Skriptum

eliminuji vkledanim vyskoyich obloukri -
vypukljch (vrcholovfch) a vydurjch (rldolnicovjch).
F*i------)
31
Poddln:i sklon se iidi dlenitosti izemi (rovinatd nebo mimd zvlnEn6' pahorkovit6 a horskd) a
nivrhovou rychlosti Napi. na d6lnicich je max sklon p'o rovinatd izemi 3%' pahorkovitd 47o a
horskd 4,5%. Na dvoupruhovjch silnicich je v hoiskdm rizemi max sklon 9% (plati pro
novostavDy).
Z divodu zajiStdnl snadndho odtoku povrchovd vody pod6l okraje vozovky se z6kladnim
piidnim sklonem 2,5 Toje vhodnd navrhnout poddlnlf sklon nivelety nejmin6 0'5 "zo
3.8 D6lky rozhledu
3.8.1 DClka rozhledu pro zastaveni
Na vsech silnicich a delnicich musi bit viude zajistdna potiebni ddlka rozhledu pro zastaveni
vozidla pied plek6ikou na jizdnim p6su pii jizdd nivrhovou rychlosti Tzn sm6rovd i vi5kove
prvky musl mit takovd pa.ametry, aby vsude byla vid6t eventuelni piek6Zka (napi spadli strom
nebo havarovand vozidlo) na takovou ddlku, ktere by umoziiovala zabrzddni pied touto
piekiZkou pii j izdd n6vrhovou rychlosti (viz tab 3 4)
Tab.3.4
Viska piekezky 0,35 m piedstawje nejnizgi bod ndinn6 svitici plochv zadnich brzdovich st'etel vozidel
ViSka p;ekezky 0,10 rn d€dstawje lezicipledm€t navozovce'
V;ska;iekAzky 0,00 piedstavuje poruchu vozovkv s nebezpednou hloubko'r'
Z6kladni ddlka rozhledu pro zastaveni se skl6d6:
a) z dr6hy projeti vozidlem za dobu postiehu a reakce iidide (uvazuje se l '5 s)'
c) z dr6hy potiebn6 k liplndmu zastaveni brzdEndho vozidla na mokr6 vozovce za piedpokladn
jizdy n6vrhovou/smdrodatnou rychlosti v,19 pii nejmenii dovolen€ hloubce dezdnu
pneumatiky v hodnot6 1,6 mm.
Tab. 3.5 Vypoitol"i souiinitel brzdndho tieni na mokr6 vozovce
32
I
Nejmen3i viditeln6 piekizky na vzdilenost D,
I
horskd) a
)vi1f Yo a
(plati pro
zhkladnim
zastaveni
i \Tskovd
dli strom
)ied touto
€dpokladu
e dez€nu
kde vn6.)
c"
"f,
Z{kladnf ddfku rozhledu pro zastaveni D,z v m lze vypoditat ze vzorce:
/3.6/
29".3,6' (f" t o,ols)
je n6whovdsmdrodatn6 rychtost v krr+l
norm6lni tihovd zrychleni; g" = 9,81 m/s2
Wpoatovi soudinitel brzdndho tieni na mokd
pneumatiky v hodnotd 1,6 mm podle tab. 3.5
pod6lni sklon jizdniho p6su v %
vozovce pii hloubcedezdnu
Po dosMeni konstanty g" a form6lni riplavC me uvedeny vzorec tvar:
0,3931"(")
D'" = 0,417 vnr,t+
t00 (f" 1 0,01s)
Vjsledn6 ddlka rozhledu pro zastaveni D"y m, zahrnuje jestd bezpednostni odstup zastavendho
vozidla od piekdzky ,"r, rovni zaokrouhleni fsledku na nejbliZe vyisfch 10 m pii vn1,; 2 80
km/h a na nejblize lySiich 5 m pii v"t"t < 80 km/h:
Dz=D', + b"r /3.7 /
Ddlky rozhledu pro zastaveni (D,) jsou pro n6vrhovd/smdrodatnd rychlosri a poddlnd sklony
silnice a d6lnice uvedeny v tab. 3.6.
