Skriptum

DOPRAVNi vttINZENYRSTVI I
Doc. Ing. Petr Slabf, CSc.
Ing. Michal Uhlft
il::t>:tl.raaal
'lrl::::::t::::::i::
riirl:i.,:\t:l
:tt:\
::l::,,i:laa:ilrllll.:::
:lilll::lial::irtrt::::l
\tia:r
CvuT v Praze
Fakulta stavebni
fDOPRAVNI vrfINZENYRSTVI I
Doc. lng. Petr Slabyi, CSc.
Ing. Michal Uhlik
2006
desk6 technika - nakladatelswi oVUT
PREDMLUVA
Piedloiena skripta vznikla specieln6 pro piedm6t Dopravni inzenlirstvi v prrve nabihajicim
prvnim bdhu bakal6iskdho studia na FSv - obor KD.
Termin Dopravni inienirstyi je sloien ze dvou synonym,jejichZ obecnj vjznam je:
. in;enirstvi ... zahrnuje technickd obory, pievaddjicipoznatky vlizkumu a v€dy do praxe a
. doprava ... cilevCdomi proces zmdny mista.
Na rozdil od piedmCtu ZAklady dopravniho inzenyrstvi na Fakulre dopravni .VUT Praha, se
Sirohjm, ale pouze informativnim zib€rem pies v5echny druhy doprav, se zde vdnujeme
nesrovnatelnE podrobndji pouze silnidni dopravE, jako dopravd nejrozsahlejsi a
nejkomplikovandjii . Komplikovanost je d6narelkou mircurolnosri napiiklad pii vlibdru trasy,
jizdni stopy, zastoupeni celd iady rozdiln;ich typi vozidel. AIe co nejvic piispiva ke
komplikovanosti poznani, je pfitomnost subjektu = iidide pii rozhodovani. Zachytit jeho chovini
v celim spektru zadatednik - profesioniil, v silndm vikonndm vozidle - nebo dozivajicim MBddku
v danich stavebnE-dopravnich podminkich je tdmdi nemoznd.
Proto si pomehame, logicky, nejen metodami statistickd analizy, ale i rtrznlfmi simuladnimi
modely, nebot'ne vlechny dopravni situace lze piimo sledovat dopravnim prizkumem.
Samoziejmi, Ze rozsah i zamdieni problematiky by mdly bit odliSnd od existujicich skript pro
magisterskd studium, (Pozemni komunikace l0 - Dopravni inzenjrstvi a Pozemni komunikace l0
- Dopravni inZenyrstvi, N:ivody pro cvideni, autori Jirava P., Slabi P., Pipkovri B. Dlouhd E.
z roku I 997) to na j ednd strand, na dru hd strane j e to viak piilezitost vytvoiit urd iti dop ln6k
ktdmto skriptim, nebot'po roce 2000 doSlo ajeStC soudasn6 dochiizi k revizi a inovaci stdzejnich
norem pro silnidni a dopravni stavitelstvi tj.l
. CSN 736101 Projektov6ni silnic a dalnic, 2004
. eSN 7361l0 Projektovani mistnich komunikaci, v revizi
. CSN 736102 Projektov6ni kiiZovatek na silnidnich komunikacich, v revizi.
V tCchto stdzejnich legislativnich podkladech,jsou fonnulov6ny zcela novd poznatky i piistupy,
kterd se promitaji do celd oblasti projektovini dopravnich slaveb (za vlechny napiiklad nov6
zAsada dopravniho zklidiioviini, novi vozovi park, dynamickd vlastnosti apod.).
Protojsme se rozhodli v piedlozenich skriptech akcentovat piedevsim tyto problematiky:
stanoveni kapaciy isekt jak na extravil6nov'.fch silnicich, tak na intravil6novich
mistnich komunikacich Tato Fobl€matika fzce souvisi s uspoiddd im komunikaci
v piiinam iezu.
stakowni kapacity rtrznich typ0 riroviovjch hizovatek Tato problematika zase souvisi
s projektovr4nim dispozice kliZovatky, podtu iadiclch pruhi apod ,
a to vzdy v souvislosti s piedpokladanou kvalitou ptovozu Odpovldat na otizku o velikosti
kapacity nelze aniZ bychom plitom nedefinovali za jaLich kvalitativnich podmlnek bude
dosazena.
