Základní pojmy

rychle. Stejně rychle však může opadat. Vášnivá láska obsahuje pocity něžnosti a sexuálního vzrušení, euforie a zranitelnosti, úzkosti a úlevy, blízkosti a žárlivosti. V přítomnosti milované osoby se projevuje bušícím srdcem, zkráceným dechem a pocitem vzrušení. Vyskytuje se především v časném stadiu partnerského vztahu. Je-li opětovaná člověk se cítí šťastný a naplněný, pokud ne, je smutný a zoufalý. Po určitém čase vymizí nebo se stabilizuje na nižší úrovni a může přejít v lásku věrnou.
Související hesla: companionate love, triangular theory of love
Peripheral route to persuasion (CZ: periferní cesta ke změně postoje)
Periferní cesta ke změně postoje (neboli periferní cesta zpracování informací) patří v sociální psychologii do oblasti postojů. Tento způsob zpracování informací uplatňuje recipient, který přehodnotí svůj postoj bez zvláštního přemýšlení o obsahu přijímaného přesvědčovacího sdělení. Recipient přijímá obsah sdělení bez přemýšlení o něm, přičemž se nechává ovlivnit zejména celkovým množstvím argumentů, důvěryhodností komunikátora (jeho fyzickým vzhledem nebo společenským postavením) či neverbálními komunikačními projevy. Změna postoje vyvolaná tímto způsobem má krátkodobý charakter.
Související hesla: attitude, central route to persuasion, elaboration likelihood model
Persuasive communication (CZ: perzuazivní komunikace)
Perzuazivní komunikace patří do oblasti postojové změny. Jedná se o komunikaci, jejímž cílem je vyvolání změny postoje. Efektivita tohoto způsobu komunikace závisí na třech oblastech: a) kdo: zdroj komunikace tj. ten kdo informaci sděluje b) co: sdělení tj. to, co a jak je sdělováno, c) komu: příjemce tj. ten, na koho sdělení směřuje (Hovland, 1953). Pro efektivitu perzuazivní komunikace mají význam na úrovni toho, kdo informace sděluje (kdo) takové proměnné jako např. důvěryhodnost, atraktivita, odbornost. V oblasti sdělení (co) samotného hraje roli kvalita obsahu sdělení (argumenty, prezentace více pohledů na sdělované téma) a také forma sdělení (využité neverbálních prvků komunikace a paralingvistických řečových projevů). Při uvažování o příjemci (komu) je např. třeba zvažovat to, zda je publikum spíše vstřícné nebo hostilní, kognitivní schopnosti příjemce, věk apod.
Související hesla: attitude, elaboration likelihood model
Pluralistic ignorance (CZ: pluralistická ignorance, společný nezájem)
Pluralistická ignorance patří do oblasti prosociálního chování, případně chování v mimořádné situaci, když jsou přítomni další lidé. Přítomnost druhých lidí má vliv na to, jak vnímáme a hodnotíme vzniklou situaci. Jedinec má v takovém případě větší tendenci vyhodnotit určitou mimořádnou událost (kouř v místnosti, volání o pomoc apod.), která je nejasná / dvojznačná, jako neškodnou. Dochází zde k chybnému vyhodnocení vnímání a cítění druhých lidí. Myslíme, že ostatní lidé myslí odlišně než my, přestože zjevné chování naše i jejich je shodné.
V takových mimořádných situacích máme tendenci provést letmé pozorování druhých. Obvykle zjistíme, že všichni pokračují ve své činnosti a nikdo nepůsobí tak, že by jej situace nějak vyvedla z míry případně, že by ji vyhodnotil jako situaci vyžadující nějaký zásah (Myslíme si, že oni ví o situaci více a oni si to zase myslí o nás). Tímto procesem tedy všichni dojdou k závěru, že situace je bezproblémová a není nutno se jí dále zabývat. Tento proces pak může mít tragické následky např. neposkytnutí pomoci oběti násilného trestného činu apod.