3.8.2 D6lka rozhledu pro piedjizdEni
Na dvoupruhovich, obousmernd pojiZddn;fch silnicich se zajiituje rovnEZ ddlka rozhledu na
protijedouci vozidlo pii piedjizdCnf, kter6 by mdla bit zajistdna na co moZnii nejvetsi ddlce
silnice. Nelzeli ddlky rozhledu pro piedjizd6ni zajistit bez mimoi6dnjch obtizi, je tieba
piistoupit k \..ibErovdmu technickoekonomickdmu srovnAni dznJich va ant ieseni jako je napi.
zvEtseni zemnich di demolidnich praci nebo roziiienijizdniho p6su o dalii jizdni pruhy.
V piipadd, Ze by tato leseni zpisobila nadmErnd zvdtseni ekonomickd n6rodrosh, zamezi se
piedjiZd€ni souvislou dClici darou mezi ob6ma jizdnimi pruhy, doplnEnou svisllimi dopravnimi
zna'kani pto ztkaz pied.jiZddni. Souvislli risek bez rozhledu pro piedjiZddni vjednom dopravnim
smdru m6 bjt co nejkat3i a nem6 pies6hnout d€lku
silnic). V tomto pllpadd vsak musime poditat se
pllslusne silnidnl navrhovd kategorie
Tab. 3,6 D6lky rozhledu Pro zastaveni D'
1,112 v249 + 32 vni,l
Av
500 m (1000 mu rekonstrukci stavajlcich
snizenim stupnd 0rovnE kvality dopravy
t3.8/
Av
je n6vrhov6/sm&odatn6 rychlost v km/h
uvazovant rozdil rychlosti vozidla piedjizddjlciho niivrhovou/smdrodatnou
rychlosti a rychlosti piedjiZddndho vozidla podle tab 3 7
ri_-
-^
*.ri'l',t ote's.erodamd Dchlosri\' v knr-' '' , I I
l0 25 aZ20130 r00ll0120 90 80 '10 60 50 40
\-\\
-8 60
-7 60 45
130 110 80 60 45
-5 130 ll0 80 60 45
t90 160 130 t00 80 60 40
210 224 180 160 130 100 75 60 40
-3 260 I 220 180 160 130 100 15 55 40
,2 210260 180 160 120 t00 75 55 40
250 210 170 150 r20 100 15 40
0 240 170200 150 120 100
I | 240 200 170 150 120 100 15 55 40
2 | 210 190 160 140 120 90 7o 55
3 230 190 160 140 120 90
'70 40
4 220 190 160 140 ll0 90 10 40
160 140 110 90 ?0 55 40
5 110 90 70 55 4D
ll0 90 70 50 40
7 50 40
8 50 40
40
rr ?latl orc sloupd{l a klesa'll!! lla
Z6kladni ddlka rozhledu pro piedjizddni D'p se vypodte ze vzorc€:
t6vajicich
dopravy
mCrodatnou
De=D'e+b"2
Vfslednri d6lka rozhledu pro piedjiZd€ni Dp zahn\tie i bezpednosmi odstup piedjizddjiciho
vozidla od vozidla v protismEru ,vr, rovnli zaokrouhleni na nejblizsi \,ySSi hodnotu 50 ml
Ddlky rozhledu pro piedjiiddni (Dr) jsou pro dvoupruhovd silnice uvedeny v tab. 3.8.
