Využití poznatků etologie v chovatelské praxi

erou se zvíře
dokáže poměrně dobře vypořádat.
Vlivy nepřirozeného stresu mohou
být fyziologicky zjištěné měřením:
- v neurochemických a
neuroendokrinologických (funkce
mozkových žláz) reakcích mozku,
- uvolňování katecholaminů
(adrenalinu a noradrenalinu),
- uvolňování glukokortikoidů
(kortizol, kortikosteron),
- frekvence tepu a dechu.
Jak se hodnotí dobré welfare Spolehlivou metodou je např. měření frekvence tepu. Jsou zdokumentovány pokusy s odstavem telete od krávy.
Po odstavu telete od matky se
výrazně zvýšila rychlost tepu
srdce matky. Takovýto zásah
je samozřejmě doprovázen
bučením matky i telete, což je
už projev chování, tedy
behaviorální projev.
Jak se vědecky hodnotí dobré welfare – behaviorální metody Základní behaviorální metody hodnocení chování zvířat rozdělujeme do dvou kategorií:
a) porovnání chování zvířat
v přirozených podmínkách s
chováním v prostředí, kde může
být pohoda riziková,
b) preferenční testy, v kterých
si zvířata mohou vybrat sama
prostředí, či ošetřování, které
jim vyhovuje.
Chovatelský odhad welfare Čeho si všímáme při určovaní pohody zvířat metodou posuzování chování:
- přítomnosti abnormálního chování (např. časté okusování ohrad – víc než 25 % času),
- absence běžných forem chování, např. komfortní chování (čistění se,
protahování se apod.),
- příliš častých nebo
minimálních změn ležení,
stání, vokalizace.
V myšlení typickém pro dnešní civilizaci se stále chápe vztah člověka a přírody zkresleně.
Člověk a příroda jsou v tomto smyslu chápáni odděleně, člověk sebe klade do pozice tvora nadřazeného přírodě a přírodu považuje často pouze za zdroj látek potřebných k životu. Proto necítí morální odpovědnost vůči přírodě a zvířatům, které jsou tu podle něho jen pro uspokojování jeho potřeb.
Takovými postoji ospravedlňuje používání jedovatých látek bez ohledu na volně žijící živočichy, chov domácích a hospodářských zvířat v podmínkách někdy hraničících s týráním, použití milionů zvířat pro pokusné účely apod. Závěr: Člověk by však neměl hodnotit pohodu zvířat podle svých momentálních pocitů a nálad, ale podle co nejhlubších znalostí a poznatků o biologických vlastnostech, zejména o fyziologických a etologických potřebách daného druhu zvířat. Polidšťováním podmínek pro zvířata, pokud prostředí přizpůsobujeme našim lidským představám (humanizací, technizací atd.), se vždy vzdalujeme jejich přirozenému welfare. Ve smyslu již uvedených etických principů je potřebné s hospodářskými zvířaty zacházet
dobře VŠUDE, nejen na
ekologických farmách nebo
ve volných chovech. Zvířata by
měla mít VŽDY zabezpečenou
dobrou pohodu –
DOBRÉ WELFARE.
nespustí-li
se video
spusť zde Film: Zvířata jsou cítící bytosti Část Legislativa obsahuje úplné znění zákona č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání včetně vyhlášek. Zákon definuje týrání zvířat, uvádí podmínky chovu hospodářských zvířat, požadavky na přepravu, popisuje podmínky správně provedené porážky.
Dále jsou v této části umístěny směrnice EU týkající se chovu hospodářských zvířat.