Související hesla: bystander effect, diffusion of responsibility
Prejudice (CZ: předsudky)
Předsudky patří do oblasti sociální kognice, případně do oblasti postojů. Předsudky jsou specifickým druhem postojů. Představují negativní, hostilní postoj vůči určité skupině jedinců. Tato averze je dána výhradně příslušností jedinců ke skupině. Charakteristiky připisované skupině jako celku jsou automaticky připisované i jejím jednotlivým členům. Kognitivní složka předsudku je označována jako stereotyp, emoční složku představuje silný pocit hostility, behaviorální složkou jsou projevy nepřátelství jako diskriminace, odstup, vyhýbání, fyzické napadání. Jako emocionálně silně akcentované jsou předsudky velmi odolné vůči změnám. Příkladem jsou rasové, etnické, náboženské, politické předsudky.
Související hesla: social group, in-group bias, out-group homogeneity effect, stereotype
Private acceptance (CZ: osobní přijetí)
Pojem osobní přijetí patří do oblasti sociálního vlivu, tj. jak druzí lidé působí a ovlivňují myšlení a chování jedince, konkrétněji do oblasti konformity. Jedná se o akceptování informací přicházejících z vnějšího prostředí, které je spojené s důvěrou v tyto informace. (Chovám se tak, protože věřím, že informace od druhých lidí nebo jejich chování je správné.). Osobní přijetí může být součástí tzv. informačního sociálního vlivu.
Související hesla: conformity, informational social influence, public compliance
Process loss
Pojem patří do oblasti sociálních skupin, konkrétněji do oblasti skupinového řešení problémů. Jedná se o jakékoliv aspekty skupinové interakce, které znesnadňují dosažení kvalitního (správného) řešení při skupinové práci.. Procesní ztráty mohou být způsobeny různými aspekty skupinové práce. Jedním z důvodů může být např. to, že skupina při řešení problému nehledá ve svém středu odborníka na řešené téma, ale řídí se lidmi, kteří nejsou zcela kompetentní. Další oblastí, která znesnadňuje dosažení kvalitního řešení mohou být nejrůznější komunikační potíže např. když si členové skupiny nedokáží naslouchat nebo když si některý ze členů skupiny bere příliš mnoho komunikačního prostoru pro sebe apod. Dalším příkladem procesních ztrát je pozoruhodná tendence skupin zaměřovat se při řešení na všeobecně známé informace nebo na informace, které zná většina členů skupiny a s tím spojená nechuť diskutovat informace, které má pouze část členů skupiny (tzv. neochota sdílet specifické informace, EN: failure to share unique information). Mezi skupinové interakce, které znesnadňují dosažení správného řešení je možné zařadit také skupinové myšlení (groupthink).
Související hesla: social group, groupthink
Propinquity effect
Pojem patří do oblasti interpersonálních vztahů, konkrétněji do oblasti atraktivity. Za jednu z nejjednodušších příčin atraktivity je označována fyzická vzdálenost. Podle toho pojmu je ve vztahu frekvence kontaktu a navazování přátelství. Lidé, kteří se častěji vídají, a kteří jsou častěji v kontaktu, navazují častěji přátelství a partnerství. Platnost tohoto efektu potvrzuje několik studií - např. ve 30. letech 20. století bylo ve Philadelphii zkoumáno 5000 žádostí o uzavření sňatku. Podle výsledků jedna třetina párů od sebe bydlela do vzdálenosti pěti bloků. Tento pojem také experimentálně ověřili Festinger, Schachter a Back (1950) ve svém klasickém experimentu realizovaném v univerzitní budově. Podle výsledků tohoto experimentu ovlivňuje atraktivitu nejen fyzická, ale také funkční vzdálenost tj. v budově se nachází místa, na kterých dochází k častějšímu kontaktu osob některých osob např. lidé, který bydlí vedle poštovních schránek nebo u schodů vedoucích na vyšších pater, budou více v kontaktu s ostatními lidmi z budovy. A to vede k častějšímu navazování přátelství. Pochopitelně výše popsaná zákonitost neplatí v případě, kdy je často vídaný člověk vnímán negativně. V takovém případě častější kontakt vede ke zvyšování averze vůči němu.
Související hesla: gain-loss effect, passionate love, companionate love, triangular theory of love, communal relationships, mere exposure effect
Prosocial behavior (CZ: prosociální chování)
Jako prosociální chování označujeme jakékoliv skutky, které jsou vykonané ve prospěch druhé osoby. Za jeden z motivů prosociálního chování bývá označován altruismus. Mezi otázky, kterými se zabývají psychologové v souvislosti s prosociálním chování patří např. to, zda je prosociální chování ovlivněno geneticky nebo vychází z výchovy, zda existují nesobecké motivy k prosociálnímu chování.