Tab.3.8 D6lky rozhledu pro piedjiid6ni Dp
Ndvrhovn/smdrodatnA 90 80 70 60 50 40
Ddlka rozhledu v m 550 500 450 400 300 200
3.8,3 Rozhled na kiizovatce
Piedpokladem bezpednosti a plynulosti dopravy na kizovatce je mimo jind dostatedni rozhled a
plehlednost. Z6sadou je ,,vidEt a blit viddn" na dostatednou vzdiilenost, aby bylo mozn6 reagovat,
t. volit z moZnosti pokradovat, nebo pierusit zamjilenli mandvr (tj. napi. vjet do Kizovatky
zvedlejSi nebo uskutednit piedjiZddni). Dokonaldmu rozhledu z vozidla br6ni vlastni konstrukce
vozidla. Musime si uv6domit, ze existuji,,mrtvi qihledy" dle konkrdtniho vozidla. Podle obr.
3.12 je jasnlt rczdil mezi osobnim a ndkladnim vozidlem i pomCrnd znaand ,,slepd" v:isede
rozhledu pro n6kladni vozidlo.
ffi NeviditeLn6 oblcst (p ocho)
Obt. 3. I 2 a Osobni v ozildlo Obl. J.-12, Nakladni vozidlo
Tab. 3.7 Rozdil mezi y"(") a rychlosti pfedjiid6n6ho vozidla
100 90 80 70 60 50 40
Av kmr' 22 20 l8 15
35
E Mflorit 6 ototoirn hrory $ ran"me " **'r^ w" ffi lldtau"a o""t 1pt*r")
Obr. 3.12c Skpe v!sede rozhledu pro n6kladni vozidlo
Tyto skuteinosti by mdli bit respektov6ny pii zajiStovdni bezpedn6ho rozhledovdho pole Pii
uvddomdni si existence tEchto ,,mftvich lozhledi..' pie 70 kmlh =, V 2 70 kmlh
ul' 70 knlh
ut - 70 ko'lh
ur.41 knlh
rychlost 50 krn/h dosazena 225m od zaadlku = za'6tek plidatneho pruhu\t'zz)- |
YNz= 400m,+5Vo + v2=41 lcdh - konec 2 itseku = zadritek 3 riseku
YzYt= 300m,4-o/o + vj = 70 km/h - konec 3. riseku = zaidtek 4 fs€ku
rychlost 50 km,/h dosaZena 90m za wcholem = kolec piidatn€ho pruhu (2'79000)
VrVr = 350m, -4% + va=70hdh-konec4 fseku = zaddtek 5 fseku
VrVs = 250m, -6% ? v5 = 70 km/h - konec 5 iseku
D€lka piidatndho pruhu r,fsla 565rn > 300m = bude se dizovat pfidatni pruh
V,U.loom "
6l16-6fr l,0" .in rin 6in 7@ too 9@ looo t t00 1N lnl
Obr.3.20Vyhledrini zad6tku a konce plldatndho pruhu - piiklad
Vyhled6ni umlstEnl zai6tku a konce plldatndho pruhul
sm6r Vot V5: vtchozl rychlost 70 kn/h
VoVr =300m, +7% - vr = 44 km,4l -konec l 6seku = zad6tek 2 fseku
48
smEr Vs-) V0: q;chozi rychlost 55 km/|.
YsYt= 250m, +6Vo + vr = 42 km/h * konec L tseku = zadatek 2. tiseku
rychlost 50 km/h dosazena 80m od zaidtku = zaddtek piidatndho pruhu (3,52000)
YaYt-350m,+4Vo + v: = 46 km/h - konec 2. iseku = zadatek 3. fiseku
YsYz = 300m, +2Vo = v3 = 57 kmA - konec 3. iseku = zadiitek 4. lseku
rychlost 50 kn/h dosaZena 90m za lomem sklonu = konec piidatndho pruhu (2,91000)
VrVr = 400m, -5% + va = 70 km/h - konec 4. riseku = zadiitek 5. iseku
YtYo= 300m, -1Vo > vs = 70 km,4r - konec 5. iseku
Ddlkapiidatndho pruhu vyila 6l0m > 300m = bude se ziizovat piidatni pruh.
