skripta

120 160 200 240 300

0
100
300 500 700 900 1300
340
660
820
1140
500
45°
disponibilní
důchod
spotřeba
C
E
F
G


Obr. č. 3.1 Spotřební funkce

Částky jsou uvedeny v mld. Kč.
Učební text: Makroekonomie

©VŠEM 2005
19
Domácnosti část disponibilního důchodu věnují na spotřebu a část na úspory. Tabulka na
obrázku č. 3.1 zachycuje příklad tohoto rozdělení.

Hned první sloupeček v tabulce je zajímavý. Vidíme, že i když domácnosti nemají žádný
důchod, přece jen utrácí za spotřebu 100 mld. Kč. Kde na ni vezmou? Financují ji z dřívějších
úspor. Tato část spotřeby se nazývá tzv. autonomní spotřeba. Je to část spotřeby, která
nezávisí na velikosti důchodu. I při nulovém důchodu musíme např. nakupovat základní
potraviny.

Dále vidíme, že spotřeba s růstem důchodu roste. Při bližším pohledu zjistíme, že roste
pravidelně o určité procento z dodatečného produktu. Z každých dodatečných 100 mld. Kč
důchodu utratí domácnosti 80 mld. Kč. Dvacet miliard na druhou stranu ušetří. Tomuto
stabilnímu podílu se říká tzv. mezní sklon ke spotřebě.
Nyní již můžeme napsat rovnici takovéto spotřební funkce:

YDC 8,0100+=

Obecně by šla tato rovnice zapsat následovně:

cYDCaC +=

Kde C je spotřeba, Ca je autonomní spotřeba, c je mezní sklon ke spotřebě a YD je
disponibilní důchod.

Naše tabulka je na obrázku č. 3.1 zachycena také graficky. Na horizontální osu nanášíme
disponibilní důchod a na vertikální osu spotřebu. Všimněme si čárkované přímky, která
vychází z počátku. Její sklon představuje úhel o velikosti 45° a pro body, které na ní leží,
platí, že hodnota na horizontální ose je stejná jako hodnota na vertikální ose.
Pokud mají domácnosti důchod 500 mld. Kč, celý tento důchod vydají na spotřebu a jejich
úspory budou nulové – bod E.

Jestliže důchod bude 700 mld. Kč, utratí domácnosti za spotřebu 660 mld. Kč a 40 miliard
uspoří – bod G. Vidíme, že bod G leží pod čárkovanou přímkou, a tudíž je důchod větší než
spotřeba.

Pokud mají domácnosti důchod 300 mld. Kč, vydají na spotřebu 340 mld. Kč a musí vybrat ze
svých dřívějších úspor 40 mld. Kč – bod F. Bod F leží nad čárkovanou křivkou, a tudíž je
důchod menší než spotřeba.

Povšimněme si, že domácnosti s růstem svého důchodu sice absolutně zvyšují svou spotřebu,
ale její procentuální podíl na celkovém důchodu klesá. Např. když měly důchod 500 mld. Kč,
vydaly 100%. Když jim vzrostl důchod na 700 mld. Kč, zvýšily domácnosti sice spotřebu
absolutně o 160 mld. Kč, ale v souhrnu utratily jen asi 94% důchodu. Pokud jim důchod
vzrostl dále třeba na 1500 mld. Kč, zvýšily spotřebu absolutně o 640 mld. (1300-660), ale
v souhrnu utratily pouze 87% důchodu. Musíme si uvědomit, že sice z dodatečného důchodu
spotřeba roste stabilně - díky konstantnímu meznímu sklonu ke spotřebě, ale je zde i
autonomní spotřeba, která se nemění. Jestliže pak celkovou spotřebu dělíme celkovým
důchodem, je jasné, že v průměru bude podíl spotřeby na důchodu klesat.

