Lidová slovesnost a její vliv na uměleckou literaturu

4. Lidová slovesnost a její vliv na uměleckou literaturu, popis a charakteristika
znaky: - Rysy lidové slovesnosti byly…autor je neznámý, předávala se ústním podáním = proměnlivost (nemá ustálenou podobu). Teprve písemné záznamy daly slovesnosti individuální ráz a z lidové slovesnosti se stala psaná literatura.
Lidová slovesnost vyjadřuje zážitky, ale i zkušenosti a moudrost generací prostého lidu
magické průpovědi, zaříkávadla a zaklínadla – jsou pronášeny zpěvavě s důrazem na rytmus, jsou spojeny s určitými činnostmi např. tancem, např. Třesu třesu bez, ozvi se mi pes, kde můj milý dnes.
pranostika – obsahují zkušenosti lidí ve styku s přírodou , např. Únor bílý, pole sílí., Svatá Markéta hodila srp do žita.,V máj vyženeme kozy v háj.Svatá Anna chladna z rána.Březen za kamna vlezem. Duben ještě tam budem.
Přísloví – vyjadřují obecně známé mravní zásady, obsahují ponaučení , Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. Kdo jinému jámu kopá sám do ní padá. Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu až se ucho utrhne. Sejde z očí, sejde z mysli. Jablko nepadá daleko od stromu. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Opakování matka moudrosti. Kuj železo dokuď je žhavé. Když se kácí les, létají třísky.
Pořekadlo – životní zkušenosti, bez mravního ponaučení. Př. Vrána k vráně sedá.
Mýtus – vyprávění, názory a představy o vzniku světa, původ člověka…, jde o fantastická obrazná vyprávění
Říkadla – jednoduchá veršovaná rýmovaná s výrazným rytmem, (Ententíky dva ….)
Anekdota – stručné a vtipné vyprávění příhody
Legenda – veršované či prozaické vyprávění o životě, skutcích, zázracích a mučednické smrti církevních světců, dnes označuje vyprávění související s životem světců a jiných významných osobností
Pověst – vyprávění lidového původu odehrávající se v minulosti. Vychází ze skutečné události
Pohádka – na rozdíl od pověsti se netýká žádné historické události, často se v ní objevují nereálné jevy (strašidla…), skutečnost všechno zachycuje idealizovaně
Povídka – kratší vypravování s malým počtem postav a poměrně jednoduchým dějem
Balada – vážná, mnohdy až tragicky naladěná báseň, vypravuje nějáký příběh, téma viny a trestu (Erben – Kytice)
Romance – opačné vyznění než balada, básnická povídka – rozsáhlá báseň, podřizuje se vyjádření autorových citů a úvah
Píseň – texty určené ke zpěvu, dílo stojící na pomezí umění slovesného a hudebního, jednak kratší báseň
Zachycení v kronikách:
Kronika česká – Kosmova, psána v latině, do roku 1125, zachycuje dějiny Čech, základy dějepisu, jsou tam i pověsti, Kosmas – polský původ, studoval v Belgii, obsah kroniky: 1. pověsti , nejstarších a jediné zaznamenání (čerpal z vyprávění starců), 2. vypravování podle historických pramenů (dějiny Přemyslovců), 3. vypravování z Kosmovy současnosti, např. Přemysl a Libuše, Založení Prahy – jednou Libuše věštila Přemyslovi a staršímu lidu.Viděla hrad, město veliké a muže, který tesal práh domu – podle toho měl být vystavený hrad nazvaný Prahou, který později vévodil celým Čechám
Dalimilova kronika – počátek 14 století, první česky psaná veršovaná kronika, autor neznámý, popisuje události od nejstarších dob do roku 1314 a osudy českých panovníků i šlechty – demokratizace, je prostší než Kosmova, zájem vlastenecký – hledá spojence proti přívalu němectví, kronika vznikla vystřídáním Přemyslovců za Lucemburky, ukázka: O selské kniezni Boženě – báseň vypráví o tom, jak se seznámil kníže Oldřich se svou manželkou Boženou a že přes všechna přemlouvání šlechty ji pojal za choť (lepší češka než němka – vlastenectví)
Václav Hájek z Libočan – autorem Kroniky české – navázal na předchozí kroniky, začíná pověstmi, některé doplnil ( např. O Žižkovi), kronika je do nástupu Habsburků na český trůn, výborný vypravěč, některé historické prameny doplnil podle své vlastní fantazie, z této kroniky vyšel Jirásek
Baroko
české země jsou začleněny do Habsburské monarchie, represe popravy, vyhnanství, zabavení majetku, povoleno pouze katolické náboženství, poněmčování,proto většina vzdělaných lidí emigruje – v této době jen ústní vyprávění, vyprávění o hrdinech, kteří je příjdou zachránit – např. O svatém Václavovy
Pověst o Blanických rytířích: Lidé si vyprávějí o rytířích,kteří vyjedou z hory Blaníku až bude národu českému nejhůře
Legenda o svatém Václavovi – zabil ho bratr Boleslav ve Staré Boleslavi, staroslověnská legenda z 10 století
Lidová tvorba
Matěj Kopecký – loutkové divadlo – rodina Kopeckých hraje dodnes, české loutkářství zaujímá ve světě významné místo, významnou českou loutkou Kašpárek
Kramářská píseň – setkáváme se s ní na trzích, náměty: významné události např. války, přírodní katastrofy, vraždy, píseň je doplněna obrázky
Lidová slovesnost v Národním obrození ( závěr 18.století )
fáze obraná – čeština se brání proti němčině – normy spisovného jazyka, české divadlo, dějiny, kultura
fáze ofenzivní – čeština běžně užívána, mohou se vydávat knihy
Národní obrození je dobou obnovení jazyka, dějin, divadla
Sběratelé lidové slovesnosti
František Ladislav Čelakovský
- narozen ve Strakonicích, po studiích pracoval jako vychovatel a univerzitní profesor
- sbíral jak lidovou tvorbu, tak i přísloví a pořekadla
- řadí se mezi básníky tzv. OHLASOVÉ POEZIE = tvorba v duchu lidové slovesnosti (inspirovala se lidovou slovesností), píší se písně, balady, pohádky…
Ohlas písních českých – lyrické básně, různé zaměření, některé básně zlidověli – popěvky, balada – rychlý spád, smutný děj, tragický závěr, nadpřirozené bytosti
Balada Toman a lesní panna – Toman se vydává z