- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Protokoly do cvičení
BC03 - Chemie a technologie vody
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Ing. Karel Hrich
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálPokus 10.1 – Změkčení vody na katexu
Analýza surové vody:
pH dle pHmetru = 7,77
KNK4,5 = 5,3 mmol/l
Stanovení Ca
Odměření 100 ml zkoumané vody
Přidání 5 ml roztoku KOH a indikátor murexid
Titrování roztokem EDTA o koncentraci 0,05 mol/l do změny zbarvení z červené do fialové
Spotřeba EDTA = x = 18,5 ml
Výpočet: mmol/l = 370,7 mg/l
Stanovení Ca + Mg
Odměření 100 ml zkoumané vody
Přidání 5 ml amoniakálního ústojného roztoku a indikátor erichromová čerň T
Titrování roztokem EDTA do změny zbarvení z červené do blankytně modré
Spotřeba EDTA = y = 22,5 ml
Výpočet: mmol/l
Stanovení Mg
mmol/l = 48,6 mg/l
Výpočet hydraulického zatížení kolony:
Průměr kolony D = 2,19 cm
Plocha P = π.2,192/4 = 3,77 cm2
Průtočný čas t = 6,3 min
Protečený objem Q = 100 ml
Průtočná rychlost: ml/min
v = 0,6.v1 = 0,6.4,52 = 2,53 m/h
Analýza upravené vody (dle prvního bodu):
pH = 7,9
KNK4,5 = 5,4 mmol/l
c(Ca) = 16 mg/l
c (Mg) = 0 mg/l (jelikož c(Ca+Mg) = 7,3 mg/l
Závěr: Úpravou vody na katexech jsme dosáhli koncentrace Ca 16mg/l a Mg 0 mg/l. Vzorek splňuje limity pro pitnou vodu stanovené vyhláškou 252/2004 Sb. Obsah Ca max 30 mg/l. Obsah Mg max 10 mg/l.
Jméno, studijní skupina
Číslo a název úlohy
Datum
10. Změkčování vody na katexech
11.4.2011
Spolupracoval:
Pokus 3.6. – Odstranění CO2 z vody (odkyselení) aerací
Postup pro stanovení KNK4,5:
Odměření 100ml zkoumané vody
Stanovení pH dle pHmetru = 6,58
Přidání pár kapek methyloranže
Titrování HCl, c(HCl)=0,1082 mol/l
Spotřeba HCl a=3,9 ml
Výpočet KNK4,5=10.c.a=10.0,1082.3,9=4,2 mmol/l
Postup pro stanovení ZNK8,3
Odměření 100ml zkoumané vody
Přidání pár kapek fenolftaleinu
Titrování NaOH, c(NaOH)=0,1078 mol/l
Spotřeba NaOH b=2,5 ml
Výpočet ZNK8,3=10.c.b=10.0,1078.2,5=2,7 mmol/l
Pitnou vodu obohacenou CO2 jsme provzdušňovali akvarijním dmychadlem a v časech t minut jsme odebírali vzorky k analýze
Doba aerace min
0
1
5
10
ZNK8,3 mmol/l
2,7
2,59
0,65
0,54
pH
6,58
-
-
8
KNK4,5 mmol/l
4,22
-
-
4,33
Graf závislosti ZNK8,3 na době aerování
Pokus 3.7. – Odstranění CO2 kyselé vody chemickým způsobem
Analýza kyselé vody – použity hodnoty z pokusu 3.6.
Použití roztoku NaOH – koncentrace stanovena ve cv. 2, c(NaOH)=405,75 mmol/l
Výpočet dávky roztoku NaOH pro neutralizaci 350 ml kyselé vody dle rovnice
n.3
Odkyselení 350 ml vody 2,3 ml roztoku NaOH
Analýza neutralizované vody
pH=9,79
přidání methyloranže a fenolftaleinu do dvou kádinek po 100 ml
po zbarvení titrování HCl, c(HCl)=0,1082 mol/l
Výpočet KNK8,3 a KNK4,5:
KNK8,3=10.a.c=10.0,7.0,1082=0,8 mmol/l
KNK4,5=10.b.c=10.9.0,1082=9,7 mmol/l
Závěr: Vypočítané množství roztoku NaOH je s největší pravděpodobností příliš velké, jelikož jsme při neutralizaci přesáhli hodnotu pH 8,3. Vypovídajícím faktorem je stanovení KNK8,3. Z grafu vyplývá, že ZNK8,3 klesá s rostoucí dobrou aerování (odstranění CO2). Zároveň roste hodnota pH.
