Vypracované okruhy

vou rychlostí 2°s), elektronicky
překládání vajec: ručně, mechanizovaně – vakuově (přísavky), mechanicky (překlopením)
lísky v dolíhni: jednodílné či vícedílné
Technika a technologie chovu drůbeže v klecích – ustájení, krmení, napájení, odkliz trusu, sběr vajec. Alternativní chovy nosnic
Ustájení:
Odchov kuřic
jednofázový klecový odchov do 16-18 týdnů
dvoufázový klecový odchov
Chov nosnic
- klecový chov
Výkrm brojlerů
v klecích
kuřata nosný typ v klecích – s věkem klesá plocha…
Krmení:
dopravníková krmítka
portálová krmítka – krmivo se zakládá do jednotlivých krmných žlábků z pojízdného zásobníku spádovými trubkami
Napájení:
napáječky kapkové – pod nimi odkapové žlábky nebo misky, aby voda nezvlhčovala trus v trusném kanálu
napáječky miskové a kalíškové
Odkliz trusu:
podle konstrukčního řešení klecí – nejčastěji klecové baterie – trus propadává do trusného kanálu, kde je mechanická lopata nebo dopravní pás umístěný pod každou etáží
také využití zešikmení klecí – trus se kutálí na fólii z umělé hmoty, odtud po čase samovolně odpadává do trusného kanálu
Sběr vajec: - z klecí se vejce vykulují do žlábku, který je tvořen prodlouženou podlahou klecí a je umístěn pod krmným žlábkem – sběr ručně nebo pomocí pásu
Alternativní chovy nosnic
nosnic – odchov méně kusů
chov v obohacených klecích + hnízda, hřadla, hrabaniště, broušení drápů
voliérový chov nosnic – snášková hnízda
podlahový chov na roštech – snášková hnízda
Technika a technologie v chovu a výkrmu prasat – ustájení, krmení, napájení, odkliz výkalů
Technologie chovu prasat (prasnice, selata, výkrm prasat)
bezstelivové – malá pracnost, velké i malé chovy
s denním přistýláním – pracnější – více ruční práce
hluboká podestýlka – uplatňovaná převážně v cizině
Ustájení
individuální boxy – březí prasnice, zapuštění prasnice
porodní boxy – vysokobřezí, rodící a kojící prasnice
box pro prasnici
přikrmiště pro selata
únikový prostor pro selata
doupě pro selata
skupinové kotce – výkrm prasat, dochov selat, odchov prasniček, odchov kanečků
skupinové kotce s boxy – zapuštěné a březí prasnice
individuální kotce – kanci
Krmení (linky pro krmení prasat)
a) podle skladu krmné dávky
krmení suchými krmivy
krmení vlhčenými krmivy
krmení tekutými krmivy
z hlediska provedení
mobilní krmení
stacionární krmení
z hlediska podávání krmiva
ad libitní
dávkované
krmení suchými krmivy
mobilní způsob – míchací krmný vůz: zajišťují přípravu, rozvoz i zakládání krmiva (jednostranné či oboustranné)
stacionární způsob – odměřují dávku krmiva buď objemově nebo hmotnostně, hmotnostní jsou přesnější, ale objemové jsou všeobecně jednodušší a mají delší životnost
sesypná krmítka (samokrmítka)
použití: hlavně v odchovu selat v příkrmištích porodních kotců
jednostranná a oboustranná
obdélníkové zásobníky s krmným žlábkem ve spodní části, do kterého se postupně uvolňuje krmivo (jednostranná, oboustranná)
krmení vlhčenými krmivy
mobilní způsob - míchací krmný vůz
stacionární způsob - individuální či skupinové dávkovače s dodatečným zvlhčením suchého krmiva
sesypná krmítka se zvlhčováním →krmivo nepadá do koryta samovolně, ale je dávkováno pomocí různých mechanizmů ze zásobníku krmiva prasetem, v krmítku nad korytem je instalována napáječka (prase si může zvlhčit potravu)
dávkovací mechanizmy ovládané prasetem: dávkovací klapka, dávkovací systém se třmenem, kterým zvíře pohybuje, systém s dávkovacím válcem, turniketem
krmení tekutými krmivy
stacionární zařízení – přípravu krmné směsi řídí počítač, určuje celkovou dávku a její složení pro danou skupinu prasat, základem technologické linky je míchačka, dopravu zajišťuje čerpadlo a velikost dávky se řídí úbytkem hmotnosti v míchačce
krmné boxy pro prasnice: elektronická identifikace prasnic a individuální odběr naprogramovaného množství krmiva
Napájení prasat
