kvizovky z nových skript

inimálními rezervami, c) slouží k výpočtu celkové výše depozit (peněžní zásoby)
Měnová báze: c) patří do aktiv centrální banky, d) její součástí jsou i rezervy bank
Zvýšení množství peněz v oběhu má za následek: a) posun křivky nabídky doprava
Množství peněz v oběhu je závislé: a) na výši reálného produktu přímo úměrně, b) na rychlosti obratu peněz nepřímo úměrně
Centrální banka zvyšuje množství peněz v ekonomice: a) nákupem vládních cenných papírů, d) snížením sazby povinných minimálních rezerv
Do aktiv centrální banky patří: b) nakoupené cenné papíry, c) poskytnuté úvěry komerčním bankám
Do pasiv centrální banky nepatří: b) měnové rezervy, d) úvěry komerčním bankám
Do aktiv komerčních banka patří: a) nakoupené cenné papíry, c) úvěry klientů, d) povinné minimální rezervy
Povinné minimální rezervy, které jsou komerční banky povinné mít, patří: b) do aktiv komerční banky, c) do pasiv centrální banky
Jak se změní nabídka peněz, jestliže neexistuje hotovost a dojde ke zvýšení rezerv komerčních bank na základě poskytnutého úvěru centrální banky ve výši 270 mil. Kč, a je-li míra povinných bankovních rezerv 6%: d) o 12,000 mld. Kč
Jak se změní nabídka peněz, jestliže vzrostou PMR o 120 mil. Kč, činí-li míra povinných bankovních rezerv 4%: a) o 3,0 mld. Kč
Jak se změní nabídka peněz v ekonomice, jestliže se zvýší měnová báze o 600 mil. Kč, míra povinných bankovních rezerv činí 10 % a ve formě depozit zůstane u lidí 120 mil. Kč: b) o 2 400 mil. Kč
Banka získá vklad ve výši 8 mil. Kč. Sazba povinných minimálních rezerv je 10%. Banka na základě tohoto vkladu může půjčit: a) 7 200 tis. Kč
Reálná úroková míra: a) klesá s růstem inflace, c) závisí přímo úměrně výši na nominální úrokové míře
Poptávka po penězích je ovlivněna: a) růstem důchodu přímo úměrně
Nabídka peněz: c) centrální banka ji může nákupem cenných papírů pozitivně ovlivnit, d) je nepřímo úměrná růstu PMR
V případě, že poptávka po penězích je větší než nabídka peněz: a) úroková sazba se bude zvyšovat, d) centrální banka by měla zasáhnout a jedním z možných opatření jak situaci řešit je snížit sazby PMR
Monetární expanze znamená: b) zásah centrální banky s cílem zvýšit výkonnost ekonomiky, c) zvýšení množství peněz v ekonomice
Koeficient závislosti poptávky po penězích na změny důchodu říká: b) o kolik procent se změní poptávka, vzroste-li HDP o 1%
Které výroky jsou správné: a) pokles nabídky peněz povede k růstu úrokové míry, c)pokles reálného důchodu povede k poklesu poptávky po penězích
6. Trh statků a služeb a trh peněz - Model IS-LM
Mezi základní předpoklady modelu IS-LM patří: b) existuje dostatečné množství volných vstupů
Pro všechny body na křivce IS platí: d) představují kombinace úrokové míry a produktu, při kterých je trh statků a služeb v rovnováze
Pro všechny body na křivce LM lze říci: a) představují kombinace úrokové míry a produktu, při kterých je trh peněz v rovnováze
Expanzivní měnová politika se v modelu IS-LM projeví: c) křivka LM se posune doprava
Expanzivní fiskální politika se v modelu ISL-LM projeví: a) posunem křivky IS doprava
Zvýšení poptávky po penězích (vyvolané růstem produktu) bude mít následující dopad: d) pohybujeme se po jedné LM, tj. roste produkt a úroková míra
Pro body napravo od křivky IS platí: d) skutečné výdaje jsou větší než plánované výdaje
Pro body nalevo od křivky IS platí: b) dochází k neplánovanému čerpání zásob
Pro body napravo od křivky LM platí: a) nabídka peněz je nižší než poptávka po penězích
