Výživa v těhotenství a v laktaci

VÝŽIVA V TĚHOTENSTVÍ A V LAKTACI
OBECNÉ ZÁSADY VÝŽIVY V TĚHOTENSTVÍ :
Ideální je výživová příprava matky v případě plánovaného těhotenství. Tzn. mít optimální tělesnou váhu a dobře vyváženou stravu alespoň v posledních 3 měsících před plánovaným těhotenstvím.
Jídelníček těhotné ženy by měl být dostatečný jak energetickou hodnotou, tak zastoupením dostatečné dávky bílkovin, nepostradatelných tuků, důležitých zejména pro vývoj mozku plodu, dále by měl obsahovat takovou skladbu stravy, která zabezpečuje dostatečný příjem vitamínů a minerálních látek. Z nich těhotenství klade zvýšené nároky zejména na kyselinu listovou, vitamín D, vápník, železo, zinek. Dostatečný musí být také příjem jódu.
Jídelníček by měl pestrý s vyváženým a dostatečným zastoupením celozrnných obilovin, zeleniny a ovoce, libového masa, ryb, ořechů, luštěnin a mléčných výrobků.
Výživa v těhotenství by ale neměla vést ke zbytečně nadměrnému a nezdravému přejídání se ve formě kaloricky bohaté. ale nutričně ( vitamíny, minerální látky, vláknina, … ) chudé stravy, jako sladkosti, chipsy, hranolky apod.
Kontrolou optimálního energetického příjmu je za normálních fyziologických podmínek odpovídající váhový přírůstek.
Během těhotenství a zejména v jeho prvním trimestru by měla být kladena také zvýšená pozornost na dodržování hygienických zásad při přípravě pokrmů. Tím se předchází přenosu některých infekcí z potravy na matku, které, jako např. toxoplasmóza, listerióza, mohou závažně ohrožovat vývoj plodu.
Zvláštní péči o výživu a podporu dietologa vyžadují :
Těhotné ženy, které trpí již před těhotenstvím poruchou metabolismu (diabetes mellitus 1. typu) či závažným chronickým onemocněním zažívacího traktu, jater, ledvin apod.
Těhotné ženy, které ze zdravotních důvodů musejí ve své stravě vynechávat celé potravinové skupiny či některé komponenty stravy. Jedná se zejména o celiakii, fenylketonurii, alergii na kravskou bílkovinu a další.
Onemocnění vztahující se bezprostředně k těhotenství a komplikující jeho fyziologický průběh, jako např. preeklampsie či těhotenská cukrovka (gestační diabetes). Tyto stavy vyžadují vždy speciální lékařskou kontrolu, léčbu a úpravu výživy.
Zamyslet se nad svou výživou v době těhotenství by měly také ženy dodržující tzv. alternativní výživu, zejména veganky a makrobiotičky. Měly by mít na zřeteli vlastní zodpovědnost za optimální vývoj svého dítěte a přehodnotit důvody, které je k dodržování té které diety nutí a nevystavovat své dítě zbytečnému riziku.
Hmotnost ženy před a během těhotenství
Ideální BMI před otěhotněním je v rozmezí 20-24,9. Hodnoty pod 20 mohou znamenat podvýživu, nad 30 obezitu. V obou případech nejsou optimální podmínky pro vývoj plodu a oba extrémy jsou spojeny se zhoršenou schopností reprodukce a možnosti otěhotnění.
Optimální váhový přírůstek
- u žen s normálním BMI se udává optimum 11,4 - 16 kg
- u žen s BMI pod 20 je optimální přírůstek vyšší 12,5 - 18 kg
- ženy s nadváhou nebo obezitou by měly přibrat jen 7 - 11,5
kg, ale přírůstek pod 7 kg může ovlivnit vývoj plodu
- v prvním trimestru je váhový přírůstek malý, zhruba 125 g
týdně, od počátku 4. měsíce se považuje za optimální
rychlost váhového přírůstku 0,3- 0,4 kg za týden.
- žen podvyživených je to 0,5 kg týdně a u obézních 0,3 kg za
týden
- obecně platí, že nárůst hmotnosti by neměl přesáhnout 15 %
váhy před otěhotněním
NUTRIČNÍ SLOŽENÍ STRAVY A POTŘEBA ENERGIE
- doporučovaný trojpoměr základních živin celkového energetického příjmu
B - 12-15 %
T - do 30
S - 55-64
Energie se zvyšuje od ukončeného třetího měsíce zhruba o 1200 kJ denně. Hmotnostní přírůstek ženy by měl být přibližně 0,4 kg týdně v posledních 30 týdněch těhotenství.
Bílkoviny ve stravě těhotné ženy by měly být v dostatečném množství. Vycházíme z dávky pro netěhotné ženy - 0,8/ kg tělesné váhy a den. U těhotných je dávka o 10 g bílkovin denně navíc ( 60g/den ). Bílkoviny by měly být plnohodnotné, tzn. obsahovat všechny esenciální aminokyseliny. Rostlinné zdroje bílkovin mají většinou některé esenciální kyseliny nedostatek, proto se zdroje musí kombinovat. Nejčastěji je nedostatek aminokyseliny lysinu (nemají ji obiloviny a ořechy), methioninu (nedostatek mají luštěniny a kvasnice) a isoleucinu (málo v obilovinách).
Nedostatek bílkovin hrozí v naší zemi hlavně ženám stravujícím se přísnými alternativními způsoby, dále jsou ohroženy ženy s nedostatečným socioekonomickým zázemím, ženy drogově závislé, ženy s těžkým celkovým onemocněním, zejména zažívacího traktu.
Tuky, hlavně esenciální mastné kyseliny, jsou ve výživě těhotných nezbytné pro správný rozvoj mozku plodu. Jsou to polynenasycené mastné kyseliny - n-3 a n-6, kdy důležitý je i jejich vzájemný poměr ( n-6 by měly převažovat k n-3 4-10násobně ). Obsaženy jsou v rostlinných olejích, listové zelenině, tučných rybách, libovém mase a žloutku.
Nasycené mastné kyseliny obsažené v živočišných tucích by měly tvořit zhruba jednu třetinu všech přijímaných tuků. Jejich nadbytečný příjem je spojován s rizikem obezity a kardiovaskulárních chorob.
Cholesterol je během těhotenství velmi důležitý pro vývoj mozkových struktur plodu, proto má také matka fyziologicky vyšší hladinu cholesterolu v krvi. Matka si je ale schopna vytvořit cholesterol sama, pouze menší část je využívána z potravy.
Sacharidy - jejich větší část by měla být přijímána ve formě polysacharidů obsažených v obilninách, bramborech a kořenové zelenině. Tyto potraviny společně s ovocem obsahují i nestravitelné sacharidy - vlákninu. Ta se rozděluje na rozpustnou (ovoce, oves, slad, luštěniny, brambory) a nerozpustnou (zelenina, otruby, celozrnné výrobky). Také obsahují látky fytoprotektivní, které mají příznivý účinek na lidský organismus.
Minerální látky a vitamíny
Kyselina listová patří mezi vitamíny skupiny B. Člověk ji musí přijímat potravou. Kromě základního metabolismu je důležitá pro dělení buněk a tím pro růst plodu. Její potřeba je v těhotenství zvýšena.
Doporučená dávka u těhotných je 0,4-0,8 mg/den. U žen, které v minulosti prodělaly spontánní potraty nebo porodily dítě s vrozenou vývojovou vadou (např. rozštěp neurální trubice) jsou podávány vysoké dávky kyseliny listové před plánovaným otěhotněním a v počátku těhotenství. Tyto megadávky (4 mg/den až do