Skriptum

l) obtizne podminkyjsou takovi. kde by pouziti ndldbvich prvkLl uvcdcnich pro beznd podmlnky v)_2adovalo n€tm{rng
zviseod niiklady (zcmnipdce, demolice atd). Pii aplikaciopathni pro rc8ulaci rychlosti a opatienl !e smyslu TP Et,
TP 132, TP 145) sc pozadovd6 narvrhovi rychlost nedoddl (ntze klosat na komunikacich frnkrni skupiny B a C pod
2) jen fyzicky oddnlcnd;
3) lzdabnosi kljzovatek sc naii od os kiizujiclch/plipojolantch komunikaci. v odtvodnenych piipadech rii
reko.strukcich ninze vzdal€.ost kiizovatek kl€srou pod uved€!€ hodnoly. Na konunikacicb obsluznich nizsiho
dopravnlho vtznmn je vrdllenost krizolarel bez odezeni. Podninky ktirovarek icslCSN 73 61021
4) hodnot) ! z6vorcc platl pro ptechodove nseky ftezi dllnici (.ychlosrni lilnicl) a mhtni rychlostni kolrunikaci Gbdmou
komunikacl). Navrhuji se podle CSN 73 6l0l I
5) pro tlyt a viceptuhovou konunikacipouze ! odnrcdnenich piipadech, pii retonslrukclch a pli dololcn6 rychlotli:50
6) za ptedpotladu, ze jsou dodr;-eny podminky prc policbnd ddlky piipo.jovacich a odbotolacich pruhi' a plo enerov€
7) Dlati Dtu kiirolatkv trovnovi.
I
....--'-_
dle
l)ad.:'e
q"P3
ptl'dlYI
1Y."1"1."1*-l
I;,b"1
1l
:r-i
a_l
:]
=
=___-l
mftne 1orl
i*l,;l
il
2,2 Piiin6 uspoi6d6ni
S poZadavky na funkci mistnl komunikace izce souvisi n6roky na jejich piidnd uspoi6deni.
Nrirokyjsou vlastnd zadanim pro piidni iez.
Z n6sledndho schematu je celko\ai prostor, kteri spolupisobi na iidide, oznaden jako ,,prostor
mistni komunikace". Je to istupek urditdmu pojmoslovndmu manjrismu. Vystizndjli nezev
uliini prostor bohuZel nebyl legislativou akceptovan, adkoli je to srozumitelni pojem nejen pro
dopmvni inZen:iry (lidici se legislativou), ale piedeviim pro Sirokou veiejnost, tj. idastniky
silnidniho provozu. Tento pojem by mCl vyjadiovat celd prostiedi, kterd ovliviuje intuitivni
pocity, piedevsim iidide, ve smyslujak by se mdl v takovem prostiedi chovat.
iieneni ulidniho prostoru a pojmy v plidndm iezujsou v nAsledujicim obr. 2.2.
Orr 2.2 Piidnd uspoiadeni prostoru mistnich komunikaci
Pozn.r soulesti bezpednostniho odstupu mezi pruhem/p6sem pro chodce apruhem/pasem pro
cyklisty je hmatni pis umistEn, v tdsndm soubdhu s jizdnim pruhem/pasem pro cyklisty.
V nezastav6n6m fzemi se prostor mistni komunikace omezuje pouze nai
. jizdni pris (obousmerni nebo jednosmEmj), kteri je sloZen zjednoho di vice jizdnich
pruhi (znadi se pismenem a), popi. plidatnich pruhrl;
!{:
'.t6
;ii;;{ e
i si 6 i; i t. !l E E ; E
s prE!t ^t?!ic'
! !:E;
t^ !t
€ 36 g 5 i.t59.39 i s.* ee;l:; ;e;!i3i! ru l;!!
9!;E E;!EE!3E :; Es.!! !!- - irp.E!..P ;.t
; g' 'i6Ftli g: i E{i' 5':''"
i- F:t-te^!
