šlechtění zvířat II.

ou strategii
výběru s ohledem na záměr změny znaku – rozeznáváme tyto typy selekce:
Selekce stabilizační - cílem je stabilizace znaků, tj. snížení proměnlivosti bez
zásadní změny průměrné hodnoty.
Pro chov vybíráme zvířata s hodnotami znaku blízkými průměru – takto vybíraná
zvířata dosáhnou větší vyrovnanosti např. znaků exteriéru.
2. Selekce direkcionální – je typem selekce, který se používá při snaze o změnu
úrovně znaku žádoucím směrem,
k chovu vybíráme zvířata s nadprůměrnou úrovní znaku.
Tento typ selekce je využíván u užitkových znaků.
3. Selekce disruptivní – je typem selekce běžně nepoužívaným
(slouží nejčastěji k experimentům) , jehož výsledkem je rozdělení populace
na dvě části s různou úrovní znaků. K rozmnožování vybíráme v tomto případě
zvířata s extrémy znaku, páří se mezi sebou zvířata s kladným extrémem znaku
či zvlášť zvířata se záporným extrémem znaku (tvorba divergentních linií). Postupy selekce V běžné praxi je většinou zapotřebí provádět selekci na více znaků,
což charakterizují selekční postupy :
Selekce tandemová (postupná) – určené znaky se selekcí zlepšují jeden po druhém, tj. po dosažení žádoucí úrovně prvního znaku jsou selektovány postupně
další. Šlechtitelský proces je pomalý, dříve zlepšené znaky se můžou zhoršit.
2. Selekce dle nezávislých výběrových úrovní – je často užívaný postup v současnosti zejména u oblíbených a ostatních zvířat. U každého selektovaného znaku je stanoven selekční limit (úroveň znaku) a do chovu jsou zařazena zvířata, která splní limit současně u všech znaků (zápis do PK).
3. Selekce simultánní – též selekce dle celkového zhodnocení odstraňuje nedostatky předchozího postupu a do chovu jsou vybírána zvířata s nejvyšším hodnocením vyjádřeným jedním parametrem. Selekce simultánní : možné formy Bodové ohodnocení – každý znak je ohodnocen počtem bodů, jejichž součet
určuje kvalitu zvířete – užívá se zejména při hodnocení tělesné stavby
2. Selekční index – je funkční předpis (vzorec), pomocí kterého vypočítáme
z hodnot dílčích znaků a váhových parametrů vyjadřujících důležitost znaku
jedním číslem kvalitu zvířete (plemennou hodnotu).
Typy selekčních indexů:
Basis index – jako nejjednodušší index obsahuje fenotypové hodnoty
znaků (X1…..Xn) a jejich ekonomické váhy (a1……an).

I = a1 X1 + a2 X2 ……an Xn
Úplný index – kromě fenotypových hodnot a ekonomických vah obsahuje genetické
charakteristiky znaků – h2, rG
I = a1 X1h2 + a2 X2 h2rG……… an Xnh2rn Selekce simultánní – selekční indexy Zisková funkce – je selekčním indexem k hodnocení populace,
- kriterium výběru je úroveň finančního zisku plynoucího z chovu
populace (plemene, linie apod.).
Výpočtem se porovnávají výnosy a náklady chovu a vybrána je jednotka s největším
ziskem.
Zisková funkce je popsána rovnicí:
Z = (Cy . y) – (Cx . x), kdeZ…..zisk,
Cy…..cena jednotky produkce,
y…..objem produkce,
Cx…..vynaložený náklad na jednotku,
x…..velikost produkčního nákladu
Př.
Pro chov prasat má funkce tvar : Z = T – R – P,
kde Z……zisk na 1 zvíře,
T…..tržba za finální produkci,
P…..náklady na finálního hybrida,
R…...reprodukční náklady Selekce Účinnost selekce
Kriteriem je genetický zisk (ΔG)
Definice zisku : ΔG = d x h2
„d“ – výběrový rozdíl
„h2 – koeficient heritability
V praxi užíván
Obecný vzorec pro selekční efekt:
ΔG = i x h2 x σP
i – intenzita selekce ( i=d/σP)
Selekční zisk za rok - ΔG/J
J- generační interval Generační interval (J nebo T) Def.: J je průměrný věk zvířete-rodiče v čase narození potomka, který jej nahradí v chovu (stádě).
alt. Průměrný věk rodiče při narození prvního a posledního potomka.J = ˝ ( v1+ Vposl..)
Př. Kráva má první tele v průměrném věku 2,5 roku, porodí 5 telat,
J = 1/2 ( 2,5 + 6,5