Základní pojmy

Případně rozdíly vyrovnává jinými klady.
Související hesla: social exchange theory, exchange relationship, communal relationship, comparison level
Exchange relationship (CZ: směnný vztah)
Pojem je možné zařadit do oblasti blízkých interpersonálních vztahů. Sociální směna (Blau, Homans) je transakce směřující k maximalizaci výnosů a minimalizaci nákladů jedince. Nesměňují se pouze materiální statky a peníze, nýbrž i sociální zboží - láska, služby, informace, statuty. Směnný vztah se řídí potřebou rovnosti tj. vyváženost nákladů (costs) a zisků (rewards). Tento princip směny se týká vztahů mezi málo známými nebo spíše neznámými lidmi, neplatí u vztahů romantických nebo pro vztahy blízkých přátel.
Související hesla: social exchange theory, communal relationship, comparison level, equity theory
Foot-in-the-door technique
Pojem týkající se problematiky konformního chování přesněji do oblasti vyhovění (compliance). Je to technika, jejíž pomocí lze pravděpodobněji přimět člověka k tomu, aby vyhověl našemu požadavku. Spočívá v tom, že člověk, který dříve souhlasil s menším požadavkem, jež jsme vůči němu měli, pravděpodobně bude souhlasit i s větším požadavkem, o nějž ho požádáme později.
Související hesla: compliance, conformity, door-in-the-face technique, low-ball technique
Gain-loss effect (CZ: efekt ztráty a zisku)
Pojem patří do oblasti blízkých interpersonálních vztahů. Podle tohoto efektu máme raději osoby, které jsme si postupně naklonili na naši stranu (podařilo se nám změnit jejich pohled na nás z negativního na pozitivní), ve srovnání s těmi, kteří s námi od začátku sympatizují. Naopak méně máme rádi takové osoby, jejichž přízeň jsme ztratili (osoby změnily původně pozitivní pohled na nás na negativní), ve srovnání s těmi, kteří nás neměli rádi od začátku.
Související hesla: interpersonal attraction, close relationship
Great person theory
Teorie velké osobnosti patří do oblasti skupinových procesů a vedení skupin. Teorie nabízí jednu z možných odpovědí na otázku, jak se vytváří vůdce skupiny. Představuje myšlenku, že osobnost dobrého vůdce je vytvářena určitými klíčovými osobnostními vlastnostmi bez ohledu na situaci. Tento přístup tvrdí, že vůdcem se člověk rodí, nikoli stává. Teorie bývá nazývána také „great man / great woman theory of leadership“.
Související hesla: social role, social group
Group dynamics (CZ: skupinová dynamika)
Skupinovou dynamiku vytváří interakce členů skupiny, osobnosti jednotlivých členů a vztahy, které navazují. Skupinová dynamika ovlivňuje a utváří atmosféru, která ve skupině panuje. Podstatou skupinové dynamiky je vliv interakcí a vztahů na příslušníky skupiny. Skupinová dynamika může vést ke změně chování a prožívání členů skupiny. Tato myšlenka je základem skupinové psychoterapie.
Skupinová dynamika ovlivňuje členy skupiny různými způsoby. Mezi produkty skupinové dynamiky patří řada sociálních vlivů, které mění chování nebo prožívání členů skupiny. Mezi ně patří např. sociální facilitace nebo sociální zahálení, které se týkají výkonu členů skupiny. Vlivy týkající se skupinového řešení problémů a přijímání rozhodnutí ve skupině - skupinová polarizace a skupinové myšlení. Vlivy, které způsobují podřízení se členů skupiny jednotlivci - poslušnost nebo celé skupině - konformita.
Související hesla: social group, social facilitation, social loafing, group polarization, groupthink, conformity
Group polarization (CZ: skupinová polarizace)
Group polarization patří do oblasti sociálních skupin a skupinových procesů. Jedná se o tendenci skupin činit rozhodnutí, která jsou extrémnější než původní rozhodnutí jednotlivců. Tato tendence se projevuje za předpokladu, že většina členů skupiny zastává podobné stanovisko. V takovém případě jsou skupinová rozhodnutí extrémnější. Např. zastává-li většina členů skupiny opatrné řešení situace, skupinové rozhodnutí bude ještě opatrnější.
