Zootechnika

y
Allometreie růstu
nerovnoměrnost růstu části těla vůči celku
způsobí změnu proporcí těla – možno využít elekcí k tvorbě masných typů
pozitivní – rychlejší růst
negativní – pomalejší růst
isometrie
Kompenzace růstu
intenzivnější růst v období následujícím po omezeném růstu (nedostatek živin)
Hodnocení růstu
růstová pásma – v plemenném standardu ( kvalita zvířat = cena
průměrný denní přírůstek (skot – 0,7 – 1,5 kg; prase – 0,7 – 1 kg; ovce – 0,18 – 0,245 kg)
hmotnost v důležité fázi ontogeneze (narození, odstav, věk 1.roku aj.) ( selekce
Činitelé ovlivňující růst
Genetičtí
druh, plemeno, genotyp, jedinec, pohlaví
Negenetičtí
materiální efekty
výživa a krmení – škodí podvýživa i nadměrná výživa
klima
technologický systém chovu a management
Řízení růstu
důvod – zlepšení ekonomiky růstu a tím produkce
specificky účinné látky (hormony, antibiotika)
hormony: steroidy, somatotropin (STH)
zákaz použití: hormonální steroidy, STH
Produkce masa
Maso jako potravina – rozhodující podíl kryt masem hospodářských zvířat
Spotřeba masa a konzumace – dle regionálních a náboženských vlivů, je dána ekonomickou situací úrovní státu
Množství masa =
Maso v širším smyslu slova – všechno co lze ze zvířete zkonzumovat
Maso v užším slova smyslu – „maso na kosti“ ( pojem maso v textu
Nejvyšší podíl:
vepřové maso cca 45 kg
drůbeží maso cca 23 kg
hovězí maso cca 11 kg
Kvalita masa:
dle kategorie zvířete
nejkvalitnější maso poskytuje výkrm
Druhy a kategorie jatečných zvířat:
Skot:
telata do 150 kg
mladý skot 150 kg – 12 měs. věku
mladý býk 18 – 24 měs.
býk – nad 24 měs.
volek – kastrát nad 24 měs.
jalovce – samice od 12 měs. do prvního porodu
kráva – samice od prvního otelení
Prasata:
jatečná prasata nad 50 kg
výsekové prase 80 – 110 kg
Drůbež:
kur ( brojler cca 1,8 kg (40 dnů)
kachna ( 1,8 – 2,5 kg (49 dnů)
husa ( cca 3,5 kg
krůta ( masný typ 3,7 kg – 4,5 kg (90 dnů)
Minoritní druhy – králičí, rybí, skopové, koňské, zvěřina
Výkrmové schopnosti zvířat
Výkrmnost – schopnost tvorby masa a tuku determinována Genotypem, tj. plemeno resp. užitkový typ
Kritéria:
růstová schopnost – denní přírůstek, netto přírůstek, přírůstek hlavních masitých částí
výsledek šlechtění – u kuřat r. 1936 versus 2000 zkrácení doby výkrmu na 50%, spotřeba krmiva na 65%
konverze živin – schopnost zvířete využít živiny ke tvorbě těla, kritérium – spotřeba živin (směsi) na 1 kg přírůstku
Moderní masná plemena – typ svalový
Úloha tuku – více jak 10% hmotnosti zvířete je nežádoucí
Potřebné je však mramorování masa (uložení mezisvalového a vnitrosvalového tuku) pro kulinářské a chuťové vlastnosti masa
Hodnocení masné užitkovosti
Výkrmnost – stupeň nasazení svalstva a tuku na zvířeti
Zmasilost – stupeň vývinu svalstva
Protučnění – množství a rozložení tuku
Hodnocení:
na živém zvířeti:
subjektivně a hmatem bonitéra (řeznické hmaty pro posouzení zmasilosti a protučnění)
objektivně – pomocí přístrojových metod (sonografie)
na jatečním trupu – přesné údaje
Jateční zralost – optimální složení trupu kosti : svaly : tuk ( optimální porážková hmotnost
Jateční hodnota – komplex ukazatelů
Jateční výtěžnost – podíl porážkové hmotnosti z jateční v procentech
skot – 50-60%
prase – 78-82%
drůbež – 78-85%
Porážková hmotnost – hmotnost před porážkou, 12 hod. lačnění
Jatečná hmotnost – hmotnost jatečně opracovaného trupu¨
Kvalita jatečního trupu
Složení jatečného těla – zjistí se bouráním, tj. technologickým dělením
