Analýza pracovního trhu a politika zaměstnanosti - stč. kraj

Česká zemědělská univerzita
Provozně ekonomická fakulta
Název seminární práce:Analýza pracovního trhu a politika zaměstnanosti – Středočeský kraj
Předmět: Regionální politika zaměstnanosti
Autor: Bc. Daniela Beranová
Vyučující:Ing. Daniel Toth, Dr.
Studijní program Hospodářská politika a správa
Obor:Veřejná správa a regionální rozvoj
Ročník: 4.
Forma studia (konzultační středisko): Kombinovaná (Sezimovo Ústí)
Akademický rok: LS 2010
Abstrakt:
Seminární práce se snaží zhodnotit vývoj na trhu práce a politiku zaměstnanosti ve Středočeském kraji. Hlavními sledovanými znaky jsou nezaměstnanost, míra nezaměstnanosti, počet pracovních míst a jejich vývoj ve sledovaném období v letech 2008 – 2010. Teoretická část práce je zaměřena na všeobecnou problematiku týkající se trhu práce a politiky zaměstnanosti v kraji. Praktická část analyzuje současnou situaci na trhu práce a dále je zaměřena na aktivity regionální politiky zaměstnanosti. Hlavním cílem práce bylo navrhnout soubor opatření vedoucích k dlouhodobému a udržitelnému zlepšení situace na středočeském trhu práce.
Klíčová slova:
Trh práce, zaměstnanost, nezaměstnanost, aktivní politika zaměstnanosti, míra nezaměstnanosti, Evropský sociální fond, Středočeský kraj, projekty na podporu zaměstnanosti, regionální politika zaměstnanosti
Obsah
PERLINK \l "_Toc258512898" 3.Trh práce PAGEREF _Toc258512898 \h 4
 HYPERLINK \l "_Toc258512899" 3.1.Definice trhu práce PAGEREF _Toc258512899 \h 4
 HYPERLINK \l "_Toc258512900" 3.2.Komponenty trhu práce PAGEREF _Toc258512900 \h 4
 HYPERLINK \l "_Toc258512901" 3.2.1.Nabídka práce PAGEREF _Toc258512901 \h 4
 HYPERLINK \l "_Toc258512902" 3.2.2.Poptávka po práci PAGEREF _Toc258512902 \h 5
 HYPERLINK \l "_Toc258512903" 3.2.3.Rovnováha na trhu práce PAGEREF _Toc258512903 \h 5
4.3.Evropský sociální fond
EREF _Toc258512911 \h 9
"_Toc258512914" 6.Závěr a hodnocení
Úvod
Ukazatele trhu práce a nezaměstnanosti jsou obecně považovány za jedny z nejdůležitějších v rámci jednotlivých států i celosvětově.
Trh práce se od konce minulého století výrazně změnil. S ohledem na nástup nových technologií a techniky byl urychlen přesun pracovní síly ze zemědělství a průmyslu do odvětví služeb. Zároveň se tak změnil podíl sektorů na tvorbě HDP. Fyzická práce je postupně nahrazována prací technickou. Zvýšila se zaměstnanost žen a zároveň jejich pracovní zařazení. Vznikají nové obory, čímž je vyvíjen tlak na pružnou změnu kvalifikace a zároveň na schopnost vykonávat více profesí s různým obsahem práce. Zvýšil se počet studujících na středních i vysokých školách. Dochází také ke zvyšování počtu pracovníků pracujících na zkrácený pracovní úvazek. Poptávka po práci je podmíněna požadavkem na zvýšenou kvalifikaci, upřednostňuje odborníky s praxí a schopností snadné adaptace dokonce i v rámci mezinárodní mobility.
V souvislosti s rozvojem ekonomiky narážíme na nezaměstnanost, která patří k největším problémům v každé zemi. S tímto problémem se setkáváme denně ve sdělovacích prostředcích, které nás průběžně informují o aktuálním stavu. Nezaměstnanost můžeme sledovat jako zatížení z hlediska celé společnosti, ale i z pohledu samotného nezaměstnaného. Pro společnost tato skutečnost znamená nejen zvýšené nároky na sociální zabezpečení nezaměstnaných (včetně administrativy), ale především ohrožení společnosti a to zejména vstupem nezaměstnaných do šedé ekonomiky a rizikem možného zvyšování kriminality. Nezaměstnaný člověk pociťuje problémy nejen v oblasti sociální, (uplatnění ve společnosti, v oblasti individuálních vztahů pak zejména v rodině), ale mnohdy i problémy psychické.
Druhým hlavním důvodem nezaměstnanosti je naopak útlum ekonomiky jako celku (příkladem může být i současná ekonomická krize), kdy dochází k zavírání celých průmyslových odvětví v regionu, či krachu velkých firem. V těchto případech dochází k vysokému nárůstu počtu nezaměstnaných a riziko nežádoucích jevů v daném regionu se mnohonásobně zvyšuje. Záleží pak na každém jedinci, jak rychle a pružně na danou situaci zareaguje. Pomoc státu by měla být v této věci až na druhém místě, nikoli však druhořadého významu. Poslední průzkumy signalizují, že si čeští občané během krize začali více vážit toho, že mají práci. Lidé, kteří o práci přišli poměrně ochotně slevují ze svých nároků. Zvyšuje se počet těch, kteří jsou ochotni za prací cestovat nebo se dokonce stěhovat. Nezaměstnaní rádi přijmou i hůře placenou práci a uchazeči o zaměstnání jsou ochotni akceptovat smlouvu na dobu určitou. Důvodem je skutečnost, že nás podle expertů zlepšení stavu na trhu práce v tomto roce rozhodně nečeká – a to díky logickému zpoždění v reakci na pohyb ekonomiky. I když ekonomika již roste, zaměstnanost zatím dále klesá. Dle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí bylo ke dni 31. 1. 2010 v České republice 574 226 lidí bez práce, což je v přepočtu 18, 3 uchazeče na jedno místo. Nejhorší situace je v kraji Ústeckém, Olomouckém a Moravskoslezském, nejlépe je na tom Praha.