Za příčiny skupinové polarizace bývá označována perzuazivní komunikace (ostatní členové skupiny přicházejí s novými argumenty) nebo sociální srovnávání (přizpůsobení se názorům ostatních z důvodu dobré sebeprezentace).
Související hesla: group dynamics, groupthink, persuasive communication
Group structure (CZ: struktura skupiny)
Strukturou skupiny se rozumí uspořádání členů na jednotlivých pozicích, přiřazování sociálních rolí těmto pozicím a formování skupinových norem. S přihlédnutím k utváření struktury skupiny, můžeme mluvit o formálních skupinách (struktura skupiny vniká zvnějšku na základě předem určeného kritéria) nebo neformální skupiny (struktura skupiny vzniká na základě potřeb jejích členů, kteří jsou propojeni emocionálními vazbami). Ne vždy je však celá struktura určena formálně nebo vzniká neformálně. Prvky struktury u některých skupin mohou být formálně vymezeny předem (např. u sportovního týmu je určen trenér, mohou fungovat některé skupinové normy - pravidlo o uklízení puků po skončení tréninku nejmladšími členy týmu), jiné součásti struktury mohou vznikat neformální cestou (např. chování spojené s pozicí kapitána).
Proces vytváření struktury obvykle začíná diferenciací členů skupiny podle jejich dovedností, schopností a osobnostních vlastností. Podle nich se členové rozdělují na jednotlivé pozice ve skupině (místo člověka ve skupině). Každá pozice má určitý význam pro skupinu. Tento význam vyjádřený v pojmech prestiž nebo hodnota pro skupinu se označuje jako sociální status. Sociální skupiny mají definovaná pravidla spojená s konkrétní pozicí.
Takový soubor pravidel, který definuje chování na určité pozici, se označuje jako sociální role. Sociální role vymezují a usměrňují interakci mezi jednotnými členy sociální skupiny. Např. na základě znalosti sociálních rolí lidé vědí, jaké chování se od nich na určité pozici vyžaduje, případně jaké chování mohou očekávat od druhých. Zatímco sociální role definují chování pro konkrétní pozice, sociální (skupinové) normy definují chování pro všechny členy skupiny. Sociální normy jsou sdílené a platné pro všechny členy skupiny.
Související hesla: social group, social norms, social role
Groupthink (CZ: skupinové myšlení)
Skupinové myšlení patří do oblasti sociálních skupin a jejich dynamiky. Pojem byl zaveden I. Janisem v 80. letech jako reakce na rozhodnutí administrativy J. F. Kennedyho o invazi v Zátoce sviní na Kubě. Skupinové myšlení v zájmu shody skupiny potlačuje samostatnost a nezávislost rozhodování jednotlivce, a to v rovině intraindividuální (sebecenzura) i v rovině interindividuální (tlak k udržení skupinové konformity). Soudržnost a solidarita skupiny je důležitější než reálné zvažování faktů. Vyskytuje se v silně kohezivních skupinách, je podporováno silným vůdcem, izolací skupiny od vnějšího světa, vysokou mírou stresu.
Související hesla: social group, group polarization, conformity, persuasion
Heuristic - systematic model of persuasion
Heslo patří do oblasti postojů a jejich změny. Jedná se o dva přístupy zpracování informací při tvorbě úsudku - systematické zpracování informací (systematic processing) a heuristické zpracování informací (heuristic processing). Systematickým zpracováním se myslí formování nebo změna postoje na základě komplexní analýzy informací důležitých pro tvorbu postoje. Jedná se o proces, který vyžaduje vynaložení úsilí. Heuristické zpracování při formování postoje nebo jeho změny znamená využití mentálních zkratek a zjednodušení (např. Profesoři mají vždycky pravdu.). Tento postup napomáhá rychlému a efektivnímu vytvoření postoje. Je méně náročný ve srovnání se systematickým zpracováním informací.
Oba zmíněné procesy se mohou vyskytovat samostatně nebo společně. V případě, že se objevují společně, mohou se takto ovlivňovat: a) oslabování (attenuation) - systematické zpracování oslabuje vliv heuristik na vytvoření postoje, b) posilování (additivity) - spolupůsobení systematického a heuristického zpracování. To jaký způsob zpracování lidé využívají závisí na dispozičních vlivech i na vlivech situace.