skot:
části hodnotné: svíčková, roštěnec, kýta (43%)
části středně hodnotné: plec, podplečí, krk (32%)
části mále hodnotné: bok s kostí a bez kosti, hrudi (26%)
prase:
hl. masa. části: krkovička, kotleta, plec a kýta bez nožky
převážně tučné části: hřbetní sádlo, plsť, bůček
méněcenné části: hlava, nožička
Podíl tkání: hodnotí se podíl KOSTI : SVAL : TUK
Kvalita masa a tuku:
Výživná hodnota: obsah živin, laboratorní rozbor (obsah bílkovin, tuku , minerálií, vitamínů)
Senzorické vlastnosti: vlastnost hodnocené smysly člověka (barva, mramorování, šťavnatost, jemnost)
Technologické vlastnosti: důležité pro zpracování masa (barva, pH, vaznost, křehkost, kvalita tuku)
Hygienické vlastnosti:
kontaminace masa cizorodými látkami (těžké kovy, rezidua léčiv, herbicidů)
mikrobiologická (porážka, obchodní síť)
Hodnocení kvality masa a tuku
Objektivně – laboratorní rozbory
Subjektivně – degustací (senzorické hodnocení)
odbornou komisí – 5-7 členů – profesionálů
konzumentská komise – 10-50 členů laiků
Činitelé ovlivňující masnou užitkovost a kvalitu masa
činitelé genetičtí
plemenná příslušnost
druhová příslušnost
pohlaví
věk
činitelé negenetiční:
výživa a krmení
technologický systém chovu a výkrmu
zdravotní stav
činitele technologičtí:
lačnění
doprava
porážka
zrání masa
vady masa (PSE – maso světlé, vodnaté, uvolňující kapalinu, DFD)
Nákup a zpeněžování jatečných zvířat
napevno v živém:
dle živé hmotnosti a akosti stanovené subjektivně
kontrolní porážka
napevno v mase – od roku 2001 metoda SEUROP (EUROP)
u skotu, ovcí – pohlaví, věk, hmotnost
jakost se hodnotí:
6 stupňů zmasilosti (S-P)
5 stupňů protučnění (1-5)
u prasat – základní ukazatel pro zatřídění je % svaloviny v jatečném trupu – hodnoceno aparativně (FOM, AUTOFOM, HGP)
Označování hovězího masa
věková kategoriedatum porážky
věk zvířetečíslo jatek
registrační číslo zvířete číslo bourárny
číslo posledního chovulaboratoř
protokol – povinné u kusů nad 30 měs. věku
narozen: CZ
vykrmen: CZ
poražen: cz
Věková kategorie:
teleta do 150 kg.
mladý skot – býčci a jalovičky 150 kg až 12 měsíců věku
mladý býk – býk 12 – 24 měsíců
volek – kastrát nad 12 měsíců věku
jalovice – samice nad 12 měsíců věku do 1.porodu
kráva – samice od 1.otelení
Produkce mléka
komplexní užitková vlastnost samic savců v ČR využíván skot, kozy, ovce
Mléčnost
Dojnost – schopnost dojit
Dojivost – objem mléka za den
Dojitelnost – jak snadno se zvíře nechá vydojit
Laktace – období produkce mléka, začíná porodem
Stání na sucho – období bez produkce mléka, začíná „zaprahnutí“
1 kg mléka – průtok cca 500 litrů krve (při 45 kg/den = 22,5 t)
Složení mléka – druhová závislost
bílkoviny
kaseinové mléko (kráva, koza)
albuminové mléko (klisna, masožravci)
tuk – odstředěním mléka – smetana ( máslo (vitamíny)
cukr – laktóza
minerálie – vápník v dobře využitelné formě
Mléko:
nezralé „mlezivo“
zralé
Kravské mléko
% obsah
sušina
bílkoviny
tuk
cukr
minerálie
mlezivo 1.den
24,5
15
5,4
3,5
1,2
mléko zralé
13,5
3,3
4
4,5
0,75
28.listopadu 2003
Šlechtění zvířat
selekce – metody plemenitby
náročný na výpočetní techniku
Šlechtění zvířat
tvůrčí a dlouhodobý charakter
představuje investici
Selekce – předpokladem výběru dostatek informací o zvířátek
Kontrola užitkovosti (KU)
měření a zaznamenávání úrovně definovaných užitkových vlastností a znaků dle přijatého systému pro využití v selekci
realizace KU – na základě zákona dle normy – ČSN ISO – mezinárodní standardizace