Prostor mistni kdnrikocs
prostd htovnilooorovni p.os'o. - ll -piidru2€ii prosror
dilai voln6 Siiko i
11
. vodici prouzky (v);
. zpevn6nd kajnice (c);
. nezpevnEnd krajnice (e)
. event. stiedni d€lici P6s (d)
Piiind Lrspoirid6ni dvoupruhovd silnice ukazuje obr' 2 3'
Orl. 2.J Dvotlpmhov6 silnice
Rozmdry jednotlivich dasti silnidni koruny jsou uvedeny v dSN 73 6101 a eSN
73 61 l0
2.2.1 Typy piidn6ho uspoiidini mistnich komunikaci
Z6sady pliin6ho uspoitdeni mistnich komunikaci (dte CsN)
Piidnd uspoiadeni mistnich komunikaci vyjadiuje prostor mistni komutlikace'
kted slouzi
vefejndmu dopravnimu provozu vozidlovdmu i chodeckdmu piip takd pob)'tu
D€li se na hlavni
dopravni prosto( a piidruzcni dopravni prostor (\iz o& 22)' V izemi zastavEndm
nebo
k zastavEni uriendm je obvykle vymezen prostorem mezi stavebnimi
darami' vuzeml
nezastavdn6m vndjSimi okraji t€lesa mistni komunikace
Piidn6 uspoi6drini prostom mistni komunikace musi odpovidat jeho funkci v
sidelnim utvatu'
funkdni skupind a poZadovan6 vikonnosti a utvriii se sestavenim skladebnich
prvki Pii
rekonstrukcich v omezenem pro$oru musi piidnd uspoi6dani vytvoiit piizniv6
podminky
jednotlivim (rdastnikr)m provozu vromto poiadi dilezitosti: chodci' veiejn6 doprava' cyklistd'
motorova vozidla.
Komunikacet6'efunklniskupinymohoubytnavrienyvr.fizn6mpiitn6muspoi'd6ni.
Navrh piidndho uspoiedani prostol'u mistni komunikace se oznaduje podle funkdni
skr-rpiny'
smerov6hoddleni,podlepiipadnichdalsichpruhria/nebopasii,podlepodtujizdnichpruhi'siiky
prostoru mistni komunikace, iiiky hlavniho dopfavniho prostoru a podle n6vrhov6
rychlosti (viz
tab.2.3).
18
Tab. 2.3 Piiklady oznateni typt mistnich komunikaci
slouzi
hlawi
nebo
fzemi
itvaru,
n. Pii
Lminky
/klistd,
i.
rupiny,
l! SrrKy
sti (viz
19
Funklri B C
MR4dc
24,s/
80
MR.ldc
46,51
21,51
80
MS4db
11,51
50
MS2Tp
24,51
19,51
50
MS2a
10,5/50
)
MO2a
13,5/
10/50
)
MO2p
15,5/
10,5/30
MOlp
llt6t 3tl
M02k
3,5/1,5/
30
4 2 2 2 I
Sfikajizdnrcb pruhn 3,t0 3.50 3,00 3,00 2.50
2.50
Sirka
0.50 0,50
2,00 2,00 2.00,)
Silka strodniho 3,00 J,00 2,50
7,00
1,00 l,n0 _)
2 0,50 4.0.50
4.0,50
+2 0,25")
2.0,50 4.0,50
+2.0,25
4.0,50
+2 0,25
2 0.25
+2.0,25
2 0,25
+2 4,25 o)
Vodicl prouzky Siika 2.0,50
2.0.25
2 0,50
2.0.25
440.25 2.0,2s ") 2 4,25 2 0,25
24.50 17,50 r9,50 10,50 10,00 10,50 6,00 1,50
8.oo'1 2.00
3.00/4 2,25/3 2.2513 t,50t2 2,2513 2,25t3
Silka
11,00 4,50 2,50 z,t0 2,50
46,50 26,50 24,50 15,50 13.50 t5,50 I t,00 ,1,50
'rnan,;,1
_ labullta dokumstule n! ptikladch nejl*rdj' urvanich qpn plir.cio uspotaddni zpos.b oznalovani, neBsrihuie vsechny dotnosti,