Vzorov! poddlnj profil s vymezenim zad6tki a konci piidatnich pruhi viz obr. 3.21
scHEM ATIaKY P oDELNv PRo FIL
sKLorvot4E
POINERY
RYCHLOST Ikn/hl
STANICENI
R
P DATNE
PRUHY
LlNr il6 ).@trMtr
ObL 3.21 Vzorov! \ikres poddlndho profilu s rrymezenim piidatnjch pruhi
49
DOPRAVNI PROI,'D" KA?ACITA, KVALITA
Teodi dopravnlho proudu na pozemnich komunikacich mriZeme strudnE definovat jako:
,popis chovdnf dopavniho ptoutlu pomocl zikonit flzllE s maremalihy".
Piitom jsou pouzita nth6 zjednoduSenl. Pii zkoumdni tohoto jew zanedbdme napi. paramen-y
dopravni cesty tj. smErovd a r{skovd vedenf.
Zdkladn[ pfincipy chovdn[ dopraeniho proudu jsou :
A) Individualita
Na rozdll od vSech pozorovanjch pohybujicich se objeld0 fyzik6lniho nebo dopravnlho tlpu m6
silniini provoz tu zvlaStnost, ie jeho prvky nemaji ani absolutnl svobodu pohybu v soustavE
(napl. termodynamika), ani nepodldhajl jizdnhu fddu (napt. Zeleznitni doprava). V zijmu
zabr6nEni kolizim jsou sice idastnici doFavy podllzeni urditemu kodexu, avsak
i tdelnd dopravni piedpisy a nutnd piikazy neumoziujl tot6lni llzeni pnibdhu silnidnlho ruchu.
Tudll lze velmi obtiZnd a podminedne pouiit distd matematicko-ryzik6lni ltpodty.
B) KolektiYnost
Silnidnlmu Fovozu je vlastnl charakter hromadn6ho jevu. Jednotlivd vozidlo je prvkem
statistickdho souboru (kolektiru), kterj je urdov6n vlastnostmi vozidla a subjektem lidide rcsp.
jeho fuzickou a psychickou v-ikonnosti.
C) Komplexnost
Katdy z Iiniteh.l: silnice, vozidla, lididi, dopravnl piedpisy a podmlnky provozu lze popsat
rtzntmi parametry, kterd se viak vz6jemnd ovlivfiuji. KaZd6 zmEqa, byf jedindho parametru s€
projevi plimo nebo nepiimo na prubdhu provozu. Proto je teorie dopravnlho proudu na jednu
stranu nesmlmd problematick6, vypom6hajioi si n6stroji matematickd pravdEpodobnosti, na
dnrhou stanu vSak z.dsadni pro celou iadu dopravnich problematik (modelov6ni a simulace
prcvozu, kapacita, kongesce, provoz na KiZovatkdch-..).
Nejuzitedngjs{n vjsledkem teorie dopravniho proudu je pravddpodobnE odvozenl vzll,hfi mezi
z6kladnimi charaktedstikami dopravniho proudu :
intenzita - hustota - rychlost
50
nelry
Iypu ma
ioustave
V z6jmu
aviak
r tuchu.
Pochopeni tCchto vztahfi se pieneslo do vdtsiny dinnosti dopravniho inzenirstvi a m6lo za
ndsledek vznik pojmr funkAd tirowrt protozu (vnaii iSN 73 6101 naz,lvan' jako ,,irovei
kvality provozu - UKP"). Z6konitosti je vyuzito i pii formutovani tzv. vlnovdho modelu, kde
pohyb dopravniho p.oudu je modelovan jako pohyb vodniho toku, a kted umoziuje definovat
vznik vln, jako urditich ruSiv.-ich itkazri pohybu prouclu. Lze popsat i vznik tzv. rezovd vlny,
jdouci proti sm6ru pohybu a vznikajici, kdyl dopravni proud narazi na ndjakou piekdZku (napi.
ziZ€ni vozovky, dojeti kolony s niZSi rychlosri apod.).