data zjištěná KU soustředěna v centrální databázi (Benešov u Prahy)
zpracování dat je periodické (měsíc, rok)
KU metodicky řídí chovatelský svaz
V případě ostatních druhů zvířat je sběr údajů o zvířatech věcí chovatelů
Selekce – výběr samců a samci – rodičů příští generace
přírodní – hlavní znak je fitnes
umělá – změna znaku užitkového má za následek zhoršení fitnes ( nutno zlepšit podmínky zvířat umělým chovem
Selekce dle účinnosti:
Negativní:
vyřazení zvířat s nejhorším vývinem znaků
vyřazení nositelů závazných a dědičných vad
Pozitivních – výběr nejlepších zvířat
Selekční postupy – úspěšnost selekce dle počtu kritérií
1 znak – 100%
2 znaky – 71%
4 znaky – 50%
a) dle nezávislých výběrových úrovní – limity všech znaků splněny
b) Simultánní – celkové zhodnocení:
bodové hodnocení
selekční index
Účinnost selekce – genetický zisk (selekční efekt) – rozdíl mezi průměrem užitkovosti rodičovské populace a průměrem potomků vybraných rodičů
Výši zisku ovlivní: intenzita selekce – podíl vybraných zvířat
Plemenná hodnota – charakteristika genetické kvality zvířete
PH – vyjádřena jako odchylka od srovnávací úrovně (průměr vrstevníků)
dle PH je možno odhadnout užitkovost budoucího potomstva = průměr PH rodičů
Odhad PH: dle informací
selekce předběžná – zdroj informací je rodokmen – údaje o příbuzných
selekce hlavní – zdroj informací je KU
selekce konečná – zdroj informací je užitkovost potomstva
Metoda porovnávání potomků s vrstevníky – biometrická metoda BLUP (Best Linear Unbiased Prediction) – dokáže odhadnout PH kterékoli věkové kategorii
S využitím všech dosažitelných zdrojů a informace
rovnice zahrnuje genetické (náhodné) a negenetické (fixní)
různé typy modelů – model otce, „animal model“ (nejdokonalejší)
Metody plemenitby
Cílevědomé rozmnožování zvířat k dosažení maximálního zisku
Klasické třídění:
Čistokrevná plemenitba
Křížení
Čistokrevná plemenitba
páření jedinců jednoho plemene – rodokmen!
základní metoda plemenitby – zejména v chovu zájmovém
zásady: používat zvířata s co nejvyšší PH
Postup:
1) Měření fenotypu (KU)
2) odhad PH
3) selekce – intenzita dle potřebného počtu zvířat a genetického zisku
4) získání nové generace
Osvěžení krve
Příbuzenská plemenitba (inbreeding, inzucht) společný předek do 5.generace není běžnou metodou! – možnost inbrední deprese
úzká příbuzenská plemenitba
blízká příbuzenská plemenitba
vzdálená příbuzenská plemenitba
Křížení
cílem je změna vlastností a znaků
křížení pozměňovací:
přilití krve – jedno použití cizího plemen
meliorační křížení – podíl cizích genů 25-50%
převodné křížení – nahrazení původního plemene; 5.generace – 3,125%
kombinační křížení – tvorba nového plemene
užitkové křížení
dvojplemenné – kříženci určení k výkrmu
trojplamenné – produkce hybridních matek
mezidruhové křížení
kůň x osel
Šlechtitelský programy
kompletní a systémový přístup ke šlechtění, cílem je max. genetický zisk
Části:
biologická
ekonomická
Typ programu:
selekční program
hybridizační program
Selekční program v chovu skotu
Matky býků + otci býků ( býčci do odchovny (selekce) ( inseminace
Získat co nejdříve údaje o užitkovosti potomků k odhadu PH
Hybridizační program k chovu prasat
Křížení k získání užitkových hybridů – mateřská a otcovská plemena
Šlechtitelská pyramida:
šlechtitelské chovy
rozmnožovací chovy
produkční chovy
Šlechtitelské programy v chovu ovcí, drůbeže, králíků
5.prosince 2003