- pokud..nl.Bp mjshttomunitace vdrnem useru (.b\)kle mezi knzovatkahi) promdnni ptiiii prcfil (proDcnni mczi utidnimi
resmi). urje se znaL po usek iandarJn i
. prjtnd u5poi6nmr rrr'l mrshrch komunirac du€ byr sounabe i nesoumrni (nesoumrni 1rp dokumentuje . ,oupec
str6f nJ m parko\d.im pruhea),
I t:zdnrpturrorocvklr.')se\psrcrrerzra(do/nfiLeoorzepokdd.e\eder\,.arndup,r.nrnpro,onl
lporudpaiko'{iptuh/plsrenisouvk\\ceteddlcchezkiirovatkamr,lednnseoparkovactzdtr!(mnremjtjednoavtcuya,u,')
lcdnostranri p.rkovaci pruh:'
3rrrr (dre bvper' orh.!h oo r''r1, viz rc\,do\Jra ( S\ ? | ot tOj
I pokud iupou.mlalo+mpasu\edenJoubbusove/lroLelbusovipruht,rozljiiseosov6uddenostkolejinanejminol,5Oml
r vovounnrnovehJrzdnrm prsu,
l) p|uh prc cyklisly v hiavnim d.p€vnim prosotu;
iho o&[pu uddrd revrdovan]icsNrl 61 10.
;ierc*"G;"r',p;J ..;iE*b- e 6^ ' Y - '"'qN b' 0ir'
h.,;etnostnl odsiup re toroznv 5 nezpe\n'rou @ln'c'
I :::::!i::5-;l:;"":i:"1,,'l;,llilll"l'1.,lilil""- rD d'.'\J'r\i **'"lr:*i'":l*t";'1":':'":.;";;i;;,:iill*T:i*; "..," "."'' ".''.''"
Fr
Pismenny znak prc oznadeni typu mrsrni komunikace rryjadiuje: M
- mistni komunikace' R -
ryohlostni,s-sb6rna,o'obsluzna,cislo=podetpruhi,c_zpevnEnakajnice,T_tramvaiovi
pes, d- smdrovd ddleni, p - parKovacl pruh/pas' b - autobusovi/trolejbusovi pmh'
a pruh pro
cyklisty, k - komunikace s nezpevndnou krajnici bez chodllikrl'
Dal5i disla oznaduji v nesledujicim poiadi: Siika prostoru mistni komunikace v m
/ liika hlavniho
dopravniho prostoru (volni Siika) v m / n6vrhov6 rychlost v km'41'
Piiklad symboliky pro oznadeni typu mistni komunikace :
MS2Tp 24,5/19,5/50 = mistni sbdm6 komunikace dvoupruhova s tramvajovim
pasem a
parkovacimi pruhy. Siika prostoru mistni komunikace 24'5 m (v piidruzendm prostoru ie
chodnik
o iiice 3,00 m tj. bezpeinostni odstup 0,50 m' tiipruhovi p6s pro chodce 2'25 m' bezpednostni
odstup k ulidni d6ie 0,25 m), liika hlavniho dopravniho prostoru 19'50 m' n6vrhova-/dovolenit
rychlost 50 km/h.
2.2.2 Typy ptiin6ho uspolid6ni prostom mistni komunikice
N6sledujici piiklady typi nevystihuji !Sechny moznosti' dokumentuji pouze smdtodatn6'
typicka
ieieni.
Funkini skuPina A
m
orr 2.4 rvpu,vipruhov€,?,ilf,Y:ffIi*"fl11',Tilil:f1[i],1il,]Tlx,l31! r, u'.'l
;;ili;;;;;;;;m ocelovim svodidlem ve stiednim ddlicim pasu
o
Pi
0,25
+ I t "f
o o o
20
II
),R-
mjoW
uh pro
FunkiniskuDinaBaC
Obt. 2.5 TW dtytpruhovd mistni komunikace funkdni skupiny B a C smerove rozd6lend se
soubdZntmi zelen;imi pdsy a p6sy pro chodce a piipadnd jizdnimi pruhy/pdsy pro
cyklisty v piidruzendm prostoru
Pilklad dokumentuje v asymetrickdm uspoi6drini rtzn6 moznosti uspoiAdeni PMK.