Učební text: Makroekonomie

©VŠEM 2005
20
Klesající podíl spotřeby na celkovém důchodu je základní charakteristikou této
spotřební funkce.
Musíme ale provést jedno zpřesnění. Empirické výzkumy nepotvrdily, že by podíl spotřeby na
důchodu byl dlouhodobě klesající, spíše se ukázalo, že spotřeba vykazuje stabilní podíl. S tím
se ekonomové museli nějak vypořádat. Proto námi popisovaná spotřební funkce platí
pouze pro krátké období.

Dlouhodobý stabilní podíl je vysvětlován například tzv. teorií životního cyklu. Ta tvrdí, že
lidé chtějí v průběhu svého života udržovat stabilní úroveň spotřeby, a proto v mládí, kdy mají
nízký příjem, si musí půjčovat, v produktivním věku utrácí méně, než vydělají, a více spoří a
ve stáří mají zase vyšší spotřebu než důchod, utrácí to, co si našetřili v produktivním věku.
Spotřeba je proto podle této teorie relativně stabilní.

Vraťme se ale k naší, nyní již charakterizované jako krátkodobé, spotřební funkci.

Řekli jsme, že spotřeba závisí na celé řadě faktorů. Zatím jsme uvedli pouze disponibilní
důchod. Co jiného však může změnit spotřebu:
ƒ úroková míra – úroková míra ovlivňuje domácnosti v tom, kolik uspoří. Pokud vzroste
úroková míra, mohou domácnosti získat za své úspory v bance větší výnos, proto omezí
spotřebu. Jestliže úroková míra klesne, lidé začnou utrácet více.
ƒ růst bohatství lidí – nastane-li např. boom cen akcií, vzroste domácnostem jejich
bohatství. A pokud jsou domácnosti bohatší, zvýší pravděpodobně svou spotřebu bez
ohledu na to, jaký mají důchod. Při poklesu bohatství samozřejmě spotřeba klesá.
ƒ očekávání domácností – pokud domácnosti očekávají pozitivní vývoj v budoucnosti, je
možné, že budou více utrácet již v současnosti. A samozřejmě i obráceně.

Faktorů, které by mohly ovlivnit spotřebu, je ještě mnoho. My jsme uvedli pouze některé. Jak
se ovšem např. růst spotřeby (pokles úrokové míry, růst bohatství, pozitivní očekávání)
projeví v naší spotřební funkci? Na obrázku č. 3.2 vidíte, že se křivka spotřeby posune celá
rovnoběžně nahoru (jako by vzrostla autonomní spotřeba).
Pokles spotřeby by posunul křivku spotřeby dolů.





Učební text: Makroekonomie

©VŠEM 2005
21
3.2 Investice
U investic jsme uvedli, že je provádějí zejména soukromé firmy. Zároveň jsme je také
rozdělili na dvě části: fixní investice a změna zásob. Právě toto rozlišení je pro náš další
výklad klíčové.

Plánované a neplánované investice
Představme si, že firmy naplánují nákup strojů a budov za 200 mld. Kč. Tyto investice
provedou – označíme je jako plánované investice (I
p
).

Firmy dále drží nějakou výši zásob – jestliže, aniž by to firmy očekávaly, klesne poptávka po
jejich produkci, začnou se jim jejich zásoby neplánovaně zvyšovat. Pokud na druhou stranu
vzroste neočekávaně poptávka po jejich produkci, pokryjí ji zpočátku ze zásob – zásoby jim
neplánovaně klesnou.

Neplánovaný růst nebo pokles zásob pak označíme jako neplánované investice. Ty, jak jsme
viděli, mohou být kladné (rostou zásoby), záporné (klesají zásoby) nebo nulové (zásoby se
nemění).

Můžeme tedy napsat:

Skutečné investice = plánované investice + neplánované investice

Firmy tedy část investic předem plánují, chtějí je provést. Budeme zjednodušeně
předpokládat, že kolik firmy plánují investovat, nebude záviset na velikosti hrubého domácího
produktu. Pak lze investiční křivku zakreslit následovně:



Plánované investice jsou, bez ohledu na výši HDP, neustále stejné – my uvažujeme 200 mld.
Kč. Protože nezávisí na velikosti produkce, označují se často jako autonomní investice.
Učební text: Makroekonomie

©VŠEM 2005
22
Sice jsme uvedli, že investice nezávisí na HDP, ale budou záviset například na úrokové míře.
Čím nižší úroková míra, tím levnější bude financování investic, a proto investice rostou – na
obrázku č. 3.3 by se křivka I posunula rovnoběžně nahoru. Při růstu úrokové míry by
investice klesly a křivka I by se posunula rovnoběžně dolů.

3.3 Rovnovážný HDP v dvousektorové ekonomice
Představme si zatím, že v ekonomice existují pouze domácnosti a firmy (neexistuje vláda, ani
zahraničí). Pak tuto ekonomiku nazveme dvousektorovou.

V této dvousektorové ekonomice platí, že hrubý domácí produkt je zároveň disponibilním
důchodem domácností. Domácnosti poskytují výrobní faktory a za to dostávají mzdy, renty,
úroky apod. Neexistuje stát, který by část důchodu domácnostem vzal ve formě daní a část
důchodu zase poskytl ve formě transferů.

Jaká výše HDP se ve dvousektorové ekonomice ustanoví, je zachyceno na obrázku č. 3.4.



V prvním řádku tabulky je hrubý domácí produkt, který je zároveň disponibilním důchodem.
Druhý řádek zachycuje spotřební funkci z první části této kapitoly.
Třetí řádek úspory – víme, že úspory a spotřeba dohromady tvoří disponibilní důchod (HDP).
Učební text: Makroekonomie

©VŠEM 2005
23
Čtvrtý řádek zachycuje stále stejné plánované investice.

A v posledním řádku jsou zachyceny neplánované investice. Jak jsme jejich výši zjistili?

Jedná se o rozdíl mezi tím, co domácnosti a firmy plánují vydat, a tím, jaký je skutečný HDP
v dané ekonomice. Domácnosti při daném důchodu plánují určitou výši spotřeby a firmy
plánují investice stále ve stejné výši. Například, jestliže se v ekonomice skutečně vyprodukuje
HDP ve výši 1000 mld. Kč, ale plánované výdaje (spotřeba a plánované investice) jsou
1100 mld. Kč, musí firmy k pokrytí poptávky snížit své zásoby o 100 mld. Kč – jde o záporné
neplánované investice.

Podívejme se na grafické zobrazení našeho příkladu.

Původní spotřební funkce je zachycena křivkou C. Když byl produkt 500 mld. Kč, věnovaly
ho domácnosti celý na spotřebu – bod E leží na čárkované přímce.
Jestliže nyní přidáme plánované investice ve výši 200 mld. Kč, celá křivka se posune
rovnoběžně nahoru právě o 200 mld. Kč. Nová křivka označená C+I
P
je křivkou plánovaných
výdajů (spotřeby a plánovaných investic).

Podívejme se nejdříve na bod J. Zde je skutečný HDP 2000 mld. Kč, ale domácnosti a firmy
plánují vydat pouze 1900 mld. Kč. Jelikož je vyrobeno více, firmám neplánovaně vzrostou
zásoby o 100 mld. Kč. Jak se časem firmy zachovají? Budou omezovat výrobu – to bude
znamenat posun po křivce plánovaných výdajů (C+I
P
) doleva dolů, až do bodu H.

Nyní k bodu K. V tomto bodu je skutečný HDP 1000 mld. Kč, ale subjekty poptávají za
1100 mld. Kč. Neboli firmám neplánovaně klesnou zásoby o 100 mld. Kč. Časem firmy zvýší
výrobu a budeme se posouvat po křivce plánovaných výdajů (C+I
P
) nahoru doprava, až do
bodu H.