Související hesla: altruism, norm of reciprocity
Public compliance (CZ: veřejné vyhovění)
Pojem veřejné vyhovění patří do oblasti sociálního vlivu, tj. jak druzí lidé působí a ovlivňují myšlení a chování jedince, konkrétněji do oblasti konformity. Jedná se přizpůsobení se informacím (požadavkům) přicházejících z vnějšího prostředí bez vnitřního přijetí této informace nebo požadavku (Chovám se tak, protože druzí chtějí, abych se tak choval. Ne proto, že bych tomu sám věřil.). Veřejné vyhovění může být součástí tzn. normativního sociálního vlivu. Obvykle není doprovázeno osobním přijetím (private acceptance) a změnou vlastního názoru.
Související hesla: conformity, normative social influence, private acceptance
Reactance theory (CZ: teorie reaktance)
Pojem patří do oblasti postojové změny. Reaktance je termín, pro koncept odvozený z pojmu frustrace (Situace, v níž je člověku kladena překážka na cestě k dosažení cíle, respektive stav jedince jako důsledek této situace.).
Teorii reaktance formulovat J. W. Brehm (1966), který teorií vysvětloval situaci „omezování svobody“ a reakci na tuto situaci. Lidé, kteří mají pocit, že je ohrožena jejich osobní svoboda (např. zákazem nějakého chování) se pokoušejí vlastní svobodu jednání zachovat. To může vést k tomu, že realizují zakázané chování. Proto je třeba pečlivě zvažovat, zda některé zákazy nemohou působit kontraproduktivně tzn. spíše posilovat zakázané chování.
Související hesla: attitude
Reference group (CZ: referenční skupina)
Pojem patří do oblasti sociálních skupin. Referenční skupinou je taková skupina, se kterou se člověk identifikuje, používá ji jako základ ke srovnání vlastního chování nebo chování jiných lidí nezávisle na tom, zda je jejím příslušníkem. Referenční skupina poskytuje normy pro vlastní chování. Jedinec přijímá postoje, hodnoty této skupiny, snaží se dosahovat její cíle. Normy referenční skupiny mohou sloužit jako činitele, které vedou ke změně postoje nebo mohou změně postoje zabránit. Referenční skupinou může být jakákoliv skupina od rodiny po politickou nebo náboženskou organizaci.
Související hesla: social group, social norms
Secure attachment style (CZ: bezpečná citová vazba)
Tento typ citové vazby je vybudován na důvěře. Děti s tímto typem citové vazby měly rodiče (pečovatele), který byl vnímavý vůči jejich potřebám a dokázal vůči nim projevit pozitivní emoce. Lidé s tímto typem citové vazby vnímají, že stojí za to být s druhým a zároveň se neobávají toho, že se k nim nikdo nepřiblíží. Dospělí lidé s tímto typem citové vazby shledávají relativně jednoduché sblížit se s ostatními lidmi. Nemají nepodložené obavy z toho, že je druhý opustí. Jsou schopni vyvíjet zralý a trvalý vztah.
Související hesla: attachment style, avoidant attachment style, anxious/ambivalent attachment style
Self-disclosure (CZ: sebeodhalení)
Pojem patří do oblasti blízkých interpersonálních vztahů, konkrétněji řečeno do oblasti přátelství a lásky. Jedná se o proces „otevření se“ komunikačnímu partnerovi bez obavy ze zneužití sdělovaných informací. Self´disclosure souvisí s intimitou ve vztahu a je charakteristické pro vztah důvěrného přátelství či manželství. Oboustranný zájem o udržení vztahu se projevuje stále hlubším a hlubším odkrýváním sebe před druhým. Důležitý je poznatek, že sebeodhalování plodí sebeodhalování - jsme ochotni se odhalit tomu, kdo byl otevřený k nám.