1.1 Zptsoby sledoveni ziktadnich charakteristik dopravniho proudu
V dvourozmdm6m systdmu drAha - das si mrjleme nejen zobrazit pohybovd i6ry jednotlivich
vozidel proudu, ale vyznadit i zdkladni zprisoby sledovdni proudu (viz obr. 4.1). pod pojmem
sledolrAhi se rczomi zpfisob vlastniho /rAlea i fietuA vyhodnoceni. Kazdy zpisob vychdzi jen ze
s{ch mo2nosli zdznamu redln jch rrajekori i.
1,40ff entiilni sledoviini
urana
- fml
Usek sledovdniL
Obr. 4.1 Zpttsoby sledov6ni dopravniho proudu 6 vozidel
prykem
ce resp.
F
'9
6
-9.?popsat
letru se
a jednu
)sti, na
mulace
u mezr
5l
Zpisoby sledov6ni dopravnlho proudu se navz6jem odli5uji svfrn charaktelem, zda sledujl Foud
bud v plofilu - v mlst€, nebo v urditdm okamziku - dase, nebo po dr6ze - riseku, anebo optim6lnd
v obou dimenzich soudasnd. Tim je limitovdna i jejich qpovidajlci schopnost -jejich objektivita
ziznamu sledovandho jew.
Druhy sledov6ni
L Bottovti... (lok6lf) dasovd sledov6ni v urditdm profilu komunikace po urditou dobu T (s),
2. Okaniitti...(neboli moment6lni) prostorov6 sledov6nl na rlseku komunikace ddlky L (m),
3. Prostorov, [asovd slettovdnl...so:utasr,e na liseku L a v dase T,
4. tlsehovd stedovdni..mdliclm, plovoucim vozidlem s proudem.
Objektivnost jednotlivjch zp0sobi sledovdni, a tudlZ i z nich ryjddienich z6kladnich
oharakteristik dopravn{ho Foudu intenzity - hustoty - rychlosti, je rizn6. Napllklad profilovd
m€Ieni nemiZe q?ovidat, co se deje na tseku (ale ani co se ddje na profilu bl{zkdm: napl ve
mdstE je rozdil mezi profilem na plijezdu ke kiizovatce a v profilu stopdfuy pii vjezdu
do kiiZovatky, b]t' jsou od sebe vzddleny tieba jen ndkolik desitek metr0). Obdobn€ okamtit6
sledov6nl jsou riznf v fllznich okamZicich (prov6dEn6 napliklad letecktm snimkovAnim nebo
piimtm pozorov6nfm z lTtulniku) Mdtici - plovoucl vozidlo dev6 podrobnd vfsledky jen za svou
iidl,kdy je zal^zeno jako pr0mdmd vozidlo a plave s proudem.
Jedind prostorovE-tasov6 mEieni isou neiobjektivnEjsi, protoZe zachycujl pohyb proudu
v obou dimenzlch soudasne. M$zeme si je pledstavit jako systdm s nekonednE velktm podtem
mgilclch stdovi3t', v kterich jsou sledovdny pnljezdy vozidel v prrlb€Zndm dase Nutno oviem
dodat, Ze tento zpssob sledov6nl je velmi n6rodnj jak na vlastni m€ieni (podet mdlidi nebo
det€ktory), tak i vyhodnoceni (z pomdmE sloZitfch vzorctl).
Delinice ztkladtrich cherakteristik
lptenzita I
Je definovr{na pro vozidla jedoucl jednlm smErem jako poiet vozidel, projfZd€jicich urditjm
profilem (isekem) komunikace za iasovou jednotku, obvykle se vyjadtuje ve volhod nebo
jvozhod (i€dnotkov6 vozidla), ale daso\".i interval mize b)'t i katsl napi. 5 min, I min, z{visf pro
jaki ridel bude vyutita.
52
s),
t,
proud
inAInd
iktivita
adnich
ofilovd
apa. ve
qezdu
amLil|
n nebo
,a svou
Odrozenl dalii parametry z intehzityisou
(asofi otlstup,..l je das, kteri uplyne mezi projetim del dvou za sebou n6sledujicich vozidel
nad urditim mistem na vozovce. Vyjadiuje se ve vbfinach.