O,- 2.6 Dvoupruhovi obousmern6 mistni komunikace funkdni skupiny C s kajnicemi
(profil v zastavEndm izemi - mezi objekty a./nebo mezi oplocenim, mal6 sidla
nebo okraie sldel)
ll,niho
sem a
hodnik
:n0stni
volena
lypick6
6101).
Charakteristika
rypu prldndhouspoi6dAni
Plsmennt
znak
M02k
9/9/30
MO2k
7.5/1.5/30
M02k
7 n/30
MO2k
6.5/6.5t30
MO2k
6/6/30
MO2k
s.sts.5t30
PMK 9.00 7,50 '7,00 6.50 6,00 5.50
N6l'rhov6
rychlost
v kri/h
30 (s0) 30 30 30 30 30
Sttta v m
b 9.00 7.50 7.00 6.50 6.00 5,50
3.25 3.00 2;75 2.75
0.25 0,25
1.00 0.50 0.75 0.50 0,50 0,50
2l
I-
3. NAVRITOVf PRVKY
Nevrhov6 prvky maji bit takovi, aby zajiSfovaly adekv6tni provozni podminky' tzn aby
umozrily dos6hnout potiebnou bezpednost, plynulost a kapaoitu Ne vzdy vlak lze dodrzet
ide6lni hodnoty nevrhovich pNkfi, a proto jsou odvozeny jejich nejnizsi nebo nejvysii piipustne
hodnoty. Napi. nejnizSi hodnoty se vyuiiji pouze v isecich, v nichZ dokonalejii ieieni vede k
nerimdrndmu zviseni stavebnich n6kladfi bez odpovidajiciho sniZeni n6kladri provoznich (napi
pii velkdm zvEtseni zemnich praci ve skale, pii podetnich demolicich - zejmdna stavebrlich
pam6tek, pii zesahu do chrdndnjch Lizemi, piekl6d6ni vodnich toki, drah apod )
Evidentndje obtiznejSi dodrzet maximrilni kvalitu v mdstskdm, zastavdn6m izemi' nez na "zelene
louce" extravil6nu. V tdto kapitole se zamdiime piedevsim na nivrhov6 prvky silnic'
Z drivodi bezpednosti je tieba db6t na to, aby pouziti n6vrhor4lch pr"rki bylo pokud moZno
jednotn6, resp. aby piechod na nejnilli nebo nejvy!3i hodnotu ndvrhoviho prvku byl pozvolni
Nevhodn6 je kombinace vice limitnich n6vrhor"jch prvkri, zejm€na nejmenliho dovolendho
polomEru smErovdho oblouku a nejvdtsiho dovolendho piidndho a poddlndho sklonu
Mezi n6vrhovd prvky patii: trtirrho|ti tlchlost, smZrodat d 4'chtost, priiezdni d prachozi
prostor silnic a ddlhic, diltty rozhledi, osa silnice a ddlnice, sttdrovi obloulq' piechodnke'
piiihj a dosliedni sklon, poddlni skloh, klopenl, rzestupnice d sestupnice' poloha nivelet!'
lomy podilndho sklonu, velikosl .r dAka stouptitti, prostowd ieieni trasJr'
3.1 Nivrhov, rychlost
Nevrhova rychlost v' [km/h] je nejvdtsi rychlost priimdm6ho, s6lo jedouciho vozidla' kterou lze
bezpeinE projet kterimkoliv isekem navrhovand komunikace za normihich atmosfdrickich
podminek a bez ovlivndni provozem ostatnich vozidel
Navrhovi rvchlost ie z6kladnlm urdujicim parametrem, ktery charakterizuje ptojektovanou
komunikaci. Slodi ke stanoveni minim6lnich ndvrhovlich prvkijako jsou napi :
. minimelni hodnota polomiru smdrovdho oblouku,
. minimalni hodnoty vjlkovlich oblouki
. minimalni ddlky rozhledu pro zastaveni a piedjizddni'
Vozidla tedy mohou na komunikaci dos6hnout i vySsi rychlosti nez je nAvrhove v risecich s
qihodndjlimi n6vrhovimi plvky nebo za piiznivdjiich povdtrnostnich podminek'
22
n. aby
loddet
ipustn€
vede k
L (napi.
