šlechtění zvířat II.

ŠLECHTĚNÍ ZVÍŘAT SELEKCE KONTROLA UŽITKOVOSTI KU rozumíme měření a zaznamenávání definovaných užitkových vlastností a
znaků zvířat dle přijatého systému za účelem využití v selekci.
Měření užitkových vlastností :
objektivní ( fyzikální měření a vyjádření v ks, kg, cm, lt apod.)
subjektivní (bodovací systémy zevnějšku, kvality apod., užívané tam,
kde neexistují objektivní způsoby měření)
Primární vlastnosti – znaky produkce, reprodukce, výkrmnosti a jatečné hodnoty
Sekundární vlastnosti – exteriér, konstituce, zdraví
Podklad KU :
- Plemenářský zákon č.154/ 2000Sb. („plemenářský zákon“ ) v úplném znění
-Vyhláška č.471/2000 Sb. + příloha v úplném znění
Norma ČSN ve formě – ISO 1546:1981-ICAR (např. pro kontrolu užitkovosti mlékaČSN 46 6113 – typ metody A, B)
Za šlechtitelské aktivity odpovídá v populaci příslušný chovatelský svaz
Selekce - výběr zvířat Selekce neboli výběr je volba odpovídajících samců a samic – rodičů příští generace.
Tímto rozhodnutím se změní četnosti genů populace v příští generaci – rozšíří se geny jedinců vybraných k reprodukci, naopak z populace jsou odstraněny geny jedinců vyloučených z reprodukce.
Dle selektujícího činitele rozlišujeme :
Selekce přírodní – vybírají přírodní podmínky
Selekce umělá – rodiče příští generace vybírá chovatel Selekce přírodní -kriteriem výběru je fitness – reprodukční způsobilost tj. podíl potomstva rodiče na na příští generaci
Přes stálý selekční tlak se fitness podstatně nemění – genové frekvence se podstatně nemění  fitness nemá aditivní genetickou varianci, její složky mají nízkou dědivost, slabou odezvu na selekci a velkou inbrední depresiSP- působí proti změně genových frekvencí a tím zvýhodnění znaků
s výjimkou fitness!
Selekce umělá Chovatel vybírá dle fenotypu znaku – vybraná skupina se liší frekvencí genů – důsledkem změn četností genů jsou změny ve fenotypu.
Působení ve třech krocích:1. umělá selekce mezi dospělými zvířaty rodičovské generace(chovatel)2. přírodní selekce mezi vybranými jedinci (různá plodnost rodičů)
3. Přírodní selekce mezi narozenými jedinci (různá životaschopnost)
Dojde-li k selekcí ke změně dílčího znaku,
je třeba očekávat snížení fitness,úměrné zlepšení znaku ,
pokud se umělá selekce zastaví, bude se průměr populace navracet původní hodnotě - znovu působí selekce na fitness!
Šlechtěná zvířata, rostliny – vystupňovaná produkce vede často k narušení reprodukčních schopností
Př. jemnost vlny saské merino elektoral =>degenerace, vyhynutí
vysoká produkce mléka – zhoršené parametry plodnosti Metody selekce – jejich rozdělení Dle záměru : (typ selekce)
Stabilizační (konzervativní)
Direkcionální
Disruptivní Dle účinnosti :
Negativní
Pozitivní Dle věku jedince:
Hlavní - dle vlastní užitkovosti (kontrola užitkovosti)
Předběžná – dle rodokmenové hodnoty – původ, exteriér
Konečná – dle užitkovosti potomků (kontrola dědičnosti) Metody selekce – dle účinnosti Negativní selekce -vyřazení menšího podílu zvířat s nejhorším vývinem znaků,-v případě potřeby velkého počtu zvířat pro chov
Odezva na selekci je malá.
Vyřazení nositelů závažných dědičně podmíněných vad, př. nositelů genů ( minimální nutný selekční zásah!) Pozitivní selekce
výběr nejlepších zvířat pro produkci příští generace
Odezva na selekci úměrná úrovni vybraných zvířat
Možný konflikt s potřebným počtem zvířat
Úspěšnost selekce závisí na počtu selektovaných znaků :jeden znak 100% odezva na selekci
čtyři znaky 50% odezva na selekci
osm znaků 35% odezva na selekci
Minimalizovat počet selekčních kritérií Využít nepřímou selekci – korelovaný selekční účinek
Při pozitivní selekce používáme : typy selekce,
postupy selekce Typy selekce Při selekci jednoho znaku zvolený typ selekce charakterizuje obecn