Zdroje akvizice

rozdílu mezi skutečným a evidovaným stavem fondu
provádí se formou inventarizace – zjišťují se dokumenty, které jsou v regále a dokumenty, které jsou v přírůstkovém seznamu
dokumenty, které se na regále nenajdou, ty se prohledávají ve výpůjčkách
ty co se nenajdou ani ve výpůjčkách ani v regále – se považují za ztracené
knihovny do 5 000 svazků soustavně
knihovny do 100 000 svazků1x za 5 let
knihovny do 200 000 svazků 1x za 10 let
knihovny do 1 000 000 svazků1x za 15 let
knihovny nad 1 000 000 svazkůpostupně – každý rok 5%
Revize výjimečné
při změně pracovníka
po násilném vniknutí do knihovny
při stěhování a po něm
Výsledek revize
Aneb co všechno z ní můžeme zjistit
část fondu není v přírůstkovém seznamu
přírůstkový seznam je nesprávně veden
místní seznam nesouhlasí s přírůstkovým
knihovní jednotka je nezvěstná
katalog je nepřehledný a neodpovídá skutečnosti
jednotky (knihy) jsou opotřebovány
hygienické podmínky jsou hrozné
pozitivní zjištění – najdou se knihy dávno ztracené
Protokol o revizi
rozsah revize
doba trvání revize
dle jakých podkladů jsme dělali revizi
jména pracovníků
seznam ztracených dokumentů
seznam nalezených dokumentů
návrhy na opatření fondu (návrhy na zlepšení)
návrhy na vyřazení
Knihovník může za jeden rok odepsat 0,5% z výpůjček – 5 knih/1 000 dokumentů.
Ztráta knihy – sepíše se protokol o ztrátě knihy, čtenář musí sehnat tu samou knihu stejného vydání, pokud ji nesežene, tak stejnou v jiném vydání nebo knihu s podobnou tématikou nebo zaplatit.
Vyřazování dokumentů
vyřazování je nutné, ale musí se provádět s rozmyslem
pokud knihy nebudeme vyřazovat => musíme se o ně starat => to by nás stálo peníze
na Západě trend za novou knihu, vyřadí starou
knihu, kterou si za jeden rok nikdo nepůjčí, vyřadí
jádro fondu nikdy nevyřazujeme
důvody vyřazení knih:
pokud je kniha informačně zastaralá
opotřebované knihy
napadnutí plísní nebo hmyzem
kniha není dlouhodobě půjčovaná
obsah knihy nesouvisí se zaměřením knihy
kniha má hodně multiplikátů
Postup při vyřazování
sepíšeme seznam knih, které chceme vyřadit
návrh na schválení
orazítkujeme s razítkem „VYŘAZENO“
vyndáme lístky z katalogu
vymažeme záznamy v PC
knihu napíšeme do úbytkového seznamu a dáme ji úbytkové číslo
škrtneme v přírůstkovém seznamu (škrtneme, vyřazeno dne a napíšeme úbytkové číslo)
Vyřazené knihy musíme nabídnout ostatním knihovnám. Pokud o ně ostatní knihovny neprojeví zájem, prodáme knihy za minimální poplatek čtenářům nebo je dáme do antikvariátu.