Jméno, studijní skupina
Číslo a název úlohy
Datum
Jan Höll, B3V3
3. Slabé kyseliny a zásady – odkyselování aerací
21.2.2011
Spolupracoval:
Jan Jauernig
Pokus 4.3 – Stanovení agresivity vody Heyerovou zkouškou a Langelierovým indexem
Analýza surové vody obohacené CO2:
Stanovení pH dle pHmetru = 6,24
Přidání methyloranže, titrování HCl, c(HCl)=0,1082
Výpočet KNK4,5:
KNK4,5 = 10.a.c = 10.4,2.0,1082 = 4,5 mmol/l
Přidání 1-2 g mletého mramoru (CaCO3)
Promíchání protřepáním
Filtrace po cca 70min
Analýza filtrátu:
Stanovení pH dle pHmetru = 10,61
Přidání methyloranže, titrování HCl, c(HCl)=0,1082
Výpočet KNK4,5:
KNK4,5 = 10.a.c = 10.8,4.0,1082 = 9,1 mmol/l
Výpočet IS:
IS = pH-pHS = 6,24-10,61 = -4,37
Výpočet CO2 agresivního vůči betonu:
(CO2)agr = 0,5[(KNK4,5)2-(KNK4,5)1] = 0,5.(9,1-4,5) = 2,3 mmol/l
Pokus 4.4 – Odkyselení vody v koloně plněné vápencem nebo dolomitem
Analýza surové vody:
pH a KNK4,5 použito z pokusu 4.3
Přidání fenolftaleinu, titrování NaOH, c(NaOH) = 0,1078
Výpočet ZNK8,3:
ZNK8,3 = 10.b.c = 10.2,3.0,1078 = 2,5 mmol/l
Výpočet hydraulického zatížení kolony:
Průměr kolony D = 2,19 cm
Plocha P = π.2,192/4 = 3,77 cm2
Průtočný čas t = 10 min
Protečený objem Q = 21,5 ml
Průtočná rychlost: ml/min
v = 0,6.v1 = 0,6.0,57 = 0,34 m/h
Analýza odkyselené vody:
pH dle pHmetru = 6,63
Přidání fenolftaleinu a methyoranže do dvou baněk po 50 ml a titrování HCl a NaOH
Výpočet KNK4,5 a ZNK8,3:
KNK4,5 = 20.a.c = 20.2,3.0,1082 = 5 mmol/l
ZNK8,3 = 20.b.c = 20.0,6.0,1078 = 1,3 mmo/l
Parametr
KNK4,5 mmol/l
ZNK8,3 mmol/l
pH
Před úpravou
4,5
2,5
6,24
Po úpravě
5
1,3
6,63
Diference
0,5
-0,8
0,39
Úkol 4.1 – Křivka vápeno-uhličitanové rovnováhy
Úkol 4.2 – Stanovení charakteru vody z jejího rozboru
KNK4,5 = 4,5 mmol/l, cm(Ca) = 80 mg/l, cm(CO2)r = 50 mg/l
c(Ca) = 80/40,1 = 1,99 mmol/l, c(CO2) = 50/44 = 1,14 mmol/l
mmol/l
c(CO2) = 1,14 mmol/l > c(CO2)r = 0,94 mmol/l => voda je korozivní
c(CO2)agr = c(CO2)-c(CO2)r = 1,14-0,94 = 0,2 mmol/l ~ 8,8 mg/l
Závěr: Zkoumaná voda je agresivní vůči betonu. Z grafu vyplývá, že po odkyselení vody se hodnota c(CO2) přiblížila rovnovážnému stavu, nicméně stala se mírně inkrustující.
