skripta

hodnota Příjem z prodeje
Lesní společnost 0 100 100
Dřevařský závod 100 50 150
Papírny 150 80 230
Tiskárna 230 60 290
Prodejna knih 290 120 410
Σ 770 410 1180

Předpokládejme, že lesní společnost k vypěstování stromů nepotřebuje žádný meziprodukt.
Lesní společnost prodá dřevařskému závodu stromy ke zpracování za 100 Kč. Protože nemá
spotřebu žádných meziproduktů, tvoří přidanou hodnotu 100Kč. Dřevařský závod nakoupené
stromy zpracuje na dřevo. Toto dřevo dále prodá papírnám za 150 Kč. Protože však za stromy
zaplatil 100 Kč, rozdílem zjistíme, že dřevařský závod zvětšil hodnotu produktu o 50 Kč.
Papírny dřevo zpracují na papír. Ten prodají tiskárnám za 230 Kč. Z toho je patrné, že
velikost přidané hodnoty na tomto stupni výroby je 80. Tiskárna z tohoto papíru vyrobí naše
skripta a dodá je prodejcům knih za 290 Kč. Přidaná hodnota tiskárny je tedy 60. Nakonec si
Hrubý domácí produkt 1 769 936
Výdaje na konečnou spotřebu 1 321 457
- domácností 933 555
- vlády 378 082
- neziskových institucí 10 948
Tvorba hrubého kapitálu 603 382
- fixního 591 362
- změna zásob 11 861
- cenností 159
Zahraniční obchod -218 756
- vývoz 1 722 435
- dovoz 1 941 191

Obr. č. 2.2 Rozčlenění HDP ČR podle výdajové metody

Jedná se o reálný HDP (stálé ceny roku 1995) v mil. Kč.
Pramen: ČSÚ
Učební text: Makroekonomie

©VŠEM 2005
11
studenti skripta koupí v prodejně knih za cenu 410 Kč. Přidaná hodnota prodejny skript tedy
činí 120 Kč.

Povšimněte si, že jestliže sečteme přidanou hodnotu na jednotlivých stupních produkce,
dostaneme v našem příkladě částku 410 Kč. To je stejná částka, za kterou skripta nakoupí
studenti v obchodě. Těchto 410 korun by proto byl náš hrubý domácí produkt.

Jak již bylo poznamenáno, tím, že použijeme součet přidaných hodnot, se vyhneme tzv.
dvojímu započítávání. Pokud bychom se mu v našem příkladě nevyhnuli, dostali bychom
částku 1180 Kč.
































Hrubý domácí produkt výrobní metodou získáme součtem přidaných hodnot na
jednotlivých stupních výroby.

K tomuto závěru je ale nutné udělat jednu poznámku. Hrubý domácí produkt je v tržních
cenách, proto by se správně k přidaným hodnotám musely připočíst nepřímé daně (a odečíst
dotace – jsou jakoby zápornými daněmi).
Zemědělství a myslivost, lesní hospodářství 75 440
Rybolov 1 523
Dobývání nerostných surovin 28 507
Zpracovatelský průmysl 497 985
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 53 511
Stavebnictví 77 392
Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží 247 969
Pohostinství a ubytování 25 461
Doprava, skladování, pošty a telekomunikace 167 562
Peněžnictví a pojišťovnictví 97 963
Činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání movitostí,
služby pro podniky, výzkum a vývoj 200 416
Veřejná správa; obrana; sociální zabezpečení 84 454
Školství 62 105
Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti 35 422
Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 30 757
Domácnosti zaměstnávající personál 194
FISM 70 045
Hrubá přidaná hodnota v základních cenách 1 585 635
Daně z produktů 220 278
Dotace na produkty 36 016
Hrubý domácí produkt 1 769 936

Obr. č. 2.3 Rozčlenění HDP ČR podle zdrojů vytvoření (přidaných hodnot)

Jedná se o reálný HDP (stálé ceny roku 1995) v mil. Kč.
Pramen: ČSÚ
Učební text: Makroekonomie

©VŠEM 2005
12
Obrázek č. 2.3 zachycuje rozčlenění přidaných hodnot na jednotlivá odvětví pro Českou
republiku v roce 2004. Jak je patrné, největším dílem se na českém HDP podílel v tomto roce
zpracovatelský průmysl.

