Základní témata mezinárodní bezpečnosti

ta je od přírody špatná);
Grotius = válka je legální podmínka mezi právně rovnými aktéry, regulována obecně přijatými principy, které respektují ozbrojené síly protivníků
Clausewitz =akt násilí, který má donutit protivníka podvolit se naší vůli, opravdový nástroj politiky
Bull = válka je organizované násilí; 3 fce válel na základě 3 odlišných perspektiv:
1. z perspektivy individuálního státu je válka nástrojem politiky
2. mezinárodního systému je válka základním determinantem vytváření systému
3. mezinárodního společenství jde válka chápat jak negativně (znak nepořádku, rozpadu hodnot…atd), tak pozitivně (vynucení mezinárodního práva,zajištění rovnováhy moci)
Wright chápe válku jako legální podmínku, která dovoluje nepřátelským skupinám vyvolat konflikt s použitím ozbrojených sil; v období války panují zvláštní pravidla
Definice v kvantitativním výzkumu
Vasquez → 6 definic války:
Klasifikace válek
světové, globální, občanské války
nomotetický přístup = klasifikace války podle počtu aktérů a podle relativních vlastností a schopností (zdroje k dosažení cílů) protivníků; válka důsledkem zahraniční politiky konkrétního státu
behaviorální = klasifikace války na základě hodnocení přirozenosti aktérů, pro účastníky války je moc základní determinantou chování a válka vzniká v důsledků interakcí a vzájemných vztahů aktérů
historické přístupy = kdy válka vznikla?(ne jak); klasifikuje války podle cílů či politik, které vedly k válkám (války hegemonické, imperiální, globální)
válka rivalů = aktéři jsou si rovni (logika rovnováhy moci); válka nerovnosti (logika příležitosti a možnosti zisku)
omezené války, totální války
dyadické války (mezi 2 aktéry); komplexní války (mezi více aktéry)
totální válka= boj o přežití; zasahuje jádrové území bojujících aktérů; všeobecná mobilizace společnosti a jejích zdrojů; aktéři často nerespektují předchozí ujednání; zbraně hromadného ničení; ; omezené války = orientace na dosažení určitých cílů; nezasahují jádrové území; užší lidská základna a omezené zdroje
Příčiny vzniku válek, klasifikace podle příčiny vzniku
Holsti rozděluje na : teritoriální (války o území); mocenské (udržení rovnováhy moc a statutu quo, preventivní války, napoleonské, peloponéské); konstituční (dosáhnout vytvoření státu→ Izrael); ideologické (studená válka); ekonomické (koloniální války, války o zdroje); vedené na základě sympatií (náboženství)
Moderní válka aneb od totální války k válce omezené
konec bipolární konfrontace → různé změny (v systému; vznik nových států, zánik starých) → změna konfliktů a válek → spíše vnitřní → z totální na omezenou
omezená válka = cílem není naprosté zničení protivníka, ale spíše např. přístup k surovinám apod. (válka o Falklandy; VB x Argentina)
regionálně omezená válka → Indie x Pákistán o Kašmír
cílem je aby omezená válka proběhla co nejrychleji (např. Šestidenní válka)
zaměření na konkrétní cíl → neprobíhá celoplošně, ale spíše útok na nějaké strategické místo (např. Jugoslávie)
nekonvenční války = občanské, guerillové, revoluční, operace OSN → nevyužívá konvenční vojenské taktiky
Občanská válka jako fenomén sui generis
zvýšil se počet
zvláštní druh konfliktu, kde se potýká nevládní či opoziční skupiny nebo hnutí s vládou státu či ostatními skupinami, ale není zde zapojena žádná vnější síla
vztahuje se k státu, jeho elitám, vládní moci a jeho funkcím
5 předpokladů jejího vzniku: rozpad vlády respektive státu (obyvatelstvo v nejistotě); geografická izolace (menšinové etnika v izolaci v rámci státu →boj proti tomu); požadavek změny rozdělení moci (Kosovo, Izrael, Libanon); změna v distribuci zdrojů; demobilizace a odzbrojení nepřátelských skupin
Revoluce v oblasti vojenství
války předmoderní, moderní, postmoderní → zakládá se na revoluci v oblasti vojenství
dělo/střelný prach → 15. a 16.století
Napoleonovo revoluční vedení boje v 18. a 19.století
Průmyslové vedení totální války na začátku 20.století
Vstup jaderných zbraní
Změna vedení boje, nástrojů, technologií, doplňkových technologií
Předmoderní válka je charakteristická pro středověk, nyní Afrika a Asie → malé jednotky proti sobě, vykořisťují okolní civilní obyvatelstvo kvůli zdrojům
Moderní válka= velké rozměry; 19.století; technologické noviny → maximalizovat ztráty protivníka
Postmoderní válka = 70.léta;
Omezit lidské ztráty → spíše materiální
Informační válka
Mír- Stav bez války?