Současné tendence v organizaci fondů
přímý přístup k dokumentům – preference volného výběru, příjemného čtenářského prostředí
„intenzivní“ růst fondu, omezení fondů – ne nakupování multiplikátů, preference (upřednostňování elektronických zdrojů, vyřazování knih)
budování depozitářů – mimo budovu knihovny – nové depozitáře, klimatizace, protipožární opatření, žádná okna
minimalizace a digitalizace dokumentů – e-book
kooperace knihoven – sítě knihoven
budování velkých komplexů knihoven
druhy dokumentačních fondů
fondy bezprostředně přístupné – fondy volně přístupné uživatelům „volný výběr“
fondy zprostředkovaně přístupné – sklad (za asistence odborného pracovníka) – z těchto fondů vybíráme pomocí katalogů
fondy určené pro kooperaci (= spolupráci) – fondy určené pro spolupráci knihoven, většinou vůbec nejsou přístupné čtenářům a bývají tvořené z multiplikátů
pro cirkulaci
pro MVS
Cirkulační fondy = CVS
fondy uložené v tzv. ústředních knihovnách určené pro půjčování menším knihovnám v rámci CVS = cirkulační výpůjční služba
„létací knihovny“ – dříve fungovaly
hvězdicová cirkulace – ústřední knihovna odveze/doveze zásilku knih (30-100… svazků) do konkrétní knihovny a po uplynutí výpůjční lhůty si jí zase odveze a přiveze jinou
okružní cirkulace – nepřehledná a často dochází ke ztrátám a zpoždění, těžko se hledá viník, náročné pro knihovníky malých knihoven a spolupráci, ústřední knihovna a tím nemá tolik práce
Výhody cirkulačních fondů a cirkulace:
pro malé knihovny, které mají stálý a relativně levný přístup ke knihám
ústřední knihovna – její fond je plně využitý a je to zdroj malých finančních prostředků
Nevýhody:
pro malé knihovny – k dokumentům se nelze vrátit
pro ústřední knihovny - náročnost, knihovna se zbavuje literatury, poškození fondu, velké nároky na organizaci a dopravu
Mezinárodní výpůjční služba = MVS
Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba = MMVS
povinnost i právo knihovny půjčit si pro svého čtenáře jakýkoli dokument z fondů jiné knihovny
fondy složené z multiplikátů, ale jako pro MVS slouží i aktivní fond knihovny
Sekundární inf. Prameny
informují o existenci primárních dokumentů
Druhy sekundárních pramenů:
katalogy
databáze – elektronická podoba
bibliografie – soupis pramenů na určité téma
seznamy
nakladatelské katalogy
odkazy na www internetovém vyhledávači
referátové časopisy – bibliografie, která je obohacena o charakteristiku dokumentu; a referát – vyjádření obsahu dokumentu
Current Contens = průběžné rejstříky – informují o obsahu jednotlivých čísel vybraných časopisů
Katalogy a druhy katalogů
souhrn primárních dokumentů, které jsou k dispozici uživatelům knihovny
druhy:
lístkové
elektronické
souborné
Lístkové katalogy
tvořen katalogizačními lístky na kterých jsou záznamy o dokumentech
máme několik druhů lístkových katalogů – liší se podle vyhledávání, vyhledává se dle záhlaví:
autorský – abecedně dle příjmení autora
názvový – podle prvního slova názvu
systematický – podle číselného kódu oboru – notace => nejpoužívanější je MDT (= mezinárodní desetinné třídění) př. 3 – společenské vědy, 5 – zemědělství…
předmětový – řazený dle tématu, oboru dokumentu, řazený abecedně – NE MDT
Elektronické katalogy
je zpřístupněn pomocí AKS (= automatizovaný knihovnický systém) přes PC – buď pouze v knihovně uložen na lokálním serveru knihovny nebo přes internet přístupný každému – obsahuje informace o dokumentech dané knihovny, lze v něm vyhledávat podle několika hledisek
OPAC – online public acess catalogue
dva základní způsoby vyhledávání v OPAC:
SEARCHING – vyhledávání, zadání konkrétních údajů do zvolených položek
BROWSING – listování, prohlížení
Souborné katalogy
katalog, který sdružuje záznamy o dokumentech více knihoven
CASTLIN – největší katalog u nás, sdružuje národní českou a slovenskou knihovnu a všechny SVK
SKAD – souborný katalog knihoven, který mají systém LANIUS
LINCA – katalog knihoven akademie věd
OCLC – mezinárodní katalog pro veřejné knihovny, nejpoužívanější na světě
U každého záznamu v souborném katalogu je tzv. SIGLA knihovny.
Ústřední knihovna
Ústřední knihovna