rebnich
,,zelend
mozno
rzvolnj.
olendho
'richozi
lod ice,
nivew,
terou lze
Erichlch
ktovanou
N6vrhov6 rychlost se voli podle konkidtnich podminek komunikace, a to:
. na ddlnicich a rychlostnich komunikacich v rozsahu 80 aZ 120 km,/h,
. na silnicich v rozsahu 30 aZ 100 kn/h,
. na mistnich komunikacich 30 aZ 80 km/h.
Nev,rhov6 rychlost by mEla bit stejna pro ucelend iseky dalnic a rychlostnich silnic. Snaha je
vytvaiet homogenni silnidni tahy, zajiSt'ujici setwalost podminek. Zmdna nevrhovd rychlosti
navazujicich silnic by mdla bjt provedena s ohledem na bezpednou a plynulou dopraw,
provedenim na vhodnich mistech, napl. na klizovatce, na okraji obce di pli zmdn6 po6tujizdnich
pruhi.
3.2 Smirodatna rychlost
Pro silnice je smdrodatn6 rychlost vr fkm/hl odek6van6 rychlost osobnich automobili umoznEn6
dopravnd technickim stavem urditdho iseku silnice nebo d6lnice, kterou nepiekaduje 85% jinak
neomezovanjch iididi na mokrd vozovce. SlouZi pro posouzeni n6vrhu smdrovich pomEri
silnioe a d6lnice v situa6nim ieSeni a p.o posouzeni a piizprisobeni nevrho\ich prvkfi osy a
poddlndho profilu dlnamickjm podminkam v)4vdienich navrzenou trasou. Zatimco n6vrhova
rychlostje ,,fikivni", smErodatn6 rychlostje odhad provozni rychlosti (v minuld normE pro ni byl
pojem,,poZadovand jizdni rychlost")
Smbrodatnd rychlostje na smdrovd nerozddlen;ich komunikacich z6visl6 na kiivolakosti os, tj. na
smdrov.fch pom6rech trasy. NejlTSSi jeji hodnota je omezena nejvyS5i dovolenou rychlosti na
dand komunikaci a rozdil mezi nrvrhovou a smirodatnou rychlosti nesmi bft > 20 km/h.
3.3 SmErov6 pwk:y
SmErov6 vedeni trasy se skldda z piimjch tseki a smEro\"ich oblouki, kterd tvoii osu
komunikace. Piimd prvky jsou z geometriokiho hiediska risedky, kterd jsou soudasti tzv.
sndrov6ho polygonu (obr. 3.1).
Do navrZendho smdrov6ho polygonu jsou vklrdany jednotlivd smerovd prvky. Z6kladnimi
smdrovlmi prvky jsou prost.i kiuZnicovi oblouk a oblouk s piechodnicemi. Prosty kruznicovi
oblouk lze pouZit pro smErovou zm6nu komunikace, pokud je spln€na podminka Ze polomdr
oblouku rR6 > 0,375 f, mjnimdlnd v5ak 800 m.
secich s
23
Orr. J./ SmCroW polygon se smdrovimi prvky
Z[yJadni vytytovacl prvky prostdho krutnicoveho oblouku jsou zobrazeny na obr' 3 2'
KruZnicov! oblouk je vloZen mezi dvd tedny smdrovdho polygonu s wcholem VB a i$lem
WiZeni q,
Obr. 3.2 yryEovaoi sch6ma plost€ho kruznicovdho oblouku
T.b' 3.1 Vl'fyiovaci prvky prost€ho kruinicovdho oblouku
V).tyEov&ci Frvek Vzorec
vzd6lenost tednich bodi r/( a Kf od vrcholu r
_ R.ryz
vzepdti kuznicovdho oblouku
, = n.[ '."*-t I
\z,t
x = K,stn,
v = t.ir-oorll'
\ t)
ddlka oblouku L* = R'arca
24
h
0rl. 3.3 V)'tydovaci schdma klotoidy
)br. 3,2.
a ihlem
Mezi dva n{sledujici protismdmd kruZnicov6 oblouky musi by vloZena mezipiimA o minimrilni
ddlce 2ll" metri.