Důchodová metoda
Přidaná hodnota v ekonomice je zdrojem pro důchody výrobních faktorů, které jsou zapojeny
do výroby statků a služeb. Vraťme se opět k našemu příkladu skript a uvažujme prodejce
knih. Přidaná hodnota prodejce skript je vlastně rozdíl mezi příjmy z prodeje skript a náklady
na nákup těchto skript od tiskárny. Zároveň musí být tento rozdíl také něčím důchodem: část
zaplatí prodavačům ve formě mezd, část zaplatí majiteli nemovitosti (příp. pozemku), ve které
má prodejnu, ve formě renty. Další část zaplatí ve formě úroků za bankovní úvěr, sloužící
k nákupu vybavení prodejny. Zbývající část je zisk prodejce a ten vlastně tvoří jeho důchod.
Musíme si však uvědomit, že důchody, které dostávají vlastníci výrobních faktorů, nemohou
být totožné s hrubou přidanou hodnotou definovanou výše. Rozdíl bude jednak
v znehodnocení kapitálu, a jednak v nepřímých daních zmenšených o dotace.

Důchodovou metodou tedy velikost HDP zjistíme tak, že sečteme:
ƒ mzdy (včetně dalších nákladů na zaměstnance)
ƒ renty
ƒ úroky
ƒ zisky
ƒ znehodnocení kapitálu
ƒ nepřímé daně zmenšené o dotace

Uvedli jsme si tři způsoby, kterými lze zjistit výši hrubého domácího produktu. Všemi těmito
způsoby musíme dostat vždy stejný výsledek.

Nyní ještě krátce k některým upřesněním hrubého domácího produktu.

2.3 Nominální a reálný hrubý domácí produkt
Prozatím jsme v našem výkladu předpokládali, že se HDP měří tržními cenami sledovaného
období, neboli tzv. cenami běžného období. HDP vyjádřený v cenách běžného období
označujeme jako nominální HDP.

Jestliže porovnáváme HDP mezi jednotlivými roky (sledovanými obdobími), vyvstává při
použití cen běžného období otázka, zda je změna HDP způsobena změnou fyzického objemu
produkce statků a služeb, nebo změnou cen těchto statků a služeb (případně změnou jak
objemu, tak cen statků a služeb).
HDP, který zachycuje pouze změnu fyzického objemu produkce, se nazývá reálný HDP. Pro
jeho vyjádření se používají stálé ceny, neboli ceny výchozího (základního) roku.
Rozdíl mezi reálným a nominálním HDP v jednotlivých letech je tedy způsoben změnou cen.
Výjimkou je samozřejmě výchozí rok, kdy reálný a nominální HDP je totožný. Vývoj
reálného a nominálního HDP České republiky za léta 1995-2004 zachycuje obrázek č. 2.1
v úvodu této kapitoly.

Pro eliminaci cenových změn používáme tzv. deflátor HDP. Deflátor HDP je vlastně cenový
index a můžeme ho definovat následovně:

Učební text: Makroekonomie

©VŠEM 2005
13
deflátor HDP =
nominální HDP
reálný HDP
* 100



Pokud nás zajímá, jak se ekonomika vyvíjí, používáme nejčastěji meziroční tempo růstu právě
reálného hrubého domácího produktu. Obrázek č. 2.4 zachycuje vývoj produktu v České
republice v letech 1996-2004.























