Analýza pracovního trhu a politika zaměstnanosti - stč. kraj

ut 3 681 volných pracovních míst, tedy jen 44 % toho, co v únoru loňského roku.
Graf č. 4 Míra nezaměstnanosti ve Středočeském kraji dle pohlaví - ve stejném sledovaném období (únor)
Regionální politika zaměstnanosti
Aktivní politika zaměstnanosti je základním nástrojem pro boj s nezaměstnaností. Také úřady práce ve Středočeském kraji mohou pomoci a pomáhají uchazečům o zaměstnání při hledání nové práce – formou nejrůznějších rekvalifikací, individuálními přístupy k nezaměstnaným nebo např. projekty určenými nejhůře zaměstnatelným skupinám uchazečů.
Řada firem na Berounsku je ochotna za příspěvek od úřadu práce vzdělávat nebo přeškolovat své zaměstnance, a vyhnout se tak jejich propouštění. Umožňuje to projekt ministerstva práce a sociálních věcí Vzdělávejte se, určený firmám, jež mají prokazatelně problémy s odbytem výroby. Měl by tak zabránit situaci, kdy část zaměstnanců zůstává doma a pobírá 60 procent mzdy. Kurzy si firma musí zajistit sama, od úřadu práce pak získává finanční příspěvekna úhradu mzdových nákladů pro zaměstnance, které do nich přihlásí. Na Berounsku již na situaci zareagovala řada středních škol, které rekvalifikační či vzdělávací kurzy zajišťují. Školy nabízí například o svářečské kurzy, základní kurzy programování CNC strojů či výuku technického kreslení na počítačích.
Projekty na podporu zaměstnanosti
V souvislosti s politikou zaměstnanosti ve Středočeském kraji byly schváleny i další projekty, jejichž realizace je spolufinancována ESF a státním rozpočtem. Příkladem je projekt Nová šance pro Vás + více než jenom pracovník obchodu a služeb. Hlavní cílovou skupinou jsou absolventi škol a nezaměstnané osoby starší věkové skupiny (nad 45 let). Cílem projektu je zamezení růstu počtu dlouhodobě nezaměstnaných občanů a pomoci jim zařadit se opětdo pracovního procesu. Nově získané znalosti a dovednosti by měly zvýšit zaměstnatelnosta atraktivitu těchto lidí na trhu práce. Zároveň účastníci kurzu získají potřebné sebevědomí při prezentaci sebe sama při přijímacích pohovorech.
Další akcí na podporu zaměstnanosti v kraji je projekt ECDL Start - dobrý start do nové práce. Podobně jako v předchozím projektu i zde mají šanci osoby dlouhodobě nezaměstnané a osoby ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností. V tomto projektu jsou cílovou skupinou absolventi škol (základní, středoškolské i vysokoškolské vzdělání). Účastníci mohou být však všichni nezaměstnaní, kteří dosáhli alespoň základního vzdělání. Kromě získání nových znalostí a zvýšení kvalifikace v oblasti IT mohou účastníci kurzu získat po úspěšném složení zkoušky mezinárodně uznávaný certifikát ECDL Start. Další motivací je skutečnost, že prvních 15 úspěšných účastníků, kteří si najdou zaměstnání, získá na 6 měsíců příspěvekna mzdové náklady pro jejich zaměstnavatele.
Závěr a hodnocení
Seminární práce zanalyzovala vývoj trhu práce a nezaměstnanost ve Středočeském kraji v letech 2008 – 2010 a zjistila nerovnováhu na trhu práce. Statistické údaje uvedené v tabulkách této práce potvrzují hypotézu o ovlivnění trhu práce a nezaměstnanosti současnou ekonomickou krizí, se kterou se potýkají všechny regiony v České republice. V porovnání s ostatními kraji měl však k 28. únoru 2010 Středočeský kraj druhou nejnižší míru nezaměstnanosti hned po hlavním městě Praha. (viz tabulka č. 3 v příloze).
Středočeské okresy lze z pohledu vývoje trhu práce rozdělit zhruba do třech skupin. První skupina je tvořena okresy, kde je situace na trhu práce v porovnání s ostatními příznivá a to nejen v rámci kraje, ale i z hlediska ČR- jedná se o okresy Praha-západ, Praha-východ, Benešov a Mladá Boleslav. Přestože není situace na trhu práce v těchto okresech vyloženě kritická, lze považovat současný stav za vážný, vyžadující zvýšenou pozornost, neboť právě v těchto okresech se vyskytují mikroregiony, které nezaměstnanost postihuje ve Středočeském kraji nejvýrazněji.
Vývoj na trhu práce ve Středočeském kraji bude v nejbližším období pravděpodobně probíhat bez výraznějších změn. Míra nezaměstnanosti je a bude závislá na stavu české ekonomiky, její hodnota by se ale měla pohybovat pod hodnotami celorepublikového průměru.
Měnící se situace na trhu práce vyžaduje i odpovídající institucionální řešení. Mj. na MPSV by měla být i institucionálně zabezpečena trvalá koncepční činnost v oblasti zaměstnanosti. Úřady práce by měly dodržet původní koncepci, tj. roli manažerů práce na regionálním trhu, nikoliv roli administrativních úřadů.