A konečně bod H. V bodu H je skutečně vyrobeno za 1500 mld. Kč a zároveň i plánované
výdaje jsou 1500 mld. Kč. Firmám se nemění zásoby. Ekonomika je v rovnováze.
Můžeme tedy definovat rovnovážný produkt:

Rovnovážný HDP je takový produkt, kdy se plánované výdaje rovnají skutečně
vytvořenému produktu, neboli neexistují neplánované investice.

Povšimněme si, že při rovnovážném produktu jsou úspory domácností 200 mld. Kč a skutečné
investice (plánované + neplánované) také 200 mld. Kč. To není náhoda, jedná se o zákonitost.

Víme, že ve dvousektorové ekonomice platí, že HDP je tvořeno spotřebou a investicemi:
HDP = C + I

Zároveň víme, že HDP je také důchodem domácností, které ho mohou buď vydat na spotřebu
a nebo uspořit (S):
HDP = C +S

Pak již stačí položit obě rovnice sobě rovny a získáme:
C + I = C + S
I = S

Učební text: Makroekonomie

©VŠEM 2005
24
Výdajový multiplikátor
Podívejme se znovu na obrázek č. 3. 4. Pokud existovala pouze spotřeba, byl rovnovážný
HDP ve výši 500 mld. Kč (bod E). Pak jsme přidali investice ve výši 200 mld. Kč a nový
rovnovážný produkt byl 1500 mld. Kč.

Jak je možné, že z důvodu zvýšení investic o 200 mld. Kč vzrostl HDP o 1000 mld. Kč?
Je to díky tzv. multiplikačnímu efektu. Vysvětleme si ho.

Předpokládejme výchozí produkt 500 mld. Kč a ve stejné výši spotřebu. Jakmile dojde k růstu
investic o 200 mld. Kč, plánované výdaje (C + I
P
) převýší skutečně vytvořený produkt –
neplánovaně klesnou zásoby o 200 mld. Kč. Firmy časem zvýší výrobu o těchto 200 mld. Kč.
Dodatečnou produkci vytvoří domácnosti, které za to dostanou oněch 200 mld. Kč. A co
s nimi domácnosti udělají? Část vydají na spotřebu – 160 mld. Kč (80% podle našeho zadání)
a 40 mld. uspoří.

Dodatečná spotřeba ale zvýší plánované výdaje a firmám opět klesnou neplánovaně zásoby –
tentokrát o 160 mld. Kč. Musí zvýšit výrobu ve stejné výši. Za vyrobení této produkce lidé
dostanou důchod ve výši 160 mld. Kč. Část z něho vydají na spotřebu 128 mld. Kč (80%) a
zbytek uspoří. Těchto 128 mld. Kč dodatečné spotřeby ale způsobí další neplánovaný pokles
zásob firem, ty opět zvýší výrobu a celý proces se opakuje do doby, než dodatečná změna
spotřeby bude nulová (velmi nízká).

Vidíme tedy, že po růstu investic začala růst spotřeba – v každém kole o něco méně.
Rovnovážný HDP tedy po zvýšení plánovaných investic o 200 mld. vzroste právě o tyto
investice a navíc o spotřebu. Pokud bychom chtěli přesně vypočítat, o kolik se změní
rovnovážný HDP, můžeme použít následující vzoreček:

1000
)200(
8,01
1
)(
1
1
=∆
−
=∆
∆
−
=∆
HDP
HDP
I
c
HDP
P



Malé c je mezní sklon ke spotřebě – v našem příkladě byl 0,8 (80%). Po zvýšení plánovaných
investic o 200 mld. Kč vzrostl rovnovážný produkt o 1000mld. Kč (z 500 mld. na 1500 mld.).

Zlomek v tomto vzorečku (1/1-c) představuje tzv. jednoduchý výdajový multiplikátor
dvousektorové ekonomiky.

