Úvod

ZÁKLADY MANAGEMENTU


Základy manažerské činnosti, prošly určitým vývojem, jak později podrobněji probereme.
Bez nadsázky lze konstatovat, že v současnosti mezi jednotlivými autory ani v této
oblasti neexistuje jednoznačná shoda. Rozdíly se již vyskytuji v tom, jak označit základní
činnosti manažerů - někteří hovoří o „funkcích" , jiní o „rolích", nechybí ani pojem
„komponenty“ manažerské práce.
Stejně tak panuje nejednotnost ve vnitřní klasifikaci, struktuře, tzn. rozděleni
manažerské práce do stejnorodých skupin.


Zp
ě
tn
á
v
a
z
b
a

-
kont
r
ol
a

pl
n
ě
ní ú
k
ol
u

Řídící složka
Mistr
Řízená složka
Stavební dělník
Řízená složka
Stavební dělník
Řízená složka
Stavební dělník
Řídící informace
uložení úkolu


Obr. – Řízení a zpětná vazba









MANAGEMENT – Úloha manažera a managementu



řídící
opatření
srovnání stavu, jaký
má být, se stavem,
jaký je
analýza
odchylek
zjištění skutečného
stavu (nákladů,
termínů, výkonů)
plán
stav, jaký má být




Obr. - Kontrolování (controlling) – řízení podle odchylek




Kontrolou se zjišťuje, zda stanovené postupy a cíle jsou skutečně dosahovány. Pokud
se cílů nedosahuje, musí se na základě poznatků kontroly provádět konkrétní řídicí
opatření. Podstatou kontroly je srovnávání stavu nebo průběhu (jaký má být) se
skutečným stavem nebo průběhem (jaký je). Princip kontroly ukazuje obrázek.
Kontrolní cyklus jako celek má tyto fáze:
• stanovení norem (standardů), ukazatelů – stavu jaký má být– plán,
• sledování (monitorování) provozu – zjištění stavu jaký je – skutečnost,
• porovnání průběhu provozu s normami (standardy), ukazateli - měření skutečnost/
plán,
• řešení vzniklých odchylek jejich korekcí do správného směru vývoje.







MANAŽERSKÝ KRUH
Plánování
shromáždění informací
průzkum zdrojů
určení strategie a cílů
Plánování
shromáždění informací
průzkum zdrojů
určení strategie a cílů
Kontrolování
srovnání výsledků s plánem
rozbory
řešení problémů
opatření
Kontrolování
srovnání výsledků s plánem
rozbory
řešení problémů
opatření
Organizování / vedení lidí
užití zdrojů
koordinace
motivace
vlastní realizace
Organizování / vedení lidí
užití zdrojů
koordinace
motivace
vlastní realizace

Obr. - Manažerský kruh


Ať uvažujeme o manažerovi v automobilce či ve zdravotnickém zařízení, stavební firmě nebo
o vedoucím pracovníkovi ve statní instituci, ať sledujeme ředitele nebo řadového referenta,
lze vytipovat řadu rysů, které jsou manažerské činnosti společné, i když jejich poměr i
konkrétní zaměření se budou lišit. Spolčená pro práci každého manažera je potřeba zvládnutí
a uplatnění základních manažerských praktik, technik a metod, které manažerům umožní
rutinní manažerské chováni v různých situacích, v kterých pracují, a řešení zcela rozdílných
úkolů.

Základy manažerské činnosti, prošly určitým vývojem, jak později podrobněji probereme. Bez
nadsázky lze konstatovat, že v současnosti mezi jednotlivými autory ani v této oblasti
neexistuje jednoznačná shoda. Rozdíly se již vyskytují v tom, jak označit základní činnosti
manažerů - někteří hovoří o „funkcích" , jiní o „rolích", nechybí ani pojem „komponenty“
manažerské práce.

Stejně tak panuje nejednotnost ve vnitřní klasifikaci, struktuře, tzn. rozdělení manažerské
práce do stejnorodých skupin.