2.4 Čistý domácí produkt
Uvedli jsme, že investice představují přírůstek kapitálu během daného sledovaného období a
že zásoba kapitálu je celkové fyzické množství kapitálu v ekonomice. Pro potřeby odlišení
hrubého domácího produktu od čistého domácího produktu (ČDP) však musíme toto tvrzení
dále upřesnit.
V průběhu sledovaného období dochází k fyzickému opotřebení existující zásoby kapitálu a
fakticky klesá jeho hodnota. Část z investic tak bude použita na obnovu takto opotřebeného
kapitálu. Někdy se této části investic říká investice obnovovací. Zbývající část investic, která
skutečně zvyšuje zásobu kapitálu, se pak nazývá čistými investicemi.
Celkové hrubé investice můžeme tedy vyjádřit následovně:

Hrubé investice = čisté investice + znehodnocení kapitálu
Vysvětlení rozdílu mezi hrubými a čistými investicemi nám umožňuje odlišit od sebe hrubý
domácí produkt od čistého domácího produktu. Čistý domácí produkt zjistíme tak, že od
hrubého domácího produktu odečteme znehodnocení kapitálu.

Hrubý domácí produkt = čistý domácí produkt + znehodnocení kapitálu
4,2
-0,7
-1,1
1,2
3,9
2,6
1,5
3,2
4,4
-2
-1
0
1
2
3
4
5
1
9
9
6
1
9
9
7
1
9
9
8
1
9
9
9
2
0
0
0
2
0
0
1
2
0
0
2
2
0
0
3
2
0
0
4
%


Obr. č. 2.4 Meziroční změna reálného HDP České republiky

Jedná se o procentní změnu vycházející z reálného HDP (stálé ceny roku 1995).
Pramen: ČSÚ
Učební text: Makroekonomie

©VŠEM 2005
14
2.5 Hrubý národní produkt
Produkci můžeme rozlišovat podle toho, zda je vyrobena na území daného státu (bez ohledu
na to, kdo je vlastníkem výrobních faktorů), nebo zda je vyrobena výrobními faktory v držení
rezidentů daného státu (bez ohledu na místo produkce).
Prvním přístupem zjistíme hrubý domácí produkt (HDP). Hrubý domácí produkt tedy
vyjadřuje přidanou hodnotu vyprodukovanou všemi výrobními faktory na daném území,
zahrnující i výrobní faktory držené nerezidenty (cizinci) daného státu.
Hrubý národní produkt (HNP) naopak využívá druhý přístup, tzn. zahrnuje přidanou
hodnotu vyprodukovanou výrobními faktory v držení rezidentů (obyvatel) daného území a
nezáleží na tom, zda je produkce vyrobena na území daného státu nebo v zahraničí.

Statisticky se hrubý národní produkt zjistí tak, že od HDP odečteme důchody z výrobních
faktorů ve vlastnictví nerezidentů, které získali na daném území, a přičteme důchody
z výrobních faktorů ve vlastnictví rezidentů, které získali v zahraničí.

Mezi hrubým domácím produktem a hrubým národním produktem jsou často značné rozdíly.
Nejznámější je případ Irska. Mnoho firem ze zahraničí se v minulosti přesunulo do Irska.
Tyto firmy vyrábějí produkci, vyplácí mzdy, vytváří zisky a tím zvyšují irský HDP. Jenomže
velkou část zisků tyto firmy zasílají do mateřských zemí (vlastníci jsou nerezidenti), což
snižuje irský hrubý národní produkt. Irský HNP je tak téměř o jednu čtvrtinu nižší než irský
HDP.

Podobně jako jsme u hrubého domácího produktu odečtením znehodnocení kapitálu dostali
čistý domácí produkt, zjistíme čistý národní produkt odečtením znehodnocení kapitálu od
hrubého národního produktu.

2.6 Disponibilní důchod
Velmi důležitým ukazatelem, který využijeme v dalších kapitolách, je disponibilní důchod. Je
to důchod, který výsledně získávají domácnosti. Je složen ze všech důchodů (mzdy, renty,
úroky a vyplacené dividendy) a transferových plateb od vlády. Musí se od něj ale odečíst
daně, které domácnosti zaplatí.