ventilové s přímým ovládáním přítoku vodu - hubicové, kolíkové, jazykové s tlačnou deskou a žlabové s tlačným kolíkem
ventilové s nepřímým ovládáním přítoku vody
bezventilové – hladina udržována přes vzduchovou komoru (zvon), bránící zpětnému přetékání znečištěné vody do rozvodu
Odkliz výkalů
podestýlané chovy (shrnovače, mechanické lopaty)
bezstelivové chovy (mechanické lopaty, přeronové kanály, podtlakový (špuntový) způsob)
Technika a technologie v chovu brojlerových králíků – ustájení, krmení, napájení, odkliz výkalů
Ustájení
podmínkou vyrovnané celoroční produkce je chov v uzavřených prostorách s možností regulace větrání, vytápění a světelného režimu, vhodné je oddělené umístění chovných a vykrmovaných zvířat
intenzivní chovy v klecích (bezstelivový systém ustájení)
jednopodlažní – chovné králice a mláďata, chovní samci
vícepodlažní – 2-3 – odchov a výkrm skupinově 3-5
nad sebou, kaskády, polokaskády, klece
stěny a strop nejčastěji z 2 mm silného drátu s velikostí od 25x25 mm
podlaha – 2,5 mm silný drát s velikostí ok 12x70 mm
porodní hnízda – dřevěná, železná, plastová
Krmení
klecová krmítka – nejjednodušší a nejčastější, ruční zakládání krmiva, chovatel zakládá krmivo individuálně do každého krmítka, doprava krmiva pomocí krmného vozíku; krmítka nejčastěji z plechu nebo umělé hmoty, spodní hrana opatřena otvory, kterými vypadává odrol a prach z krmiv (králíci velmi náchylní na dýchací poruchy a záněty očí)
dopravníky krmiva – větších chovy, dopravují krmivo ze zásobníků do krmných žlabů, využití trubního rozvodu (nad klecemi), mechanické nastavení objemového množství krmiva u každého krmítka
mobilní dávkovače se zásobníky – pojíždějí po konstrukci klecí a z výsypky jsou krmivem plněny krmné žlaby nebo je krmivo dávkováno do klecových krmítek
Napájení
v králíkárnách – misky na vodu – nejsou hygienicky vhodné; zásobník vody – obrácená skleněná nebo plastová láhev
u klecových chovů – napáječky (kapátkové, tlačítkové, miskové), rozvod vody napájecím potrubím (na stropě nebo na zadní straně klece), napáječky se umísťují do rohu klece, aby zvířatům nepřekážely
Odkliz exkrementů
v menších chovech – výkaly z prostoru pod klecemi se odklízí ručně pomocí lopaty a škrabky
ve velkých chovech – shrnovací lopata (v prostoru hnojného kanálu pod klecemi), pásový dopravník pod klecemi
Technika a technologie v chovu koz – ustájení, krmení, napájení, dojení, odkliz exkrementů
důvody rozvoje chovu koz
dobrá alternativa v období nadprodukce kravského mléka a masa
stoupající poptávka po zdravotně nezávadných a dietetických potravinách
vysoce kvalitní sýry
nutriční a terapeutická hodnota a vysoká stravitelnost kozího mléka
maso – patří mezi nejkvalitnější
kožka, srst, hnůj
Ustájení
celoročně ustájené chovy bez pastvy se stálou krmnou dávkou na bázi konzervované píce nebo modifikovaných krmných dávek podle ročního období, dokrm kůzlat do jatečné hmotnosti 12-15kg
pastevní chovy s dokrmem suchým a koncentrovaným krmivem ve stáji – pobyt kůzlat u matek trvá 6-8 týdnů, kůzlata se odchovávají a dokrmují ve stáji do jatečné hmotnosti resp. zařazení do chovu
způsob ustájení
volné ustájení v individuálních boxech – nejobvyklejším typem ustájení plemenných kozlů event. koz s mláďaty po porodu
volné skupinové ustájení v kotcích – pro všechny kategorie koz; ustájení nejvhodnější na hluboké nebo vysoké podestýlce; jednoprostorové a dvouprostorové typy stájí
jednoprostorová stáj – není rozdělená na krmení a ležení, nastýlá se celá, vyžaduje dostatek stelivové slámy
dvouprostorová – plocha je rozčleněna na nestlaný prostor pro krmení a stlaný prostor po ležení, menší potřeba steliva
ustájení na roštech – pouze u některých kategorií – není vhodný pro kůzlata do odstavu ani pro dojná zvířata, vhodné pro dokrm jatečných kůzlat a pro chov masných plemen – při zachování urč. zásad
ustájení kozlů – venkovní přístřeškové