Jméno, studijní skupina
Číslo a název úlohy
Datum
4. Vápanetao-uhličitanová rovnováha, odkyselování vody
28.2.2011
Spolupracoval:
Pokus 5.2 – Odstranění železa z vody vzdušněním
Analýza surové vody se zvýšenou koncentrací Fe2+:
Stanovení pH dle pHmetru = 6,35
Přidání fenolftaleinu, titrování NaOH, c(NaOH)=0,1078
Výpočet ZNK8,3:
ZNK8,3 = 10.a.c = 10.2,5.0,1078 = 2,7 mmol/l
Provzdušňování
Odebírání vzorků v desetiminutových intervalech, filtrace přes filtrační papír
Analýza provzdušněné vody
Výpočet ZNK8,3
Stanovení Fe ve vodě:
Odběr 50 ml vzorku
Přidání 0,5 ml konc. HNO3, 1 ml 3% H2O2 a 5 ml 5% KSCN
Dle změřené absorbance se odečte koncentrace Fe na kalibračním grafu
Doba aerace
min
0
5
10
20
30
Fe
mg/l
6,5
4,2
1,2
0,5
0,3
ZNK8,3
mmol/l
2,7
0,86
0,75
0,65
0,54
pH
6,35
7,0
7,43
7,56
7,93
Závěr: Z grafu vyplývá, že vzdušněním a následnou filtrací klesá obsah Fe. Současně se zvyšuje hodnota pH (klesá hodnota ZNK8,3). Zvyšování hodnoty pH je příznivé pro oxidaci Fe2+ a současnou hydrolýzu Fe3+, který přechází v nerozpustný Fe(OH)3, jenž je z vody separován filtrací. Povolená hodnota Fe v pitné vodě je 0,3 mg/l. Upravení voda není pitná.
Jméno, studijní skupina
Číslo a název úlohy
Datum
5. Odželezování vody
7.3.2011
Spolupracoval:
Pokus 6.2 – Odmanganování vody v koloně
Analýza surové vody se zvýšenou koncentrací Mn2+:
Stanovení pH dle pHmetru = 8,1
Stanovení koncentrace Mn2+:
Odměření 50 ml zkoumané vody do Erlenmayerovy baňky
Přidání 1 ml HNO3 a 0,1 g KIO4
Uvedení do varu a vaření cca 5 min
Proměření absorbance na spektrofotometru
Koncentrace Mn2+ odečtena z grafu = 2,58 mg/l
Výpočet hydraulického zatížení kolony:
Průměr kolony D = 2,14 cm
Plocha P = 3,6 cm2
Průtočný čas t = 10 min
Průtočný objem Q = 46 cm3
Průtočná rychlost MBED Equation.3 cm/min
v = v1.0,6 = 0,77 m/h
Analýza odmanganované vody:
Stanovení pH dle pHmetru = 7,83
Stanovení koncentrace Mn2+ dle výše uvedeného postupu
Koncentrace Mn2+ = 0,3 mg/l
Pokus 6.3 – Odmanganování dávkou KMnO4:
Výpočet dávky KMnO4 y (ml):
ml
Odměření 400 ml upravované vody
Smíchání s roztokem KMnO4, promíchání tyčinkou a filtrace přes filtrační papír
Analýza odmanganované vody:
Stanovení pH dle pHmetru = 7,74
Stanovení koncentrace Mn2+ dle výše uvedeného postupu
Koncentrace Mn2+ = 0 mg/l
Úkol 6.1 – Vypočtěte potřebu kyslíku pro oxidaci 2,58 mg Mn2+ na MnO2
Mr(Mn) = 54,94, Mr(O) = 16
Potřeba O2 pro oxidaci 2,5á mg Mn2+ = 2,58.16/54,94 = 0,75 mg
Závěr: Při pokusu odmanganování vody v koloně upravená voda přesáhla limit (koncentrace Mn2+ 0,2 mg/l) povolený normou o 0,1 mg/l. Při pokusu odmanganování dávkou KMnO4 jsme dosáhli nulové koncentrace Mn2+.
Jméno, studijní skupina
Číslo a název úlohy
Datum
6. Odmanganování vody
14.3.2011
Spolupracoval:
Pokus 7.2 – Stanovení CHSK(Mn) roztoků glukózy
Stanovení CHSK(Mn) ve vodě:
Odměření 100 ml zkoumaného vzorku
Přidání 5 ml kyseliny sírové
Přidání varných kuliček
Přidání 20 ml KMnO4
Vaření po dobu cca 10 min
Přidání 20 ml kyseliny šťavelové
Titrování roztokem KMnO4 do světle růžového odstínu
Spotřeba roztoku = V1 ml
Stanovení CHSK(Mn) dle vzorce:
mg/l
Vz. Č.