Související hesla: secure attachment style, companionate love
Social exchange theory (CZ: teorie sociální směny)
Sociální směnu lze obecně zařadit do oblasti interpersonálních vztahů, úžeji pak do teorií o interpersonální přitažlivosti. Podle této teorie fungují vztahy mezi lidmi na stejném principu jako trh. Primární je tedy maximalizace zisku (rewards - to co ze vztahu získáváme) a minimalizovat ztrátu (costs - to co do vztahu investujeme). Každý člověk má jinak nastaveno (vlivem předchozích zkušeností, socializace apod.) očekávání toho, kolik je ochoten do vztahu investovat a kolik od něj chce přijímat (více viz. comparison level). To, jak se lidé ve vztahu cítí, závisí na třech hlavních aspektech: 1) na tom jak vnímají zisky, které ze vztahu mají, 2) jak vnímají ztráty, 3) jaký vztah si oni sami podle sebe zaslouží a zda-li neexistuje možnost mít lepší (co se zisků a ztrát týče výhodnější) vztah s někým jiným.
Související hesla: equity theory, comparison level, comparison level for alternatives
Social facilitation (CZ: sociální facilitace)
Pojem patří do oblasti vlivu skupiny na jednotlivce. Pojem popisuje jev, který vede ke zlepšení výkonu jednotlivce za přítomnosti druhých lidí. Zlepšení výkonu platí pro jednoduché, známé a dobře zvládnuté úkoly. V takovém případě má pouhá přítomnost druhých pozitivní vliv na výkon - zvyšuje ho. Zlepšení výkonu neplatí pro úkoly obtížné nebo úkoly, které nemá člověk dobře zvládnuté. V takovém případě dochází ke snížení výkonu. Např. Micheals (1982) sledoval hráče kulečníku a rozdíly v jejich úspěšnosti v případě, že hráli sami nebo před publikem. Dobří hráči se před diváky zlepšili ze 71% na 80% a špatní naopak zhoršili ze 36% na 25%.
Vysvětlením sociální facilitace může být např. zvýšení aktivační úrovně přítomností druhých lidí (Zajonc, 1965). Zvýšená úroveň aktivace má pak pozitivní vliv u dobře zvládnutých úkolů, kontraproduktivně působí při úkolech obtížných a ne zcela dobře zvládnutých.
Související hesla: social group, social loafing
Social group
Termín social group je základním pojmem problematiky sociálních skupin. Sociální skupinou se rozumí dvě a více osob, které vstupují do vzájemné interakce, vzájemně se vnímají a ovlivňují. Lidé v sociální skupině jsou na sobě vzájemně závislí např. při naplňování potřeb nebo plnění cílů. Za základní kritéria pro vymezení skupiny je označována vzájemná percepce (lidé ve skupině vnímají členství ve skupině a dokáží se vymezit proti jiným lidem nebo skupinám), interakce (členové skupiny vstupují do vzájemného kontaktu), organizace (interakce podléhají určitým pravidlům - ve skupině jsou vytvořeny role a platí určité normy), motivace (vzájemné uspokojování individuálních nebo společných potřeb), společné cíle (lidé ve skupině vnímají společný cíl, ke kterému směřují). Příkladem social group je rodina, parta přátel nebo sportovní tým.
Související hesla: nonsocial group, group dynamics, group polarization, group structure, groupthink, in-group, out-group, social norms, social role, reference group, great person theory
Social impact theory (CZ: teorie sociálního dopadu)
Teorie patří do oblasti konformního chování a je spojena se jménem B. Lataného (1981). Podle této teorie pravděpodobnost konformního chování závisí na třech proměnných: a) síle skupiny, b), počtu osob ve skupině c) blízkosti skupiny.
První proměnnou je síla. Ta vypovídá o tom, jak je pro nás určitá skupina lidí významná. Význam skupiny určují např. vztahy, které máme se členy skupiny nebo to, zda je pro nás skupina pozitivně referenční. Další proměnnou, která ovlivňuje vliv skupiny na jednotlivce je počet jejich členů. Obecně platí, že více členů skupiny znamená větší vliv na jednotlivce. Tato přímá úměrnost však platí pouze do určitého počtu osob. Velikost vlivu na konformní chování výrazně stoupá od jednoho do tří až čtyř členů skupiny. Od tohoto počtu se pak velikost vlivu příliš nemění. Poslední proměnnou, která ovlivňuje konformní chování je blízkost. Blízkost tvoří nejen fyzická přítomnost osob, ale také frekvence kontaktu se skupinou.
