Test

Netscape
–přidává interaktivitu a podmíněné chování do web stránek
•CSS
–Cascading Style Sheets
–doplněk k HTML
–umožňuje řídit prezentaci dokumentu, včetně barvy, typu písma, zarovnávání textu i obrázků, ..,
Skriptování
•Jedna z nejdůležitějších a překvapivých inovací k tradičním Web prohližečům
•Pomocí scriptů Web designer může přidávat různou úroveň interaktivity a „inteligence“ ke stránkám, které lze najít pouze v pokročilých aplikacích
•Skripty jsou bloky programového kódu, které jsou „vloženy“ do webovských stránek a jsou překládány za běhu
Styly
•umožňují snadnější a přehlednější formátování
•W3C vytvořilo specielní jazyk CSS (Cascading Style Sheets)
•Cascading - “kaskádovací” - hierarchické uplatňování jednotlivých stylů
DOM
•Document Object Model
•interní (uvnitř prohlížeče) hierarchická organizace prvků v dokumentu
•umožňuje manipulaci prvků v dokumentu pomocí scriptů a listů stylů
Statická grafika pro WWW
•JPEG, GIF, PNG, CSS
•Fotografie
–.jpg, jpeg
•Loga, menu, jednoduchá grafika
–.gif, .png
•Editory
–Macromedia Fireworks
–Paint Shop Pro
–Adobe PhotoShop

Dynamická grafika pro WWW
•Animovaný GIF
•JavaScript
•JAVA applet
•FLASH
•Formátování dokumentu pomocí CSS (mouse on)

2přednáška
Co je to hypertext
•Pozorování lidského myšlení
•Hypertext je (původně lineární) text, uzpůsobený pro přeskakování „z myšlenky na myšlenku“
•přeskakování v hypertextu je označováno jako brouzdání (browsing, to browse
Informace v hypertextové podobě
•Jsou členěny na relativně malé jednotky, zvané stránky (pages)
–v rámci stránek jsou informace uspořádány (víceméně) lineárně
•stránky se mohou nalézat na různých (libovolných) místech
–je to plně distribuované
•mezi stránkami mohou existovat libovolné vazby
–stránky mohou být vzájemně provázány dle libosti
–vazby jsou aktivní odkazy, jejich navolením lze vyvolat přechod na jiné místo
•práce s hypertextem je brouzdání (browsing)
–postupné procházení stránkami, s přeskoky pomocí odkazů
–uživatel (čtenář) si sám volí jak bude stránkami procházet
•podle svých zájmů, potřeb, schopností
•"přijímá informace" v takovém sledu, objemu a rychlosti, jaký mu vyhovuje
•hypertextová podoba je "autorským dílem"
–záleží na autorovi, jak dobře či špatně (přehledně či nepřehledně) rozdělí původně "lineární" informace do jednotlivých stránek a jak je mezi sebou prováže
•jak dokáže anticipovat
Architektura WWW
•vychází z architektury klient/server
•předpokládá následující dělbu práce:
–server (WWW server): uchovává jednotlivé WWW stránky, na (explicitní) žádost je poskytuje svým klientům
–klient (WWW prohlížeč, browser) si „vyzvedává“ stránky od serverů, zobrazuje je uživateli, zprostředkovává „brouzdání“
•pro korektní fungování WWW musí existovat všeobecně dodržované konvence o:
–formátu WWW stránek (zápisu jejich obsahu)
•toto pokrývá jazyk HTML (HyperText Markup Language)
–způsobu přenosu stránek (mezi serverem a klientem)
•toto pokrývá protokol HTTP (HyperText Transfer Protocol)
COOKIES
•bezestavový charakter komunikace WWW klienta a serveru přináší některé problémy
–neumožňuje pamatovat si historii předchozí komunikace
•například uživatelem zvolené kódování, předchozí nákup ve virtuální prodejně atd.
•možné řešení:
–stavová informace se ukládá do URL
•server generuje stránky s modifikovanými odkazy URL, aby v nich bylo zakódováno vše potřebné pro "připomenutí"
•problém je s počátečním krokem
–uživatel se musí explicitně (a "ručně") přihlásit
•jiné řešení: cookies
–cookie je malý datový údaj, který generuje server, a uchovává jej klient
•server uloží do cookie vše co si potřebuje pamatovat o aktuální transakci, a pošle cookie klientovi
–pomocí hlavičky Set-Cookie
•klient uchová cookie u sebe
•při příštím požadavku klienta na stejný server je k požadavku přidáno příslušné cookie
–pomocí hlavičky Cookie
•server si na základě přijatého cookie "připomene" předchozí historii
Statické , dynamické a aktivní dokumenty HTML
•statický dokument
–existuje sám o sobě, v neměnné podobě, jako soubor na serveru
•při poskytnutí klientovi může přesto být transformován, např. překódován do jiné verze češtiny
•může být indexován fulltextovými vyhledávači
•dynamický dokument
–neexistuje sám o sobě
•nemůže být indexován
•nemá smysl jej cacheovat
–je generován až na základě konkrétní žádosti/požadavku
•vhodnou aplikací
–nevýhoda: jakmile je dokument jednou vygenerován, už se nemůže měnit
•může zastarat, např. pokud ukazuje stav rychle se měnícího děje
•aktivní dokument
–"není dodělán", dotváří se "za chodu"
•existuje staticky, ale některé jeho části vznikají dynamicky, účinkováním výkonných částí které dotváří výslednou podobu
–dotváří se u klienta
•pomocí appletů, prvků ActiveX, skriptů
•výhoda:
–aktivní dokument se může sám aktualizovat i během svého zobrazení (např. burzovní ticker)
•
Rozdíly HTML, XML, XHTML,
•Platí už v HTML, XHTML striktně vyžaduje
–Všechny atributy mají hodnoty v uvozovkách
–Zákaz křížení tagů
•Rozdíly
–Tagy a atributy jsou malými písmeny
–Nepárové tagy končí lomítkem
–Párové značky jsou párové povinně
–Všechny atributy musejí mít hodnotu
–Interní JavaScript a styly se zapisují jiným způsobem
–Dokument má mít XML prolog
–Dokument požaduje správny DOCTYPE
Standardizační instituce
•ITU (International Telecommunications Union, mezinárodní telekomunikační unie)
•ISO (International Organization for Standardization)
•IEEE (Institute of Electrical and Electronics Engineering)
•W3C (World Wide Web Consorcium)
•ANSI (American National Standards Institute)
•EIA (Electronic Industries Association)
•VESA (Video Electronics Standards Association)
•IEC (International Electrotechnical Commision)
•NIST (National Institute for Standards and Technology)
•ČSNI (Český normalizační institut)
W3C
konsorcium, vzniklé v roce 1994 v důsledku neobyčejného rozvoje služby World Wide Web a potřeby její standardizace. Konsorcium W3C nevděčí za svůj vznik středisku CERN, odkud pochází samotná služba WWW – jako první „hostitelská organizace“ se konsorcia ujala prestižní univerzita MIT (Massachussets Institute of Technology, druhou se pak stala francouzská INRIA, a třetí japonská univerzita KEITO). Konsorcium W3C se zabývá celým širokým spektrem otázek kolem populárního WEBu: počínaje jazykem HTML a protokolem HTTP, přes problematiku práce s grafikou, lokalizace a internacionalizace Webu, možnosti zpřístupnění WEBu tělesně postiženým, až například po otázky duševního vlastnictví či digitální podpisy. Působnost konsorcia W3C na poli vydávání standardů pro Internet sice koliduje s působností standardizačních orgánů jako IETF (viz minule), ale vzhlede