Disponibilní důchod, který domácnosti obdrží, pak mohou použít na spotřebu nebo na úspory.

2.7 Mezinárodní srovnání
Reálný hrubý domácí produkt je také nejčastěji využívaným ukazatelem pro srovnání
výkonnosti různých zemí. Pokud se provádí mezinárodní srovnání, musí se reálné HDP
porovnávaných zemí přepočítat na stejnou jednotku, např. na dolary. Např. náš produkt
bychom přepočetli pomocí měnového kurzu. Problém ale je, že se měnový kurz může výrazně
měnit, čímž by se měnila i velikost přepočteného produktu. Aby se tomu předešlo, používá se
pro přepočet tzv. parita kupních sil. Podrobněji se o ní zmíníme v kapitole zabývající se
měnovým kurzem. Ve stručnosti můžeme říci, že parita kupních sil eliminuje změny cen
v jednotlivých zemích. Pokud jsou například u nás ceny identických statků nižší než ve
Spojených státech po přepočtu měnovým kurzem, dojde při přepočtu podle parity kupních sil
ke zvýšení našeho produktu v mezinárodním srovnání.
Vedle tohoto přepočtu se navíc při mezinárodním srovnání porovnává produkt na jednoho
obyvatele.

Učební text: Makroekonomie

©VŠEM 2005
15
Následující obrázek č. zachycuje takto přepočítané reálné produkty členských států Evropské
unie. Průměr evropské pětadvacítky se zde rovná 100. Některé státy mají produkci na jednoho
obyvatele vyšší než průměr, některé nižší. Česká republika dosahovala v roce 2004 kolem
70% průměru EU.











2.8 Hrubý domácí produkt a ekonomický blahobyt
Reálný hrubý domácí produkt je nejsledovanějším makroekonomickým ukazatelem a často se
jeho vývoj ztotožňuje s vývojem ekonomického blahobytu společnosti. Z toho pak lze odvodit
tvrzení, že čím vyšší máme reálný HDP, tím lépe. Toto tvrzení však není úplně přesné a
vyvolává často kritické reakce. Argumenty proti tomuto ztotožňování jsou zaměřeny zejména
na to, že ekonomický blahobyt je ovlivňován i jinými faktory než pouhým množstvím
produkce.
Ekonomové na tuto kritiku reagovali konstruováním některých ukazatelů, které by
ekonomický blahobyt společnosti zachycovaly výstižněji. Při konstruování těchto ukazatelů
vycházejí z HDP a nejčastěji provádějí následující úpravy:
ƒ připočítává se hodnota volného času – ve volném čase se lidé mohou věnovat svým
rodinám, zálibám, vzdělávání atd. Tento volný čas, který bezesporu přispívá ke kvalitě
života, nemá tržní vyjádření, a není tudíž do HDP započítáván.
ƒ připočítává se hodnota zachycující např. práci doma – do HDP se nezapočte to, že vám
soused poseká trávu na zahradě, že místo abyste šli do restaurace, uvaříte si doma večeři
atd.
ƒ připočítává se podzemní ekonomika – jak již bylo uvedeno, část podzemní ekonomiky se
již do HDP započítává.
ƒ odečítají se škody na životním prostředí – výroba statků a služeb často poškozuje životní
prostředí, což má negativní dopad na kvalitu života lidí. V HDP je však zachycena pouze
hodnota vytvořené produkce.