Roztok glukózy [ml]
Glukóza [mg/l]
CHSK roztoku [mg/l]
CHSK glukózy [mg/l]
TSK glukózy [mg/l]
CHSK/TSK
1
0
0
0,53
-
-
-
2
2
4
3,17
2,64
4,26
0,62
3
5
10
7,62
7,09
10,66
0,67
4
10
20
12,42
11,89
21,32
0,56
Průměr: 0,62
Úkol 7.1. – Výpočet TSK
roztok glukosy 200 mg/l
200 mg/l = 0,2 g/l = 2.10-4 g/cm3
TSK pro 1 g glukosy = 1,066 g/g
TSK pro 2 ml roztoku = 2.2.10-4.1,066 = 4,264.10-4 g/g
Závěr: Se zvyšujícím se obsahem glukózy se zvyšuje chemická spotřeba kyslíku. Účinnost stanovení CHSK oproti stanovení TSK je 62%. KMnO4 je slabší oxidovadlo tudíž se CHSK(Mn) méně blíží hodnotě TSK. Navíc při stanovení CHSK(Mn) dochází k oxidaci anorganických látek (Fe2+, NO2-). CHSK(Mn) se používá jen při analýze vod přírodních a pitných.
Jméno, studijní skupina
Číslo a název úlohy
Datum
7. Stanovení koncentrace organických látek ve vodách
21.3.2011
Spolupracoval:
Pokus 8.2 – Koagulační zkouška vody železitou solí
Analýza surové vody:
pH dle pHmetru = 7,81
KNK4,5 = 4,5 mmol/l
CHSK(Mn) = 15,1 mg/l
Přidání 20 ml KMnO4
Koncentrace Fe a dávka NaOH dle tabulky
Dávkování koagulantu v odstupňovaných dávkách do 1 litrových množství upravované vody.
Míchání při rychlosti cca 80 otáč./min po dobu 2 min. Snížení otáček na 20 otáč./min a míchání po dobu 20 min.
Filtrace přes filtrační papír
Stanovení pH, CHSK(Mn) a KNK4,5 v odstáté vodě
1
2
3
4
dávka Fe-soli
ml/l
2,0
3,0
5,0
10,0
dávka NaOH
ml/l
1,1
1,6
2,7
5,4
surová voda
voda po úpravě
CHSK(Mn)
mg/l
15,1
10,91
6,06
9,35
8,87
pH
7,81
7,85
7,7
7,7
7,69
KNK4,5
mmol/l
4,5
4,2
4,7
4,2
4,2
c(Fe)
mg/l
-
0,43
0,41
0,4
0,48
Závěr: K vyhláškou (Vyhl. 252/2004 Sb.) povolené hodnotě CHSK ve vodě (3 mg/l) jsme se ani v jednom případě nepřiblížili. Nejblíže byla hodnota dávky Fe-soli 3 ml/l. Limit obsahu Fe ve vodě (0,3 mg/l) byl rovněž překročen ve všech případech. Voda tedy nevyhovuje v žádném z případů.
Jméno, studijní skupina
Číslo a název úlohy
Datum
8. Koagulace železitou solí
28.3.2011
Spolupracoval:
Pokus 9.1 – Koagulační zkouška vody hlinitou solí
Analýza surové vody:
pH dle pHmetru = 7,3
KNK4,5 = 4 mmol/l
CHSK(Mn) = 9,72 mg/l
Měření zákalu na spektrofotometru = 5,6 ZF
Koncentrace Al a dávka NaOH dle tabulky
Dávkování koagulantu v odstupňovaných dávkách do 1 litrových množství upravované vody.
Míchání při rychlosti cca 80 otáč./min po dobu 2 min. Snížení otáček na 20 otáč./min a míchání po dobu 20 min.