Skripta se snazime, z6mErnd ve velmi omezendm rozsahu, doprovodit konkrdtnimi diselnimi
aplikacemi doporudovanych metodik a postupri Z velkd desti by skripta mEla poskytnout i
potiebnj podkladorj material pro cvideli piedmdtu DI.
Chtdli bychom poddkovat za spolupr6ci pti piipravd Ing. J. Kocourkovi a lng' M Koukolovi
z FD .VUT.
Jednotlivd kapitoly zpracovali :
l Uvod
2. Funkce komunikace, piidnd uspoi6d6ni
3. N6whov€ prvky
4, Dopravni proud, kapacita, kvalita
5. Vypodet kapacity nelizend prusednd kiizovatky
6. Vypodet kapacity mald okrurni kiZovatky
Doc. Ing. PetI SlabY, CSc.
Doo. lng. Petr Slabi, CSc,
Ing. Michal Uhlik
Doc. Ing. Petr Slabi, CSc.
lng. Michal Uhlik
Doc. Ing. Petr SlabY, csc
Ing. Michal Uhlik
Doc. lng. Petr Slabi, CSc
Autoii
Praha, iijen 2005
ch
rci
rsti
rde
ml
Ii
1. UVOD
1.1 Syst6mov6 souvislosti
Dopravni inzenirstvi, jako vEdni obor silnidniho inzenirstvi, ch6peme na oboru KD trochu
sobecky k ostatnlm druhrim doprav.
Zidni jini druh dopravy neni srovnatelnE narodny po strdnce teoretick6ho poznani. V silnidnim
dopmvnim inzen:irstvi totiz musime poznat a definovat celi systdm :
komunikace - pro.t'oz - iitlit - vozidlo
piidemz kazd6 slozka tvoii samostatnou podsloiku - subsystdm, kterd obvykle maji svoje
samostatn6 b6d6ni a \.-izkumy. Dopravni inzenirstvi se je snazi propojit a definovat vzdy ve
vzejemnich vazbAch.
Po roce 1990 viraznd opadl zajem rozvijet dopravni inZenlirstvi. Prod ?
Subsystdmy komunikace a rozidlo se jednoznadnE staly oblastmi ryze komerdnimi, zvlestd pak
!"irobci vozidla produkuji swj vlastni qizkum pro odbornou veigjnost s utajenimi visiedky.
Systdm komunikace se spokojil pouze s Wzkumem, zamEfendm na technologick6 probldmy,
event. irddbu stdvaj icich siti.
Subsystdm idii je podroben zkoumdni piedeviim z hlediska statistickich ukazatehi ndsledhi
jeho chovrini tj. dopravnich nehod. Zcela absentuje v1/zkum chovrini iidide v niznjch
podmlnkach komunikace a lizeni provozu. Nemizeme jednoznadnd tvrdit - pochopitelnd - jak se
bude chovat iidid, zmEnimeli napi. stavebni podminky trasy. Napiiklad zmEnimeli druh
Kilovatky najinou dispozici nebo zmdnimeJi pravidla silnidniho provozu pii pohybu na
kiiZovatce.
Pro nilzomost si mizeme dosadit napi. zmdnu z prrisednd, neiizend, dopravne rozlilend
klirovatky na malou okuZni kiiZovatku.
Piijme iidid pozitivnd zmEnu podminek ve smyslu, Ze vsechny dopravni proudy vjizdEjioi do
KiZovatky jsou si rovnocennd? Smiii se iididi, dosud se pohybujici po nadiazenjch
komunikacich, se svou dopravni degradaci? Vypoi6daji se fididi dosud nadiazenich smdri s
faktem, Ze musi virazni snizit rychlost?
'lsi
ovi
Abychom mohli vjie poloiend souvislosti tzv. rozkryt, mdli bychom kazdi dopravnl probldm
zkoumat. posuzovat a presenloval komplexnZ,
Komplexnost posuzovini znamen6 nejen vzit do hry dtyii viSe uvedend slozky ale posuzovat
jejich vliv pii napliovdni pozadavkri a kriterii na dopravni stavby obecnd. Totiz pii navrhovAni a
posuzovdni kaZd6 dopnvni stavby se m6me ptrt a dokazovat,jak plispdla k:
bezpeChosti + ZP + ekonohice + kdpdcitd + prynulosti
Zcela zAmdrnE uv|dime na prvnim rtistE bezpeinost. Podiv6meJj se na postaveni CR v Evropd,
budeme-li sledovat trend Wvoje, uvddomimeli si, Ze bezpednost = lkazatel nehodovosti
vyjadiuje bud' piimd ztrdty anebo aspoi pogkozeni zdtavi lidskdho iivota, pak toto kriterium m|i
jasnou prioritu. Na obr. l.l je viddt vjvoj nehodovosti v Ceskd republice za poslednich 24 let.