22
2,
3
1
40,
8
12
5,
1
122
,
2
121
,
7
119
,
1
118
,
5
116
,
1
114
,
5
110,4 109,4
105
100 98,
3
81,
8
81,
3
78
72,
6
71,
3
70,
1
61
52 50
,
7
47
,
8
46
,
8
43
,
3
0
50
100
150
200
250
L
u
c
e
mb
u
rs
ko
Ir
s
ko
N
i
zo
zem
í
Ra
k
o
u
sk
o
D
á
n
s
ko
Sp
o
je
n
é
k
r
á
l
os
t
ví
B
e
lg
ie
Šv
é
d
sk
o
Fin
s
k
o
Fr
a
n
ci
e
N
ě
m
e
ck
o
It
á
l
i
e
E
U
25
Š
pan
ě
lsk
o
Ř
e
ck
o
K
ypr
Sl
o
v
i
n
sk
o
Po
r
t
u
g
a
lsk
o
Ma
lt
a
Č
e
sk
á rep
u
b
li
k
a
Ma
ď
a
r
s
ko
Sl
o
v
e
n
s
ko
Es
to
n
s
k
o
Li
t
v
a
Po
l
s
ko
L
o
t
yš
sk
o

Obr. č. 2.5 HDP na jednoho obyvatele v EU v roce 2004

Přepočet proveden pomocí parity kupních sil, EU 25 =100. U některých zemí jde o předpovědi.
Pramen: Eurostat,Structural indicators
Učební text: Makroekonomie

©VŠEM 2005
16
Základní pojmy
Hrubý domácí produkt à finální statek à přidaná hodnota à tržní ceny à výdajová metoda à
výrobní metoda à důchodová metoda à spotřební výdaje domácností à fixní kapitál à
investice do zásob à vládní nákupy statků a služeb à transfery à čistý export à reálný HDP à
nominální HDP à čistý domácí produkt à národní produkt à disponibilní důchod

Shrnutí
Î Hrubý domácí produkt je tržní hodnota veškerých finálních statků a služeb
vyprodukovaných v dané ekonomice za dané časové období.
Î Finální statek je statek určený ke konečné spotřebě, investicím nebo vývozu.
Î Přidaná hodnota je rozdíl mezi příjmy z prodeje a hodnotou meziproduktu.
Î Tržní ceny zahrnují vedle cen, které si účtují výrobci, také nepřímé daně.
Î Výdajovou metodou zjistíme HDP součtem veškerých výdajů: spotřebních výdajů
domácností, hrubých investičních výdajů, výdajů vlády na nákup statků a služeb a
čistého exportu.
Î Výrobní metodou zjistíme HDP součtem přidaných hodnot na jednotlivých stupních
výroby.
Î Důchodovou metodou zjistíme HDP součtem všech důchodů: mezd, úroků, zisků,
rent, dále pak odpisů a nepřímých daní.
Î Nominální HDP je vyjádřen v běžných cenách sledovaného roku. Reálný produkt
eliminuje cenovou změnu, je vyjádřen ve stálých cenách výchozího roku.
Î Čistý domácí produkt získáme, jestliže od hrubého domácího produktu odečteme
znehodnocení kapitálu (odpisy).
Î Hrubý národní produkt je vytvořen kdekoliv ve světě, ale výrobními faktory v držení
rezidentů sledované země. Hrubý domácí produkt je vyroben v dané zemi výrobními
faktory v držení rezidentů i nerezidentů dané země.
Î Disponibilní důchod je důchod domácností, který mohou použít na spotřebu nebo
úspory.

Příklady a úkoly
1) Daná ekonomika je charakterizována následujícími údaji: čistý export: -180 mil. Kč;
export: 1900 mil. Kč; znehodnocení kapitálu (odpisy): 280 mil. Kč; spotřební výdaje
domácností 2100 mil. Kč, hrubé soukromé investiční výdaje: 1 000 mil Kč; vládní
nákupy statků a služeb: 600 mil. Kč. Vypočítejte:
a) hrubý domácí produkt
b) import
c) čistý domácí produkt