Sliedni tasoui odstup...t Je primEr ze vsech dasovlfch odstupri t vyhodnocovandho souboru
lozidel. Vyjadiuje se v s/voz nebo v s/jv.
Ilustota H
Je podet vozidel, jedoucich jednim smdrem, zaznamenani v ur6ity okanzik a lztaLeni
najednotkovou ddlku komunikace. Vyjadiuje se obvykle ve volkm nebo vol100m.
Odvozeni daliiparanetD z h \toD isou
Ddtkouj, odslup-...I je vzdalenost mezi dely dvou za sebou v proudu jedoucich vozidel v dani
dasoqi okamZik. Udrive se v metrech.
Sliednl ditkouj odslup...l ie primer ze vsech ddlkovich odstupi lvozide] vjizdnim pruhu'
Vyjadiuje se v m/voz.
NejslozitdjSije to s rvchlosti V.
Rychlostije potfeba rozliSovat podle zpfisobu jejich mdieni i podle zpisobu jejich Wpodtu:
^\ stie(l I bodovti ,ychlosl Vr je rychlost, vypoitena jako pr&m6r rychlosti jednotli\ich vozidel,
zjistdnich v urditdm mistd komunikace b6hem urditd doby (napi. radarem),,=*zr,
N....poaet vozidel poaet meienych idaj-
V1....bodovri rychlost jednotlivdho vozidla
Jelikoz k urdeni stiedni bodovd rychlosti se musi zjist'ovat rychlosti vozidel po urditi das, je tato
hodnota oznadov6na tdi, jako stiednl rychlost v iase.
b) sliedni okamiitti rycrlasl v. je rychlost vozidel, rrypodten6 j ako prrim6r idajri rychlosti Vi,
zjistEnich v urditdm okamziku na sledovandm iseku komunikace
proudu
podtem
ovSem
ri n€bo
rrditim
d nebo
visi pro
t4.t I
t4.21i,=*>,.,
Nr....podet vozidel na iseku drahy: podet mdienjch ridajti
V,.i...okamzita rychlost jednotliv6ho vozidla.
5l
Jclikoz k urdeni stfudnt okamzitd rychlosti se musl zjisfovat rychlosti vsech vozidel, naldzajfcioh
se vjeden okamzik na urditd dr6ze, je tato hodnota oznadovana GL jako stfednt rychlas, po
drdze,
Stiedki okemiitou rychlost je n$rno teZ vypoditat jako harmonicky pdm& bodowch rychlosti
t'
Mezi stledni rychlosti bodarou e okamatuu plati vztah /Wardrop/
tt =V,+?v_
/4.3/
/4.4/
oA ....je rozptyl okamzidch rychlosti.
Z toho plyne, te : Z, > Z, a rovno.t nu.tev6jen pfi nulovdm rozptylu.
Rozdll mezi tEmito dvdmi pnlmdmjmi rychlostmi by bylo mozne i v pra"{i zneuzivat,
budemeli ohtit prokazat vdtii efekt ndjakdho organizadniho opatleni (napl. zklidndnl dopravy),
ryhodnotlme ryohlost podle vztahu /4.3/.
4.2 Z6ktadnicharaliteristikyzprostorov6-CasovichsledoYdnl
Pli tomto zptsobu sledov6nl je odstranena om€zenost jinich zptsobri sledovani tim, Ze
charakteristiky rAhodnocujeme v obou dimenzich souiasnd, 6. v dase a po driize.