Nezaměstnanost je problém nadnárodní a mezigenerační. Jeho řešení často přináší požadavky na samotné nezaměstnané, aby měli zájem svůj problém řešit, např. vhodnou rekvalifikací. V této oblasti se pro stát otvírá v rámci politiky zaměstnanosti mnoho možností kde vyřešení jednoho problému – nezaměstnanosti, může zároveň vyřešit i problematiku nedostatku kvalifikovaných pracovníků v jiném oboru, popř. v jiném místě. Na nezaměstnanost je nahlíženo jako na jev ekonomický, ale především také sociální, který ve svých důsledcích zasahuje do osudu jednotlivých lidí a jejich prostřednictvím se odráží na společnosti jako celku.
Cíl práce
Hlavním cílem této práce je analyzovat pracovní trh a politiku zaměstnanostive středočeském kraji v letech 2008 – 2010 a současně potvrdit či vyvrátit hypotézu zda a do jaké míry současná ekonomická krize ovlivňuje trh práce a nezaměstnanost v daném regionu.
Pro pochopení souvislostí dané problematiky je nezbytné alespoň základní popsání teoretických poznatků. Prvotní snahou autora bude vysvětlení základních pojmů, kterými jsou trh práce, jeho komponenty a segmentace. V souvislosti s politikou zaměstnanosti budou zmíněny a vysvětleny pojmy nezaměstnanost a Evropský sociální fond.
Praktická část práce je zaměřena na analýzu pracovního trhu, tj. popsání vývoje a současné situace na trhu práce ve Středočeském kraji a jeho porovnání stejných období v různých letech.
Vedlejším cílem této práce je porovnání aktuálního stavu nezaměstnanosti s ostatními regiony České republiky za použití aktuálních statistických údajů a jejich grafického znázornění.
Při zpracování práce bude vycházeno z veřejných materiálů Ministerstva práce a sociálních věcí, Českého statistického úřadu, Eurostatu (údaje statistického charakteru) a odborné literatury. Zároveň bude v práci zohledněna stávající právní úprava v oblasti zaměstnanosti v České republice. Vzhledem k rozsahu a zaměření práce bude uplatněna metoda popisná, analytická a komparativní.
Trh práce
Definice trhu práce
“Pracovní trh je spojen s tržní ekonomikou, ve které je, stejně jako služba a výrobky, prodávána a kupována i práce (pracovní smlouvy a mzdy jsou směňovány za čas a kvalifikaci pracovníků)”. Je možné tedy říci, že jde o směnný vztah mezi prací a mzdou.
Trh práce závisí na poptávce po pracovní síle a množství nabídky pracovních sil. Od tohoto vzájemného poměru se dále odvíjí cena pracovní síly – mzda. Cena pracovní síly je tím vyšší čím více převyšuje poptávka po pracovní síle nabídku pracovních sil. Nabídka i poptávka na trhu práce je odlišná v jednotlivých profesích, odvětvích či územích.
Komponenty trhu práce
Mezi jednotlivé složky trhu práce patří poptávka po práci, nabídka práce, rovnováha na trhu práce a konstituování reálné a nominální mzdy. Jednotlivé firmy poptávají práci, pracovníci svoji pracovní sílu nabízejí.
Nabídka práce
Práci nabízejí domácnosti, tedy pracovníci. Výše nabídky práce je závislá na výši mzdy - peněžnímu ocenění práce. Zaměstnanci jsou ochotni pracovat, dokud je odměna za práci vyšší než náklady na tuto práci vynaložené. Zde nalézáme souvislost s úrovní minimální mzdy, kdy nezaměstnaní nejsou ochotni nastoupit do práce za mzdu, která je rovna mzdě minimální. Pracovníci se dále rozhodují dle dalšího faktoru, kterým je volný čas. Zde se projevují dva efekty – substituční a důchodový. “Převaha substitučního efektu má za následek zvyšování množství nabízené práce, převaha důchodového efektu nad substitučním má za následek tendenci snižovat nabídku práce. Relativní vliv těchto dvou efektů závisí na preferencích domácností.”
Poptávka po práci
Poptávku po práci tvoří firmy, jejichž cílem je dosáhnout maximální možné produktivity při co nejnižších nákladech. Snaží se maximalizovat svůj užitek – zisk. Jedná se tedy o vztah mezi množstvím poptávané práce a výší mzdové sazby. Čím vyšší je mzdová sazba, tím menší je tedy poptávka firem po práci.
Výše poptávky může být ovlivňována i některými dalšími faktory jako např. změna poptávky po výrobku, který firma vyrábí. Pokud dojde ke zvýšení této poptávky, zároveň se zvýší produkce a tím i poptávka po práci (a naopak).
Rovnováha na trhu práce
Když se agregátní poptávka po práci rovná agregátní nabídce, nastává na trhu práce rovnováha. Domácnosti nabízejí při dan