300
n5
60
*6
NO
'175
t50
125
100
PE R8 R3 RE
le
-rt
u{,6'
?
Obr. LI Graf vivoje nehodovosti v CR
Na druhd misto l^ditne ,ivotni prcstiedi, i kdyi n^ zaa{tku tietiho mildnia si v nasi spolednosti
toto odpovidajici misto bohuzel zatim nevybojovalo. Souvisi to s piijattmi spoledensko-
politickymi resp. politicko-spoledensktimi prioritami. Teoreticky vdtlina spolednosti souhlasi
s dfileZitosti ochrany ZP, ale v praxi se prosazuje hlavnd ekonomika. Doufejme, Ze je to
piechodnli stav pii tvorbe nalich spolelensko-hospodrliskjch z6sad byti.
Nicm€nE do praxe se tento fakt promit6 vtom smyslu, Ze se akcentuji ukazatele, vyj6diitelnd
v korunech.
em PochopitelnE, Ze tu existuje vazba a spoluprisobeni napiid ltie uvedentmi pEti kriterii
B-P-E-K-P ( bezpednost - prostiedi - ekonomika - kapacita - plynulost)
Jestlite si tuto souvislost ur[domi vgichni studenti pledm€tu Dopravniho inzenirstvi, pochopi
jeji logiku, pak toje MAXIMUM a dobrj vklad pro ndslednou odbomou praxi.
Budouli studenti v dalsim studiu i v nrsledne $axi aplikovat nutnost tEchto souvislosti pak to je
MAXIMUM.
Znamgn6 to, Ze veskerd pozddjdi odbom6 ivahy a argumentace v odborntch pfedmEtech
dopravnich staveb budou mit racionilni podklad.
I v praxijsou v tomto smyslu vytvoleny riznd komplexni syst6my hodnoceni ridinnosti dopravni
stavbyi
. jednd se bud' o velmi glob6lni a r6mcovd zpracov6ni EIA posouzeni ( ...HDM 4)
. anebo konkrdtndjSi, multikiteri6hihodnoceni hodnocenich variant.
1,2 Ilistorick4n5yaznost
Silnilni inzenirstvi a stavitelstvi mrizeme z histo cko-technickdho hlediska rozdelit do tdchto
vtaojovich etap :
Prvni etapa
Pro nl byla charaLleristick6 zdsada dominance pouze rozmdri a v6hy vozidel (statickt pifstup),
silnice m6 umoZnit, aby se na ni vozidlo veilo.
Druhf etapa
Plich6zi dynamika pohybu, rychlost a ostatni dynamickd charakteristiky jednotliqich vozidel
(dynamickt piistup), silnice mA umoZnit urdid komfort pohybu, souvisi s kvalitou povrohu i
projekdnlrni prvky trasy,
Tieti etapa
Rozhodujici neni jednotliv€ vozidlo, ale cel:i dopravni proud, v,'vstdvajl probl€my kapacity
komunikaci.
dtv*d etapa
Je pr6vd ta, v kterd se nachezime, toti', ZB rozhodujici je z6sada bezpednosti a plynulosti pohybu
proudi s minimalizaci negativnich dopadri na Zivotni prostiedi. Je to kompromis mezi
vat
ria
,pd,
0sh
ma
teln6
rosti
sko-
hlasi
eto
na prostiedi.
1.3 Souvisejlci dSN, TP a VL
CSN 01 8020 Dopravni znaiky na pozemnich komunikacich
CSN 73 6021 Sv6telna signalizalni zaiizeni - Umistinl a pouiiti n'vistidel
dSX Z: efOO Nazvoslovi silnilnich komunikaci
dSN 73 6f01 Projektovdni silnic a dilnic ( po revizi)
dSN ?3 6f02 Projektovini kiizoYatek na silnidnlch komunikacich ( v revizi)
tSN 73 6110 Projektovinl mistnich komunikaci ( v revizi)
dSN 73 0531 Ochrana proti hluku v pozemnich stavbech
dSN 73 6005 Prostorovd uspoiAdeni siti technickdho vybaveni
dSN 73 6056 Odstavnd a parkovaci plochy silnidnlch vozidel
esN 73 6380 Zeleznidni piejezdy a piechody
isN EN 1317 - t (73 7001) Silnidni z6oh)tnd systdmy
dSN EN 12399-1 (737030) St6ld svisld doprawi znadeni - i6st 1: St6ld dopravni znadky' 2003
isN EN 1317-2 (737001) Silnidni z6chvtn6 syst6my - d6st 2 - Svodidla - Funkdni tlidy, kiteria
piijatelnosti uArazovich zkouiek a zkusebni metody' 1998
CSN EN l3l7-3 (?37001) Silnidni z6chltni systdmy - 66st 3: Tlumide niimzu - Funkdni tiidy'
kiteria plijatelnosti narazovlich zkousek a zkuSebni metody' 2000
dsN P ENv 1317-4 (737001) Silnidni z6chfnd systemy - d6st 4: Koncov6 a piechodov6 ddsti
svodidel - Funkdni tlidy, kriteria piijatelnosti nfuazovich zkousek a
zkusebni metody, 2003
TP 65 Z6sady pro dopravnl znadenl na pozemnlch komunikacich, 2002
TP 8l Navrhov6ni SSZ pro iizeni silni6niho provozu, 1996 ( v revizi)
TP 85 Zpomalovaci PrahY, 1996
TP lO4 Protihlukovd clony poddl pozemnich komunikaci, 2003
TP 123 ZjiSfov6ni kapacity pozemnich komunikaci a nevrhy na odstandni kongesci' 1999
TP 131 Z6sady pro fptavy silnic vdetnE pflitahr: obcemi, 2000
maximalistickjmi nriroky na komfort automobilov6 doprala @rvnich tii etap) a rinosnosti vlilat
vlivu TP 132 Ziisady ndvrhu dopravniho zklidiov6ni na mistnich komuhikacich, 2000
TP 135 Projektov6ni okruznich kiilovatek na silniclch a mistnich kom., 2000, revize 2005
TP 145 Z6sady pfo da\,1hov6ni rlprav pnitahi silnic obcemi, 200i
TP 170 NawhovAni vozovek PK (vSeobecnri ddst, katalog, n6whov6 metoda), 2004
TP 171 Vlednd kiivky pro ovdlovrini prfljezdnosti smdrovich prvkt pK, 2004
VL 1 Vzorovd listy staveb pozemnich komunikaci - vozovky a kajnice, l2lgg, re'vize 2OO5
YL2 Silnidni tEleso, 04/95
VL2.2 Odvodndni, ll98,rcvize 2005
VL 3 KiiZovatky, 09/95 + Dl - 06/00
VL 4 Mosty, l2l98, Dodarek 1 - 2005
VL 6.1 Svisld dopravni znadky, 7/04
VL 6.2 Vodorovnd dopravni znadky, 7/04
VL 6.3 Doqavni zaiizeni,'1104
VLi Vybrand prvky mistnich komunikaci pro zklidiiovrini dopravy, ??
VL-o Vzorovd listy oprav mostnich objeldi pK, 05/00
1,4 Definice, pojmy
Definice
Dopvvni ihZetirstui je vddni obor, kteqi se zabjv6 studjem, pnjzkumem, rozborem
a progn6zou jevi a zakonitosti v dopravd z hlediska komunikaoe. M6 za rjdel vytvdiet podklady
pro silnidni projektoveni, silnidni pldnovrni a dopravni te3eni jak okamZitdho riau (iizeni
dopravy, organizadni a realizadni opatleni), tak \-ihledovdho r6zu.
Cile dopravniho inrenirstvi
a) vitvdii podklady pro silnidni pl6nov6ni (stanoveni kategorizace silnidni sitd, poiadi
a etapovitost Wstavby, atd.) a pro silnidnf prcjektovani (odvozovAni normoq/ch projekdnich
prvkn)
b) uplatiuje dopravni ieseni okamzitd (organizadni a rcguladni opatieni, lizeni Kizovatek), tj.
optim6lni vyuziti soudasndho dopravniho zaiizeni pro rostouci niiroky doprary
c) hled6 dopravni ieseni vyhledovd (n6why stavebnich iprav, ndvrhy piestavby a qistavby
komunikaci i celich komunikadnich sit0, tj. ve fiizi budov6ni nowch dopravnich zaiizeni.
)03
iteria
idv,
r00
iek a
)9
Je tleba se zablvat Wirni okruhy otAzek, a to uay4EllkoEllik4Qg Gdo se po komunikaci
pohybuje), dopravnimi charakteristikami (ak se doprawi ddni odehrAva, tj. rychlost, rozmdry,
hmotnosti, dopravni proud, chov6ni na kiiZovatce, kapacita, nehody, parkovdni), dopra\'nimi
prtzkumy (kde a kolik je dopravy v soudasnosti, tj. nmozstvi, sloZeni a smdry dopravniho
proudu, zmdny v prostoru a dase) a dopravni progn6zou (kdy a jakych hodnot dosiihne doprava
v budoucnosti).
Doprava je soubor dinnosti, jimiz se uskutediuje pohyb dopravnich prostiedku
po dopravnlch cest6ch a plemisfov6ni osob a vdci dopravnimi prostiedky nebo dopravnimi
zaiizonlni. Zhlediska komunikace je doprava pohyb vlech vozidel po komunikaci
Dopravaje funkce vyvolan6, vyvol6veji rozlozeni funkdnich slozek v rizemi Oydleni, pracoviite,
qiroba, obdansk6 vybavenost, rekeace, zelend plochy). Mlra rozvoje dopra\,y zpEtnE ovliviuje
rozvoj jednotlivtch funkdnich sloZek izemi ajejich vzrijemnlfch vazeb.
Specifika silnidni a mestskd dopravy
Doprava na pozemnlch komunikacich m6 uriit6 specifika, kterymi se lisi odjinich druhi doplav.
Na komunikaci maji moZnost pilstupu a pohybu nejr0znEjSi dopravni prostiedky (vdetnd cyklistri
a chodoi), kterd se liSi druhem pohonu, s1y'mi rozmEry i konstukdni rychlosti.
Druhim specifikem silnidni a mdstsk€ dopravy je riznorodost idastnikri provozu, tj. lididri,
cestujicich a chodcri. Ti se od sebe li3i zejmdna zkuSenostmi, dovednostmi, ale i vdkem, navic
naprostd vEtgina tdchto idastnlkt dopravy neni dopravnim profesion6lem.
Nejpodstatn .jsim specifikem dopravy je to, Ze pohyb neni piesnE llzen, volba dasu a trasy plo
urditd piemist€ni je individudlni, na komunikaci je moznd vjet i opustit ji tdmdi kdykoliv a
kdekoliv, volit libovolnj druh pohybu a rychlosti.
Pr6vd tato specifika, nerovnomdrnosti a variace silnidni a mdstskd dopravy zpisobuji, Ze popis
jejilo soudasndho stavu je velmi pracnj a obtiinj a samoziejmd jeitd obtiZndjii je stanoveni
vlhledowlch potieb a ndroki tdto dopravy. Ukazme si variace zmEn dopravy v dase a v prostoru.
PdbEh doplayy y.rh!9
PnlbCh dopravy v dase n6m ukazuje obr. 1.2.
l0
B
a6q
;5
8-
3"
1
0
acl
ini
no
ava
dkt
rfini
i!t6,
tuje
rav.
listr:
didll,
ravlc
yplo
rliv a
Obr. /.2 Dennl variace auromobilovd dopravy v Praze {zdroj UDI Praha)
Pribdh dooravy v orostoru
Dopmvu je tieba takd posuzovat podle jejtho vztahu k fesendmu rizemi. Podle polohy zad6tku
(zdroje) a konce (cile) cesty (piemistdni)je rozddlena doprava na:
t tranzitnl - zdroj i cil ma mimo uvazovanou oblast
a/ pr0jezdn6 - trasa proch6zidantm izemim
b/ objizdnri - trasa neproch6zi dan;fm tzemlm
. vnljii - zdroj je bud' vnd izemi a cil uvnid (\aldjii cilov6) nebo naopak (vndjSi zdrojove)
. vnitini- zdroj i cil leLi uvniti uvaZovand oblasti (viz obr. 1.3).
