francouzský polit. systém

Charles de Gaulle, stejně jako François Mitterand. Naposledy bylo Národní shromáždění rozpuštěno v roce 1997 Jacquesem Chiracem.
5Prezident má právo odvolat se k Ústavní radě, aby prověřila ústavnost schváleného zákona před jeho vyhlášením. Stejné právo mají předsedové obou komor parlamentu, předseda vlády a také skupina šedesáti poslanců nebo šedesáti senátorů.
Prezident vyhlašuje zákony do 15 dnů poté, co vláda dostala schválený návrh zákona. Může požádat o nové projednání zákona.
Prezident má pravomoc svolat referendum. Dále jmenuje vyšší státní úředníky (například prefekty), je vrchním velitelem ozbrojených sil a může rozhodnout o nasazení nukleárních zbraní, vede zahraniční politiku, je garantem nezávislosti soudní autority, předsedá radě ministrů.
6Prezident může za určitých podmínek vyhlásit výjimečný stav, kdy mu přísluší mimořádné pravomoci, díky nimž může rozhodovat téměř neomezeně. Nemá však v tomto období právo rozpustit Národní shromáždění, které je automaticky svoláno ihned po zavedení výjimečného stavu.
Prezidenti páté republiky
Od roku 1958 se vystřídalo šest prezidentů:
Charles de Gaulle, 1959 – 1969,
Georges Pompidou, 1969 – 1974,
Valéry Giscard d'Estaing, 1974 – 1981,
François Mitterrand, 1981 – 1995,
Jacques Chirac, 1995 – 2007,
Nicolas Sarkózy, od roku 2007
Dva z prezidentů nedokončili mandát – Charles de Gaulle rezignoval v roce 1969 a Georges Pompidou zemřel v roce 1974.
Bývalý francouzským prezidentem Jacques Chirac byl poprvé zvolen v roce 1995 (na sedm let), poté znovu roku 2002 na druhé funkční období.
Předseda vlády
Předseda vlády je nejbližším spolupracovníkem prezidenta republiky. Uvádí do praxe orientaci státní politiky, kterou mu prezident naznačuje. Má autoritu nad vládou. Od počátku páté republiky bylo jmenováno celkem 19 předsedů vlády. Současným francouzským předsedou vlády je Francois Fillon.
Pravomoci předsedy vlády
Předseda vlády je oprávněn předkládat Národnímu shromáždění žádost o vyslovení důvěry.
Může navrhnout prezidentu republiky, aby odvolal ministra z vlády, a pokud jde o závažnější problém, může též navrhnout rekonstrukci vlády.
Po prezidentské delegaci předsedá radě ministrů.
Kontroluje a případně i vetuje návrhy zákonů a nařízení vlády.
Jmenuje civilní i vojenské úředníky.
Má rozhodčí pravomoc, která mu umožňuje regulovat činnost vlády.
Předsedá tzv. meziresortním výborům (comités interministériels) a jiným výborům.
Řídí činnost Úřadu předsednictva vlády (Secrétariat général du gouvernement) a některých dalších orgánů řídících státní správu.
Odpovídá za politiku obrany republiky a je oprávněn zastupovat prezidenta republiky, který je vrchním velitelem ozbrojených sil, při jednání ve věcech obrany.
Vláda
Vláda má celkem 39 členů – 16 ministrů, 11 delegovaných ministrů a 12 státních tajemníků. V čele stojí předseda vlády. Vláda je odpovědná parlamentu.
7Ministerská rada (Conseil des ministres) se schází zpravidla jednou týdně za předsednictví prezidenta republiky. Rozhodnutí projednaná v ministerské radě jsou závazná pro všechny členy vlády.
Pravomoci vlády
Vláda má právo navrhnout prezidentovi republiky vyhlášení referenda.
Jedná o jmenování některých vyšších úředníků (například členů Státní rady a velvyslanců), o návrzích na vydání nařízení a vyhlášení nejvýznamnějších dekretů, o návrzích zákonů po vyjádření Státní rady, o návrhu na vyslovení důvěry předsedovy vlády.
Může vyhlásit stav obležení.
Soužití (kohabitace, koexistence)
Poměrně složitá situace nastává v období kohabitace (cohabitation), kdy prezident republiky a předseda vlády pocházejí z opozičních politických stran. Předpokládá se, že problém kohabitace vyřešilo zkrácení prezidentského mandátu. Prezident je nyní volen na pět let, stejně jako poslanci.
Zákonodárná moc
Zákonodárná moc přísluší parlamentu, který se skládá ze dvou komor. Dolní komoru představuje Národní shromáždění (Assemblée nationale). Horní komorou je Senát (Sénat). Komory nejsou rovnocenné, při nejednotě rozhoduje Národní shromáždění. Parlament je v ústavě zařazen až po prezidentovi republiky a vládě.
Národní shromáždění
8V Národním shromáždění zasedá 577 poslanců. Jsou voleni na pět let v přímých dvoukolových volbách dle většinového volebního systému. Aby byl kandidát zvolen