Co se týče veřejných služeb zaměstnanosti v regionu, před vstupem do EU došlo ke vzdělávání pracovníků za účelem dosažení vysoké účinnosti realizace projektů na řešení nezaměstnanosti v celém kraji tak, aby byli schopni předkládat projekty k finanční podpoře opatření rozvoje lidských zdrojů. Nejen na pověřených úřadech práce, ale na všech ÚP byly personálně zabezpečeny činnosti související s realizací projektů, s řídící věcnou a finanční kontrolou a inspekcí grantů, s jejich průběžným hodnocením a monitorováním. Zároveň bylo zajištěno vzdělávání těchto pracovníků za účelem dosažení vysoké účinnosti realizace projektů na řešení nezaměstnanosti v celém kraji.
Rozvojové trendy ve Středočeském kraji byly přibrzděny hospodářskou recesí. Při dalším nárůstu nezaměstnanosti lze očekávat výrazně rozdílné dopady pro jednotlivé oblasti a to jak na úrovni obcí tak i na úrovni mikrolokalit v rámci větších měst. Dopady ekonomické krize prověří nezávislost a zdraví regionální ekonomiky a především sílu sociálních vazeb mezi lidmi.
Přílohy
Tabulka č. 2 Nejnovější údaje Středočeského kraje
*oproti stejnému období v loňském roce
Tabulka č. 3 Statistika nezaměstnanosti z územního hlediska – únor 2010
kraj
nezam.
zaměstnaní
míra nezam.
volná místa 
Hlavní město Praha
31 004
795 649
3,90%
8 805
Středočeský
52 776
691 814
7,98%
3 681
Královéhradecký
25 107
287 274
8,96%
1 512
Jihočeský
29 615
341 009
9,14%
1 571
Plzeňský
28 011
321 943
9,40%
1 645
Vysočina
30 512
271 427
11,04%
895
Pardubický
29 215
274 321
11,15%
1 461
Liberecký
26 786
231 243
11,73%
1 007
Zlínský
35 680
304 713
11,95%
1 367
Karlovarský
20 225
171 321
11,97%
925
Jihomoravský
70 421
617 159
12,46%
3 135
Moravskoslezský
83 351
646 826
13,28%
2 854
Olomoucký
43 606
331 204
14,18%
1 151
Ústecký
62 177
433 947
14,29%
1 940
Tabulka č. 4 Statistická ročenka Středočeského kraje - 2009
Seznam literatury
KOTÝNKOVÁ, Magdalena. Trh práce na přelomu tisíciletí. Praha: Nakladatelství Oeconomica, Vysoká škola ekonomická v Praze, 2006, 256 s., ISBN 80-245-1149-5.
KUCHAŘ, Pavel. Trh práce – sociologická analýza. Univerzita Karlova v Praze: Nakladatelství Karolinum, 2007, 183 s. ISBN 978-80-246-1383-3.
MACH, Miloš. Makroekonomie II pro magisterské (inženýrské) studium 1. a 2. část. Slaný: Melandrium, 2001, 367 s., ISBN 80-86175-18-9.
MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 2. vydání, doplněné, Praha: Sociologické nakladatelství, 1998, 172 s. ISBN 80-901424-9-4.
PRAŽSKÁ, Lenka – JINDRA, Jiří a kol. Obchodní podnikání. Praha: Nakladatelství Management Press, NT Publishing, s.r.o., 2002, 874 s. ISBN 80-7261-059-7.
Statistiky nezaměstnanosti – Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. [online] Poslední změna 8. 4. 2010 [cit. 2010-04-08]. Dostupné z URL:
Novinky. [online] Poslední změna 28. 3. 2010 [cit. 2010-04-08]. Dostupné z URL:
Evropský sociální fond. [online] Poslední změna 27. 11. 2009 [cit. 2010-04-08]. Dostupné z URL:
Projekt: Nová šance pro Vás + více než jenom pracovník obchodu a služeb. [online] Poslední změna 29. 3. 2010 [cit. 2010-04-08]. Dostupné z URL:
Zákon ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.
Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS – Český statistický úřad. [online]. Poslední změna 5. 2. 2010 [cit. 2010-04-08]. Dostupné z URL:
MAREŠ, Petr: Nezaměstnanost jako sociální problém. Sociologické nakladatelství, Praha 1998, str. 54.
Důchodový efekt nastává v případě, kdy domácnosti dávají přednost volnému času před časem pracovním. V případě substitučního efektu domácnosti substituují volný čas mzdou a spotřebou.
MACH, Miloš: Makroekonomie II pro magisterské (inženýrské) studium 1. a 2. část. Melandrium, Slaný 2001, str. 249.
Na reálném trhu práce však k jeho absolutní rovnováze prakticky nedochází.
Při plné zaměstnanosti existuje frikční či strukturální nezaměstnanost, avšak počet volných pracovních míst je roven počtu nezaměstnaných osob, na trhu práce je tedy rovnováha.
MACH, Miloš: Makroekonomie II pro magisterské (inženýrské) studium 1. a 2. část. Melandrium, Slaný 2001, str. 246.
KUCHAŘ, Pavel: Trh práce – sociologická analýza. Karolinum, Univerzita Karlova v Praze 2007, str. 32.
MAREŠ, Petr: Nezaměstnanost jako sociální problém. Sociologické nakladatelství, Praha 1998, str. 61.
KUCHAŘ, Pavel: Trh práce – sociologická analýza. Karolinum, Univerzita Karlova v Praze 2007, str. 117.
MAREŠ, Petr: Nezaměstnanost jako sociální problém. Sociologické nakladatelství, Praha 1998, str. 17.
Do zaměstnaných tedy zahrnujeme i studenty, kteří si při svém studiu přivydělávají.
SAMUELSON, Paul a., NORDHAUS William D.: Ekonomie. Svoboda, Praha 1991, str. 287.
Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.

Na základě registrace nezaměstnaných osob na úřadech práce.
Zdroj dat:

Zdroj dat:

Zdroj dat:


Zdroj dat:
Zdroj dat: