Stranický systém VB

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE
PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA
POLITOLOGIE
SEMINÁRNÍ PRÁCE
TÉMA: STRANICKÝ SYSTÉM VELKÉ BRITÁNIE
Vypracovala: E-mail: Cvičení:
Praha 2009
OBSAH
Úvod…………………………………………………………………………………………………………………………………………………. 3
Definice stranického systému …………………………………………………………………………………………………………... 4
Druhy stranických systémů …………………………………………………………………………………………………………….… 4
Bipartismus ………………………………………………………………………………………………………………………………….….. 5
Politické strany ve Velké Británii ……………………………………………………………………………………………….……… 5
Konzervativní strana ………………………………………………………………………………………………………………..………. 7
Dělnická strana …………………………………………………………………………………………………………………………..….… 8
Volební systém a organizace voleb ………………………………………………………………………………………………….. 9
Závěr ……………………………………………………………………………………………………………………………………………….. 9
Literatura …………………………………………………………………………………………………………………………………….…… 9
Klíčová slova ……………………………………………………………………………………………………………………………….….. 10
Příloha ………………………………………………………………………………………………………………………….……………….. 10
Úvod
Cílem této práce je seznámení se se stranickým systémem Velké Británie. Spojené království Velké Británie je severozápadní evropský unitární stát. Skládá se z Anglie, Walesu, Skotska a Severního Irska. Království je konstituční monarchie s dvoukomorovým parlamentem. Britský dvoukomorový parlament se skládá z Dolní sněmovny (House of commons) a Sněmovny lordů (House of lords). Nemá psanou ústavu. Velmi silné postavení má ministerský předseda, proto bývá Velká Británie označována jako stát premiérský. Funkce britského premiéra je přirovnávána k funkci amerického prezidenta. Hlavou státu je královna. Všechny politické strany platí členské příspěvky. Britský stranický systém je prototypem ideálního dvoustranického systému, kde se střídají 2 nejsilnější strany- Labouristé a Konzervativci, kterými se v této práci budu zabývat.
Definice stranického systému
Stranický systém je systém uspořádání a vzájemného vlivu politických stran. Je úzce spjat se systémem politickým, skládá se z politického systému a vztahů mezi nimi. Je určující pro pochopení politických režimů a jejich reálného fungování. Důležitým kritériem pro určení stranického systému je počet stran a polarizace (ideologická vzdálenost od jednotlivých stran). Stranický systém je výsledkem vlastních i obecných faktorů. Vlastními faktory rozumíme například národní tradice, dějiny nebo náboženské vyznání. Obecné faktory jsou společné všem zemím a rozlišují se na :
Sociálně-ekonomické - mají velký dopad, týkají se hlavně struktury sociálních tříd na politické strany
Ideologické a kulturní
Technické – hlavním faktorem je volební systém
Druhy stranických systémů
Existuje několik druhů kritérií, podle kterých určujeme stranický systém
Počet stran -Monopartismus
- Bipartismus
- Multipartismus
Počet a velikost stran- Bipartismus
- Systém dvou a půl stran
- Multipartismus s dominující stranou
- Multipartismus bez dominující strany
Počet stran a ideologická vzdálenost- Systém predominantní strany
-Bipartismus
- Umírněný multipartismus
- Extrémní multipartismus
- Atomizovaný stranický systém
Bipartismus
Systém vládnutí dvou v zásadě stejně silných stran, které se pravidelně střídají u moci. Strana, která ve volbách vyhraje je za svou vládu plně zodpovědná a vládne sama. Kdyby nedocházelo ke střídání dvou stran u moci, nejednalo by se o bipartismus. V případě bipartismu je velice důležitá ideologická vzdálenost stran od středu (polarizace).
Sartori formuloval 4 podmínky pro bipartismus:
Dvě soupeří o absolutní většinu poslaneckých křesel
Jedné nebo druhé z těch dvou stran se tuto nadpoloviční většinu v každém případě podaří získat
Tato strana má v úmyslu vládnout sama
Střídání u vlády neboli alternace zůstává pravděpodobnou eventualitou
Rozlišujeme dokonalý a nedokonalý bipartismus. Příkladem dokonalého bipartismus je Anglie, kde můžeme vidět disciplinovanost obou stran. Naopak nedokonalý bipartismus nalezneme v USA, kde dochází k neustálému soupeření stran. Ke střídání u moci dochází obvykle jen v soutěži o místo prezidenta, zatímco v kongresu mají většinu téměř vždy demokraté.
Politické strany Velké Británie
Všechny britské politické strany akceptovaly členství spojené s placením členských příspěvků (na rozdíl do velkých stran v USA). Organizace na úrovni volebního obvodu jsou základní volební jednotkou stran, zodpovídají za nominaci a volbu kandidátů do parlamentu. Kandidát nemusí mít v daném volebním obvodě trvalé bydliště. V základních rysech je vnitřní organizace významných politických stran totožná. Britské politické strany patří k nejmasovějším stranám z celé západní Evropy a to i přesto, že po 2. světové válce vykazuje členství v politických stranách klesající tendenci. Všechny strany mají své národní organizace. Národní konference, k