V průsečíku křivek IS a LM platí: a) existuje rovnováha na trhu peněz, b) existuje rovnováha na trhu statků a služeb, d) existuje rovnováha na trhu ostatních fiskálních aktiv
Vytěsňovací efekt, způsobený expanzivní fiskální politikou, je tím větší: c) čím je plošší křivka IS a strmější křivka LM
Fiskální expanze kombinovaná s monetární restrikcí povede k: b) růstu úrokové míry a nejednoznačnému vývoji produktu
Fiskální restrikce kombinovaná s monetární restrikcí povede k: a) poklesu produktu a nejednoznačnému vývoji úrokové míry
Monetární expanze kombinovaná s fiskální expanzí povede k: b) růstu produktu a nejednoznačnému vývoji úrokové míry
7. Agregátní poptávka a agregátní nabídka
Které chování makroekonomických subjektů může vést k převisu agregátní poptávky nad agregátní nabídkou? d) platí všechny výše uvedené možnosti (vláda může schodkem státního rozpočtu vyvolat převis agregátní poptávky; domácnosti dopředu utrácí své budoucí příjmy …; firmy - na úvěr investují, nakupují …)
Které chování makroekonomických subjektů může vést k převisu agregátní nabídky nad agregátní poptávkou? d) platí všechny výše uvedené možnosti (vláda může přebytkem státního rozpočtu potlačovat …; domácnosti preferují úspory před spotřebou …; firmy - neinvestují, neprovádí …)
Křivka agregátní poptávky vyjadřuje kombinace cenové hladiny a reálného produktu, při kterých: a) je v rovnováze trh statků a služeb a trh peněz
Znehodnocení kursu domácí měny má dopad na křivku agregátní poptávky i křivku agregátní nabídky. Uvažujeme-li krátkodobou pozitivně skloněnou křivku agregátní nabídky (základní či běžný keynesiánský případ), znehodnocení měny domácí země, povede v krátkém období k: b) posunu křivky agregátní poptávky doprava a křivky agregátní nabídky nahoru
Křivka agregátní poptávky je tím plošší: c) čím plošší je křivka IS a čím strmější je křivka LM
Klasická křivka agregátní nabídky je založena na následujících předpokladech: b) fixní nominální i reálné mzdy, flexibilní cenová hladina a produkt je vždy na úrovni potencionálního produktu
Do následujících předpokladů extrémní keynesiánské křivky agregátní nabídky nepatří: b) dlouhé období
Za předpokladu klasické křivky agregátní nabídky povede zvýšení množství peněz v ekonomice k: c) žádné změně reálného HDP, žádné změně zaměstnanosti, zvýšení cenové hladiny
Dlouhodobá křivka agregátní nabídky je v případě keynesiánské ekonomie: e) neplatí žádná z výše uvedených možností (pozitivně rostoucí; negativně skloněná; horizontální)
Příčinou posunu křivky AD doleva může být: c) pokles transferových plateb
Uvažujeme-li krátkodobou pozitivně skloněnou křivku agregátní nabídky (základní či keynesiánský případ), pokles cen surovin na světových trzích povede k: b) růstu agregátní nabídky a posunu křivky agregátní nabídky dolů
Uvažujeme-li krátkodobou pozitivně skloněnou křivku agregátní nabídky (základní či keynesiánský případ), růst nominálních mezd povede k: b) poklesu agregátní nabídky a posunu křivky agregátní nabídky nahoru
Za předpokladu pozitivně skloněné agregátní nabídky povede pokles vládních nákupů k: a) poklesu reálného HDP a poklesu zaměstnanosti, b) poklesu HDP a poklesu cenové hladiny
Pro body nalevo od křivky AD platí: a) dochází k neplánovanému čerpání zásob
Pro Pigouův efekt platí: d) platí všechny uvedené možnosti (při poklesu cenové hladiny rostou…; vzroste nominální výše…; díky němu není křivka AD…)
8. Inflace a nezaměstnanost
Opakem inflace je: b) deflace
Inflace nejvíce postihuje: a) věřitele
Mezi příčiny poptáv