hrazení a uzavírání kotců: - hrazení je složeno z pevných nebo přenosných dílu (dřevo,ocel)
- pro kozy je vhodnější svislé umístění tyčí, mezery nesmějí být širší než 8 cm, pro kůzlata do odstavu se zřizují školky
Krmení
mobilní krmné linky – nejčastější
krmiva se zakládají ručně z vozíků nebo krmných drážek do krmných žlabů nebo z krmných vozů na krmný stůl, krmný pás nebo řetězový dopravník
krmné žlaby – zakládání neupravených krmiv nebo řezaných, míchaných; k dokrmu senem – jesle nad žlabem
krmný stůl – v průjezdných stájích, zakládání krmiva z krmných vozů, podle potřeby se ručně přihrnuje
krmný pás – umožňuje zakládání objemného, konzervovaného i koncentrovaného krmiva; poháněn elektromotorem; krmivo se zakládá ručně nebo z krmného vozu
řetězový dopravník krmiv – nekonečný pás se zarážkami tažený na řetězu; zakládání ruční nebo z krmného vozu
přenosné krmné žlaby a jesle – žebřinové se spodním korýtkem na zachycení drolků event. pro dávkování koncentrovaného krmiva
Napájení
- napájení kůzlat
krmný automat – individuální dávkování podle identifikace zvířat
krmení časně odstavených kůzlat – pomocí skupinových napájecích žlábků nebo nádrží s gumovými struky
napájení ost. kategorií
napáječky – pevně zabudované nebo přenosné, pod napáječku je možné umístit nášlapné lišty pro lepší dosažitelnost
Odkliz exkrementů
jednorázově – 2-3x ročně, nakladačem s čelní radlicí
denně nebo obden – v rekonstruovaných objektech, oběžný shrnovač
Dojící zařízení a ošetřování mléka
tradiční ruční i moderní – stroji
je snazší než dojení krav nebo ovcí
ruční dojení: - maximálně šetrně a pro kozu příjemně, uvázání zadní nohy krátkým provazem → může kopnout pouze směrem dozadu
vhodnější je stlačení celého vemene nebo jeho jedné poloviny shora dolů oběma rukama; při dodojování – nejvíce ruku
po vydojení nutné vemeno otřít suchou utěrkou, ošetřit mastí
strojní dojení: - stejný princip jako dojení krav
pro menší farmy – vhodná konvová zařízení ve variantách jedno- nebo dvoukonvové se dvěma nebo čtyřmi dojícími stroji
existují i mobilní zařízení, která umožňují dojení přímo ve stáji, v dojírně nebo na pastvě
vyšší hygiena dojení, menší pracnost a kratší doba dojení
2x za den
Stájové prostředí a jeho udržování – požadavky, složení stájového vzduchu, způsoby větrání a vytápění stájí
na užitkovost kromě krmení působí způsob ustájení a zajištění mikroklimatických podmínek stáje
mikroklima stáje = soubor fyzikálních, chem. a biologických prvků, které působí v komplexu podmínek vnějšího prostředí na organizmus zvířat
soubor činitelů ovlivňujících tepelný režim ve stáji
složení stájového vzduchu
záření a světlo ve stáji
tepelný režim – charakterizován teplotou, vlhkostí a prouděním vzduchu, teplotou povrchů obvodových konstrukcí nebo předmětů ve stáji
složení vzduchu – určeno obsahem plynů a vodní páry, prašností a mikroorganismy ze stájovém vzduchu
světelné poměry – dány intenzitou osvětlení, někdy i délkou osvětlení
větrání - podle způsobu výměny vzduchu
přirozené větrání (infiltrace) –výměna vzduchu spárami netěsných oken a venkovních dveří na základě rozdílu tlaku uvnitř a vně stáje, patří sem i větrání otevřenými okny a dveřmi
samočinné větrání (aerace) – vzniká na základě rozdílu tlaku ve spodní a horní části stáje, který způsobuje, že dolními větracími otvory je přiváděn venkovní chladnější vzduch a horními otvory je oteplený odváděn, v létě je výměna vzduchu velmi malá nebo vůbec ustává
umělé větrání – podtlakové, přetlakové, rovnotlaké
umožňuje regulovat intenzitu větrání podle potřeby, nezávisle na venkovních klimatických podmínkách
jednotkové větrání – jednotlivé ventilátory
centrální větrání – nákladnější – rozvod potrubím; ohřívání – recirkulací, rekuperací, teplovzdušné vytápění
také využití klimatizace (veškeré mikroklima ve stáji se uměle připravuje)
