skripta

Stručná charakteristika obratlovcůPodkmen obratlovci Vertebrata asi 47 000 druhůNadtřída bezčelistnatci Agnatha1. Třída kruhoústí Cyclostomata2 podtřídy: mihule Petromyzones: asi 25 druhů sladkovodních i mořskýchsliznatky Myxini: asi 20 mořských druhůPrimitivní obratlovci s primárně zachovalou chordou, pokud mají obratle, pak jen jako chrupavčité základy. Jsou adaptovaní k životu ve vodě: tvar těla rybovitý n. hadovitě protáhlý, končetiny typu nepárových ploutví (hlavně ocasní, popř. hřbetní a řitní), dýchají žábrami, s ústy bez čelistí, všechny žaberní oblouky slouží původní funkci. Pův. nasávání a filtrování vody s potravou - dnešní formy jsou dravé, ale savý způsob výživy zůstal zachován. Složitá stavba ústního ústrojí s mohutnou svalovinou, silným jazykem a rohovitými zuby – strouhají a nasávají kašovitou svalovinu s krví. Pův. patrně anadromní, některé ale setrvávají ve sladkých vodách celý život, ty pak většinou v dospělosti nepřijímají potravu (např. naše mihule potoční Lampetra planeri). všechny jsou semelparní.Nadtřída čelistnatci Gnathostomata – všechny ostatní třídy2. Třída paryby Chondrichthyes2 taxony (nadřády):žraloci a rejnoci Selachii asi 250 a 330 druhů (celkem okolo 580 druhů)chiméry Holocephali asi 25 druhů Kromě několika výjimek (několik rejnoků a 1 žralok ve Střední Americe) výhradně mořští živočichové se zachovalou chordou prostoupenou neúplnými těly chrupavčitých obratlů, také ostatní části vnitřní kostry (čelisti) jsou chrupavčité. Kladou velká vejce, častá je živorodost, avšak chybí larvální stadium.3. Třída ryby Pisces, IchthyesTřída zahrnuje asi 24 000 druhůPodtřída dvojdyšní Dipnoi, bahníci, 6 druhů (1x Jižní Amerika, 1 Austrálie, 4x Afrika)Podtřída lalokoploutví Crossopterygii, latimerie podivná, 1938 JV pobřeží AfrikyPodtřída paprskoploutví Actinopterygiinadřády násadcoploutví – bichiři, Afrika (3-10)chrupavčití – jeseteři, sev. polokoule (20)mnohokostnatí – kostlíni a kaproun, Sev. a Stř. Amerika (11)kostnatí Teleostei – všichni ostatníPůvodně sladkovodní čelistnatci žijící dnes ve vodách všech typů. Nejpočetnější recentní třídou obratlovců. Některé formy vytvořily různé adaptace ve směru proniknutí z vody na souš (např. podtř. dvojdyšných – bahníků nebo čel. lezcovití n. čel. lezounovitých z ř. ostnoploutvých – ke druhé čel. patří také většinou asijští rájovci, bety a čichavci).Tvar těla většinou torpédovitý s párovými a nepárovými ploutvemi, chorda poprvé výrazněji ustupuje kostěným obratlům - páteři, kosti převládají nad chrupavkami. Vždy vytvořeny skřele s krycími kostmi - opercula. Proudový orgán vytváří postranní čáru (žraloci hlavně na hlavě). Je vytvořen obvykle plynový měchýř (jako výchlipka přední části trávící trubice) s hydrostatickou funkcí. Při rozmnožování charakteristické velké množství malých vajec, kulí se plůdek, nese často larvální znaky. Živororodost je vzácná (např. halančíci z ř. Gavúnů – viz mečovka)4. Třída obojživelníci AmphibiaTřída zahrnuje 3000 druhůPodtřída ocasatí Caudata 350 druhů (mloci, čolci)Podtřída beznozí Apoda 165 druhů (červoři – specializovaná skupina, podobají se kroužkovcům, dobrý čich, redukce očí a sluchu, ve vlhké půdě n. vodě; tropy)Podtřída bezocasí Salientia 2400 druhů (žáby)Jsou přechodnou skupinou mezi vodními a suchozemskými čelistnatci: Při rozmnožování jsou zpravidla vázáni na vodu, larvální stadia mají proudový orgán a také žábry, po metamorfóze v dospělosti je většina schopna dýchat vzdušný kyslík plícemi a žít na souši, i když na vlhčích stanovištích. Nicméně u ocasatých a červořů mohou vnější žábry přetrvávat do dospělosti, někdy mohou být nahrazeny vnitřními žábrami vyrůstajícími na žaberních obloucích. Kůže je holá, má silně vyvinuté kožní žlázy a podílí se na dýchání. Do moří nepronikli. Končetiny – nohy s obvykle 4 předními a 5 zadními prsty. U některých skupin (zvl. ocasatých) si dospělci uchovávají znaky larev jako projev neotenie (v Evropě macarát jeskynní). 