Nejdastgjdlm ieienlm smErovych obloukri je krutnico{ oblouk s plechodnicemi (obvykle
symetrichimi). Ten se skl6d6 ze tii ddstii dvou piechodnic a kruZnicovdho oblouku'
Piechodniceje kiivka, jejii Kivost je promdnne pojeji ddlce Vkldde se mezi piimou a zk6ceni
kuhricovf oblouk a svjm charakterem dovoluje plynulf pieohod mezi tEmito prvky'
Plechodnice musi svoji ddlkou zajistit:
r piechod kiivosti z l/co (piimka) do l/R (oblouk)
. klopeni ze stiechovit6ho sklonu na dostledni (viz klopeni)
' roz!fieni jizdniho pruhu (pouze u polomir$ menjich neZ 250m)
Piechodnici je takd moLrlo vlotit rltezi dva stejnosmdmd kuznicovd oblouky nlznich polom6ri
V silnidnim stavitelstvi se jako piechodnice potLl't' klotoida (obt 3.3), kter6je popsana rovnici:
L.R=A' t3.ll
kde: L je ddlka piechodnice v m,
R polomdr oblouku v m,
A parametr klotoidy v m
25
Tab. 3.2 V]'tylovaci prvky klotoidy
Vytylovaci prvek Vzorec
pravothl€ souiadnice libovolndho bodu
plechodnice x ay
,= t.(t - o,tr' +o,oqaYn +...)
y= L .\0,333 - o,o238tr' +.. )
odsun /]R kruZnicovdho oblouku od tedny
rzl r I
^R=jll-L-L+--L--Ll-' R
124 672 3t680 .l
r?Ai? = -:-
24R
souiadnice kruZnicov6ho oblouku tr, y" v"
= .t - R.sin z
= J,,+X.cost
ddlka tedny I ,=4smt
ddlka sublangenty "=!-' tg"
vzdelenost prrisedlku Mtedny / s osou, ,- =,-J-' tgt
vndjsl {rhel rteden piechodnice
L
2R
D6lku plechodnice se doporuduje volit z estetick:ich divodt v zavislosti na velikosti polomeru
kuznicovdho obloukrj od 60m pro R = l00m po 550m pro R = 5000m ('SN ?3 6f0l)'
Nedovoluji-li stlsnEnd pomEry do&Zet t)4o doporudend hodnoty, navrhne se d6lka plechodnice
na d€lku vzestupnice, nejmdnd vsak:
. 1,0 Z, metrt pro piipad klopeni kolem osyjizdniho p6su,
r 1,5 ,/' metri pro piipad klopeni kolem vnEjSi hrany vnitiniho vodiciho prou7ku'
Pro newh kruznicovdho oblouku se symetrickimi piechodnicemi (obr' 3 5) vychdzime ze
stiedovdho (vrcholovdho) rihlu KiZeni o. a polom6ru oblouku R. Hodnota X musi bit vdtgl nez
minim6lni hodnota polomEru smbtovdho oblouku ,t.i, a :e z6virs|6 na n6vrhovd rychlosti
komunikace. Vzorce /3.21 a 13.3/ pto \ipotet hodnoty n.'' vychazej I z pisobeni fyzik{lnich sil na
vozidlo pti jeho pnljezdu smdror".im obloukem,
R-^ = o,3 v j pro vn 3 8o km'41 13.21 ^- =0,* L pro V"> 80 km.4r /3.3/
kde: V, je n|vrhovd rychlost v krn-/h,
p.d maximdlnl piidnj sklon komunikace v oblo'tku (zptavidla 6%a)
26
polom€ru
73 6101).
echodnice
t.
h{zime ze
t vdtsi nez
! rychlosti
lnich sil na
t3.31
Pro oblouk se symetrickou piechodnici musfplatit vztah
do = ct -2.r, /3.4/
Technicky se zajisti vloZeni piechodnice mezi piimou a oblouk tak, Ze odsuneme oblouk od
hlavni tedny o hodnotu AR (viz obr. 3,4).