Využití chlévské mrvy a tekutých výkalů k výrobě bioplynu – popis technologie, schéma, složení a využití bioplynu. Separace kejdy
chlévská mrva – směs pevných výkalů, moče, steliva a vody i zbytků krmiva – chlévský hnůj, výroba bioplynu
chlévský hnůj – vyfermentovaná chlévská mrva na hnojišti u stáje nebo na polním hnojišti, správně skladování
tekuté výkaly (kejda) – směs tuhých a tekutých exkrementů hosp. zvířat s určitým podílem vody, zbytků krmiva, nejkvalitnější – drůbeží x prasečí – nejhorší
močůvka – dusikato-draselné tekuté organické hnojivo, moč hosp. zvířat, zpravidla část. zředěná vodou
hnojůvka – tekutina uvolňující se při skladování chlévské mrvy, při výrobě chlév. hnoje
Zpracování a využití jednotlivých druhů odpadů
fermentace chlévské mrvy – výroba bioplynu
anaerobní ošetření organických hnojiv, které se může částečně kombinovat s ošetřením aerobním
v anaerobních podmínkách probíhá metanové kvašení za vzniku metanu, který je hlavní součástí bioplynu + další produkt – org. hnojivo – po dokončení fermentace
základem je upravené betonové lože – na ně se staví koše, do nichž se ukládá chlév. mrva
koše se překrývají plynotěsnými zvony – vzniklý plyn se odvádí a jímá v plynojemu – odebírán ke konkrétnímu využití (spalování, výroba el. energie, ohřev vody, vytápění...)
doba fermentace – 28 dní
využití kejdy ke hnojení rostlin
hnůj a kejda – důležitým zdrojem nejen organických látek i rostlinných živin
kejda – účinné dusíkaté hnojivo – používání k výživě rostlin ve vhodných termínech
Technologie modifikovaného kompostování kejdy
úprava fyzikálně-chem. vlastností kejdy práškovým činidlem tak, že je kapalina schopna vázat se ve zvýšené míře na pevný sorbent
lze uplatňovat i volně na poli
vzniklý substrát už neobsahuje žádný amoniakální dusík jako pův. kejda
celkové výhody
převádí kapalnou odpadní kejdu na pevný substrát
odstraňuje se nepříjemný zápach
živiny obsažené v kejdě zůstávají v substrátu zachovány
při aplikaci dochází ke zvýšení zelené hmoty
obnovuje biol. rovnováhu v půdě a množství humusu
během zrání substrátu jsou ničena semena plevelů
anaerobní stabilizace kejdy – výroba bioplynu
kejda je přečerpávána nebo stéká samospádem z homogenizační jímky do reaktoru, kde dochází k přeměně organických látek obsažených v kejdě na bioplyn
konečné produkty – metan a oxid uhličitý = bioplyn - k produkci tepla, výrobě el. energie a tepla v kogenerační jednotce
bioplyn a jeho využití
hl. složky – metan a oxid uhličitý
výhřevnost – závislá na obsahu metanu – 21-24 MJ.m-3
další sloučeniny – voda a sirovodík – korozivní účinky
kotle na spalování bioplynu, kogenerační jednotky
celková využitelnost energie – 80-90%
hlavní výhody anaerobní stabilizace
bioplyn s obsahem 60-80% metanu
zvýšená využitelnost živin
snížení zápachu
levná a ekol. čistá recyklace odpadů
snížení obsahu zvířecích patogenů a semen plevelů
pokles emisí skleníkových plynů, obnovitelný zdroj energie
Separace kejdy
cílem je oddělit ze surové kejdy pevný podíl od podílu kapalného a obě tyto frakce samostatně využít v zemědělském provozu
šnekové separátory
surová kejda je dopravována čerpadlem do prac. komory separátoru – přebytečná odtéká zpět do skladovací jímky
v prac. komoře se kejda pomocí šneku protlačuje před kruhové síto
použití přecezené kejdy k hnojení zabraňuje popálení rostlin a plstnatění travních porostů pastvin – velice rychle se vsakuje do půdy – snižují se ztráty dusíku; umožňuje přesnější dávkování, lze omezit přehnojení
pevná frakce – nezapáchá, kvalitní hnojivo, nižší náklady na dopravu
ekonomické výhody – nižší nároky na přepravu, úspora prům. hnojiv, menší ztráty živin, snížení dříve potřebné skladovací kapacity
Okruhy otázek ke zkoušce ze zemědělské techniky – část rostlinná výroba
Jaké znáte obnovitelné a trvalé přírodní zdroje energie
Obnovitelné: biomasa, biologický olej a bionafta, bioplyn.
