francouzský polit. systém

Česká zemědělská univerzita v Praze
Provozně ekonomická fakulta
SEMINÁRNÍ PRÁCE Z POLITOLOGIE
TÉMA: POLOPREZIDENTSKÝ MODEL - FRANCIE
Obsah
 HYPERLINK \l "_Toc155338774" Výkonná moc PAGEREF _Toc155338774 \h 3
 HYPERLINK \l "_Toc155338775" Prezident republiky  PAGEREF _Toc155338775 \h 3
 HYPERLINK \l "_Toc155338776" Volba prezidenta a prezidentský mandát  PAGEREF _Toc155338776 \h 3
 HYPERLINK \l "_Toc155338777" Pravomoci prezidenta republiky  PAGEREF _Toc155338777 \h 4
 HYPERLINK \l "_Toc155338778" Prezidenti páté republiky  PAGEREF _Toc155338778 \h 4

HYPERLINK \l "_Toc155338784" Zákonodárná moc
8786 \h 7

10
Úvod
1Francie je na základě ústavy páté republiky z roku 1958 parlamentní demokratickou republikou s poloprezidentským systémem. Pátá republika vzešla z krize tehdejšího politického režimu a války v Alžírsku a byla vybudována na základě myšlenek Charlese de Gaulla a skupiny osob kolem něho. Cílem úpravy francouzských ústavních institucí z roku 1958 bylo posílit výkonnou moc státu oproti předchozímu období, kdy ústava připisovala příliš velké pravomoci zákonodárným orgánům, což mělo za následek politickou nestabilitu v zemi. Tedy docházelo k častému vyslovování nedůvěry vládě ze strany parlamentu.
Poloprezidentský systém obsahuje prvky prezidentského i parlamentního systému. Vyznačuje se přímo voleným prezidentem se silnými pravomocemi a tím, že předseda vlády a vláda odpovídají za svou činnost poslanecké sněmovně.
Vývoj republik
První republika – 22. Září 1792
Druhá republika – v r. 1848 - po pádu konstituční monarchie
Třetí republika – v r. 1870 – po prohrané prusko-franc. válce, kdy byl zajat Ludvík Napoleon
Čtvrtá republika – po II. světové válce
Pátá republika – v r. 1958
Výkonná moc
Výkonnou moc sdílí prezident republiky s předsedou vlády. Mluvíme o tzv. dyarchii (podvojnosti) výkonné moci. 2Původně se tento termín používal o situaci ve Spartě, kde měli dva krále, přibližně 200 let před naším letopočtem. Francouzský prezident jmenuje předsedu vlády, ale nemůže jej odvolat. Vláda je odpovědná parlamentu.
Prezident republiky
Prezident republiky je hlavou státu a je v politickém systému páté republiky klíčovým činitelem. Má prioritní postavení a rozhoduje o základní orientaci státní politiky. Velký vliv na postavení prezidenta měla změna ústavy v roce 1962, kdy došlo k přijetí ustanovení o přímé volbě prezidenta. K první přímé volbě prezidenta páté republiky pak došlo v roce 1965.
Volba prezidenta a prezidentský mandát
Kandidát na francouzského prezidenta musí mít francouzské občanství, musí mu být minimálně 23 let a musí být zapsán na voličských seznamech a tím dát najevo zájem o politiku a dění ve veřejném životě. Kandidát musí mít vykonanou civilní nebo vojenskou základní službu, musí být právně způsobilý a nesmí být zbaven volitelnosti pro trestný čin.
3Volební kampaň trvá dvakrát 15 dnů. Předpokládá se naprostá rovnost mezi všemi kandidáty. Na její dodržení dbá národní komise, která byla založena v roce 1964.
Prezident je volen přímou volbou na pět let (quinquennat). Do změny ústavy v roce 2000 byl prezident volen na sedm let (septennat). Volba prezidenta je dvoukolová. Prezident je volen prostou většinou hlasů. Nestane-li se tak v prvním kole, je uspořádáno druhé kolo se dvěma nejúspěšnějšími kandidáty prvního kola.
4Prezidentský mandát končí obvykle po uplynutí pěti (dříve sedmi) let po volbě. Nový prezident musí být zvolen nejméně 20 dní, nejdéle však 35 dní před ukončením funkce.
Pravomoci prezidenta republiky
Prezident jmenuje předsedu vlády. Na základě návrhu předsedy vlády jmenuje ostatní členy vlády. Prezident může odvolat členy vlády, ne však předsedu vlády.
Prezident má právo rozpustit dolní komoru parlamentu – Národní shromáždění. Své rozhodnutí musí konzultovat s předsedou vlády a předsedy obou komor parlamentu, nemusí však dbát na vyslovené názory. Národní shromáždění nesmí být rozpuštěno dříve než po uplynutí jednoho roku od předčasných voleb a také v době, kdy dochází k zastupování prezidentských funkcí. Ve lhůtě od 20 do 40 dnů po rozpuštění Národního shromáždění se musejí konat nové volby včetně volební kampaně. Národní shromáždění bylo rozpuštěno celkem pětkrát. Dvakrát tak učinil