Související hesla: attitude, central route to persuasion, peripheral route to persuasion, persuasive communication, need for cognition
Illusory correlation (CZ: zdánlivá korelace)
Pojem patří do oblasti sociální percepce. Jde o zkreslení sociální percepce na základě subjektivních očekávání nebo přání. Jedná se o tendenci vnímat vztahy mezi jevy, jež spolu ve skutečnosti nesouvisí. Tyto vztahy jsou předpokládány kvůli očekávání nebo přání pozorovatele. Zdánlivá korelace se také může projevit jako přecenění reálně existujícího vztahu. Vyskytuje se tím častěji, čím neobvyklejší jsou pozorované jevy. Zdánlivá korelace stojí v pozadí mnohých stereotypů.
Jako příklad může posloužit přesvědčení, že páry, které nemohou mít děti, překonají neplodnost tím, že nějaké dítě adoptují. Tím se zdánlivě sníží jejich úzkostnost a míra stresu a budou moci přivést na svět vlastního potomka. Souvislost adopce a otěhotnění do té doby neplodného páru je však iluzí (frekvence takových otěhotnění se výrazně neliší od neplodných párů, které žádné dítě neadoptují) a uvedení těchto věcí do souvislosti je tak příkladem zdánlivé korelace.
Související hesla: stereotype, prejudice
Informational social influence (CZ: informační sociální vliv)
Pojem informační sociální vliv patří do oblasti sociálního vlivu, tj. jak druzí lidé působí a ovlivňují myšlení a chování jedince, konkrétněji do oblasti konformity. Jedná se o případ konformního chování, které je způsobené potřebou orientovat se ve světě a potřebou mít správné informace o světě („to be right“). V případě informačního sociálního vlivu jsme konformní, tj. souhlasíme s druhými, protože si sami nejsme jisti tím, jak vnímat a interpretovat okolní svět. Informační sociální vliv se obvykle uplatňuje v nejasných situacích, kdy si lidé nejsou jisti vlastním rozhodnutím. V takovém případě se spoléhají na druhé lidi, protože je vnímají jako užitečné zdroje informací o vnějším světě. Informační sociální vliv je spojován s osobním přijetím (Chovám se tak, protože věřím, že informace od druhých lidí nebo jejich chování je správné.). Za použití informačního sociálního vlivu jsou vysvětlovány experimenty Muzafera Sherifa (1935) s autokinetickým jevem.
Související hesla: conformity, normative social influence, private acceptance
In-group (CZ: členská skupina)
Pojem patří do oblasti sociálních skupin. In-group znamená skupinu, jejímiž jsme členy nebo skupinu, se kterou se identifikujeme. Jedná se o takové skupiny, o kterých bychom řekli, že jsme jejími členy. Rozdělení skupin na in-group (členské) a out-group („nečlenské“) má význam v oblasti sociální percepce členů těchto typů skupin. Lidé mají tendenci vnímat odlišně příslušníky vlastních skupin a skupin, do kterých nepatří.
Související hesla: in-group bias, out-group, out-group homogeneity effect
In-group bias
Pojem je možné zařadit do oblasti sociálních skupin a sociální percepce. Pojem zahrnuje jev, který se objevuje při vnímání členů vlastní skupiny (in-group) a skupiny jejímž člověk není členem (out-group). Popisuje tendenci favorizovat členy vlastní skupiny (projevovat pozitivní pocity, věnovat jim speciální péče a lepší zacházení). Tato tendence vede k pocitu sounáležitosti a hrdosti na vlastní skupinu. Může být v pozadí stereotypů a předsudků.
Související hesla: in-group, out-group, out-group homogeneity effect, minimal group
Low-ball technique
Pojem týkající se problematiky vyhovění (compliance), velmi podobný foot-in-the-door technice. Vychází z předpokladu, že pokud nějaký člověk souhlasí s naším (pro něj výhodným) požadavkem, je pravděpodobné, že od svého souhlasu neustoupí, i když svůj požadavek upravíme do, pro daného člověka, méně výhodné podoby. Tato technika se využívá především jako součást marketingové strategie, která spočívá v nalákání zákazníka na velmi výhodnou nabídku, která je poté, co se zákazník rozhodne tuto nabídku využít, náhle změněna a upravena (například prohlášena za chybu v upoutávce, omyl podřízeného apod.) do méně výhodné podoby (např. zvýšení ceny).