Filtrace přes filtrační papír
Stanovení pH, CHSK(Mn) a zákalu v odstáté vodě
1
2
3
4
5
dávka Al-soli
ml/l
2,0
4,0
6,0
8,0
10,0
dávka NaOH
ml/l
1,8
3,6
5,4
7,2
9,0
surová voda
voda po úpravě
CHSK(Mn)
mg/l
9,72
9,86
13,3
5,5
3,8
7,4
pH
-
7,3
8,2
7,7
7,7
7,6
6,8
Zákal
ZF
5,6
0,65
2,5
0,75
2,25
11,1
Závěr: K vyhláškou (Vyhl. 252/2004 Sb.) povolené hodnotě CHSK ve vodě (3 mg/l) jsme přiblížili při dávce Al-soli 8 ml/l (3,8 mg/l). Limit ZF < 5 jsme po úpravě splnili ve 4 případech. Nicméně voda stále nevyhovuje v žádném z případů.
Jméno, studijní skupina
Číslo a název úlohy
Datum
9. Koagulace hlinitou solí
4.4.2011
Spolupracoval:
Zákon č. 258/2000 Sb. - o ochraně veřejného zdraví a související předpisy /
Vyhláška č. 252/2004 Sb. kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vodyse změnami: 187/2005 Sb., 293/2006 Sb.
uveřejněno v: č. 82/2004 Sbírky zákonů na straně 5402
schváleno: 22.04.2004
účinnost od: 01.05.2004
[Textová verze]
252/2004 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 22. dubna 2004,
kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a
četnost a rozsah kontroly pitné vody
Změna: 187/2005 Sb.
Změna: 293/2006 Sb.
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 108 odst. 1 zákona č.
258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých
souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2001 Sb. a zákona č.
274/2003 Sb., (dále jen "zákon") k provedení § 3 odst. 1, 3 a 5 a § 4
odst. 1, 2, 4 a 7 zákona a podle § 19 odst. 1 písm. a), b) a f) zákona
č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a
doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000
Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
Touto vyhláškou se v souladu s právem Evropských společenství^1)
stanoví hygienické limity mikrobiologických, biologických, fyzikálních,
chemických a organoleptických ukazatelů jakosti pitné vody^2) včetně
pitné vody balené^3) a teplé vody dodávané potrubím užitkové vody nebo
vnitřním vodovodem, které jsou konstrukčně propojeny směšovací baterií
s vodovodním potrubím pitné vody (dále jen "teplá voda"), jakož i vody
teplé vyráběné z individuálního zdroje pro účely osobní hygieny
zaměstnanců. Vyhláška dále stanoví rozsah a četnost kontroly dodržení
jakosti pitné vody a požadavky na metody kontroly jakosti pitné vody.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) hygienickým limitem - hodnota stanovená v přílohách č. 1, 2 a 3 nebo
hodnota stanovená na základě zákona orgánem ochrany veřejného
zdraví,^4)
b) mezní hodnotou - hodnota organoleptického ukazatele jakosti pitné
vody, jejích přirozených součástí nebo provozních parametrů, jejíž
překročení obvykle nepředstavuje akutní zdravotní riziko. Není-li u
ukazatele uvedeno jinak, jedná se o horní hranici rozmezí přípustných
hodnot,
c) nejvyšší mezní hodnotou - hodnota zdravotně závažného ukazatele
jakosti pitné vody, v důsledku jejíhož překročení je vyloučeno použití
vody jako pitné, neurčí-li orgán ochrany veřejného zdraví na základě
zákona^4) jinak,
d) zásobovanou oblastí - určené území více, jednoho nebo části
katastrálního území, ve kterém je lokalizována rozvodná síť, ve které
pitná voda pochází z jednoho nebo více zdrojů a jejíž jakost je možno
považovat za přibližně stejnou a voda v této rozvodné síti je dodávána
jedním provozovatelem,^5) popřípadě vlastníkem vodovodu pro veřejnou
potřebu,
e) individuálním zdrojem pitné vody - zpravidla jeden zdroj sloužící k
zásobování pitnou vodou podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona, např.
studna,
f) výdejním automatem - uměle instalovaná nádrž pitné vody, která není
přímo napojena na vodovod, ale voda se do ní dováží nebo přivádí z
vhodného zdroje vody, přičemž odběr pitné vody se děje automatickým
nebo ručním dávkováním; za výdejní automat pitné vody se nepovažuje
nápojový výdejní automat a výdejní automat balené vody, obvykle
označovaný jako "watercooler",
g) přerušením zásobování vodou - odstávka vodovodu nebo jeho části
spojená s vypuštěním vody z potrubí,
h) úplným rozborem - rozbor v rozsahu ukazatelů uvedených v příloze č.