Těžiště výkladu manažerské práce spočívá ve vymezení základních manažerských aktivit,
které lze rozdělit do dvou základních skupin:




1. Průřezové činnosti:
- rozhodování;
- organizování
- řízení lidských zdrojů;
- komunikování;
- práce s informacemi.

2. Činnosti naplňující fáze managementu:
- plánování;
- implementace;
- kontrola,







POJETÍ MANAGEMENTU


• Management - nejobecněji lze charakterizovat jako souhrn všech činností které je třeba
udělat, aby byla zabezpečena funkce organizace.
(to manage – vést, řídit, spravovat, vládnout…)

• Manažer - samostatná profese, kdy pracovník na základě zvolení, jmenování, pověření či
ustavení nebo zmocnění realizuje aktivně řídicí činnosti, pro které je vybaven odpovídajícími
kompetencemi.

• Vrcholová úroveň řízení (top management) - nejvyšší řídící pracovník/či organizace, jejich
postavení a kompetence obvykle specifikují statutární dokumenty organizace (CEO – Chief
Executive Officer, COO – Chief Operating Officer, CFO – Chief Financial Officer)

• Střední úroveň řízení (middle management) - řídící pracovníci štábních útvarů či nižších
liniových útvarů.

• Základní úroveň řízení (lower management) někdy též označovaná jako „management
první linie", nejnižší úroveň řízení, kdy manažer již řídí výkonné pracovníky (stavbyvedoucí,
mistr, dílovedoucí, předák)


S pojmem „management“ se můžeme setkat v trojím významu:

- specifická aktivita;
- skupina řídících pracovníků;
- vědní disciplína.


Management jako specifická aktivita (profese) je stále s větší vážností uznáván jako
významný činitel ovlivňující prosperitu každé organizace. I sebelépe technicky vybavená
organizace disponující kvalifikovanými lidmi nemusí být zárukou úspěchu, je-li špatně řízena.

V literatuře se v tomto smyslu můžeme setkat s řadou definic, které lze rozdělit minimálně do
tři skupin:

- První skupina zdůrazňuje složky, které tvoři náplň manažerské profese:

Management - „soubor názorů, zkušenosti, doporučení, přístupů a metod, kterých vedoucí
pracovníci (manažeři) užívají k zvládnutí specifických činností (manažerských funkcí), jež
jsou nezbytné k dosažení podnikových záměrů". V některých definicích nechybí ani výčet
manažerských funkcí, jako je rozhodování, plánování, kontrola, organizování, motivování,
komunikace apod.



- Druhá skupina definic zdůrazňuje smysluplnost managementu, tzn. dosažení vytyčeného
cíle:

Management - „činnost mobilizující lidské i věcné činitele při respektování právních norem,
nákladů, kvality a lhůt k uskutečněni určité akce či projektu'

Management - „umění dosáhnout toho, aby lidé udělali to, co je třeba.



- Třetí skupina usiluje při vymezení pojmu management o zdůrazněni tří dalších důležitých
faktorů, a to, že manažerské činnosti jsou spojeny s rizikem a jejich smyslem je
realizovat změny, aby bylo dosaženo žádoucích efektů (hodnot):

Management - „mobilizace a aktivizace všech zdrojů a podstupování rizik s cílem dosáhnou
žádoucích přínosů pro řízenou institucí“.



V manažerské terminologii se můžeme setkat s výrazem control, který je obvykle spojován s
bezprostředním prosazováním a realizací stanovených úkolů. Představuje obvykle nižší
stupeň řídící činnosti ve smyslu řízení dílčích procesů zejména výrobních a technologických,
často se jim též rozumí řízení procesů v reálném čase


Další významový rys výrazu management zvláště v hospodářské sféře. Je spojen s
personifikací, tj. se ztotožněním pojmu management s výkonnými řídícími pracovníky
(profesionály), kteří řídí firmu podle záměrů vlastníků (např. akcionářů).

Slovem management můžeme označovat řízení, ale také skupinu podnikových řídících
pracovníků. Jde na jedné straně o označení funkce na straně druhé o označení skupiny
lidí, kteří tyto funkce vykonávají. Pojmem management označujeme především řízení celé
jednotky, ale také řízení určité ucelené podnikové činnosti. Potom hovoříme o managementu
finančním, personálním, informačním, kvality atd.,

Management je považován též za vědní disciplínu, která ovšem neposkytuje nezvratná
fakta. Doporučení managementu jsou proměnlivá, protože jsou spojena s realitou a ta se do
jisté míry neustále mění. Není ničím výjimečným, že řada názorů, přístupů a závěrů
doporučovaných managementem na počátku tohoto století je překonána a že