Související hesla: compliance, foot-in-the-door technique, door-in-the-face technique
Minimal group
Pojem patří do oblasti sociální percepce, sociálních skupin, případně formování stereotypů. Je spojen se jménem H. Tajfela, který za účelem zkoumání podmínek determinujících vznik meziskupinové diskriminace zformuloval tzv. minimal group paradigm.
Základní procedura, na které je paradigma založeno, spočívá v náhodném rozdělení lidí, kteří se neznají do skupin podle kritérií, která nemají žádný vztah k samotnému rozdělení. Jsou-li pak takto rozdělení lidé vyzváni k tomu, aby anonymně posoudili (na hodnotících dimenzích nebo udělením fiktivní odměny) členy vlastní skupiny a členy skupiny, do které nepatří, dochází k zajímavému jevu. Lidé obvykle zachází se členy vlastní skupiny pozitivněji než se členy cizí skupiny. Teze vyplývající z této procedury zní, že již pouhé rozřazení jedinců do náhodných skupin je dostačujícím determinantem vzniku neobjektivních úsudků a diskriminačního chování.
Související hesla: in-group, out-group, in-group bias, out-group homogeneity effect
Need for cognition (CZ: potřeba informací)
Pojem patří do oblasti postojové změny. Vyjadřuje motivaci k abstraktnímu způsobu myšlení, potěšení z náročných myšlenkových aktivit a hloubavost. Jde spíše o rozdíly v motivaci než o schopnost. Potřeba informací vykazuje pouze malou korelaci s inteligencí.
Lidé s vysokou potřebou informací mění své postoje spíše na základě rozumových argumentů (obyčejně se pak jedná o trvalejší změny, odolné proti protiargumentům). Lidé s nízkou potřebou informací mění své postoje spíše na základě vnějších nápovědí (např. atraktivita nebo autorita mluvčího apod.).
Související hesla: attitude, central route to persuasion, peripheral route to persuasion, persuasive comunication, heuristic - systematic model of persuasion
Negative-state relief hypothesis
Pojem patří do oblasti prosociálního chování. Jednoduše může být vysvětlen slovy „cítit se špatně, konat dobro“ (“feel bad, do good”). Tato hypotéza předpokládá, že lidé se snaží zbavit pocitu smutku a utrpení. Když se cítí provinile, obvykle chtějí negativní pocit viny redukovat. Je proto pravděpodobnější, že budou ochotni pomáhat druhým. Projevit se to může v situacích jako je například darování krve nebo charitativní sbírka apod. I když jedinci v dobré náladě mají obecně větší sklony k altruismu díky svému pozitivnějšímu pohledu na svět, špatně naladění lidé budou druhým pomáhat, aby se cítili lépe.
Související hesla: altruism, empathy-altruism hypothesis, social exchange theory
Nonsocial group
Termín nonsocial group patří do oblasti sociálních skupin. Nonsocial group je skupina alespoň dvou lidí, kteří se nacházejí ve stejný čas na stejném místě, ale nejsou ve vzájemné interakci. Takové skupiny jsou také označovány jako náhodná seskupení nebo agregáty. Pokud začnou členové interagovat, vzniká sociální skupina (viz social group). Příkladem takového seskupení lidí (agregátu) mohou být např. lidé stojící v řadě u pokladen v obchodě nebo lidé cestující ve výtahu. Z takového seskupení lidí se však velmi snadno může stát sociální skupina např. v případě zaseknutého výtahu.
Související hesla: social group, bystander effect, deindividuation
Norm of reciprocity (CZ: reciproční norma, „dohoda“ o vzájemné pomoci)
Tento pojem patří v sociální psychologii do oblasti prosociálního chování. Reciproční norma nabízí podle evolučních psychologů odpověď na otázku: „Proč lidé pomáhají?“. Je možné ji použít k vysvětlení altruistického chování. Reciproční norma popisuje očekávání, že pomůžeme-li druhým lidem, zvyšujeme tím pravděpodobnost, že v případě naší potřeby, druzí lidé pomohou nám. Základní myšlenka spočívá v tom, že budou-li lidé žít jako skupina zcela egoistických individuí, každý ve své „jeskyni“, bude pro ně obtížnější přežít, než v případě, kdy se skupina naučí spolupráci. Samozřejmě hrozí, že když lidé budou spolupracovat a pomáhat si příliš ochotně, pohotově, může to být zneužito někým, kdo pomoc nebude nikdy opětovat. Proto mezi lidmi (u kterých je vyvinuto porozumění pro okolí) existuje jistá nepsaná dohoda: „Když já nyní pomůžu Tobě, Ty souhlasíš s tím, že jakmile budu pomoc potřebovat já, oplatíš mi moji přízeň“ - norma reciprocity.