1 s přihlédnutím k poznámkám k těmto ukazatelům, pokud orgán ochrany
veřejného zdraví nestanoví na základě zákona jinak,
i) kráceným rozborem - rozbor v rozsahu ukazatelů uvedených v příloze
č. 5 s přihlédnutím k poznámkám k těmto ukazatelům, pokud orgán ochrany
veřejného zdraví nestanoví na základě zákona jinak.
§ 3
Ukazatele jakosti pitné a teplé vody a jejich hygienické limity
(1) Pitná voda musí mít takové fyzikálně-chemické vlastnosti, které
nepředstavují ohrožení veřejného zdraví. Pitná a teplá voda nesmí
obsahovat mikroorganismy, parazity a látky jakéhokoliv druhu v počtu
nebo koncentraci, které by mohly ohrozit veřejné zdraví. Ukazatele
jakosti pitné vody a jejich hygienické limity jsou uvedeny v příloze č.
1. Radiologické ukazatele pitné vody a jejich limity stanoví zvláštní
právní předpis.^6)
(2) Ukazatele jakosti teplé vody podle § 3 odst. 3 věty první a druhé
zákona a jejich hygienické limity jsou uvedeny v příloze č. 2.
(3) Ukazatele jakosti teplé vody podle § 41a odst. 1 zákona a jejich
hygienické limity jsou uvedeny v příloze č. 3.
Kontrola pitné vody
§ 4
(1) Minimální roční četnost odběrů a rozborů vzorků pitné vody pro
provádění kontroly, zda voda má jakost pitné vody, stanoví příloha č.
4. Je-li pitná voda dodávána jen po část roku (sezonně), četnost
rozborů se úměrně krátí, nesmí však být menší, než uvádí nejnižší
kategorie přílohy č. 4. Minimální rozsah kontrolních rozborů vzorků
pitné vody stanoví příloha č. 5.
(2) Mimo četnost uvedenou v odstavci 1 se odběry a rozbory vzorků pitné
vody provádějí
a) z nové části vodovodu,^7) která má být uvedena do provozu,
b) v případě přerušení zásobování vodou na více než 24 hodin,
c) před zahájením sezonního využívání části vodovodu nebo
individuálního zdroje pitné vody,
d) po opravě havárie vodovodu, která by mohla ovlivnit jakost vody ve
vodovodu.
(3) Rozbor podle odstavce 2 se provádí v rozsahu kráceného rozboru
podle přílohy č. 5 rozšířeného o ukazatele, jejichž obsah může být
zvýšen vlivem uvedených změn v režimu zásobování pitnou vodou.
(4) Před uvedením nového zdroje pitné vody do provozu musí být proveden
úplný rozbor upravené pitné vody v rozsahu přílohy č. 5. Výsledky
rozboru nesmějí být starší než 6 měsíců.
(5) Kontrola vody používané v dopravních prostředcích se provádí v
rozsahu kráceného rozboru, popřípadě rozšířeného o ukazatele, jejichž
hodnota může být změněna vlivem materiálů, se kterými přichází voda do
styku, nebo dodatečnou úpravou vody, za podmínky, že voda je odebírána
z vodovodu, kde kvalita vody vyhovuje požadavkům této vyhlášky.
§ 5
(1) Vzorky pitné vody se pro kontrolu odebírají tak, aby byly
reprezentativní pro jakost pitné vody spotřebovávané během celého roku
a pro celou vodovodní síť. Počet míst odběru musí být roven nejméně
počtu krácených rozborů podle přílohy č. 4, u vodovodů zásobujících
více než 5000 obyvatel musí být počet míst odběru roven nejméně 80 %
počtu krácených rozborů podle přílohy č. 4.
