rovnosti, která navazuje na koncept teorie směny, patří do oblasti sociálních vztahů, konkrétně blízkých interpersonálních vztahů. Rozpracoval ji převážně E. Walster. Podle něj jedinci ve vztahu očekávají spravedlnost. Tedy že podíl přispění, které do vztahu vložili a výstupů, které z něj dostávají, bude stejný u obou partnerů. Pokud zmíněná proporce není stejná a jeden partner je ve „ztrátové“ (mnoho ztrát, málo zisků) či „ziskové“ (málo ztrát, mnoho zisků) pozici, je vztah nespravedlivý. To je příčinou stresu, pocitu nespokojenosti, sklíčenosti atd., který motivuje k obnovení vyváženého vztahu. Spravedlivé vztahy jsou dle této teorie šťastnější, spokojenější a stabilnější.
Podle této teorie také jedinec při výběru partnera přizpůsobuje své standardy pro výběr vlastnímu stupni atraktivnosti.