Vzhledern k dandmu izemi mohou mit dopmvni trasy nAsledujici orientaci :
t radiiltri - smdiuje od okraje rizemi dojeho stiedu ve smeru rAdiusu (polomdru)
t diametratni - smdluje od okraje tzemi, pies cenfum do okrajovd vdtsinou protilehle
. situovand oblasti.
tangenciilnl - spojuje dvd nebo vlce, vdtsinou okajovd oblasti mimo
spojnice mezi tdmito oblastmi tvoii k centru tangentu
centrum tzemi,
. okruzni - vede v kruhovd nebo ddstedne kuhovd drie, vdtSinou kolem centrAlni oblasti
dikolem iiriiho tzemi, mtZe vzniknout i vicenesobnim propojenim tangencielnich tsekt
(viz obr. 1.3).
poprs
ovenl
rcru.

Celd komurikoenlsf. loz dla calk6m
Rozdeleni dopravy podle zdtoje a cile cesty
.t t-.rt
!1,
...podle polohy zaedtku (zdrcje)a konce (cle)cesiy {pfemlstEnl)
,.4-. rtt art
!::,1 i.-;r. \r',,/
vtrFrdbo vi.Frdoiov, Mr
a A /- ,\
-\1 1
l .1* I'_,/*'.-"' .- I
r"itddr lblcdd
'roit,' {r--
!-/
./,tt
.'>.:,
{-;/\Lil l
\. r;_,,
Obr. 1.3 vz.ah dopftvy k ieiendmu uzemi
Zbltna doprava
Pii ieseni rizemi se musime zabivat tak6 tzv zbytnou dopravou. Dobqi dopravni systdm by mdl
byt takoly, kterijivyloudi nebo alespoi minimalizuje.
Zbytn| do$ava je takov6, L:terd je v dandm rjzemi neZ6doucf. Rozlisujeme 3 stupnd zbltnd
dopravy :
. zbytnii doprava 1. stupne - v da.ndm izemi nemd zdroj ani cil (napi. pnljezdnd doprava
centrem), je nutno nabidnout takov6 dopmvni zaiizeni' kter6 by vedla tuto dopmvrl mimo
ivgmi
' zbytn6 doprava 2. stupnd - v dan6m izeml mA svfij zdroj nebo cil, ale tento cilje v tlzemi
nevhodni (napi. sklady umistEnd v cantru mdsta), lYloudeni tdto dopravy je moUnd aZ po
odstran6nf nevhodndho cile z iesendho rizemi
. zbltn6 doprava 3. stupnd - doprava za spr6vn€ a funkdnd umisGnim cilem, ale
neZddoucim dopra\,'nim prostiedkem (napi. cesty za praci soukromim automobilem
s nutnosti paxkovat v centru mdsta), je nutno nabidnout jini dopravni prostiedek (napi'
Mf]D) a vjezd osobnich automobihi omezit
t2
oy mil
zbytn6
0pmva
r mirno
'izemi
eazpo
m, ale
Lobilem
r (napi.
Obr. 1.4 Denni intenzity automobilovd
2004 - zdroj UDI Praha)
Pozn.; V uveden6m dopravnim zatizeni
dopravnich vztaht.
[4@ pocFr voz]DEL v irs{clo{ rs€o/2oo4
dopravy v Praze (primdrnj pracovni den roktt 1994 a
praisk6 komunikadni sitE jsou sedteny viechny druhy
,..."'.i .... "
.'-- i E::::= rNrENznY l sso
13
I
l4
2. FUNKCE KOMUNIKACE, PiddNf USPOIADANi
2.1 Funkce komunil€ce
Zhlediskafunkcekomunikaceadalsichsouvislostispiidnl|muspoi6d6nimsezamdiimena
skupinu mistnich komunikaci. Drivod je ziejmi; jsou nepomEmi ilenitEjSi a slo2it6i5i'
Komunikace ', extrovildnu = silnice toti| maji piedeviim jedinou funkci' a to dopravni U
komunikaci ve mdstEje to slozitEjSi
Podlesv6urbanisticko-dopravnifunkcesemistnikomunikaceddlinafunkdniskLrpiny:
A - rychlostni, s funkci doPravni
B sbeme, s funkci dopra\ ne-obsluZnou
C - obsluznd, s tilnkci obsluznou
D - D l - komunikace se smi5enim provozem
D2 komunikace nepiistupn6 provozu silnidnich motorov;fch vozidel
Termin rychtostni komunikace pro mistni komunikace funkdni skupiny A odpovida jejich
plidndmu uspoi6d6ni, kterd vychazi z piidndho uspoi6deni ddlnic a rychlostnich silnic' na ktere
mistni rychlostni komunikace v intravildnu obvykle navazuji Udelem mistni rychlostni
komunikace je zajistit dostatednou kapacitu a plynulost dopravy v piijatelnd 0rovni kvality'
Rychlost je omezena na tEchto komunikacich na nejvjie 80 km/h' miZe bit v odivodntuich
piipadech d6le omezena a neni tedy dominantnim prvkem
Z6kladni komunikadni systdm sidelniho ritvaru tvori komunikace funkdni skupiny A a vybrane
komunikace funkdni skupiny B, v odrivodnenich piipadech iC' Tyto komunikace plni pieveZnd
dopravni funkci. V odivodnEnich piipadech lze na komunikacich funk6nich skupin B a C uzit
zklidiiovaci prvkY.