Jednoduchý multiplikátor však nemusíme použít pouze pro zjištění změny rovnovážného
HDP, ale i pro stanovení konečného stavu rovnovážného HDP. V našem konkrétním případě
bychom zjistili rovnovážný produkt následovně:

1500)200100(
8,01
1
)(
1
1
=+
−
=
+
−
=
HDP
ICa
c
HDP
P

Učební text: Makroekonomie

©VŠEM 2005
25
Rovnovážný HDP získáme, jestliže součet autonomních výdajů (Ca – autonomní
spotřeba a I
P
– plánované (autonomní) investice) vynásobíme jednoduchým výdajovým
multiplikátorem.

V dalších částech této kapitoly přidáme do naší analýzy i vládu a zahraničí (v podobě NX).
Zahrnutí vlády a zahraničí provedeme velmi stručně, bez grafického znázornění.

3.4 Rovnonážný HDP ve třísektorové ekonomice

Nejdříve přidáme vládu.

Vláda významně ovlivňuje ekonomiku:
ƒ vybírá daně, tím zmenšuje disponibilní důchod domácností
ƒ poskytuje domácnostem transfery (TR), tím zvyšuje disponibilní důchod domácností
ƒ provádí vládní nákupy statků a služeb (G)

Vláda vybírá v podstatě dva typy daní:
ƒ autonomní (Ta), které vybírá bez ohledu na to, jaký je produkt (důchod), např. majetkové
daně
ƒ daně v závislosti na velikosti důchodu – jsou dány daňovou sazbou (t), např. pokud
vyděláme dodatečných 1000 korun a ve formě daní odvedeme 200 korun, je daňová sazba
20% (t=0,2).

Disponibilní důchod (YD) domácností je pak dán vztahem:

YD = HDP – Ta –t*HDP + TR

Disponibilní důchod domácností získáme, jestliže od HDP odečteme autonomní daně, pak
daně závislé na důchodu (t*HDP) a přičteme transfery.

Podívejme se, jak by nyní vypadala naše spotřební funkce:

)( TRtYTAHDPcCaC
cYDCaC
+−−+=
+=


V podstatě jsme upravili naši spotřební funkci z první části této kapitoly o nově definovaný
disponibilní důchod. Zde již nemůžeme ztotožňovat disponibilní důchod s HDP, jak jsme to
mohli udělat, když jsme nepředpokládali existenci vlády.

Rovnovážný HDP
Dosavadním výkladem jsme si připravili prostor pro to, abychom mohli odvodit rovnovážný
HDP v třísektorové ekonomice.


GITRtYTaHDPcCaHDP
GICHDP
P
P
+++−−+=
++=
)(




Učební text: Makroekonomie

©VŠEM 2005
26
Rovnovážný produkt vypočteme jako součet spotřeby, plánovaných investic a vládních
nákupů statků a služeb.

Jelikož jsou v případě rovnovážného HDP neplánované investice (změna zásob) nulové, jsou
plánované investice totožné se skutečnými investicemi, proto můžeme místo I
P
do vzorečku
napsat I.

Závěrem k třísektorové ekonomice uveďme, že i vládní výdaje (nákupy i transfery) vyvolávají
multiplikační procesy, tak jak jsme si je popsali u investic. Matematicky by šel samozřejmě
odvodit i multiplikátor třísektorové ekonomiky. Pro naše účely však bude stačit výše uvedený
vzoreček pro výpočet rovnovážného HDP.

3.5 Rovnovážný HDP ve čtyřsektorové ekonomice
Zahrnutí zahraničí v podobě čistého exportu dokončí výklad o rovnovážném HDP.
Čistý export je rozdíl mezi exportem a importem, neboli mezi vývozem a dovozem.

Budeme předpokládat, že export země nezávisí na jejím HDP, je tedy autonomní. Budeme ho
značit Xa.
Export bude samozřejmě jinak záviset na mnoha faktorech – např. na měnovém kurzu.
Podrobněji se k těmto faktorům dostaneme v kapitole týkající se platební bilance.

Část toho, co sledovaná země doveze, bude také nezávislá na HDP – jedná se o autonomní
import a budeme ho značit Ma.