(2) Místa odběru vzorků musí být volena tak, aby více než 50 % míst
odběru nebylo trvalých, ale měnilo se každý rok. Měnící se místa odběru
se vybírají metodou náhodného výběru nebo jinou vhodnou metodou, která
zaručí, že žádný ze zásobovaných objektů nebude vyloučen z možnosti
kontroly.
(3) Odběr vzorků pitné vody se provádí v místech, kde mají být splněny
požadavky na jakost vody (§ 8). Jedná-li se o ukazatele antimon, arsen,
benzen, beryllium, bor, bromičnany, dusičnany, fluoridy, chloridy,
kyanidy, mikrocystin LR, ozon, pesticidní látky, rtuť, selen a sírany,
u nichž se nepředpokládá, že by se jejich koncentrace mohla během
distribuce mezi úpravnou a místem spotřeby zvyšovat, mohou být vzorky
pitné vody odebírány buď na výstupu z úpravny nebo na vhodných místech
vodovodní sítě, například na vodojemu, pokud tím prokazatelně
nevznikají změny u naměřené hodnoty daného ukazatele.
§ 6
Četnost a rozsah rozborů u výdejních automatů
(1) Před uvedením do provozu se u nového výdejního automatu provede
úplný rozbor pitné vody. V průběhu prvního roku provozu se provádí
jednou měsíčně mikrobiologický rozbor v rozsahu kráceného rozboru a
jednou za 6 měsíců biologický, chemický, fyzikální a organoleptický
rozbor v rozsahu kráceného rozboru rozšířeného o ukazatele olovo,
chrom, nikl a zinek. Pro zinek se stanoví nejvyšší mezní hodnota 3
mg/l. V případě výsledků vyhovujících hygienickým limitům během prvního
roku provozu se od druhého roku provozu provádí jednou za rok
biologický, chemický, fyzikální a organoleptický rozbor v rozsahu
kráceného rozboru a jednou za 2 měsíce též mikrobiologický rozbor v
rozsahu kráceného rozboru.
(2) Zdroj vody, z něhož se voda do automatů dováží nebo přivádí, se
kontroluje v četnosti uvedené v tabulce A přílohy č. 4 podle objemu
vyráběné vody, minimálně však v rozsahu 12 krácených rozborů
rozšířených o ukazatel enterokoky, a 2 úplných rozborů za rok.
§ 7
Požadavky na odběr vzorků a metody rozboru
(1) Nestanoví-li tato vyhláška jinak, postupuje se při odběru vzorku
pitné n
Vloženo: 11.04.2011
Velikost: 104,06 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BC03 - Chemie a technologie vody
Reference vyučujících předmětu BC03 - Chemie a technologie vody
Reference vyučujícího Ing. Karel Hrich
Podobné materiály
- BC01 - stavební chemie - protokoly
- BB01 - Fyzika - Různé protokoly ( 1- 9)
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - Protokoly různé
- BI52 - Diagnostika stavebních konstrukcí (K) - Cvičení protokoly
- BI52 - Diagnostika stavebních konstrukcí (K) - protokoly do cvičení
- BC01 - Stavební chemie - Protokoly
- BI01 - Stavební látky - Protokoly
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - Protokoly
- BC01 - Stavební chemie - protokoly
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - protokoly 1
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - protokoly 2
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - protokoly 3
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - protokoly 4
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - protokoly 5
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - protokoly
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - protokoly
- BH059 - Tepelná technika budov - Protokoly
- BE01 - Geodézie - Cvičení 1
- BE01 - Geodézie - Cvičení 2
- BA02 - Matematika II - Matematika příkaldy do cvičení
- BD03 - Statika I - Statika cvičení
- BF02 - Mechanika zemin - Triaxální smyková zkouška cvičení 28.3.2007 0001
- BH02 - Nauka o pozemních stavbách - Cvičení různé materiály
- BI01 - Stavební látky - Věci potřebné do cvičení
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - Skripta do cvičení
- BO52 - Bakalářský seminář (S-KDK) - Veselka cvičení - jde tisknout
- BR51 - Hydraulika a hydrologie (K),(V) - Cvičení 02
- BR51 - Hydraulika a hydrologie (K),(V) - Cvičení 04
- BR51 - Hydraulika a hydrologie (K),(V) - Cvičení 06
- BR51 - Hydraulika a hydrologie (K),(V) - Cvičení 08
- BR51 - Hydraulika a hydrologie (K),(V) - Cvičení 10
- BI52 - Diagnostika stavebních konstrukcí (K) - návody do cvičení
- 0U1 - Základy informatiky a výpočetní techniky (1) - cvičení 2 - manipulace s buňkami
- BB01 - Fyzika - cvičení 7.12
- BB01 - Fyzika - cvičení 7.12 (2)
- BB01 - Fyzika - cvičení 7.12 (3)
- BB01 - Fyzika - cvičení 7.11
- BB01 - Fyzika - cvičení 7.11 (2)
- BB01 - Fyzika - cvičení 7.11 (3)
- BB01 - Fyzika - cvičení 7.11 (4)
- BU01 - Informatika - cvičení - preventivní prohlídky dorostu
- BU01 - Informatika - cvičení - Aritmetické operace ve vzorcích, goniometrické funkce ve vzorcích
- BI01 - Stavební látky - Laboratorní cvičení #4
- BI01 - Stavební látky - Laboratorní cvičení #5
- BE01 - Geodézie - cvičení z geodezie pro stavební obory-dordová, dvořák, vondrák,...