Získávají se spalováním biomasy, výrobou biologického plynu, výrobou biologického oleje nebo bionafty
Trvalé: voda, vítr, teplo Slunce a Země
Stroje pro získání energie z trvalých přírodních zdrojů jsou: vodní motory, větrné mlýny,sluneční kolektory a baterie, tepelná čerpadla.
K čemu slouží spalovací motor? Popište a vysvětlete činnosti čtyřdobého vznětového motoru
Spalovací motory jsou: zážehové, vznětové X dvoudobé a čtyřdobé.
Činnost čtyřdobého vznětového motoru:
1. doba: sání – píst se pohybuje směrem dolů a v prostoru nad ním vzniká podtlak; tím je směs (vzduch+palivo) nasávána do válce přes odevřený sací ventil ze sacího potrubí
2. doba: stlačení (komprese) – píst se pohybuje směrem nahoru; tím je směs ve válci stlačována a před horní úvratí (HÚ) dojde k zažehnutí směsi svíčkou; oba ventily jsou uzavřené
3. doba: expanze (výbuch) – ve válci dochází k hoření směsi, zvyšuje se teplota, spaliny se rozpínají a jejich tlaková síla působí na plochu pístu, který se pohybuje směrem dolů (pracovní doba!!!); oba ventily jsou zavřené
4. doba: výfuk – píst se pohybuje směrem nahoru a vytlačuje před sebou spaliny přes otevřený výfukový ventil
Rozdělení spalovacích motorů
Většinou jsou pístové, ale může být i rotační.
Dle způsobu zapálení a druhu paliva na:
a)zážehové (benzínové) b)vznětové (naftové, dieslové);
Dle pracovního oběhu na čtyřdobé a dvoudobé;
Další dělení je dle způsobu chlazení (vodou nebo vzduchem) a způsobu plnění vzduchem (atmosferické, přeplňované)
Nakreslete a vysvětlete otáčkovou (momentovou) charakteristiku spalovacího motoru
otáčková charakteristika ukazuje průběh výkonu P, točivého momentu Mt a měrné spotřeby paliva ge v závislosti na frekvenci otáčení (otáčkách motoru) n
motor pracuje pouze v rozmezí minimálních(nmin) a maximálních (nmax) otáček
Vyjmenuj nejčastěji používané mechanické převody
mechanický přenos výkonu se využívá hlavně hřídelí, které se otáčejí v ložiskách
z hřídelí se pak výkon přenáší: ozubenými koly, řetězovým převodem, řemenovým převodem a ostatní převodové mechanismy
Ostatní: kuželový, hřebenový, třecí, šnekový, rohatkový a klínový převod
Vysvětlete funkci řemenového variátoru
- jedná se o mechanický převod klínovým řemenem, který umožňuje plynulou změnu převodového poměru mezi hnanou a hnací částí.
Vysvětlete činnost otevřeného hydraulického obvodu
- otevřený má nádrž.
Skládá se z: nádrž, hydrogenerátor, rozváděč, dvojčinný přímočarý hydromotor, pojistný ventil, čistič, pojistný ventil čističe
→ hydrogenerátor nasává z nádrže kapalinu, kterou tlačí do rozvaděče a z něj jde do válce, kde se přehazuje směr kapaliny buď nad píst, nebo pod píst, a tím dochází k přímočarému pohybu pístu. Když se kapalina tlačí na jednu stranu pístu, tak na druhé straně pístu se kapalina odpouští aby nekladla odpor, a přes čistič jde zpátky do nádrže. Obvod je jištěn pojistnými ventily (za hydrogenerátorem i u čističe) pro případ nečekaného zvýšení tlaku-např.při zadření pístu.
K čemu se nejčastěji používají hydraulické obvody
ovládání pracovních mechanismů
pohon pracovních mechanismů
řízení směru jízdy
pohon pojezdových mechanismů
Z jakých základních částí se skládá traktor a k čemu tyto části slouží
Traktory jsou univerzální stroje vhodné pro dopravu, pro tažení, ale i nesení strojů.
motor
spojka
převodovka
rozvodovka (diferencíál)
koncové převody (u auta nejsou) – pak jsou kola
Motor ho pohání, spojka slouží k přenosu výkonu motoru do převo