Související hesla: prosocial behavior, altruism, empathy-altruism hypothesis
Normative social influence (CZ: normativní sociální vliv)
Pojem normativní sociální vliv patří do oblasti sociálního vlivu, tj. jak druzí lidé působí a ovlivňují myšlení a chování jedince, konkrétněji do oblasti konformity. Jedná se o případ konformního chování, které je způsobené potřebou být druhými přijímán („to be liked“). V případě normativního sociálního vlivu jsme konformní, tj. souhlasíme s druhými, protože chceme zanechat v druhých dobrý dojem, chceme, aby nás přijímali. Normativní sociální vliv se může uplatňovat také v situacích, kdy jsou rozhodnutí druhých (nebo jejich chování) evidentně chybná. Normativní sociální vliv je spojován s veřejným vyhověním (Chovám se tak, protože druzí chtějí, abych se tak choval. Ne proto, že bych tomu sám věřil.). Za použití normativního sociálního vlivu bývají vysvětlovány experimenty Solomona Asche s přímkami (Asch, 1951, 1956).
Související hesla: conformity, informational social influence, public compliance
Obedience (CZ: poslušnost)
Poslušnost patří do oblasti ovlivňování chování druhých lidí a souvisí s konformitou. Poslušnost popisuje proces změny chování vyvolaný působením autority. Jedná se o vyhovění autoritě bez ohledu na vlastní názor. S pojmem poslušnost je spojeno jméno Stanleyho Milgrama (1965). Známé jsou jeho experimenty s elektrickými šoky a poslušností k autoritě experimentátora. Mezi faktory, které ovlivňují poslušnost patří: a) emoční a fyzická blízkost oběti, b) autorita instituce, c) blízkost a oprávněnost autority, d) skupinový vliv.
Lidé mají od dětství poslušnost tak zinternalizovanou, že se podrobí pravidlům, i když není příslušná autorita přítomná. Člověk podléhá autoritě a sociálnímu tlaku, dokonce i když jsou příkazy v rozporu s jeho hodnotami a morálními zásadami - to je tzv. přenos odpovědnosti na autoritu, tzn. že odpovědnost přebírá nadřízený a člověk je tedy odpovědný jen autoritě, ne sám sobě a svému svědomí.
Související hesla: conformity, informational social influence, normative social influence
Out-group (CZ: skupina, do které nepatříme)
Pojem patří do oblasti sociálních skupin. Pojem out-group znamená skupinu, do které nepatříme, a se kterou se neidentifikujeme. Rozdělení skupin na in-group (členské) a out-group („nečlenské“) má význam v oblasti sociální percepce členů těchto typů skupin. Lidé mají tendenci vnímat odlišně příslušníky vlastních skupin a skupin, do kterých nepatří.
Související hesla: in-group, in-group bias, out-group homogeneity effect
Out-group homogeneity effect
Pojem je možné zařadit do oblasti sociálních skupin a sociální percepce. Pojem zahrnuje jev, který se objevuje při vnímání členů vlastní skupiny (in-group) a skupiny jejímž člověk není členem (out-group). Jedná se o princip, podle kterého vnímáme členy jiných skupin jako více vzájemně podobné než ve skutečnosti jsou. Případně je vnímáme jako více vzájemně podobné v porovnání se členy skupiny, do které sami patříme - členy členské skupiny vnímáme diferencovaněji. Tento jev může stát v pozadí stereotypů nebo předsudků.
Související hesla: out-group, in-group, stereotype, prejudice
Passionate love (CZ: vášnivá láska)
Vášnivá láska patří do oblasti blízkých interpersonálních vztahů. Pro tyto osobní vztahy je charakteristická vzájemná závislost. Vášnivá láska je emočně nabitý druh lásky, který je charakterizován citovým zmatkem. Při jejím vzniku hraje důležitou roli fyzická, sexuální i osobnostní atraktivita. Vášeň je spojená se zvýšenou aktivací a většinou vzniká