negativní mír = absence fyzického násilí; jsou proti sobě nepřátelé, ale možnost vypuknutí konfliktu je téměř nulová (nemohou nebo nechtějí proti sobě použít sílu); teorie odstrašení; může být založen na rovnováze sil, která se může vychýlit ve prospěch jednoho z aktérů
pozitivní mír = neexistuje přímá či strukturální hrozba; mezi aktéry vysoký stupeň spolupráce → může vést k vytvoření bezpečnostní aliance proti hrozbám;
můžeme očekávat, že mírová studia se brzo vyrovnají výzkumům války
Regionální bezpečnostní struktury
obava ze sousedních států a zároveň snaha se s nimi spojit v době ohrožení
teritoriální rozměr bezpečnosti zničen po druhé světové válce →použití jaderné zbraně → 2 skupiny: ti, co mají jaderné zbraně a ti, co nemají
v 50.letech se posiluje → různé instituce pro regionální bezpečnost (ANZUS, CENTO, SEATO)
doktrína pružné odpovědi = pokud byl útok veden konvenčními zbraněmi, tak i protiútok by jimi měl být veden (na základě rozvoje regionální bezpečnosti a vlastnictví jaderných zbraní)
instituce se snaží překonávat anarchii a hierarchie hrozeb už neexistuje
Regionální konfliktní komplexy
regionální bezpečnostní koncept podle Buzana miniaturizovaná anarchie s vlastními pravidly
Wallensteen mluví o regionálních konfliktních komplexech → v témže okamžiku se dva i více konfliktů odehrává v různých lokalitách, ale v témže regionu, nemusí být provázány, ale častěji jsou → můžeme zkoumat odděleno, ale lépe porozumíme při zkoumání jako jednoho komplexu
Může přesahovat do jiných regionální ch komplexů
Kolektivní obrana/aliance
bezpečnostní struktury, kde regionální aktéři )podobně smýšlející) hledají ochranu před společným nepřítelem
umožňuje spojení ozbrojených sil proti nepříteli
neřeší spory mezi členy
může působit i jako nástroj odstrašení
malé státy se spojují s velmocemi, aby posílily svůj potenciál a zabránily vlastnímu napadení; velké státy se spojují s malými, aby zabránily, že se proti nim spojí
různé stupně závazku (NATO vs. ANZUS)
Kolektivní bezpečnost
státy, které se dohodly, že nebudou své spory řešit násilím
pokud jeden člen poruší → odveta ostatních členů
systém namířen proti neznámému nepříteli
problém= počet členů → čím více, tím obtížněji kosenz uvnitř systému
Společnost národů → OSN
Koncert
regionální bezpečnostní uspořádání, které má historický vzor v uspořádání mezinárodních vztahů ve Vídeňském kongresu (1815) → vzájemná spolupráce v případě ohrožení systému
dříve se setkávají představitelé při podepisování mírových dohod, po Vídni na koncertech před ozbrojenou eskalací
kongresy představitelů velmoci na nejvyšší úrovni
odchod VB → rozpad → omezení na prosazování intervenční politiky v evropských záležitostech
velmoci nemají zájem se vzájemně oslabit → dohodnutí pravidel pro koordinaci vzájemných vztahů
vyvažování moci velmocí
konflikty mezi velmoci → rozpad koncertu
3 podmínky: 1. žádný ze států nesmí být tak silný a mocný, aby porazil zbývající účastníky, 2. mezinárodní uspořádání akceptovatelné pro všechny členy, 3.politické elity velmocí musí uznat existenci mez. společenství
Společná, všeobecná bezpečnost
Jednotná, neexklusivní bezpečnost
ASEAN →
Kooperativní bezpečnost
mnohostranný dialog a spolupráce
netýká se jen států, ale i občanů
Nezúčastněnost
během studené války
dekolonizace → nacionalismus, nezúčastněnost, nechtějí se vázat na žádnou stranu (V x Z) → Hnutí nezúčastněných
konference v Káhiře:
polovina členů nedodržuje
problémy:
konec studené války → minimální aktivita Hnutí
Neutralita
Grotius → postoj k nespravedlivé válce (např. během 30leté války)
Mezinárodní právo → striktní nestrannost vůči válčícím stranám
OSN a udržení mezinárodní bezpečnosti
začátkem studené války → ze spojenců proti Hitlerovi nepřátelé
zaměření i na nevojenské oblasti → rozvoj, vzdělanost, zdraví atd. v zemích (dekolonizace)
konec bipolární konfrontace → spolupráce uvnitř OSN
Hlavní orgány OSN a jejich podíl na udržené bezpečnosti
Rada bezpečnosti a její role v bezpečnostní agendě
15 členů (5 má statut stálých členů)
VB, Čína, Rusko, Francie, USA
Další se volí na 2 roky
Generální tajemník OSN
nejvyšší správní úředník v hierarchii OSN
Valné shromáždění OSN
zástupci všech členských států OSN
Mezinárodní soudní dvůr
Kolektivní management konfliktů
fungování OSN → princip kolektivní bezpečnosti → na tomhle základě kolektivní management konfliktů
Preventivní rozmístění
Peacekeeping
Klíčové faktory pro úspěšný peacekeeping:
Selektivní donucení
Donucení
Např.vyslání ozbrojených sil do Koreje v 50.letech; zásah mezinárodních sil proti Iráku po napadení Kuvajtu
Sankce