5. Třída plazi ReptiliaTřída zahrnuje asi 6000 druhůPodtřída Archosauria 20 druhů - krokodýli, mateřská skupina třídy ptákůPodtřída želvy Chelonia 220 druhůPodtřída Lepidosauria 5700 druhůřád haterie (1 druh Sphenodon punctatus přežívá nezměněn od druhohor)řád šupinatí: ještěři a hadiPůvodně plně suchozemští obratlovci, spolu s ptáky a savci patří mezi blanaté (během embryonálního vývoje vznikají 3 zárodečné obaly – amnion, chorion a allantois). Jsou zpravidla vejcorodí (někteří vejcoživorodí n. živorodí). Vejce mají vaječné obaly podobně jako ptáci – bílek, papírová blána a skořápka, která ale většinou nevápenatí.Na rozdíl od ptáků a plazů však nemají pravou termoregulaci čili endotermii; jsou poikilotermní ektotermové (nestálá tělesná teplota, zdrojem tepla je vnější prostředí nikoliv vlastní metabolismus). Mají řadu adaptací proti vysychání (např. zrohovatělá kůže s epidermálními šupinami nebo krunýři) a také adaptace pro pohyb na souši (souvisí s dýcháním, pohybem, vyhledáváním potravy atd.), přesto během evoluce několikrát zpětně pronikli do vodního prostředí. Jako první obratlovci si osvojili létání (ř. ptakoještěři z druhohor). U vyspělých skupin se poprvé objevuje druhotná kůra koncového mozku neopallium (dokonalosti dosahuje u savců) a vnější ucho (zevní zvukovod).6. Třída ptáci AvesTřída zahrnuje asi 9000 druhůJedná recentní podtřída praví práci Ornithuraenadřád běžci Palaeognathae 60 druhů (pštrosi, nanduové, kiviové a tinamy v Jižní a Střední Americe)nadřád létaví Neognathae všichni ostatní, asi 25 řádů, z toho 15 u nás.Evolučně velmi úspěšná skupina – ač nejpozději vzniklá třída, mají hned po rybách nejvíce druhů (asi 9000). Díky aktivnímu pohybu dosáhli nejvyšší úrovně metabolismu - homeotermie a endotermie a nejvyšší pohybové aktivity ze všech obratlovců. Jsou v podstatě teplokrevnou vývojovou větví plazů podtřídy Archosauria, u níž vznikl nový způsob létání pomocí křídel opatřených peřím vzniklého složitou přestavbou plazí šupiny. Peří pokrývá pernice, ostatní části jsou nažiny, největší je hnízdní nažina. Na rozdíl od ostatních létajících obratlovců mají ptáci plně zachovanou pohyblivost zadních končetin, které jsou uzpůsobené různým úkonům – běhání, plavání, šplhání, uchvacování kořisti. Přední končetina je charakteristickým způsobem přeměněna (1. prst je redukován – nese skupinu pírek, tzv. alulu – umožňujících manévrování za letu, hlavní část křídla tvoří články 2. a 3. prstu, články 4. a 5. prstu vymizely). Kostra je pevná a lehká: pevnosti je dosaženo četnými srůsty kostí na lebce, hrudi, v křížové části, lehkosti vymizením morku, takže kosti jsou duté. Kromě vodních hlubin osídlili všechna prostředí celého světa. Barevnost peří a nároky na orientaci při letu vyžadují dokonalý zrak, zejména ostrost vidění dosáhla nejvyšší úrovně v celé živočišné říši.Kůže je suchá podobně jako u plazů, jediná kožní žláza – kostrční (párová, uložená nad posledním ocasním obratlem), ptáci roztírají výměšek této žlázy po peří, nevyvinutější u vodních ptáků, může však být i redukována, její sekret je nahrazen drobivým prachem (dropi, papoušci, holubi). Na zobáku a běháku zůstává rohovitý kryt plazího typu (zob. ramfotéka, štítky a šupiny na běháku a prstech podotéka). Také rozmnožování je plazího typu, je ale dokonale vyvinuta péče o vejce a mláďata. Vejce mají vapenitou skořápku.7. Třída savci MammaliaTřída zahrnuje asi 4300 druhůPodtřída vejcorodí Prototheria 6 druhů (ježura, paježura a ptakopysk)Podtřída živorodí Theria 4300 druhů, zahrnují asi 30 řádů; v naší fauně 6 řádů s asi 90 druhy.Evolučně nejvyspělejší obratlovci, z nichž bezprostředně vzešel člověk. Původ mají suchozemský, ač některé skupiny druhotně přešly k  životu ve vodě (kytovci, ploutvonožci, sirény) či ve vzduchu (letouni). Ve srovnání s ptáky se jako celek od svých plazích předků liší mnohem výrazněji; jsou velmi různorodou skupinou, pro níž je obtížné nalézt více společných znaků. Přes svou stavební i funkční vyspělost nejsou počtem druhů příliš bohatou třídou, což může být dáno jejich vývojovou minulostí, vymíráním ve třetihorách (není dodnes zcela uspokojivě vysvětleno).Podobně jako u plazů dochází u savců k silnému rohovatění pokožky, ale podobně jako obojživelníci mají bohatě rozvinuté kožní žlázy, nejcharakterističtější jsou žlázy mléčné, podle níž dostala celá třída své jméno. Pokryv těla je tvořen srstí tvořenou chlupy, jež jsou pigmentovány melaniny. Důležité jsou hmatové chlupy (sinusové) – důl. pro noční život, který je původním a patně souvisí s konkurenční minulostí (viz dominantní druhohorní plazi).Obvykle vynikají dokonalým sluch: ve středním uchu jsou 3 sluchové kůstky (na rozdíl od ptáků, kde je pouze jedna). Čich je různě vyvinut, u kytovců patrně chybí. Mají celkově vyvinut