)1
*/
\s/
v
Obr. 3.4 Sch(ma odsaz€ni oblouku od hlavni tedny o AR
Obr. 3.5 KruZnicov-i oblouk se symetrickymi piechodnicemi
27
Teb, 3.3 Vytylovaci prvky oblouku se symetrickou plechodnici
vwlwtrdwacl nrvek Vzorec
d61ka tedny t' k€ lquznicovdmu oblouku o
polomEru R+AR
'rzepE ti z
te'na to
polomau R
vzepEti zo
prost€ho kruZnicov€ho oblouku o
,lllL" r{,tni.nwdlo oblouku rr
dt, =(R + LR).191
,=io.*t (.*;-')..*
to= R.tgq!
,"* [,*?-')
L* = R.arcao
O =2.L+ L*ddlka cel6ho oblouku O
Hodnoty polomdnl R vychAzeji z navrhovd rychlosti vozidel (s vyssi rychlosti a komfort€m
samozfejme vASl polomer R), Pro hrubou piedstaw:
' R = 50 -> 1000m trasa (v = 30- l3okn/h)
' R= 10 - 50m
. R=3-lom
3.4 Pliint sklon
Z6kladni pfldnt sklon jizdnich pruhtl
navrhuje zpravidla 2,5 7o.
V A@
,uru,
oblast Kizovatek (v = 10 - 40kn,4t)
oblast dopnvnich ploch - parkovistE (v = 5 - lokr/h)
v plim6 i v oblouku, pokud nevyZaduji sklon v€tsi' se
Obr. 3.6 Schema ptlindho sklonu v pilmd na dvoupruhovd ajednopruhovd komunikaci
Na dvoupruho{ch obousmdmtch silniclch v pflmd se plitni sklon na!'rhne s ohledem na
snadnEjs{ odvodndn{, terdnnl podminky a pribdh trasy Vetsinou btv6 sklon stlechovifi' u
jednopruhovich komunikaci pak jednostranny (viz obr' 3 6) Na sm6rovE rozdElentch silnicich
).,------e--1
28
nfoftem
ad6lnicich se navrhne v piimd zdkladni piitn! sklon stiechovit-i se sklonem od stiednfho
ddliciho pesu (viz obr. 3.7).
V
ODr. 3.7 Sch6ma piidndho sklonu v piimd na smErovd rozddlenych komunikacich
3.5 Dostiednf skton
Dostiednj sklon ve smdrolich obloucich ziivisi na ndvrhovd rychlosti a polomEru oblouku.
Vypodita se ze vzo.ce:
vzp = 0.3. -L
n /3.5/
kder tr/,je n6whov6 rychlost v km.h-r,
X polomEr smErovdho oblouku
Dostiedni sklon se zaokrouhluje nahoru na nejblizsi pfil procento, piidemz nejv6tsi dovolen6
hodnotaje zpravidla 6% (tzn. pie!"jtieni 6cm na lm d6lky) a nejni2si 2,5%. U velkj,ch polomEri
{R > 0.262 /.1 neni dosfedn]t sklon nutnj.
Hodnota 60Z je stanovena na zdkladd rychlosti vozidla a spolupisobeni pneumatik s vozovkou. U
pozernnich komunikaci se musi uvazovat s nepiizniqimi vlivy (ddsf, naledi) a taki s moznosti,
ie automobil za tCchto nepliznivych podminek v zat6dce zastavi (porucha vozidla, piekriZka).
Z tohoto divodu nemize blit piidnj sklon vdtii nei 6yo (vjjimednd .lyo), nebot, by se vozidlo
z divodu usmyknuti nemltselo udrzet na vozovce.
