Knihovna, zdroje informací

Ranganathanovy zásady knihovnických inf.služeb
knihovna je rostoucí organismus
každému čtenáři patří kniha
každé knize její čtenář
knihy jsou k používání
knihovník má šetřit čas čtenáře
Knihovnický systém
systém – je uspořádání prvků do vztahů, které z daného souboru prvků tvoří relativní celek
je celostní (= úplná) struktura a organizace respektující určitý řád
Systémová analýza
prvky
procesy
okolí
Systémová syntéza – skládání nebo spojování částí do celku
je to myšlenkový postup, který postupuje od nejjednoduššího ke složitějšímu, navazuje na sebe a nachází souvislosti
Ludwig von Bertalavffy – rakouský biolog a teoretik vědy, vytvořil obecnou teorii systému „Celek je více nežli suma částí“
Prvky, procesy a okolí knihovnického systému
Prvky – jednoduché – knihy, čtenáři, katalogy, zařízení, nábytek, počítač, plakát…
Procesy :
získávání dokumentů a informací – akvizice
zpracování – evidence + katalogizace + věcné zpracování
organizace – sklad + katalog
knihovnické a informační služby
Okolí knihovnického systému:
struktura populace: muži x ženy; věk; významné podniky v okolí; VŠ v okolí; nezaměstnanost; kulturní potřeby obyvatel; informační potřeby obyvatel; systém vzdělání
společensko-politický systém a životní úroveň: legislativa – zákony; množina publikací na trhu; stav poznání ve světě – technologie, nové poznatky; sítě knihoven - propojení knihoven určitého regionu
vnitřní faktory okolí: rozpočet knihovny; finanční poměry zřizovatele; požadavky uživatelů
Zdroje informací
= informační prameny
informační pramen – viksuje (uchovává) informace
Informace
je zpráva nebo sdělení, obsah procesu lidské komunikace, odevzdání a přijímaní oznámení, jejich přenos osobním kontaktem, zvukem, signálem nebo prostředky masové komunikace (TV, internet)
informace by měla věcně konstatovat určitá fakta
informace neustále kolují v informačním řetězci
člověk informace => zvolit si vlastní systém
(knihovna)
nová kniha zpracováni
další informace vyhodnocení = nová informace
druhy informačních pramenů
dle nosiče – hmotný x nehmotný
tradiční (kniha) x netradiční (internet)
tištěné x netištěné
nosič – TV, …; dostupnost; čtenářské určení; povaha poznatků – naučná,
krásná; z hlediska vnímání
dle dostupnosti
veřejně publikované
neveřejné (interní)
sekundární (omezení dostupnosti) a neformální (dopisy)
dle čtenářského určení
děti, mládež, dospělí
dle povahy poznatků
literatura krásná (beletrie)
populárně-naučná literatura
naučná a vědecká literatura
z hlediska vnímání
vizuální (zrak)
audiální (uši)
audiovizuální (zrak a uši)
Druhy dokumentů
Primární – obsahují původní informace, cenný zdroj dat (kniha, CD…)
Sekundární – obsahují informace o dokumentech primárních
(katalog, bibliografie, vyhledávač…)
Terciální – soupis sekundárních dokumentů (seznamy katalogů knihoven, báze dat)
Typologie knihy
monografie – ucelený výklad
encyklopedie – abecedně řazená hesla
slovníky:
jazykové
terminologické – obsahují vysvětlení každého pojmu
příručky – specializované návody k činnosti, jsou konkrétně zaměřené
učebnice – obsahují zhuštěný odborný text
sborníky – soubor textů od několika autorů; uspořádání několika ucelených století, které na sebe mohou, ale nemusejí navazovat
Typologie periodik
periodikum – informační prameny, které vycházejí v určitém časovém intervalu
noviny – vycházejí většinou denně; jsou aktuální, ale informace velice rychle zastarávají
časopisy – děti x mládež x dospělí; všeobecná x populárně naučná x vědecká
ročenky = almanachy – vydávány jednou do roka př. k výročí nějaké události
Vydavatelská úprava periodik
mají povinný název, ročník, číslo
noviny:
musejí mít „hlavičku“ => název; ročník, rok, číslo
musejí být umístěny na titulní stránce (první strana) – nejsou svázané, nemají tvrdé desky
jsou ve dvou formátech – světový formát (43 x 60 cm) a středoevropský