Související hesla: conformity, social group, reference group, normative social influence
Social loafing (CZ: sociální zahálení)
Sociální zahálení patří do oblasti skupinových procesů konkrétně skupinových vlivů na jednotlivce. Jako sociální zahálení označujeme sklon lidí věnovat v některých situacích menší úsilí skupinovému úkolu, než by mu věnovali, kdyby jej plnili samostatně. Dochází k němu při skupinových činnostech s jedním společným výsledkem, ve kterém nelze vyjádřit podíl jednotlivce na výsledku. Mezi faktory zvyšující sociální zahálení patří absence osobní zainteresovanosti na úkolu, absence kritérií pro hodnocení výkonu a vědomí, že osobní (skupinový) úkol není možné srovnat s výkony jiných osob (skupin).
Související hesla: social group, social facilitation
Social norms (CZ: sociální normy)
Sociální normy jsou implicitně (případně explicitně) vyjádřená pravidla, upravující chování, hodnoty a přesvědčení příslušníků určité skupiny. Skupinové normy jsou sdílené a platí pro všechny členy dané skupiny. Každá skupina očekává od svých členů určité chování. Jedinci, kteří se chovají v souladu s tímto očekáváním, si ve skupině udržují dobré postavení. Jedinci, kteří se nepřizpůsobí, jsou vnímáni jako odlišní nebo neukáznění. Dodržování sociálních norem je podporováno a posilováno, nedodržování sankcionováno (zesměšnění, trest, odvržení člena skupinou). Sociální normy silně determinují lidské chování. Všechny společnosti mají normy, které definují akceptovatelné chování a také chování, které není žádoucí.
Související hesla: social group, conformity, normative social influence, social role
Social role (CZ: sociální role)
Pojem patří do oblasti sociálních skupin. Sociální role je soubor pravidel a očekávání, který definuje chování jedince na konkrétní pozici ve skupině. Sociální role tedy definují chování, které se od jedince očekává, a které by měl dodržovat. Sociální role vymezují a usměrňují interakci mezi jednotlivými členy sociální skupiny. Např. na základě znalosti sociálních rolí lidé vědí, jaké chování se od nich na určité pozici vyžaduje, případně jaké chování mohou očekávat od druhých. Zatímco sociální role definují chování pro konkrétní pozice, sociální (skupinové) normy definují chování pro všechny členy skupiny.
Související hesla: social group, social norms
Stereotype (CZ: stereotyp)
Stereotypy patří do oblasti sociální percepce (tj. utváření si dojmu o druhých lidech). Je to přesvědčení o tom, že jedinec je nositelem určitých vlastností pouze proto, že je členem určité skupiny (či kategorie), které tyto vlastnosti přisuzujeme jako charakteristické, vystihující. Určité vlastnosti jsou tedy přisuzovány prakticky všem členům skupiny (kategorie) bez ohledu na individuální odlišnosti. Stereotypy jsou často výsledkem přílišného zjednodušení a nepřiměřené generalizace. Stávají se filtrem pro další informace, jsou tedy poměrně odolné vůči změně. Jsou však také funkční - usnadňují orientaci ve světě, uspořádávají realitu, urychlují posouzení různých aspektů sociálního světa atd. Lze rozlišit autostereotypy (stereotypy o vlastní skupině) a heterostereotypy (stereotypy o členech jiné skupiny), pozitivní a negativní stereotypy. Stereotypy mohou a nemusí mít emoční doprovod a často ústí v předsudek.
Související hesla: prejudice, in-group bias, out-group homogeneity effect
Theory of reasoned action (CZ: teorie odůvodněného jednání)
Teorie odůvodněného jednání patří do oblasti postojů, přesněji vysvětluje vztah mezi postoji a chováním. Podle této teorie je lidské chování určováno postoji a subjektivními normami (Fishbein, Ajzen, 1975). Člověk se obvykle chová určitým způsobem, protože má nějaký záměr, ke kterému dospěl zvážením dostupných informací. Tyto informace pochází právě ze dvou hlavních zdrojů, kterými jsou: a) vlastní postoje k určitému chování (očekávaný výsledek a hodnota, kterou tomuto výsledku přisuzuje), b) subjektivní normy (jaké chování vnímá jednotlivec jako normu).
Související hesla: attitude, social norms
Tit-for-tat strategy
Pojem patří do oblasti sociálních skupin a skupinové práce. Jedná se o strategii, jež je efektivním prostředkem k povzbuzení kooperace. Název je odvozen z anglického rčení „rovnocenná odplata“ („tit for tat“). V této strategii jeden z účastníků zahájí interakci projevy kooperace, přičemž posléze imituje jednání druhého z účastní