Ve lt3e uv€dendm obt 4.1 je naznadeta maktoplocha T . L. Z ni vyhodnocen€ charakteristiky
jsou na nl z6visld podle n6slednjch vztahtl:
Souiet ujefich drah riemi vozidly t ploie T.L lvozth)Intenzird IrL =
Plocha T.L
Huslola HrL =
Souiet cestovnich dob sttdvetlch ${ui vozidty v plaie T'L
Plocha T.L
Souiet uje$ch drah
Souiet cestovnich dob
(voz/kn)
Rlchlost VrL =
54
(krn/h)
algzajlcich
ychlost po
ychlosti
zneuZlvat,
dopravy),
Dopravni proud v podminkdch mdstskdho (obvykle iizendho) provozu problh6 ve shluclch
vozidel - kolondch.
Chaxakteristiky kolon by byly znadnd zkeslen6, kdybychom je vyjadiovali z konstantnl
makoplochy T . L. Proto se pro jejich zlskini voli miboplocha, jako plocha lichobEZnlka
'vrymezen6 d6lkou riseku L a dasoqimi z6kladnami, danjmi v obou profilech 4 b das€m pr0jezdu
cel6 kolony. Podle obr. 4.2 se jedna o rozdil dasu prfijezdu posledniho (p6tdho) vozidla a prvniho
Cas i
tTl
l
Ta5
tl tim, ze
Sr
Orr. L? Prostorovd dasovri mikroplocha F kolony 5 vozidel
Drdha
(s)
prostorovd-dasov6 mikroplocha..... (m.s)
je pr0mdrni das p6ti vo2idel.....,... (s)
je pnimdm6, zde konstantni drdha (m)
je podet vozidel kolony.................(ks)
akteristiky
kn) ,
(r-l) r
F
(z-l) s
tntenzita i= F:-, arlchlostv=lL
1 -,--'..'/
't ()-/ ----- I
F
JestliUe dle obrezkuje
potom
55
4.3 vztahy mezi charakteristikami - rovnice kontinuity
Z lizkumi tcorie dopravniho proudu vyplynulo' ze z6kladni
charakteristiky dopravniho proudu
jsou komplexnim popisem skuteindho provoz"u' pohybu dopravniho
proudu a 7e mezi nimr
existuji funkdni vztahy
Tab.4.1 obsahuje piehled vsech charakteristik a parametri
s uvedenim obl^sri stabilnlho ^
nestabilniho poh\ b u i'ohrosti poht bu
Ten nejdilezit6isi zdkladni vztahje zn6mli jako rofnice kontinuity /4
5/:
I rl = Hrr-'Vrr,
I lenzita je soutitrem hustotJ) a rychlosti' ale za podminky' 2e byly
ziskilny prostorovE-dasovim
sledovilnim, Ptoto index ,,TL"'
Tab, 4.1 StaW pribihu dopravniho proudu
Nepatm6
Promenliva
Silnd ovlivndni
Piimd ovlivneni
plibliznd stejniZadinajiciovlivncni
S-rlidini jizdy a steni'Nizka
pfibliznE stejni
45...25
Mirnd snii€n6
65 ... 40
NejvYSSi
kolonY a stojici
vozidla
40 ...50
velk6
velk€ skuprny a
KOlOny
25 ...35 a240. .50
jednotlivd vozidla
a male skuplny
5.-. 1) az
25 ...35
Mala
jednotliv6 vozidla
0^25
... 15
56
proudu
zi nimi
Na ndsledujicim grafu (v obr, 4.3 - fundament6lni diagam) jsou ziejmd pribdhy funkdnich
zevislosti mezi dvojicemi charakteristik. Navic je zde uvedena charakteristika ll Poz kn/h' )
kterou obdrzimejako:
...nazyranem jako lse kovti rikonnosl
lniho a
dasovim
U=I.V
vyjadiujici maxim6lni dopravni qikon na dand dr6ze (odpovid6 zvlfraznEn6mu obddlniku
v souiadnicich t-V v obr6zku). Tohoto maxima nedosehneme s maximelni intenzitou, ale je to
optimalizadni ukazatel, zahmujici i piijatelnEjSi kvalitu pohybu (vy!!i rychlost, nez je piisluana
k ma\imelni intenzitd).