- BD03 - Statika I - Příklady do cvičení
- BYA4 - Angličtina pro mírně pokročilé II - Prezentace ze cvičení
- BS02 - Hydrologie - Cvičení
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - příklad ze cvičení
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - příklad ze cvičení
- BL07 - Zděné konstrukce (K) - tabulky do cvičení
- BD02 - Pružnost a pevnost - Cvičení
- BF01 - Geologie - podklady do cvičení + skripta
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Tabulky do cvičení
- BL12 - Betonové mosty I - podklady do cvičení
- BL12 - Betonové mosty I - podklady do cvičení - zatížení
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Podklady do cvičení
- BT56 - Obnovitelné a alternativní zdroje energie - cviko-Pelety 2011 cvičení
- BS03 - Nádrže a soustavy - Cvičení
- BP51 - Inženýrské sítě (V) - Cvičení - horkovod
- CV56 - Právo v podnikání - Cvičení
- CO01 - Kovové konstrukce II - Ocelové konstrukce vícepodlažních budov-návod do cvičení
- BI01 - Stavební látky - M06-Laboratorní cvičení #4
- BI01 - Stavební látky - M07-Laboratorní cvičení #5
- BI01 - Stavební látky - BI01-Stavební látky M06-Laboratorní cvičení #4
- BI01 - Stavební látky - BI01-Stavební látky M07-Laboratorní cvičení #5
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - BI02-Zkušebnictví a technologie M04-Laboratorní cvičení
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - Skripta do cvicení
- BD02 - Pružnost a pevnost - 11.cvičení
- BL11 - Předpjatý beton - 2.cvičení
- GE03 - Geodézie II - cvičení
- BI01 - Stavební látky - cviceni-1
- BI01 - Stavební látky - cviceni-2
- GE01 - Geodézie I - GE01-Geodézie I M01-Geodetická cvičení I
- GE03 - Geodézie II - GE03-Geodézie II M01-Geodetická cvičení II
- BI52 - Diagnostika stavebních konstrukcí (K) - 2, cvičení: graf + tabulka pro měření UZ
- BT56 - Obnovitelné a alternativní zdroje energie - cvičení 5
- BA02 - Matematika II - Sešit ze cvičení
- BA02 - Matematika II - Sešit ze cvičení
- CD03 - Pružnost a plasticita - Podklady do cvičení
- CD03 - Pružnost a plasticita - Podklady do cvičení
- CD03 - Pružnost a plasticita - Podklady do cvičení - Gratza
- BU01 - Informatika - Vypracovaná cvičení pro zápočet
- BU01 - Informatika - Vypracovaná cvičení pro zápočet
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton cvičení
- BR51 - Hydraulika a hydrologie (K),(V) - Program pro výpočet úkolu C2 do cvičení
- BI01 - Stavební látky - ŘEŠENÉ PŘÍKLADY ZE CVIČENÍ
- BO06 - Dřevěné konstrukce (S) - vazník 9m-cvičení
- BFA001 - Geologie - Všetko z cvičení (masterpiece from god)
Copyright 2024 unium.cz