ostatni komunikadni sid tvoii zeJmena komunikace fr-rnkdni skupiny c a D. Na komunikacich
funkdni skupiny C a podskupiny Dl (v odivodn6nlich piipadech i funkdni skupiny B) musi bit
v ma,\imelni miie aplikov6ny zklidiiovaci principy a prvky Mezi viznamnd zklidiovaci principy
patii takd uplatndni plosnych dopravnich omezeni v ucelenych z6n6ch sidelnich itvarri napi'
rychlostnich limiti 30 km/h.
Na obr. 2.1a a 2.lb vidime schdma hierarchie komunikaci ajejich vztah'
Le na
r€j!i.
ri. U
'j
il (,
-a rycr ostnl |.islkoce
- I 3barn6 konqtko.e
- c,icr obstulh{ lomhlkoc.
----O-O h.o.rc. obyhtch okrsko
h.oni.. o6/ntch (lvo.a
Obr. 2. 1a Schema hietarchie komunikaciejich
kteri
Lostni
allry.
inich
brane
t62nb
) nZiL
WlZqn\6i
I6'trcvyi5i
I csbonitsi
- ry.htos- kdn6jko@
- garna *o,Miko..
T------ p.imyll,.lulby
acich
si bit
ncipy
napi.
Obr. 2. 1 b Schdma hlerarchie komunikaci (Praha-Jihozdpadni mCsto)
I Jinonice - hlavnl centrum JZM, 2 - Stod0lky, 3 - Mal6 Ohrada, 4 - Velk6 Ohrada
5 - Tlebonice, 6 - Jinonice, 7 -Na Lukdch, 8 - sportovni are6l, 9 - Reporyje
Vztah k osidleni, dopravni rn-iznam a vMbu na vn€jii drilnidni a silnidni sif charakterizuje tab.
2.1. Charalteristiku komunikaci ajejich parametry trd y6tab.2.2.
F.EE;-\t-;::J'il/"i
il
t:)
dopravniho viztramu a ve vztahu ke struktule osidleni
Typickd
rychlostni konunikace ve ndstech rad 50 tisic*) obylalel.
zajiltqji vabu navndjsisIf ddlnic arychloshich silnic
na hroici lylllch
R
sbdnd komunikace ob)tniclt ttv.rt, spojeni obci, pd$ny
silnic i..ll. alU.ltldy a vuba naq4o konunikac.
na hrdici nizsich
urbdistichich ntvdl
obsluzne konunikace !e srnvajic{ i novd zdtavbd, nronou jini
bit prutahy silnic lll. ltid) a v odnvodncnich pripad€ch i ll.
Ttidv
nezi z6nmi sidelnlho
trlvm a uvnit techb
D
D]
paSi z6ny. ob),tnd z6ny v historicklch
obchodnhh @ntrech
nes| vc n6vajicich i
nove budovoich
D2
stezky. pruhy a p6sy uriend cyklislickdnu provozu. slezky pio
plsi, chodnik). prnchody, schodiltt a ostatli komnnikace
nepiistupne provozu silniinich lrolorcvich vozidel pokud
neisou souaasti komunikaci f-unkanich skuDnr R trC
Tab. 2.1 Charakteristiky funkinich skupin a podskupin mistnich komunikaci podle 7
s
Z
m
ul
dc
sil
pc
CI
o,
P(
t6
Tab. 2.2 Charakteristiky mistnich komunikaci funkinich skupin A aZ C
A RYCHLOSTN1 B_SBERNE C OBSI,UZNIi
uspoi6d6tri j izdnich pilsn
KJai
80 000)) 50 30 40,50
60 180)) 40 30
neinensi \ zd.llenost lii:o\ olek \ m') 500') 80 100 ) 50