Druhá část však bude záviset na HDP. Proč? Domácí subjekty část svého příjmu budou
vydávat na statky ze zahraničí. Kolik z příjmu budou vynakládat domácí subjekty na dovoz, je
dáno tzv. mezním sklonem k importu – budeme značit m.

Např. m=0,1 znamená, že 10% z dodatečného HDP je věnováno na dovoz statků a služeb.

Čistý export můžeme zapsat následovně:

NX = Xa - Ma - m*HDP

Rovnovážný produkt
Rovnovážný produkt ve čtyřsektorové, a tedy v úplné ekonomice, můžeme získat součtem
spotřeby, investic (plánovaných), vládních nákupů a čistého exportu.


)*()*( HDPmMaXaGITRHDPtTaHDPcCaHDP
NXGICHDP
P
P
−−++++−−+=
+++=









Učební text: Makroekonomie

©VŠEM 2005
27
Základní pojmy
Spotřeba à autonomní spotřeba à mezní sklon ke spotřebě à teorie životního cyklu à
skutečné investice à neplánované investice à plánované investice à rovnovážný produkt à
jednoduchý výdajový multiplikátor à autonomní daně à daňová sazba à čistý export

Shrnutí
Î Spotřebu tvoří výdaje domácností na statky krátkodobé a dlouhodobé spotřeby a na
služby.
Î Spotřeba se člení na autonomní část, která nezávisí na velikosti disponibilního
důchodu – označuje se jako autonomní a na část, která závisí na disponibilního
důchodu.
Î Mezní sklon ke spotřebě udává o kolik se změní spotřeba, jestliže se disponibilní
důchod změní o jednotku.
Î Spotřeba roste klesá-li úroková míra, roste-li bohatství, zlepšuje-li se očekávání
budoucího vývoje.
Î Krátkodobě se spotřební funkce vyznačuje klesající tempem růstu. Dlouhodobě je
tempo růstu stabilní.
Î Teorie životního cyklu říká, že spotřeba je v dlouhém období relativně stabilní.
V období s vysokým příjmem domácnosti vydávají za spotřebu více a zároveň spoří
na, aby mohly svou spotřebu udržet stabilní i v období s nízkým příjmem.
Î Skutečné investice jsou dány součtem plánovaných investic a neplánovaných investic
(změnou stavu zásob).
Î Plánované investice nezávisí na velikosti HDP, ale závisí na úrokové míře.
Î Rovnovážný HDP je takový produkt, kdy se plánované výdaje rovnají skutečně
vytvořenému produktu.
Î Rovnovážný HDP vzroste po zvýšení plánovaných investic o více, než činí výše změny
plánovaných investic.
Î Rovnovážný produkt získáme, jestliže součet autonomních výdajů vynásobíme
příslušným výdajovým multiplikátorem.
Î Disponibilní důchod v třísektorové ekonomice odpovídá přibližně výši HDP
zmenšeného o daně a zvýšeného o transfery.
Î Čistý export je rozdíl mezi exportem a importem. Import má část autonomní,
nezávislou na HDP sledované země a část, která na HDP sledované země závisí.
Î Mezní sklon k importu udává, jak se změní import, jestliže se změní HDP sledované
země.

Příklady a úkoly
1) Parlament schválí zpřísnění vyplácení podpor v nezaměstnanosti a ostatních sociálních
dávek. Jaký dopad bude mít toto zpřísnění na spotřební funkci?

2) Dvousektorová ekonomika je charakterizována spotřební funkcí C = 400 + 0,9YD a
plánovanými investicemi I
p
= 650. Vypočítejte:
a) výši jednoduchého výdajového multiplikátoru
b) výši rovnovážného HDP

3) Ve dvousektorové ekonomice byly zjištěny následující údaje (předpokládejme
krátkodobou funkci spotřeby):

Disponibilní důchod Spotřeba domácností
1200 965
1400 1105
1700 1315
1850 1420

a) napište rovnici spotřební funkce
b) kolik domácnosti budou spořit, jestliže