2) Prodejce potravin měl za rok příjmy z prodeje ve výši 15 mil. Kč. Zaměstnancům
vyplatil ve mzdách 690 000 Kč; za spotřebovanou vodu zaplatil 10 000 Kč; za
spotřebu elektřiny zaplatil 18 000 Kč; bankám zaplatil za úvěr na vybavení prodejny
ve formě úroků 70 000Kč; za pronájem zaplatil majiteli nemovitosti 240 000 Kč a
jeho zisk činil 120 000 Kč. Neuvažujeme existenci nepřímých daní, subvencí ani
znehodnocení kapitálu. Vypočtěte:
a) přidanou hodnotu tohoto prodejce
b) hodnotu meziproduktů, které tento prodejce nakoupil

3) Pro danou ekonomiku byly zjištěny následující údaje: spotřební výdaje domácností:
1 320 mil.Kč; vládní nákupy statků a služeb: 640 mil. Kč; znehodnocení kapitálu
(odpisy): 130 mil. Kč; hrubé soukromé investice 980 mil. Kč; důchody rezidentů dané
země dosažené v cizině: 350 mil. Kč; důchody nerezidentů dané země dosažených
v tuzemsku: 320 mil. Kč; import: 600 mil. Kč; export: 500 mil. Kč. Vypočtěte:
a) hrubý národní produkt
b) čisté soukromé investice

Učební text: Makroekonomie

©VŠEM 2005
17
4) Následující tabulka poskytuje informace o hodnotách nominálního HDP, reálného HDP
a deflátoru HDP pro sledovanou ekonomiku ve třech po sobě jdoucích letech. Doplňte
následující tabulku, tzn. hodnoty X
1
; X
2
; X
3.


Rok Nominální HDP (mld.Kč) Reálný HDP (mld.Kč) Deflátor HDP
2000 2200 2000 …X
1
…
2001 2268 …X
2
… 108
2002 …X
3
… 2300 110


5) Při zjišťování HDP výdajovou metodou nezapočítáváme:
a) výdaje domácností na nákup potravin
b) nákup služebních automobilů policií ČR
c) podpory v nezaměstnanosti
d) koupi nového stroje firmou

6) Která z následujících položek není součástí hrubých soukromých investičních výdajů
(investic):
a) výdaje firem na nákup strojů
b) nákup domů domácnostmi
c) nákup akcií
d) přírůstek zásob firem
Učební text: Makroekonomie

©VŠEM 2005
18
3 Výdaje a rovnovážný hrubý domácí produkt

V minulé kapitole jsme uvedli, že hrubý domácí produkt lze získat součtem všech výdajů
v ekonomice: spotřebních výdajů domácností, investičních výdajů, výdajů vlády na nákup
statků a služeb a čistého exportu. Nyní probereme jednotlivé výdaje podrobněji. Zároveň si
ukážeme, jak je dosahováno rovnovážného hrubého domácího produktu.

Ze všeho nejdříve ale musíme přijmout zjednodušující předpoklady, které postupně
odstraníme až v následujících kapitolách:
ƒ nemění se cenová hladina – reálný a nominální produkt bude totožný
ƒ firmy mohou v případě potřeby vyrobit více produktu bez jakéhokoliv omezení. Prostě
nakoupí dodatečné suroviny, stroje a najmou dodatečné zaměstnance. To znamená, že se
ekonomika nachází pod svým potenciálním (maximálně dosažitelným) produktem.

3.1 Spotřeba
Spotřebu tvoří spotřební výdaje domácností na statky krátkodobé a dlouhodobé spotřeby a
také na služby. Spotřeba je největší složkou hrubého domácího produktu, běžně dosahuje více
než 50% jeho úrovně. V makroekonomii máme namysli spotřebu všech domácností
v ekonomice.

Spotřební funkce
Spotřeba závisí na celé řadě faktorů, ale prozatím budeme předpokládat, že závisí pouze na
disponibilním důchodu domácností.



























Disponibilní důchod 0 300 500 700 900 1100 1300 1500 1700 2000
Spotřeba 100 340 500 660 820 980 1140 1300 1460 1700
Úspory -100 -40 0 40 80