Pokud bychom neuvaZovali nepiiznivd podminky, nebo Ze vozidlo v zat6dce zastavi, mohly by
sklony dosahovat daleko vdtiich hodnot (napi. u riznlich zevodnich drah). pii velkd rychlosti se
dijetv oblouku i po kolmd stdnd.
Pro srovnrini: Piidnj sklon na cyklistickd draze (velodrom) je v oblouku 30 _ 45. (58 _ 100%).
3.6 Klopeni
Klopenije definovano jako zm6na z6kladniho piidndho sklonu koruny sirnidni komunikace nebo
joji d6sti v dostiedny sklon.
vdtsi, se
d-
teoem na
hoviti, u
L silnicich
29
Dostiedni sklon se vltvA ototenim uvazovand d6sti piidndho fuzu koleml
a) osyjizdnlho PdLsu
b) vndj5iho okaje vodlciho prouZku
ZmCny sklont majl bit provedeny plynule tak, aby byly co nejmdne patmd (viz vzestupnice)'
Stieohoviq/ piidny sklon jizdnlho p6su se klopi z6sadn6 nejdlive podle osy jizdniho p'su ai do
dosazenl jednostranndho plidneho sklonu, nadez se v piipadE potleby klopi d6le podle osy
jizdniho p6su (obr. 3.8 a 3 9 vpravo a obr. 3.10) nebo podle vndjsi hrany vodiciho prouzku (obr'
3.8 a 3.9 vlevo) aZ do poiadovandho sklonu hodnoty p'
Obt. j.8 Klopeni nadvoupruholtch silnicich
Orr 3.9 Klopeni na dtyi a vicepruhovich silnicich
Na sm€rovE rozd6lenich pozemnich komunikacich se klopi kaZdj jizdni p6s zvl63f (obr' 3 9)'
Zprisob klopeni je z6vislli na sledovandm Udelu, mpi na jednoduchosti provddEni di zmimdni
skloni vzestupnic a sestupnic, Ve vsech piipadeoh je ovSem tleba piezkouset a zajistit plynult
odtok srazkovd vody i z nejniZ5ioh mist koruny silnice nebo d6lnice'
Na obr. 3,10 je zn6zomEn pnib6h klopeni kolem osy jizdniho pasu Vnej3i hrana vndjSlho
vodiciho prouiJo vltvali vzestupnici a vndjSi hrana vnitiniho vodic{ho prouzku tvoii sestupnici
(viz obr. 3.11).
30
5
E
lce).
Lsu aZ do
odle osy
Zku (obr.
'.3.9).
i zmirndni
tit plynul:i
r vndjsiho
sestupnici
Obr. 3.10 Klopeni podle osyjizdniho pesu
0br. 3.1I Vzestupnice a sestupnice
Vzestupnice (sestupnice) je definovanajako prostorov6 dara, kterd urduje pribEh hrany klopend
iristi silnidni komunikace pii postupndm rustu nebo fbytku kladndho (z6pomdho) pievjSeni (obr.
3.11). Vzestupnice (sestupnice) se pidorysnd umist'uje do vndjsi hrany nevychilendho vodiciho
prcuiku, kten-i pii zvolendm zpisobu klopeni mEni svou \"iSkovou polohu. Prov6di se zi4sadnE v
jednotndm piimkov6m pod6ln6m sklonu a navrhuje se zpravidla na d6lku pieohodnice.
Relativni poddln:i sklon vzestupnice (sestupnice)je vyjddieny pomdrem l/n. Jmenovatel n zavisi
na nevrhovd rychlosti a zprisobu klopeni ajeho min. hodnoty se pohybuji od 75 do 400m.
3.7 Pod6lni sldon
Pod6lnj sklon komunikace n6m ud6v6 niveleta coz je pnimdt stiednice osy komunikace do
narysnd roviny. Ud.iv.i se zpravidla v procentech a ve sm6ru stanideni rozeznevAme: stoupdni (+),
kles6hi (-) a vodorovnou. Lomy poddlndho sklonu se