I-'l
il;tr'l
;-l--l
Vztah H-l
Vztah l-V
VztahH.V
t;Usekovd vikonnost
Orl. 4.3 Fundamentelni diagram vztahi mezi zdkladnimi charakteristikami
4.4 Kapacita komunikace - aplikace vztahi
Obecnd plati, Ze kapacita komunikace nebo komunikadni sitd je ddna kapacitou jejich elementi
!.:
. kapacitou kiizovatek (obvykle je rozhodujici)
. a kapacitou mezikiizovatkovlich riseki.
51
KapacitAkonkdtnikomunikacejejejlschopnostumoznitprojet(propustioprofilemkomunlKace
co nejvetsimu Podtu vozidel
Abychom byli piesni, mdli bychomjestd dodat zda:
. \ jedno nebo o6ou smdrech (proudech)'
. jednoho, nebo \)ice jizdnich pruhn '
' skliefl'ch - fyzick!'ch nebo jednotkwj'ch'vozi'del'
' se jedo6 o profi I v p ifuiem t$eku' I obloukll' ve stoupdni' v klesdni''
. se jedn6 o ipiilcory nebo sedlo\'i provoz'
. a zdaten provozje Plyru\, ruie i e\ent s kongescemi'
. zdaje vozovka s'cl lt nebo nobd'jakljsou podminky tidilel'olti apod
Prrlkaznjch profili bychom museli po cel€ tlase zvolit velk6 mnozstvi
tak' iak se mEni
charakteristiky v profilu Navic iada vlivri prisobi i v ddlkovdm smyslu'
napi vliv ddlky oblouku
- zatAdky, vliv ddlky podelndho sklonu Proto se plistupuje k uditdmu rozsileni tim'
ie kapacrtu
definujeme i pro isek' ale na tomto useku by m€ly bit podminky trasy
a provozu (tj stavebni a
dopravni podminky) hornogenni Jestlize jsme vzali do hry rozmcr d6lky'
mizeme pmcovat i
svelmidrileiitoucharakteristikoudopnvnihoprouduhustotousrozmdremvoz/km.Pokusmese
tedy formulovat obecnou definici " kapacity komr:nikace" s plihlddnutim
k vise uvedendmu:
Kapacita komunikace ie maximilni poCet vozidel (za jednotku iasu)'
kteri mohou proJet
dantm profilem (isekem) komunikace za danych provoznich podminek'
ToutodefinioiiikiJnept.|ntidfrlezitouskuteinost,atozekapacitaneninikdypouzejedna'Je
jistd, Ze numericky maxi 6lni hodnotu kapaoity bychom dosahli pii idealnich
stavebnich
a dopravnich (provoznich) podminkich
Idedlnistavebnipor)nintEtsiikdpruhunapi3,50m,smErovdpomcryiptimiisek'sklonovd
pomdry: okolo vodorovnd, tj plus minus 2Vo' dostzrtedn! bodni bezpednostni
odstup a Siika
krajnice aPod.
kledln{ prot'ozni podmt'^ry I homogenni dopravni proud s nizkim
podilem pomaljch vozidel'
rovnomdm:i pohyb vozidel s vyrovnanimi rychlostmi' such6 vozovka'
\'ibom6 klimatiok6
podminky apod.
Druhoa di eiitou skuteinosti je' ze kapacita vzdy souvisi s komfortem
- kvalitou pohybu
dopravniho proudu. Tento komfort lze vyjadiit rychlosti dopravnich proudrl'
nebo komplexnEjSimi
IIt
58
unikace
se mani
oblouku
kapacitu
avebni a
acovat i
iusme se
mu:
u proJet
ukazatelem tzv. funkdni irovni provozu, respekti\e tirovhdmi kvality doprcvy tKD (oznadotan'
jako A aZ F). Proto si zde uvadime d6st fundament6lniho diagramu (obr' 4.3), kde jsou dejmd
souvislosti mezi kvantitativni kapacitou (intenzitou) komunikaoe a kvalit