Otázky

en
1973-74 1. ropný šok – 10 dolarů za barel
1979-80 2. ropný šok – 32 dolarů za barel
1980-85 antišok – pokles cen
Problém vyčerpatelnosti energetických zdrojů
1972 zpráva Limity růstu – životnost ropy 40 let, plynu 60 let, uhlí 204 let
podle USA dostatek zdrojů, ale dražší dobývání
podle SSSR – zdroje jsou nevyčerpatelné (1978)
V současné době stanovisko, že krátkodobě by se neměly objevit vážnější ekonomické problémy, ale dlouhodobě vznikne omezování zásob surovin. Od roku 1950 se spotřeba fosilních paliv zčtyřnásobila, největší zdroj skleníkového efektu
Cesty řešení surovinového a energetického problému v rámci koncepce TUR – současná výroba pohlcuje obrovské množství surovin a energie, otázkou je, jestli současný způsob výroby, spotřeby přírodních zdrojů a znečištění jsou udržitelné v budoucnosti, přechod k efektivnějším, udržitelnějším technologiím se musí uskutečnit nejprve v zemích OECD, který mají základ pro inovace a kapitál a efektivnější technologie urychleně rozšířit do rozvojových zemí, jejich rozvoj nesmí napodobit tehdejší rozvoj vyspělých zemí
Problémy využívání obnovitelných zdrojů – hydroelektrárny na přehradách deformují živ. prostředí, větrné elektrárny ničí vzhled prostředí, dříve hlučné, nejlépe orientace na zemní plyn než dojde k přechodu
Orientace na obnovitelné energetické zdroje v EU – mezi obnovitelné zdroje patří
biomasa (trus, rostliny) – rozvojové země 40%, rozvinuté 3%, zkapalněný plyn, vodík
slunce, vítr (Dánsko, Španělsko), geotermální zdroje(10-15km pod zemí, rekreační, léčebný, Slovensko), moře a oceány (příliv, odliv), vodní (7% celkově, Rakousko 70%), jaderná (Francie 56 elektráren, 80%)
Problémy využívání jaderné energie – výhody: nezávislost na fosilních palivech, neznečišťuje prostředí
nevýhody: dlouhá doba výstavby (10 let), životnost 30 let, vysoké náklady na likvidaci, nebezpečnost, vojenský cíl, neregulovatelný zdroj, vyhořelé palivo (technologie na recyklaci)
Cesty efektivního využívání energetických a surovinových zdrojů – nutný vědeckotechnický pokrok produkující nové materiály a nové vlastnosti materiálů, nutné také využívání sekundárních surovin – výrobních odpadů a použitých materiálů.druhotné zpracování, technologický základ musí být transformován, zaměněn šetřícími technologiemi, zlepšit účinnost výroby energie a užití
b) POPULAČNÍ A POTRAVINOVÝ PROBLÉM
Historický vývoj světové populace a jeho dynamika po 2. světové válce –
1804 1. miliarda 1974 4. miliarda za 14 let
1927 2. miliarda za 123 let1987 5. miliarda za 13 let
1960 3. miliarda za 23 let1998 6. miliarda za 11 let
Řešení populačního problému – vzdělání dívek, posílení postavení žen, zdokonalování zdravotní péče, školní výchova a vzdělání (ale nemožnost ekonomické aktivity a nedostatek potravin), omezování porodnosti (osvěta v používání antikoncepce), státní zvýhodnění rodin s menším počtem dětí (špatně nastavený systém může vést k neetickému chování – Čína holčičiky), zákaz využívání dětí jako zdroje obživy, migrace
Globální charakter problému výživy obyvatelstva – problém zajištění obživy pro rostoucí počet obyvatelstva, základní podmínkou je rychlejší růst potravinové produkce než počtu obyvatel, ale nerovnoměrný růst zemědělské a potravinové produkce znamená nedostatek potravin pro regiony rozvojových zemí, pro řešení nutná mezinárodní spolupráce, hlavními příčinami potravinového problému:
nezpůsobené člověkem – klima, dezertifikace
způsobené člověkem – zemědělská politika vyspělých zemí, politické nepokoje, chudoba, náboženské a kulturní příčiny
Přístupy k řešení potravinového problému v rozvojových a vyspělých zemích – 2 aspekty potravinového problému: nedostatek potravin (rozvojové) a nadměrný příjem potravin (vyspělé)
Hlavní cesty řešení potravinového problému – zelená revoluce spočívající v zavádění nových výnosných odrůd, zavlažování a používání průmyslových hnojiv, odstranění zvýhodnění vlastní produkce státem (CAP v EU), efektivní využití nadprodukce, dotace státem – zefektivnění (pak z EU exportér), zavedení fungujících institucí v rozvojových zemích, nastolení demokracie, WTF – světový potravinový program
konkrétní snahy o řešení: 1. projekt jídlo za práci
2. projekt potraviny pro růst – jídlo za docházku do školy
c) EKOLOGICKÝ PROBLÉM
Rozvoj společenské výroby a nebezpečí narušování celosvětové ekologické rovnováhy- v tradiční společnosti, kde hlavní úlohu měla rodina a statek, který ji zajišťoval veškerou obživu a lokální kultury téměř neničili živ. prostředí, jen kultivovaly krajinu, po průmyslové revoluci ale důraz na průmysl, rozvoj dělby práce v továrnách, koncentrace kapitálu, využívání fosilních paliv – vypouštění CO2, po několika desítkách let průmyslu postupné oteplování planety, tání ledovců, vymírání druhů
Globální charakter problémů ochrany životního prostředí – člověk byl přírodou stvořen a bez ní a jejich zdrojů ani nemůže přežít, proto se stal ekologický problém globálním problémem, který ovlivňuje přežití lidstva a je nutné jej řešit na mezinárodní úrovni
Nutnost integrace ekonomických a ekologických aspektů v rozhodovacích procesech – ekonomické řešení ochrany životního prostředí započítání znečištění prostředí do nákladové kalkulace výrobců, emise za cenu jejich odstranění, integraci v posledních letech věnují velkou pozornost WTO, OECD, možnost rozvoje cestovního ruchu
Místo ochrany životního prostředí v koncepci TUR – na 1. místě již od počátku, od konference OSN ve Stockholmu o životním prostředí
Ekonomické aspekty ochrany životního prostředí – nástroje: poplatky, ekologické daně, subvence,
Vzájemné vztahy ekonomie a ekologie – vyplývá nejen ze stejného slovního základu „oikos“=dům, ekonomie = rozdělení omezených zdrojů, otázka vedení domu, ekologie zkoumá strukturu, vzájemné vztahy
Globální problémy intersociální
SOCIÁLNĚ-EKONOMICKÁ ZAOSTALOST ROZVOJOVÝCH ZEMÍ
Charakteristika rozvojových zemí a jejich postavení ve světové ekonomice – rozvojové země jsou charakteristické vysokou plodností a úmrtností, nezaměstnaností, příjmovou nerovností, vysokým přírůstkem obyvatelstva, nemocemi, neodpovídající hospodářskou produkcí, rozvinuté země vyprodukují až 3x více než rozvojové země
Hlavní rysy a ukazatele sociálně-ekonomické zaostalosti rozvojových zemí – rysy ekonomické a mimoekonomické, ekonomické – podíl na světového HDP, % absolutní chudoby, struktura ekonomiky, podíl zahraničního obchodu na HDP, příjem na hlavu
mimoekonomické – očekávaná délka života, míra porodnosti, gramotnosti, kojenecká úmrtnost, AIDS
Ekonomi